Města v Evropě mění svou krajinu malými lesíky, které jsou stejně odolné a rozmanité, jako kdyby rostly v divoké přírodě, rozlohou se ale někdy vejdou na tenisový kurt. K vytvoření původního lesa, který má spoustu výhod, využívají ve Francii, Belgii nebo v Holandsku metodu nejslavnějšího japonského botanika Akiry Mijawakiho.
Cílem je malý funkční ekosystém, který se skládá z hustého porostu původních sazenic rostlin a stromů. Jeho přínosem je, že obnovuje půdu a chrání kvalitu vody i vzduchu. Botanik Akira Mijawaki v roce 1970 zjistil, že stromy kolem japonských šintoistických a buddhistických svatyní jsou skoro vždycky druhy původní na japonských ostrovech, přitom ale na druhé straně jen 0,06 % současných japonských lesů je složeno z těchto druhů stromů. Mijawaki začal lesy obnovovat na zničené nebo odlesněné půdě, která postrádala humus. Vytvořil v Asii přes 1700 lesů, z nichž se skoro 97 % během deseti let vyvinulo do odolného ekosystému.
Celý článek najdete zde.