Krkonošský národní park se kvůli kůrovcové kalamitě potýká s finančními problémy a stát už nechce navyšovat pomocnou částku. Řešením, jak přivést peníze do pokladny Krkonoš může být zavedení vstupného. Většina lidí by podle průzkumu nebyla proti.
Typickým návštěvníkem Krkonoš je aktivní turista, který poznává hory po značených stezkách v zimě i v létě, přijel za přírodou, přespí a vrací se opakovaně. Většina návštěvníků vítá, že jsou Krkonoše národním parkem a téměř dvě třetiny dotazovaných by bylo pro zavedení vstupného, vyplynulo z výzkumu, který probíhal na obou stranách Krkonoš od léta 2018 do konce jara 2019.
Naopak nejvíce vadí vysoké ceny a stav silnic. Výzkum zahrnul 1200 respondentů, z toho 900 na české a 300 na polské straně hranice.
Zavedení vstupného může být důležitým zdrojem financí pro Krkonošský národní park (KRNAP), ten se od kůrovcové kalamity potýká s finančními problémy.
Zatímco v roce 2016, před vypuknutím kůrovcové kalamity v takovém rozsahu, v jakém je nyní, KRNAP za dřevo utržil 144 milionů korun, v roce 2018 to bylo už jen 110 milionů a pro loňský rok čekají další propad. „Náš odhad je 70 až 75 milionů korun," říká náměstek ředitele parku Václav Jansa. Peníze získané za vytěžené dřevo přitom tvořily zhruba polovinu příjmů parku a dokázaly pokrýt například osobní náklady na zaměstnance.
Celý článek najdete zde.