Brno 21. února (ČTK) - Lesy na severu Brna se v nejbližších letech zásadně promění. Silně zastoupená borovice již mizí a bude ubývat ještě víc. Hladiny podzemních vod v písčitých půdách klesly natolik, že tento druh jehličnanů nemá kde brát vodu a plošně hyne. Místo borovic a také smrků, které likviduje sucho a kůrovec, zde plánuje Školní lesní podnik Křtiny vysazovat především listnaté stromy zdomácnělé na Balkáně. Mají výrazně lépe odolávat suššímu a teplejšímu klimatu, uvedl v tiskové zprávě ředitel podniku Tomáš Vrška.
Podnik je součástí Mendelovy univerzity v Brně a přestože v lesích řadu let hospodaří způsobem přírodě blízkým, i on se musí potýkat s dopadem změny klimatu. Jen není dopad vzhledem k druhově rozrůzněným lesům tak drastický jako tam, kde jsou smrkové či borové monokultury.
Aktuálně podnik těží mrtvé borovice v okolí Soběšic. Vrška se snaží vysvětlit, že jiné cesty než odtěžit mrtvé stromy a přichystat půdu pro nový les není. "Je třeba si uvědomit a připustit, že lesy v okolí Brna se budou měnit z hlediska druhové skladby i prostorového uspořádání. Je to nevyhnutelné a občané si na to budou muset zvyknout. Jehličnany budou dál nahrazovat v řadě míst listnaté stromy, které jsou stabilnější. To ale neznamená, že by lesy v okolí Brna něco ztratily na své pestrosti a rozmanitosti, spíše naopak," řekl Vrška.
Rozsah škod roste i kvůli vichřicím, protože když se vítr opře do rozvrácených a mechanicky labilních porostů, řada stromů nevydrží a vyvrátí se. V polomech se daří dobře kůrovci, který pak napadá i dosud zdravé stromy. "Toho jsme nyní svědky po orkánu Sabine," uvedl Vrška. V univerzitních lesích je zhruba pětina smrku, borovice jsou hojně zastoupené právě v okolí Soběšic.
"Snažíme se, aby nevznikaly holiny jako jinde v republice. Snažíme se o co nejšetrnější těžbu a životaschopné borovice ponecháváme jako kostru budoucího lesa. Maximálně využíváme listnaté stromy, které často rostou v nižší úrovni pod borovicemi, a to přesto, že se nejedná o tvárné jedince, kteří by představovali budoucí kvalitní produkci. Jde nám v první řadě o udržení krytu půdního povrchu, vytvoření mozaiky světla a stínu, kterou využije různorodá směs dřevin a může lépe odolat klimatickým změnám než stejnorodé jednodruhové porosty," řekl Vrška.