Prezident republiky Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně Petru Martanovi, za zásluhy o stát. Stalo se tak u příležitosti státního svátku České republiky 28. října 2019 na Pražském hradu.
Petr Martan (nar. 1958) žije v jihočeské obci Čkyně. Má lesnické vzdělání a je osobností za níž stojí díla trvalé hodnoty. Jako publicista a spisovatel literatury faktu je činný přes 30 let. Jeho knižně vydaná díla čítají 17 svazků a vyšly celkovým nákladem 52 000 kusů u nás i v zahraničí. Týkají se většinou problematiky lesnictví, životního prostředí a ochrany přírody.
Souborně zdokumentoval šumavskou lesní katastrofu (2007-13) z pohledu lesnicko - sociálně - ekonomického. Tím se zařadil mezi pokračovatele děl spisovatele Karla Klostermanna, který kdysi popsal obdobnou šumavskou kalamitu.
Martan je jeden z prvních autorů, který pojmenoval duchovní a ideologický základ novodobé ochrany přírody, její totalitní prvky a upozornil na její nebezpečnost.
Jeho knihy burcují veřejnost k záchraně doposud zelených lesů na Šumavě i v celé ČR, které chrání zdroje spodních a povrchových vod. Propagují uplatňování lesnických principů, jako cestu k celostátnímu zastavení chřadnutí lesů suchem a kůrovcovou kalamitou i ke zmírnění dopadů klimatických změn.
Jako autor je schopen komplexně vyjádřit své myšlenky i odborné věci a zasadit je do historického kontextu. Proto se jeho knihy řadí mezi odborně-populární, které vychází ve větších nákladech a rozumí jim širší veřejnost.
Martan je příkladnou osobností v lesnickém oboru. Třináct let organizuje akce propagující lesnictví, kterých se zúčastnily desítky tisíc občanů z řad zejména laické veřejnosti. Vystupuje proti omezování hospodářského využívání lesů a hájí dědictví předků - lesníků a lesních dělníků - kteří svou cílevědomou prací vypěstovali hodnotné lesy. V tomto směru vykonal i legislativní iniciativy v oblasti lesnictví a životního prostředí; také jako předseda petičního výboru tří petic (měly 14, 13 a 12 tisíc podpisů), odevzdaných do Parlamentu ČR.
Výsledkem Martanovy dlouholeté badatelské činnosti je vznik "Národního památníku zemřelých v lesnictví, 1918-2018". Tento knižní památník je ojedinělým v České republice (má obdobu jen u Policie ČR). Obsahuje 1 100 smrtelných událostí a jmen těch, kteří zemřeli při práci v lese a pro les. Cílem autora je nejen veřejně uctít oběti, ale také přispívat k širokému uvědomění toho, že dřevo a veřejné užitky z lesů produkují zdravé lesy, které jsou výsledkem lidské práce, která si v ČR každoročně vyžádá kolem deseti lidských obětí.
Martan je iniciátor vzniku pamětních desek: "Lesnickým osobnostem" (Boubín, 2010), "Šumavským lesům na paměť násilí" (Bučina, 2011),"Kdo za to může" (Bučina, 2012).
Martan je autorem několika knižních děl, zachycujících novodobou regionální historii s důrazem na příběhy lidí trpících v komunistickém režimu. Na základě studia archivních dokumentů a svého filozofického vhledu, netradičně pojmenoval česko-německé soužití na jihu Čech - nacismus, vyhnání Němců r. 1946, komunismus, železnou oponu a příběhy politických vězňů. Martan je mistrem literární syntézy, neboť píše populárně-historické texty, které chtějí krátce, pravdivě a podloženě zachytit české dějiny.
Inicioval vznik pamětní desky "Vystěhovaným zemědělcům komunistickým režimem" (Nahořany, 2015). Je autorem knižního "Památníku obětem a hrdinům z obce Čkyně 1914-1918-2018", (2018).
Petr Martan přispěl ke změnám ve vědomí lidí. Roku 2000 založil Komunitu pro duchovní rozvoj, obecně prospěšnou společnost a jedenáct roků provozoval veřejné centrum. Tím se stal regionální osobností pro občany, kteří věří v duchovní rozměr života, ale nepřísluší k žádnému náboženství. Zkušeností přispěl k odpovědím na současné migrační téma v tom, že český většinový člověk nemá schopnost soužívat s lidmi, kteří vyznávají islámské náboženství.