Logo
Vytisknout tuto stránku

Výzva ohledně hodnocení zásahů proti kůrovci na Šumavě

Zástupci vědecké sféry autorizovaní k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zaslali ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi a dalším politikům otevřený dopis se žádostí o promptní řešení situace ohledně "naturového hodnocení" zásahů proti kůrovci na Šumavě.

Vážené dámy a pánové,

my, níže podepsaní, osoby s autorizací pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK), se na Vás obracíme tímto otevřeným dopisem se žádostí o promptní řešení situace ohledně dokumentu nazvaného „Hodnotenie vplyvu fytosanitárnych zásahov proti lykožrútovi smrekovému na územie NP Šumava v roku 2011, detailnejší záber na lokalitu Na Ztraceném v Územnom pracovisku Modrava, v kontexte predmetov ochrany prírody podľa sústavy Natura 2000 a Hodnotenie vplyvu uvažovaných fytosanitárnych zásahov proti lykožrútovi smrekovému na územie NP Šumava v rokoch 2012 a 2013 v kontexte predmetov ochrany prírody podľa sústavy Natura 2000", s podtitulem "Hodnocení vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Jsme toho názoru, že tento dokument, jehož objednatelem je Správa NP a CHKO Šumava a který byl již údajně zaslán i Evropské komisi, obsahuje zásadní nedostatky formální i věcné, a neodpovídá skutečnému stavu věcí (ať již úmyslně, nebo v důsledku neodbornosti zpracovatele). Především je však tento dokument v rozporu s platnými zákony České republiky, právními předpisy Evropské unie a judikáty Evropského soudního dvora.

NP Šumava bude i letos zasahovat Na Ztraceném

Připojujeme výčet nejzávažnějších rozporů a pochybení:

1) Přestože zpracovatelka i Správa NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) dokument tak nazývají, posudek evidentně nesplňuje základní požadavky na autorizované hodnocení podle § 45i ZOPK, neboť mu nepředcházelo stanovisko orgánu ochrany přírody (Správy) o nevyloučení vlivu posuzovaného záměru na ptačí oblast (PO) či evropsky významnou lokalitu (EVL). Pokud by se jednalo skutečně o autorizované hodnocení záměru, vyžaduje ZOPK zároveň zahájení procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Tento proces neproběhl a neprobíhá. Naopak, účelem posudku je zjevně vyloučit vliv zásahů jak zpětně, tak i na roky 2012 a 2013, o čemž svědčí opět i veřejné výroky představitelů Správy NP a CHKO Šumava, že na základě tohoto „naturového hodnocení” se může letos opět zasahovat i např. v dosud sporné lokalitě „Na ztraceném”.

2) Po odborné stránce je „hodnocení” zpracované zcela neprofesionálně, s řadou faktických i metodických chyb, a zejména není založeno na objektivně zjištěných skutečnostech. Předmětem hodnocení je vliv zásahů (kácení, odkorňování, použití pesticidních zařízení) v Národním parku Šumava, který je zároveň v rámci soustavy Natura 2000 chráněn jako ptačí oblast a evropsky významná lokalita, na předměty ochrany obou těchto území. Hodnocení však nijak blíže nespecifikuje, kde přesně (především v kontextu konkrétních plánovaných zásahů) se jaké předměty ochrany vyskytují, v jakém množství či kvalitě, což je základní předpoklad pro zdůvodnění pozitivního či negativního ovlivnění. Termín provádění hodnocení není ve zprávě blíže specifikován, reálná doba zpracování však (mj. i s ohledem na datum podaného oznámení o výkonu regulované činnosti) zcela pomíjí vegetační sezónu, potřebnou ke zjištění stávajícího stavu území a lokalit jednotlivých zásahů. Prezentované podklady (poskytnuté Správou) jsou v tomto značně neúplné a neaktuální. Nejsou tedy respektovány základní metodické postupy vyžadované metodikami MŽP ČR

3) Zpracovatelka hodnotí předpokládané zásahy velmi povrchně a bez odborně podložené argumentace svých názorů (není např. známo, které porosty či stromy se budou kdy kácet nebo kde budou umístěny insekticidní lapáky a trojnožky). Zcela subjektivně, bez minimální odborné argumentace a kvantifikace předpokládaných možných změn stavu předmětů ochrany, je vyvozeno, že žádný předmět ochrany nebude (významně) negativně ovlivněn, a to i přes fakt, že záměr pro nadcházející sezóny předpokládá zvýšení intenzity zásahů (zejména větší nasazení pesticidů), snížení množství ponechávaného dřeva k zetlení na polovinu a není ani řešen termín zásahů či použití přibližovací techniky apod. Přesto jsou vlivy záměru vyhodnoceny zpravidla jako téměř výhradně POZITIVNÍ a tyto závěry jsou vydávány za zcela nepochybné. Z řešeného území však existuje celá řada odborných studií a posudků, zpracovaných renomovanými vědeckými týmy a specialisty na předměty ochrany EVL a PO, tvrdících opak – tyto studie a jejich argumenty nejsou nijak diskutovány.

4) Posuzovaný záměr je nejasně formulován a plánované zásahy jsou nedostatečně specifikovány místně, časově i intenzitou. Zásadním metodickým pochybením je ale i srovnání záměru se současným stavem území (tzv. nulová varianta). Autorka nekorektně srovnává očekávaný stav po provedení předpokládaných zásahů s hypotetickým stavem, kdy by se proti kůrovci na celém území NP Šumava vůbec nijak nezasahovalo. Taková srovnávací varianta je pochopitelně zcela nereálná a nikdy ji nikdo nepožadoval ani nenavrhoval. Naopak provádění opatření proti kůrovci kdykoliv a kdekoliv je (zcela naivně) prezentováno jako záruka toho, že kůrovec z porostů asi zcela zmizí a žádné další možné negativní vlivy nenastanou (nevzniknou např. obnažené porostní stěny, nové polomy ve fragmentovaných porostech, rozježděné koleje na podmáčených stanovištích apod.). Nulová varianta vůbec nezohledňuje dosavadní praxi péče o území NP Šumava do současné doby (tj. rozdělení na zásahová / bezzásahová území a obecně diferencovaný přístup k ochraně území NP) – tedy skutečnou nulovou variantu, která měla být použita pro srovnání vlivu záměru, což je v rozporu se základními principy posuzování. Scénář použité umělé „nulové varianty”, ze kterého autorka vyvozuje, že dojde k úplnému zániku všech smrkových porostů na Šumavě, je tedy nesmyslný.

5) Vedena tímto absurdním předpokladem, autorka mylně hodnotí důsledky úplného nezasahování jako negativní i pro druhy a stanoviště, kterých by se přemnožení kůrovce a vynucené těžby v dosavadním pojetí vůbec nedotkly (například společenstva šídlatek v jezerech, hořeček český na loukách či mihule potoční v náplavech šumavských toků). Nepříznivé vlivy se podle ní očekávají např. i na stanoviště subalpinských klenových bučin, v nichž lze jednak pro naprostou absenci smrku těžko zasahovat proti kůrovci, ale hlavně které se na Šumavě vlastně ani nevyskytují (přestože určitou dobu figuroval tento typ stanoviště mezi předměty ochrany, v roce 2009 byla novelizací národního seznamu tato zjevná chyba napravena). Významné negativní vlivy jsou pak konstatovány i u předmětů ochrany, u nichž je vědecky zdokumentované, že rozpadová stadia lesa pro ně představují jednoznačně vhodné biotopy (např. datlík tříprstý, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší).

6) Zpracovatelkou „hodnocení” je Mgr. Oľga Pospiechová, bydlištěm v Bratislavě, která není osobou autorizovanou podle § 45i zákona a ke zpracování posudku je odborně nekompetentní. Je nám známo, že zpracovatelka podala dne 29.12.2011 na MŽP ČR „Oznámení výkonu regulované činnosti na území ČR”. Nicméně není zřejmé, zda tuto činnost vykonává či vykonávala skutečně podle práva. Podle české legislativy totiž nesplňuje podmínky k udělení autorizace (mj. rozsah požadovaného vzdělání stanovený v § 2 vyhlášky č. 468/2004 Sb. a zkouška odborné způsobilosti podle § 3 vyhlášky). Pokud je nám známo, je vzdělání zpracovatelky zaměřeno na chemii a geochemii, nikoliv „na odbornou biologii, ekologii, aplikovanou ekologii, ochranu přírody, ochranářskou biologii nebo ochranu životního prostředí”, jak stanoví vyhláška.

7) V rámci konzultací není uveden ani jeden specialista na předměty ochrany, kteří jsou doporučováni v oficiální Příručce k hodnocení významnosti vlivů (MŽP 2011), ačkoliv to metodika hodnocení vyžaduje. V seznamu konzultantů nefigurují dokonce ani erudovaní odborníci z příslušného výzkumného oddělení Správy, ale pouze lesníci z územních pracovišť Správy NP Šumava, případně ředitel a náměstek Správy. Při vší úctě k nim se zjevně nejedná o specialisty na biologii a ekologii předmětů ochrany EVL či PO. Ochrana evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť nepochybně vyžaduje zejména přírodovědné vzdělání, nejen lesnický pohled (což je mimo jiné důvodem, proč pro posuzování vlivů na lokality Natura 2000 nepostačuje samotné vysokoškolské vzdělání lesnického zaměření).

Celkově považujeme zmiňované posouzení za neprofesionální, tendenční a neseriózní. Pokud by jej podepsala kterákoliv z autorizovaných osob dle § 45i ZOPK, jednalo by se o zákonný důvod k odejmutí autorizace (viz stávající praxi odebírání a neprodlužování autorizací). Zpracovatelce ale nic takového nehrozí, neboť žádnou autorizaci nemá. Přes nedostatečnou kvalifikaci však dostala ke svému působení ”svolení” MŽP a tím i bianco šek na zpracování tak zásadního posudku.

Domníváme se, že objednáním a dalším využíváním tohoto posudku se příslušný orgán státní správy ochrany přírody dopouští porušování platné legislativy České republiky i Evropské unie. Zároveň oficiální využívání tohoto dokumentu při komunikaci s Evropskou komisí, ale i odbornou a laickou veřejností, vytváří velmi špatný obraz o odborných a správních kvalitách státní správy v České republice. Posouzení, zda se jedná o úmyslný čin a zneužití pravomoci, je potřeba ponechat k posouzení příslušným institucím nebo orgánům.

S ohledem na výše uvedená pochybení, která s vypracováním i dalším využíváním posudku souvisejí, ale především v zájmu dodržování platné legislativy a nepoškozování dobrého jména České republiky, apelujeme na Vás coby vysoké státní úředníky i politické představitele, abyste z pozice svých úřadů nastalou situaci urychleně řešili. Domníváme se, že hrozí reálné nebezpečí z prodlení a porušení plnění povinností, které vyplývají z  čl. 6 odst. 2, 3 a 4 směrnice 92/43/EHS o stanovištích, Českou republikou, nemluvě o nevratných škodách na přírodě.

Zároveň upozorňujeme, že se jedná o závažnou precedentní situaci, protože „hodnocení” provedené bez znalosti věci jen na základě oznámení (či dle přání objednavatele) může být do budoucna využíváno či zneužíváno prakticky v jakémkoliv dalším případě. Tímto by hodnocení podle § 45i ZOPK zcela ztrácelo smysl, ale především by se ČR dostala do nekončící mašinérie stížností na nedodržování evropských směrnic, což by v konečném důsledku mělo velmi negativní dopad i na realizaci mnoha potřebných záměrů.

Za osoby s autorizací podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění,

1. RNDr. Ondřej Bílek

K textu otevřeného dopisu se dále připojují (do 20.5. souhlasné vyjádření elektronickou poštou zaslali):

2. Mgr. Pavel Bauer

3. Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.

4. RNDr. Oldřich Bušek

5. Mgr. Štěpánka Čížková

6. Mgr. Alice Háková

7. Mgr. Eva Chvojková

8. Mgr. Michala Kopečková

9. RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.

10 .RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D.

11. Mgr. Jan Losík, Ph.D.

12. RNDr. Milan Macháček

13. RNDr. Zdeňka Mrlíková

14. Mgr. Vlastimil Peřina

15. Mgr. Ondřej Volf

Ke znění dopisu se dodatečně (po odeslání dopisu na MŽP) přihlásili také:

16. RNDr. Marek Banaš, PhD.

17. Mgr. Karolína Bílá, Ph.D.

18. Mgr. Tomáš Dohnal

19. Mgr. Zdeněk Frélich

20. Mgr. Kateřina Geržová

21. RNDr. Tomáš Kuras, PhD.

22. Mgr. Monika Mazalová

23. Mgr. Roman Tuček

24. Mgr. Eliška Václavíková

(z aktuálního počtu 47 AO)

 

Dopis je adresován:
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí
Tomáš Tesař, náměstek ministra ŽP – ředitel sekce ochrany přírody a krajiny
Veronika Vilímková – ředitelka odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků
Alena Vopálková – ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Martin Smolek – zmocněnec Vlády ČR pro zastupování před Soudním dvorem EU
Na vědomí:
Petr Nečas – předseda Vlády ČR
Stefan Leiner – Evropská komise, DG Environment
Milan Šťovíček – předseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Ivo Bárek – předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR
Jan Stráský – ředitel Správy NP a CHKO Šumava

 

Zdroj: Ekolist.cz

Naposledy změněno: čtvrtek, 07 červen 2012 10:04

(0 hlasů)
Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.