Karel VOŘÍŠEK, moderátor
Laboratoř a pod širým nebem, tak to je část lesa v srdci Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. Ve 100 hektarové zóně nebudou lesníci kácet ani stromy napadené kůrovcem. Vědci tam budou pozorovat, jak se příroda se škůdci i klimatickými změnami vypořádává sama.
Libor TAMPIER, redaktor
Tahle malá červená kulička je plot klikvy bahenní. Jedné z mnoha vzácných rostlin, které se tady v srdci Národní přírodní rezervace vyskytují. Běžní návštěvníci lesa je ale obdivovat nemohou. Sejít mimo značené cesty nesmějí. A ode dneška sem mají vstup zapovězený i lesní dělníci s pilami.
Ludvík ŘIČÁŘ, ředitel Lesů ČR pro Liberecký kraj
Pozorujeme, díváme se jak se ten les vyvíjí bez zásahu člověka.
František PELC, ředitel, Agentura ochrany přírody a krajiny
Kolik tady je stromů na hektar, jak jsou tlusté, jaké má diomenze, kolik jich je mrtvých, kolik živých?
Libor TAMPIER, redaktor
Oblast těsně u polské hranice se teď stala v pořadí třináctou bezzásahovou zónou na území České republiky. Celkem už pokrývají 950 ha. První bezzásahová zóna vznikla v roce 2004 CHKO Český kras nedaleko Karlštejna. A postupně přibývaly další podle typu lesa. Jsou mezi nimi bučiny, doubravy, nebo smíšené lesy.
Jiří STONAVSKÝ, metodik ochrany přírody, Lesy ČR
Můžeme usuzovat zda opatření, která provádíme v lese úmyslně, jsou v souladu s tím přirozeným vývojem.
Libor TAMPIER, redaktor
I když to tak možná na první pohled nevypadá, tohle místo plné uschlých stromů je jednou z nejvzácnějších přírodních lokalit v Česku. Zdejší přírodu sice kvůli zákazu vstupu nedevastuje tu jisté. Následky klimatických změn jsou ale podle zkušeného revírníka i tady patrné.
Pavel LÁNSKÝ, revírník
Jsou období, kdy třeba tady nezaprší 2 měsíce, a to nebývalo dřív.
Libor TAMPIER, redaktor
O to víc teď vědce i lesníky zajímá, jak si s tím příroda poradí bez umělých zásahů. Nebojí se přitom ani kůrovce. Paradoxně prý proto, že lesy v Jizerkách kůrovcová kalamita plošně zdevastovala už před 30 lety.
Jiří HUŠEK, ředitel CHKO Jizerské hory
Lesy, které jsou okolo toho bezzásahového území, tak nejsou aktuální pro kůrovce až tak atraktivní, protože to jsou vlastně mladé.
Libor TAMPIER, redaktor
Kůrovec si podle lesníků obvykle vybírá lesy starší se silnějšími stromy. Libor Tampier, televize Prima.
Laboratoř a pod širým nebem, tak to je část lesa v srdci Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. Ve 100 hektarové zóně nebudou lesníci kácet ani stromy napadené kůrovcem. Vědci tam budou pozorovat, jak se příroda se škůdci i klimatickými změnami vypořádává sama.
Libor TAMPIER, redaktor
Tahle malá červená kulička je plot klikvy bahenní. Jedné z mnoha vzácných rostlin, které se tady v srdci Národní přírodní rezervace vyskytují. Běžní návštěvníci lesa je ale obdivovat nemohou. Sejít mimo značené cesty nesmějí. A ode dneška sem mají vstup zapovězený i lesní dělníci s pilami.
Ludvík ŘIČÁŘ, ředitel Lesů ČR pro Liberecký kraj
Pozorujeme, díváme se jak se ten les vyvíjí bez zásahu člověka.
František PELC, ředitel, Agentura ochrany přírody a krajiny
Kolik tady je stromů na hektar, jak jsou tlusté, jaké má diomenze, kolik jich je mrtvých, kolik živých?
Libor TAMPIER, redaktor
Oblast těsně u polské hranice se teď stala v pořadí třináctou bezzásahovou zónou na území České republiky. Celkem už pokrývají 950 ha. První bezzásahová zóna vznikla v roce 2004 CHKO Český kras nedaleko Karlštejna. A postupně přibývaly další podle typu lesa. Jsou mezi nimi bučiny, doubravy, nebo smíšené lesy.
Jiří STONAVSKÝ, metodik ochrany přírody, Lesy ČR
Můžeme usuzovat zda opatření, která provádíme v lese úmyslně, jsou v souladu s tím přirozeným vývojem.
Libor TAMPIER, redaktor
I když to tak možná na první pohled nevypadá, tohle místo plné uschlých stromů je jednou z nejvzácnějších přírodních lokalit v Česku. Zdejší přírodu sice kvůli zákazu vstupu nedevastuje tu jisté. Následky klimatických změn jsou ale podle zkušeného revírníka i tady patrné.
Pavel LÁNSKÝ, revírník
Jsou období, kdy třeba tady nezaprší 2 měsíce, a to nebývalo dřív.
Libor TAMPIER, redaktor
O to víc teď vědce i lesníky zajímá, jak si s tím příroda poradí bez umělých zásahů. Nebojí se přitom ani kůrovce. Paradoxně prý proto, že lesy v Jizerkách kůrovcová kalamita plošně zdevastovala už před 30 lety.
Jiří HUŠEK, ředitel CHKO Jizerské hory
Lesy, které jsou okolo toho bezzásahového území, tak nejsou aktuální pro kůrovce až tak atraktivní, protože to jsou vlastně mladé.
Libor TAMPIER, redaktor
Kůrovec si podle lesníků obvykle vybírá lesy starší se silnějšími stromy. Libor Tampier, televize Prima.