Entomolog Petr Doležal upozorňuje, že v Česku žije až 115 druhů lýkožrouta.
Podle jeho posledního výzkumu obývá jeden napadený strom až 75 tisíc kůrovců.
Kvůli suchému a teplému počasí nabrala kůrovcová kalamita na mimořádné intenzitě a lesníci napínají všechny síly, aby co nejvíce zmírnili její následky. Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích má ve své laboratoři několik desítek tisíc lýkožroutů. Zkoumá jejich chování během zimy.
„Snažíme se pak výsledky předávat lesníkům, aby se podle nich mohli dále řídit. Zjistili jsme, že na sklonku srpna už nemá smysl měnit návnady pastí pro kůrovce, protože tou dobou už je brouk v klidovém režimu. Tím se ušetří spousta peněz, které je pak možné použít tam, kde jich je třeba daleko více," vysvětluje čtyřicetiletý entomolog.
* Když se řekne kůrovec, nejen lesníci se otřesou hrůzou. Je to katastrofa jen pro lesní hospodáře, nebo i pro naši přírodu?
Záleží, jak to vnímáte. Pokud necháme kůrovce svému osudu v chráněném území kvůli sledování přirozeného vývoje, tak to velká katastrofa není. V hospodářském lese je ale takový stav skutečnou pohromou.
* Bavíme se o nějaké anomálii, nebo je současný stav běžným přírodním procesem?
Takové věci se dějí normálně, ale musí se přihlédnout k tomu, o jakém druhu kůrovce je řeč. V případě lýkožrouta smrkového známe taková přemnožení z historie. Existují ale druhy, které se dříve za škůdce nepovažovaly a nyní se přemnožují vlivem změny klimatu. A to se nebavíme jen o kůrovcích.
* Potýkáme se tedy i s jinými druhy lýkožrouta?
Ano, v Moravskoslezském kraji byl donedávna problém s lýkožroutem severským, jehož přemnožení byla popsána v Mongolsku a Číně, ale zde byl jeho výskyt dlouhou dobu v normálu. Mezi takzvané kalamitní druhy v Česku řadíme ještě lýkožrouta lesklého. Jinak existuje celá řada dalších druhů napadajících modříny, borovice, ale i listnaté stromy, v poslední době například jasany. Jen v České republice máme okolo 115 druhů kůrovců.
* Jak významnou hrozbou je pro lesníky lýkožrout lesklý?
Jeho doménou jsou korunové části stromů a silnější větve. Poměrně hodně se vyskytoval v okolí Hluboké nad Vltavou a následky jeho přítomnosti jsou vidět ještě dnes. Díky tomu, že se stahuje do špičky stromu, odumírá pouze tato část, zatímco zbytek stromu roste dál. S tím souvisí také to, že se pouští do mladých a drobnějších stromků.
Celý článek najdete v MF Dnes.