Znojmo 9. ledna (ČTK) - Jaký je rozsah kůrovcové kalamity, jaké stromy jsou potřeba vytěžit a jak vypadá obnova lesa, ukáže zájemcům vedoucí lesního úseku Městských lesů Znojmo Ondřej Benešovský na procházce Gránickým údolím v sobotu 25. ledna. Městské lesy postihl kůrovec a sucho tak extrémně, že to, co se má normálně podle lesního hospodářského plánu vytěžit za deset let, bylo vytěženo během čtyř let, řekl Benešovský ČTK. Procházka začíná ve 13:00 u Spáleného mlýna.
Loni se těžilo především dřevo z napadených silnějších smrků. Letos bude zřejmě objem hmoty nižší, avšak plocha těžby větší. Je to dáno tím, že letošní rok bude bojem o zmírnění dopadů na mladší porosty. "Už nemáme žádné smrky starší 60 let. Zatímco v běžných letech se odtěžilo v průměru 16 až 20 hektarů, loni to bylo kolem 100 hektarů," řekl Benešovský.
Podnik spravuje lesní pozemky na 2500 hektarech. Zatímco smrky přímo ve městě, tedy v Gránickém údolí a Městském lesíku, kůrovec také napadl, dopady nejsou tak výrazné díky smíšeným porostům. Mnohem kritičtější je situace mimo město. Na severozápadě od Znojma podnik spravuje v několika katastrech přes 2000 hektarů a velkou část tvořily smrkové monokultury. "Desetiletý plán těžby máme od roku 2016, činí 168.000 metrů krychlových. Loni jsme ho vyčerpali asi bez 250 metrů krychlových," řekl Benešovský.
Lesy však možná ještě více než kůrovec poškozuje sucho. Zasahuje totiž i další dřeviny. Usychají borovice a prosychají i koruny dubů, ač zatím odolávají.
V posledních dvou letech proto také podnik intenzivně vysazuje lesy nové. Loni z 340.000 vysázených sazenic bylo jen 1200 smrků, čtyři pětiny tvoří listnáče. "Převažuje dub letní, sázíme také buky, na vlhčích místech olše, javory či habry, někde i modříny a třešně ptačí. Na výsušných stanovištích umisťujeme borovice. Snažíme se vytvořit pestřejší směs. Když jeden druh napadne škůdce, les zůstane stabilní," uvedl Benešovský. Sazenic byl v uplynulých dvou letech ve školkách zatím dostatek. V extrémně suchém roce 2018 však polovina vysazených stromů uschla. Loni to bylo lepší a úmrtnost byla mezi 20 a 30 procenty.
V části holin Městské lesy podporují také přirozenou obnovu. "Necháme přírodu, ať sama rozhodne, co se na daném stanovišti uchytí. To chceme ukázat i na procházce," řekl Benešovský.
Dlouho byly lesy pro své vlastníky podnikem, který přinášel zisk. Po přebytku dříví na trhu a propadu cen to však zhruba před dvěma až třemi lety přestalo platit. Prodej kůrovcového dřeva je někdy téměř nemožný a náklady spojené s těžbou a následným zalesněním obrovské. "Stát zareagoval poměrně dobře a už nám přišly finanční kompenzace za propad prodejních cen za celý loňský rok a za poslední kvartál roku 2018. Na obnovu by tedy mělo být snad peněz dost. Očekáváme pomoc od státu a kraje i v letošním roce," řekl Benešovský.