Logo
Vytisknout tuto stránku

Sucho a kůrovec letošním společným nepřítelem lesů

Prognózy situace v lesích v roce 2016 většinou souvisely s průběhem zimy. Ta však nepřinesla významné narovnání srážkového deficitu. Nadprůměrné zimní teploty a poměrně časný nástup jara činí hrozby komentované např. v Lesnické práci 11/2015 ještě reálnějšími. Proto se redakce v anketě zeptala zástupců jednotlivých částí lesnicko-dřevařského sektoru, kde aktuálně vidí hlavní rizika pro lesní hospodářství a zejména možnosti jejich řešení, zmírnění nebo konkrétní podpory.

Doporučený Sucho a kůrovec letošním společným nepřítelem lesů

Anketa Lesnické práce

- Lesní hospodářství a potažmo celý lesnicko-dřevařský sektor se v důsledku suchého a teplého roku 2015 nachází ve složité situaci, kdy dochází k oslabení stromů, jejich usychání a k následnému ataku kůrovců, změnám struktury a výše těžeb. Kde vidíte z pohledu vašeho profesního působení (profesních zkušeností) největší rizika současné situace?

- Jaká opatření byste navrhli, aby bylo možné hrozící kalamitu a její možné důsledky zvládnout – zmírnit (provozní změny, inovace, podpora státu, technologie atp.)?

 

Ing. Michal Pernica, Ph.D.
Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o.

- Klimatické změny a jejich negativní dopady na lesní hospodářství nejsou ničím novým a projevují se již poměrně dlouhou dobu. Loňská extrémní sucha však spolu s gradací podkorních škůdců výrazně zasáhla celý lesnicko-dřevařský sektor. Po období relativně vysokých cen dřeva, které jsme my lesníci velmi kvitovali, dochází k výraznému poklesu cen u vláknin a v letním období lze očekávat také propad cen kulatin. Řeklo by se, že nastává doba hojnosti pro dřevařský průmysl, skutečnost však bohužel ani zde není růžová. Dlouhodobý tlak na snižování cen řeziva ještě více zesílí a i vzhledem k nestabilní politické situaci ve velkých odbytištích řeziva v Africe bude obchod s řezivem velmi problematický. Ekonomické riziko současné situace je tedy více než jasné. Možná mnohem nebezpečnější jsou však rizika ekologická, kdy vlivem velkého nárůstu nahodilých kůrovcových těžeb dochází u smrkových porostů ke změně struktury lesa, k narušování porostních plášťů a vzniku velkých a obtížně zalesnitelných holin z následných větrných kalamit. Významným faktorem je i zrychlení odtoku vody z krajiny, snížení retenční schopnosti lesů a mnoho dalších negativních vlivů, které s sebou kalamity různého původu přináší. Současná situace tedy nepřinese nic dobrého ani lesníkům, ani dřevařům a především lesu jako takovému.
- Nevím, zdali se v blízké budoucnosti podaří objevit nějaký převratný přípravek na eliminaci kůrovce či jiný, dosud neznámý systém prevence, ale podle mého názoru nám lesníkům v provozu nezbývá nic jiného než namazat boty sádlem, kolena francovkou a vyrazit do lesa. Důkladný monitoring, okamžitou těžbu kůrovci napadených stromů, jejich následnou asanaci a odvoz z lesa považuji za základní opatření při boji s kůrovcem. Jak se k celé problematice postaví stát, tedy potažmo Ministerstvo zemědělství, je asi otázka spíše na ministerstvo samé. Jistě se najde nějaká forma podpory nejen pro nás lesníky, ale také pro dřevozpracující průmysl. Pozitivní by byla například podpora pravidelného leteckého monitoringu.

 

Ing. Jiří Žabka
Kinský dal Borgo, a. s.

- Riziko vidím v tom, že k dnešnímu dni je velmi těžké předpovídat rozsah možných poškození a dalších důsledků z toho plynoucích. Velmi bude záležet na vývoji klimatických podmínek na jaře a v létě 2016. U jehličnanů je možné pozorovat poškození již nyní v průběhu vegetačního klidu, ale k výrazné defoliaci jako reakci na sucho došlo v srpnu 2015 i u některých listnáčů. Na výsledek případného poškození musíme počkat minimálně do května tohoto roku. Největší výhrou by bylo chladné a vlhké jaro a léto.
Dalším negativním vlivem pro lesníky je vývoj cen z důvodu přebytku dřeva na trzích a možné odbytové problémy s tím spojené. Domnívám se, že někteří odběratelé využívají aktuální situace k nákupu kulatiny za výrazně nižší ceny úpravou kvalitativních požadavků, které nemají srovnatelný dopad na kvalitu řeziva. Většina odběratelů je „velmi dobře zásobena", odbyt řeziva je i z důvodu nestabilní aktuální situace v některých regionech mimo EU ne právě v optimální kondici. Negativní dopad má i mimořádný průběh třech posledních zim a s tím související horší odbyt energetického dříví v různých komoditách.
- Nemyslím, že je nutné navrhovat nějaká mimořádná opatření. Dle mého názoru je důležité dbát na včasné zpracování nahodilých těžeb v nutném rozsahu. Zdánlivě jednoduché opatření má celou řadu podmínek: důsledné zpracování rizikové hmoty v lese; odmítnutí ponechávání lesů samovolnému vývoji, kde uvedené nebezpečí hrozí; včasné zpracování nahodilých těžeb bez ohledu na vlastnické hranice – za případné účasti SSL; umožnění transportu dřeva přes jiné pozemky (ZPF) v těžko přístupném terénu bez negativních dopadů na vlastníky, hospodáře.
Úlohu státu lze očekávat v podpoře skládkování dřeva u odběratelů s očekávaným efektem průběžného odběru předmětného dřeva. Podpora příspěvku na hospodaření či dotace formou sazbové dotace pro její jednoduchost a transparentnost, nejlépe státního příspěvku z centra (MZe) v podmínkách platných do roku 2005, který se v provozu osvědčil. Některé současné podpory jsou zbytečně administrativně náročné, vlastník je nucen soutěžit o práce na vlastním majetku, aniž by za to nebyl znevýhodňován.
Důležitá je i podpora LOS jako poradní organizace pro řešení aktuální situace v terénu.
Každý jistě zaznamenal v minulosti zprávy ze sdělovacích prostředků, že se na něco „našly peníze". Bylo by dobré, kdyby se nyní „našly peníze" i pro lesnictví na řešení nejen uvedených problémů.

 

Průběh průměrných měsíčních teplot na území ČR v období od října 2015 do března 2016. Šrafovány jsou měsíce, kdy byla měsíční teplota nadnormální, silně nadnormální nebo mimořádně nadnormální. Zdroj: ČHMÚ

 

doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.
VÚLHM, v. v. i.

- S důsledky extrémního sucha v roce 2015 musíme nadále počítat i při umělé obnově lesa a zalesňování a v suchem poškozených starších výsadbách. V roce 2015 bylo po srážkově deficitní zimě relativně příznivé jarní období, takže výsadby dřevin se podařilo vcelku úspěšně realizovat. Na řadě míst, zejména radiačně exponovaných stanovištích, došlo následně vlivem extrémního sucha v letním období k vysokým ztrátám, v řadě případů byly poškozeny i starší výsadby a mladé porosty lesních dřevin. Srážkový deficit (zejména doplnění vody v půdním profilu) nebyl ani v letošní zimě dorovnán. Pokud bude tedy v následujícím období delší perioda sucha, lze opět očekávat vysoké ztráty nejen u letošních výsadeb, ale prohloubí se neúspěšnost obnovy i u výsadeb z předchozího roku. V každém případě je nutné počítat s tím, že výsadby poškozené suchem v roce 2015 budou mít i v letošním roce menší přírůst a výrazně sníženou vitalitu.
- V letošním roce jsou již jarní výsadby lesních dřevin v pokročilém stádiu, přesto je účelné si připomenout, jak lze alespoň z části možným důsledkům sucha předcházet. Loňské zkušenosti jasně potvrdily, jak významná je šetrná manipulace se sadebním materiálem a jeho správná výsadba, kdy se zabrání osychání kořenů, přehřátí a dalšímu poškození u stromků, např. jejich neúměrně dlouhému založení u obnovovaných ploch. Jednotlivé stresy se totiž kumulují a snížená fyziologická kvalita stromků potom výrazně sníží jejich schopnost odolávat stresům prostředí po výsadbě. I když vliv dlouhodobého sucha na ztráty při obnově v roce 2015 je nepopíratelný, bylo v některých případech zřejmé, že i ve zhruba stejných stanovištních podmínkách vykazoval sadební materiál ze stejné školky výrazně rozdílnou ujímavost po výsadbě. Z toho je patrné, že každá chyba při manipulaci od vyzvednutí ve školce až po výsadbu se u takto oslabených stromků následně projeví i jejich menší odolností k suchu a k dalším nepříznivým faktorům stanoviště. Tady je účelné připomenout, že je od minulého roku k dispozici technická norma ČSN 482116, Umělá obnova lesa a zalesňování, kde jsou popsány nejen správné postupy výsadby sadebního materiálu, ale i biologicky vhodné zásady manipulace s ním od vyzvednutí ve školce po výsadbu. Problémy epizod sucha při obnově lesa může do určité míry řešit i zvýšení podílu krytokořenné sadby. Tento typ sadebního materiálu umožňuje operativnější rozložení výsadeb během roku, a zejména masivnější využití podzimních termínů výsadby, kdy většinou již nebývá takový srážkový deficit. V jarním období je potom možné se intenzivněji a rychleji věnovat výsadbě prostokořennného sadebního materiálu i s větší péčí o něj.

 

Ing. Jaroslav Rygl
Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a.s.

- V prvé řadě oceňuji, že nazýváme věci pravým jménem, že se jedná o soušovou kalamitu v českých lesích. Vyšší výskyt kůrovcovitých je pouze přirozeným důsledkem. Z tohoto pohledu vidím největší rizika v nesprávném hodnocení situace. Z pohledu ochrany lesů je podstatné znát příčinu. Pokud je příčinou sucho, nemůžeme postupovat v ochraně lesa stejným způsobem jako v případech po větrných a sněhových kalamitách, neboť v těchto případech je výskyt lokální, dobře monitorovaný, a pokud je dostatek vody v lesních ekosystémech, je našim nejvýznamnějším spojencem v ochraně lesa schopnost přirozené samoregulace. V případě sucha je situace výrazně složitější. Riziko je celoplošné a zanedbání ochrany lesa může mít i katastrofální důsledky, neboť se v ekosystému vyskytuje výrazně vyšší počet atraktivních jedinců pro přemnožení sekundárních škůdců a selhává přirozená obrana. Z pohledu ochrany lesa je rizikem i ucpání distribučních kanálů pro prodej kůrovci napadeného dříví, neboť se přenáší negativní externality z území, kde je vysoký výskyt soušových těžeb, i do oblastní s normálním stavem. Za rizikové rovněž považuji vedle obavy přiznat skutečný stav i historicky nastavené smluvní podmínky u Lesů ČR, s. p., které v minulosti naprosto nedostatečně reflektovaly tuto situaci a snažily se přenést rizika a odpovědnost vlastníka lesa na smluvního partnera. To má však své limity a nakonec se to může otočit proti zadavateli. V poslední době k jistým úpravám dochází, ale nedostatečně. Ignorovat tržní realitu a schovávat hlavu do písku není možné donekonečna.
- Opatření bych rozlišil na dlouhodobá a krátkodobá, akutní. Ta dlouhodobá spočívají ve způsobech kulturního využití krajiny, kdy nesmí být ignorována její retenční kapacita. Zemědělci i lesníci si stěžují na sucho a chtějí finanční kompenzaci od státu, přičemž si nekladou otázku, co udělali pro to, aby zvýšili objem vody (retenční kapacitu) a zpomalili odtok vody (retardaci). Hodně se o tom mluví, málo dělá. To je o udržitelnosti přírodních zdrojů. Tuto zodpovědnost musí mít vlastník pozemků. To souvisí i s druhovou skladbou a prostorovým uspořádáním respektujícím stanovištní a klimatické poměry, v tomto případě množství a intenzitu srážek jak vertikálních, tak i horizontálních. To nevyřeší mechanické uplatňování podílu melioračních a zpevňovacích dřevin ani tak zvaného „přírodě blízkého hospodaření v lesích".
Z akutních provozních opatření je to důsledný aktivní monitoring a rychlé odstraňování napadených stromů. Za chybné považuji kladení vysokého počtu lapáků a použití vysokého počtu lapačů. Zde sice narážíme na rigidní legislativu, která definuje kůrovcový základ a počty lapačů a lapáků oproti zdravému rozumu, neboť v případě plošného sucha se v porostech vyskytuje tolik „stojících oslabených lapáků", že klást ještě další je nejen nadbytečné i nákladné, ale i kontraproduktivní. Zvyšuje se tím nabídka kůrovci napadeného dříví a tím se omezuje jeho rychlý prodej. V tomto ohledu bychom uvítali informace o budoucí nabídce soušového dříví, aktuální monitoring, alespoň od subjektů hospodařící na státních majetcích. Nevidím jiný prostor pro inovace než použití zdravého rozumu, technologicky jsme vybaveni dostatečně a pomoc státu nevidím v pomoci materiální, ale v oblasti legislativy a zdravého rozumu státních úředníků a zaměstnanců. Věřím, že si z této situace odneseme i něco pozitivního, neboť „chytrému napověz..."

 

Hlasujte v naší anketě! 

Pociťujete ve vašem regionu nedostatek sadebního materiálu pro obnovu lesa?

V diskusi pod článkem uvítáme vaše konstruktivní podněty a návrhy dalších možností, jak omezit dopady loňského sucha a kůrovcovou kalamitu.

 

RNDr. Vladimír Veselý
UNILES, a. s.

- Rizika současné situace vidím v jejím politickém a mediálním zneužití. Předkolo už předvedli „odborníci" Hnutí DUHA ve spolupráci s HN, kteří nařkli lesnické firmy z umožnění šíření kůrovcové kalamity. Mediální svět si žádá okázalý popis problému s nedozírnými dopady na daňového poplatníka a rituální popravu viníků. Ve výsledku to znamená, že část kapacit, která by se měla věnovat věcnému řešení problému, musí místo toho zdůvodňovat, vysvětlovat, lobbovat atd. Rovněž mám trochu obavy z alibismu státních úředníků, správce státních lesů nevyjímaje, z přesouvání zodpovědnosti a rozhodování bez ohledu na skutečné provozní možnosti.
- Jsem rád, že již pracují včas sestavené štáby za účasti státní správy, majitelů i správců lesních majetků, armády, profesních organizací zpracovatelů a lesnických podnikatelů i logistických specialistů a snaží se konkrétní opatření specifikovat. Na daném prostoru je asi nemá smysl rozvádět. Jasné je, že mimořádná opatření se neobejdou bez finanční participace státu i státních podniků. Podmínkou úspěšnosti všech navrhovaných opatření je operativnost, dobrá komunikace všech spolupracujících organizací, porozumění reálným kapacitním limitům a zejména používání zdravého rozumu. A trocha štěstí a pomoc přírody.

 

Ing. Roman Pospíšil
Lesprojekt Brno

- Hlavní příčinu současné kůrovcové kalamity vidím jednoznačně v suchu posledních let, které gradovalo v loňském roce.
I když současná kalamita postihuje v podstatě všechny lokality, je v této souvislosti třeba zmínit i další příčinu, a to, že se smrkové porosty vyskytují, a bohužel i stále nově zakládají, na nevhodných stanovištích a o to více jsou pak ohroženy mimořádným srážkovým deficitem a následně napadeny kůrovcem.
Riziko dále spatřuji v ne vždy včasné sanaci napadených stromů a také v celkovém podcenění vážnosti celé situace (jejího rozsahu).

- Možnosti řešení (zmírnění) kůrovcové kalamity bych rozdělil na krátkodobá a dlouhodobá opatření.
Krátkodobá opatření jsou všeobecné známá a spočívají jednak v prevenci – feromonové lapače (lapáky), a následně pak v důsledné likvidaci napadených stromů (a to nejen vytěžení, ale i celkové zpracování dřevní hmoty). Zde je důležité zmínit, aby i státní správa lesů maximálně využila všech svých nástrojů k prosazení těchto opatření.
Dlouhodobé opatření vidím v tom, aby smrkové porosty byly vysazovány opravdu jen do míst, která jsou vhodná pro tuto dřevinu. Zde se nabízí otázka, zdali do budoucna nepřehodnotit, která stanoviště jsou pro smrk opravdu optimální. Je třeba více dbát na zakládání smíšených porostů, a to nejen kvůli dřevině smrk a kůrovcové kalamitě (v rámci delšího časového období odumírají i jiné dřeviny, a to z různých příčin). Mimo lokality v zájmu ochrany přírody by bylo vhodné zvážit možnost využití maximálního procenta geograficky nepůvodních dřevin.

Zmírnit důsledky kůrovcové kalamity, případně podpořit krátkodobá i dlouhodobá opatření je samozřejmě možné prostřednictvím různých finančních nástrojů ze strany státu (což se do určité míry již děje).
Samostatnou kapitolou je pak obecné zlepšování půdoochranné a hydrické funkce lesa a změna celkového přístupu ke krajině.

Děkuji za odpovědi (19. 4. 2016), Jan Příhoda

Další odpovědi zástupců státních, církevních i obecních lesů, lesnického výzkumu, vysokých škol, odborných lesních hospodářů, školkařů či lesnických firem najdete v Lesnické práci 5/2016.

 

Naposledy změněno: úterý, 03 květen 2016 10:21

(0 hlasů)
Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.