Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
V přírodní rezervaci Mionší roste převážně buk, ale díky druhové pestrosti dřevin se tam kůrovci nedaří. V rezervaci se vyskytují v hojné míře jedle, smrky nebo javory.
Suché smrky tam zůstávají a pod nimi rostou mladé buky, což je důkazem toho, že si příroda s kůrovcem dokáže poradit sama. Za masivní šíření kůrovce v posledních letech přitom podle odborníků může hlavně sucho. Prales, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje, si vlhkost zvládá udržet sám. Jehličnatý les tak efektivně vodu zadržet nedokáže.
Místo hustých lesních porostů se v mnoha oblastech Beskyd, kde převažuje smrková monokultura, objevuje měsíční krajina a kůrovec dál ničí naše lesy. Chyby z minulosti ve skladbě stromových porostů ze dne na den změnit nelze, zalesňování je, ale jednou z cest, jak lesy napadené kůrovcem alespoň oživit a zachránit.
Ve spojení se vzdělávací akcí a osvětovou iniciativou pro budoucí generace je možné zabránit, aby se „měsíční krajina" dále rozšiřovala.
Příroda by se měla chránit všemi dostupnými prostředky.