Vytisknout stránku

Mapy ohrožení smrkových porostů suchem pomohou rozpoznat rizikové oblasti

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Každým rokem budou aktualizovány.

Foto: archiv VÚLHM

Chřadnutím a odumíráním jsou postiženy smrky všech věkových stupňů, vypěstované uměle i z přirozené obnovy. Předpokládanou příčinou poškození jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu. Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou pravděpodobně opakující se periody sucha. V suchem oslabených porostech je pak výrazný sekundární výskyt biotických škůdců, zejména podkorního hmyzu a václavky.

Vzhledem k naléhavosti situace v některých regionech umožnilo Ministerstvo zemědělství ČR financování obnovy lesních porostů poškozených suchem z Programu rozvoje venkova v rámci programu Obnova lesních porostů po kalamitách. Jako podklad pro poskytnutí podpory bylo nutné ve velmi krátkém čase identifikovat oblasti, kde hraje sucho v komplexu poškození zásadní roli. Jako podklady sloužily mapy aktuální vláhové bilance pro roky 2012–2014 a mapy ohrožení půdním suchem pro rok 2015, získané od ČHMÚ. Ten však ohrožení suchem modeluje pro území ČR pouze pro travní porosty a vybrané zemědělské plodiny. Na základě těchto podkladů vznikly následující výstupy:

Mapa dlouhodobého stresu suchem – vláhová bilance za období 2012–2014: Výsledné hodnoty jsou rozděleny do čtyř kategorií:
1) negativní bilance – tj. oblasti s celkovou bilancí pod 0 mm, kde byly lesní porosty výrazně stresovány suchem. Pro smrk jsou považovány za nepříznivé i následující dvě kategorie:
2) s bilancí 0–50 mm a 3) s bilancí 50–100 mm. Je tomu tak proto, že původní mapy ČHMÚ jsou počítány pro evapotranspiraci (celkový výparu) travního porostu, která je nižší než transpirace středně starých a dospělých porostů jehličnatých dřevin. Poslední kategorie 4) s vodní bilancí nad 100 mm za předchozí tři vegetační období je považována za mírně stresovanou nebo vůbec nestresovanou suchem. U jinak zdravých porostů by na takových lokalitách nemělo docházet k akutním kalamitním poškozením, a to ani při výrazném přísušku během jedné vegetační sezóny, jak upřesňují autoři mapových výstupů.

Mapa stresu lesních porostů suchem v roce 2015: Pro tvorbu výsledné mapy byly použity údaje o ohrožení půdním suchem ve vybraných termínech roku 2015 v půdním profilu v hloubce 0–100 cm.

Kombinovaná mapa ohrožení smrkových porostů suchem: Výsledná mapa definuje oblasti, ve kterých došlo ke kombinaci dlouhodobého stresu lesních porostů suchem v předchozích třech vegetačních obdobích a akutního stresu suchem v roce 2015. Řešitelé vychází z předpokladu, že k akutnímu kalamitnímu poškození může dojít pouze v případě víceletého chronického působení sucha. Pro vznik kalamitního poškození smrkových porostů suchem jsou uvažovány tři kategorie: ohrožení suchem, výrazné ohrožení suchem a extrémní ohrožení suchem.

 

Pro účely poskytování náhrad kalamitního poškození suchem byly oblasti sloučeny do dvou kategorií: 1) bez možnosti náhrad = bez ohrožení suchem + mírné poškození suchem + oblast bez dlouhodobého působení sucha; 2) s možností náhrad kalamitního poškození suchem = oblasti ohrožené až extrémně ohrožené suchem v roce 2015 a zároveň s nepříznivou vláhovou bilancí v letech 2012–2014.

Při zpracování prostorových dat bylo testováno několik způsobů vyhodnocení. Výsledky byly srovnávány s výsledky pozemních šetření, ať už s informacemi o zdravotním stavu lesních porostů v jednotlivých regionech ČR, vyplývajícími z poradenské činnosti Lesní ochranné služby, nebo z monitoringu zdravotního stavu lesů v rámci programu ICP Forests.

Pro účely hodnocení „kalamitního sucha" v lesních porostech by bylo vhodnější uplatnit modely přímo zaměřené na vodní bilanci lesních porostů, které však dosud nebyly k dispozici a na nichž se v současné době ve spolupráci obou organizací pracuje. Přesto předložené výstupy představují se současnými podklady relevantní podklad pro státní správu. Veškeré další podmínky a omezení jsou dány aktuálními podmínkami Programu rozvoje venkova, které jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR (www.eagri.cz).

Podrobnosti najdete zde.

Podle TZ VÚLHM, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)