Bohumil KLEPETKO, moderátor
Kvůli kůrovcové kalamitě je těžké sehnat lesní dělníky na práci v šumavských lesích. Problém měla správa Národního parku už loni, dřevorubci jdou totiž raději za snazšími a rychlejšími výdělky do míst, kde mají zakázek víc.
Lucie PELANOVÁ, redaktorka
Aleš Hrstka pracuje v rodinné firmě jako dřevorubec 5 let, kromě a kácení tahání dřeva v Národním parku Šumava dělá tu samou práci i pro městské lesy. Práce je podle něj hodně a je fyzicky náročná.
Aleš HRSTKA, dřevorubec, Šumava
Kopce, kameny, hlavně přijdu domu sedřenej a jsem rád, že lehnu.
Lucie PELANOVÁ, redaktorka
Problém s nedostatkem dělníků není jen tady na Šumavě, ale i na úpatí Krušných hor, těžařské firmy si tam šikovné dělníky mezi sebou přetahují, práce v hornatém terénu je náročnější, a proto se hodně dřevorubců přesouvá kvůli vyšším výdělkům do lesa ve středních Čechách a do kůrovcem zasažené Vysočiny.
Jan KOZEL, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Ta práce, která tam probíhá, tak je pro ně pohodlnější v tom, že oni tam kácí stromy na rozsáhlých plochách, opravdu tam jedou od obzoru k obzoru a nic jim nestojí v cestě.
Lucie PELANOVÁ, redaktorka
Největší problém pociťují správci parku v době vegetačního období, tedy když je kůrovec nejvíc aktivní.
Jan KOZEL, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Tak potřebujem najednou zpracovat hodně velké množství stromů a v té době právě nám ty dělníci chybí, tak máme problémy a některé stromy třeba se nám nedaří zpracovat včas.
Lucie PELANOVÁ, redaktorka
Jak Šumava tak Krušné hory jsou příhraniční oblasti, mnoho dělníků proto odchází za vyššími výdělky do Německa, a protože dřevorubci na Šumavě citelně chybí, už i správa parku navyšuje cenu za jejich práci. Lucie Pelanová, Česká televize, západní Čechy.