Zastánci zelené Šumavy prohráli, zastánci divočiny a bezzásahovosti si díky podpoře vládní koalice ANO s podporou TOP 09 prosadili v zákonech vše, co chtěli. A tak kůrovec, který je v celé republice katastrofou, je na Šumavě chráněn.
Když si starostka Strážného stěžuje, že Národní park Šumava (NPŠ) záměrně nechává sežrat kůrovcem staleté lesy v okolí její obce a další bezlesé kopce změní krajinný ráz, ředitel NPŠ ji uklidňuje, že „jde o jednotky tisíc napadených stromů na několika stovkách hektarů lesa" a že sežrání lesů kůrovcem je tedy nejlepší ochrana přírody.
Nevládní organizace a vědci, resp. „takyvědci", obhajující bezzásahovost na Šumavě nás po desetiletí ujišťují, že kůrovec doletí nejdále 500 metrů a není tedy důvod obávat se šíření kůrovce z bezzásahových zón do okolních lesů. „Takyvědci" se ale nepodívali za oceán, kde kanadské vědecké práce popisují, že se kůrovec pomocí větru může šířit na vzdálenost desítek až sto kilometrů za den, a to v počtu, který může tyto vzdálené lesy zničit.
Pro celou republiku hlásá ministr životního prostředí Richard Brabec nutnost zadržovat vodu a obnovovat či stavět vodní nádrže. Na Šumavě bylo v 18. a 19. století vybudováno 9 vodních nádrží (švele nebo klauzy), které dokázaly zadržet 90 tisíc kubíků vody. Platí výzva ministra zadržovat vodu i pro NPŠ? Samozřejmě že ne, v divočině přece není možné zadržovat vodu v člověkem vybudovaných nádržích, a tak se správa parku obnově vodních nádrží s ohledem na divočinu trvale brání.
...
Tomáš Jirsa
Celý článek najdete v Právu.