Vytisknout stránku

Novoroční anketa Lesnické práce

Rok 2017 oproti předešlým rokům přinesl problémy hned v několika zásadních oblastech lesního hospodářství. Kritická situace v ochraně lesa, propady cen na trhu s dřívím, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, to jsou některé z nich, se kterými se sektor musel potýkat. Jako již tradičně se redakce časopisu Lesnické práce v novoroční anketě zeptala zástupců lesnicko-dřevařského sektoru, jak uplynulý rok 2017 hodnotí.

 

 

Ing. Daniel Szórád, Ph.D. - generální ředitel Lesů ČR, s.p.

– Co považujete za nejdůležitější momenty v činnostech Lesů ČR v roce 2017?

Rok 2017 byl rokem v mnoha ohledech mimořádným. Vývoj počasí je zejména v posledních letech pro lesníky ostře sledovaným faktorem, jenž se přímo promítá do vlastního hospodaření. Z tohoto pohledu se od sebe obě poloviny roku významně lišily. Díky poměrně sněhově bohaté zimě, jež se dostavila po několika letech, a díky chladnějšímu jaru jsme registrovali nástup podkorního hmyzu se zhruba měsíčním zpožděním a prakticky výjimečné případy nezdaru jarního zalesnění. Po skokovém oteplení se dostavila gradace kůrovců s o to větší intenzitou. Situace byla dále zkomplikována následky živelných smrští, zejména pak bouřemi v závěru srpna, orkánem Herwart z 29. října a ani vichřice Xanthos z počátku prosince nezůstala bez následků. Výsledkem byl skokový propad cen sortimentů surového dříví a přetlak nabídky nad poptávkou po něm, což v kombinaci s dotační podporou okolních států velmi zkomplikovalo situaci na trhu dříví a zhoršilo postavení majitelů dřeva, respektive vlastníků lesa. Na nastalou situaci bylo nutné vhodným způsobem reagovat a na základě pragmatického zhodnocení stavu se státní podnik rozhodl vzhledem k podstatné změně okolností smlouvy přistoupit k možnosti ukončení smluvních vztahů dohodou k 31. 12. 2017. Jsem přesvědčen o tom, že zvolené řešení zabránilo vzniku značných škod, ať už na poli ekonomickém, či sociálním, a že připravená veřejná soutěž umožní dospět k oboustranně korektnímu nastavení budoucích smluvních vztahů.

V roce 2017 pokračovala snaha podniku o zlepšení pracovních podmínek našich zaměstnanců. Fakticky se jedná o opatření v oblasti organizace práce a struktury podniku, dovybavení revírníků služebními vozy, přípravu mobilních terénních aplikací, spuštění rozvojových programů zaměstnanců a v neposlední řadě mohu zmínit i navýšení tarifních mezd od 1. 10. 2017.

Na poli legislativním považuji za úspěch, že se podařilo obhájit princip vyplácení náhrad za újmy v hospodaření z důvodu požadavků na ochranu přírody a krajiny, který vnímáme jako smysluplný regulační mechanismus mezi požadavky ochrany přírody a standardním přístupem k hospodaření.

I v roce 2017 podnik pokračoval v naplňování řady společensky odpovědných projektů, jakými jsou např. zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných v rámci sociálního programu, čištění Bořího lesa od munice z druhé světové války, podpora řady humanitárních a kulturních projektů, dar dřeva na obnovu kulturní památky Libušín apod. Do státního rozpočtu jsme odvedli formou Fondu zakladatele 3 mld. Kč.

V rámci naší snahy o nákup lesních pozemků, jež by byly alespoň částečnou kompenzací za majetky vydané v restitučních procesech, se nám podařilo nakoupit cca 1 500 ha lesa. Na investiční činnost a do oprav a údržby majetku jsme vynaložili historicky rekordní výši prostředků přesahující v součtu 2,5 mld. Kč.

Závěrem této stručné rekapitulace hlavních momentů uplynulého roku bych rád poděkoval svým kolegům i obchodním partnerům za spolupráci.

Ing. Josef Vojáček
ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s.p.

- Jaký byl rok 2017 pro Vojenské lesy a statky?

Vojenské lesy a statky se v roce 2017 potýkaly se stejnými problémy jako velká část lesníků nejen v České republice, a to především v našich moravských lokalitách. V tomto roce jsme naplno pocítili důsledky srážkového deficitu, který v poslední době lesní hospodaření v Česku více či méně ovlivňuje a prozatím gradoval v „tropickém roce" 2015.

Uplynulý rok tak byl u vojenských lesů ve znamení nahodilých těžeb. Již v únoru roku 2016 jsme s ohledem na aktuální situaci omezili plánované úmyslné těžby v jehličnatých porostech. Toto opatření platilo u VLS po celý předešlý rok a toto omezení jsme promítli i do těžebních projektů na rok 2017. Bohužel 21. srpna tohoto roku, po poškození lesních porostů ve správě VLS větrem, jsme pak úmyslné těžby v jehličnatých porostech zastavili zcela, s výjimkou probírek. Výchovné zásahy tedy dále provádíme.

Střednědobý problém související s klimatickými změnami v posledních letech navíc doplnily další dvě aktuální komplikace v druhé polovině roku. Šlo o dvě vlny škod v lesních porostech způsobené větrem. První, již výše zmíněná vlna, zasáhla lokálně některé z šesti oblastí VLS v srpnu, druhá pak plošně na konci října. Orkán Herwart způsobil škody na všech lesnických divizích VLS, stejně jako srpnové větrné smrště nejvíce zasáhl šumavskou divizi VLS v Horní Plané a oblast vojenského újezdu Libavá na Olomoucku. Konsolidované škody z těchto dvou událostí dosahují 250 tisíc metrů krychlových dřeva. Pokud nás v úvodu roku 2018 výrazně nezbrzdí klimatické podmínky, zpracujeme tyto kalamitní škody do konce března.

Ing. František Kučera
předseda SVOL

- Jak hodnotíte rok 2017 z pohledu vlastníků obecních a soukromých lesů, a to i s ohledem na situaci v ochraně lesů?

 Rok 2017 nelze z pohledu vlastníků lesů hodnotit nijak příznivě. Pokračující projevy klimatických změn v podobě výrazného nedostatku srážek ve vegetačním období a poklesu hladiny spodní vody v mnoha částech republiky s kritickými dopady na zdravotní stav lesů zejména na severní Moravě, škody větrem z konce srpna a konce října a následný další propad cen dříví, zejména právě kalamitního, a ani některá rozhodnutí ústředního orgánu státní správy lesů moc optimismu vlastníkům lesů nepřinesla. Původní návrh MZe o plošném zákazu všech úmyslných těžeb smrku a borovice byl sice po důrazném odporu vlastníků lesů, lesních školkařů a dalších subjektů odvolán a nahrazen bezzubým opatřením o nutnosti zpracování veškerých evidovaných nahodilých těžeb do konce března roku 2018, přesto tento pokus o řešení nepříznivé situace se zpracováním kalamitního dříví ukázal na nemohoucnost a nízkou efektivitu státní správy v ČR. Prakticky ve stejné době, kdy byl u nás ohlášen návrh plošného zákazu úmyslných těžeb, vydala opatření ke zvládnutí kalamity i bavorská zemská vláda. Jednalo se však o celou řadu opatření, navíc podle našeho mínění rozhodně účinnějších a vlastníkům lesů skutečně prospěšných.

Uvažovaný plošný zákaz úmyslných těžeb v ČR by přivedl do existenčních problémů jak vlastníky lesů, včetně jejich zaměstnanců i dodavatelů prací v oblastech, kde se v tomto roce kalamita nevyskytovala, tak ale i odběratele dříví, kteří mají své technologie nastaveny na zpracování čerstvého dříví. Problémy spojené s výpověďmi smluv ze strany dodavatelů prací, které musely ve stejném období zvládat LČR, s.p., pak jen potvrdily dlouholetý názor SVOL, že transformace lesního hospodářství po roce 1990 byla špatným krokem a systém organizace a zadávání prací u LČR užívaný v současnosti je chybou s dlouhodobými a jen obtížně napravitelnými důsledky.

Po dalším z řady marných pokusů ministerstva novelizovat zákon o myslivosti skončil dva roky připravovaný, nakonec Parlamentem ČR ani neprojednávaný, návrh novely. Ve finální fázi projednávání je návrh vyhlášky č. 55/1999, který upravuje tabulkové přílohy a některé koeficienty výpočtových algoritmů tak, aby lépe reflektovaly stávající ekonomické prostředí. S odkazem na údajné překročení zmocnění zákona o lesích se však bohužel nepodařilo prosadit původní návrh, který řešil celou problematiku vyčíslení škod a újmy na lese komplexně.

Malým povzbuzením pro vlastníky byl funkční a ze strany MZe pro letošní rok finančně zabezpečený systém příspěvků na hospodaření v lesích a Program rozvoje venkova, i když se doba „zprocesování" evropských dotací prodlužuje.

Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D.
proděkan pro studijní a pedagogickou činnost
Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze

– Jak hodnotíte kvalitu uchazečů a absolventů FLD v ČZU v Praze v roce 2017? V čem se v posledních letech nejvíce změnila výuka na lesnických oborech?

Kvalita uchazečů o studium na FLD je velmi variabilní. Je to logické, hlásí se k nám totiž cca 1 800–2 000 uchazečů ročně. I když z nich do studia všech oborů nastoupí přibližně 40–50 %, stále se jedná o heterogenní skupinu. Uchazeči ze středních lesnických a dřevařských škol, kterých je cca 15 %, mají hlubší znalosti z odborných předmětů a často naopak nedostatky u základních předmětů, jako je například matematika nebo chemie. U absolventů gymnázií, kteří tvoří přibližně 30 % uchazečů, je situace spíše opačná. Kvalitu uchazečů je však třeba měřit nejenom jejich aktuálními znalostmi, ale také jejich motivací a snahou studovat, které jsou pro úspěch ve studiu často zásadní. To je však zpravidla možné rozpoznat až v průběhu studia. Přesto se snažíme aktivně vyhledávat a podporovat studenty, kteří byli aktivní již při studiu na střední škole, např. formou speciálního stipendijního programu.

U absolventů je základním měřítkem kvality jejich uplatnitelnost v praxi. V tomto směru jsou naši absolventi velmi úspěšní, protože máme v posledních letech de facto nulovou nezaměstnanost. Přesto je pro nás důležité získávat a analyzovat zpětnou vazbu od hlavních zaměstnavatelů našich absolventů. Z průzkumu, který jsme si zpracovali, vyplývá, že z hlediska odborných znalostí a jejich šíře si naši absolventi podle mínění zaměstnavatelů stojí poměrně dobře. Největšími nedostatky jsou spíše absence praktické zkušenosti, malá samostatnost a ne vždy dostatečná znalost cizích jazyků.

Aby byla vzdělávací činnost aktuální a dlouhodobě konkurenceschopná, je třeba výuku kontinuálně inovovat. To na FLD probíhá v zásadě ve třech směrech. Zaprvé jde o modernizaci výuky v souladu s pokrokem vědeckých poznatků a rozvojem nových technologií. Zde jde o vzájemný vztah a synergii s vědeckovýzkumnou činností fakulty. V této oblasti lze v budoucnu očekávat významný vliv nových velkých výzkumných projektů, které se na FLD začínají v tomto roce řešit. Dále je zřejmé, že se v posledních letech stále více na lesních ekosystémech projevují vlivy probíhající změny přírodních (klimatických) podmínek. To vyžaduje modifikaci lesnického managementu a tím i jeho výuky (např. adaptační strategie, mitigační opatření a další). V neposlední řadě je pak také třeba reagovat na změny v požadavcích společnosti na lesy a jejich funkce (např. vznik bioekonomie a její rychlý rozvoj, nutnost rozvoje komunikačních dovedností). Všechny tyto změny se ve výuce projevují inovací obsahu většiny stávajících předmětů i zaváděním předmětů nových. Z koncepčního hlediska jde i o přípravu nových studijních programů (systémová arboristika, dřevěné konstrukce a stavby na bázi dřeva). To vše se neobejde bez zásadních změn infrastruktury (učebny, laboratoře) a přístrojové vybavení, které slouží k výuce. V tomto ohledu nastala na FLD v posledních třech letech skutečně zásadní změna s vybudováním nového Dřevařského pavilonu FLD, která pokračuje přípravou výstavby High-tech technologicko-výukového pavilonu.

Ing. Milan Mochán
vedoucí lesní správy Arcibiskupství pražského

- Čím byl rok 2017 pro vás jako správce církevních lesů příznačný?

Rok 2017 byl pro nás již ve znamení dokončené restituce a plného provozu. Po třech letech na trhu lesnických služeb můžeme opět poděkovat všem našim dodavatelům za výbornou spolupráci. Po sestavení týmu lesníků jsme spustili i vlastní provozy s vlastními zaměstnanci, zejména pro rychlou a účinnou ochranu lesa. Nelze nezmínit vynaložené úsilí při ochraně nejen proti kůrovcům. Potvrdili jsme si, že měnící se přírodní podmínky vyžadují pokoru a změnu někdy konzervativních postojů. Na řadě lokalit se našim lesníkům nejenom podařilo zastavit rozvoj kůrovce, ale dokonce i snížit objem kůrovcového dříví.

Za velké zklamání považujeme výsledek diskuse a snahy o novelizaci zákona o myslivosti. Naše vlastní zkušenost z oblasti Krušných hor (Chomutov) nám potvrzuje, že lze ve velmi krátké době důsledným lesnicko-mysliveckým hospodařením nastavit „zdravé procesy". Jako soukromý vlastník lesa musíme ocenit alokaci a možnost čerpání dotačních prostředků obecně, především v oblastech se starými ekologickými zátěžemi, jako jsou Krušné Hory. 

Naše vlastní taxační kancelář, která musela uchopit obrovskou vlastnickou rozdrobenost a rozptýlenost lesů, úspěšně dokončila prvních devět LHP. Plány jsou zaměřeny na kvantifikovaný záměr vlastníka lesa a na měnící se přírodní podmínky (detailní rozbor ohrožení klimatickou změnou, těžební mapa s jemnými obnovními postupy s min. pasečného způsobu, max. umístění těžeb a stanovení reálného těžebního etátu, ekologická mapa, mapa škod zvěří a mysliveckých opatření).

V letošním roce musíme zmínit také dobrou spolupráci na úseku ochrany přírody, zejména se správami CHKO ve Středočeském kraji. Je sice mnoho nedořešených otázek, kdy veřejný zájem z titulu ochrany přírody významně zasahuje do práv vlastníka lesa, ale je to otázka komunikace a vzájemného postupu pro zachování bohatství naší přírody. Po ekonomické stránce skončí rok 2017 nad naším očekáváním.

Ing. Josef Dostál
výrobní náměstek Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o.

- Čím byl rok 2017 pro vás jako správce církevních lesů příznačný?

Především je potřeba zmínit, že po dlouhých pěti letech se proces navracení lesního majetku Arcibiskupství olomouckého dostal na úroveň cca 98 % z předpokládané výměry. Zatímco státnímu podniku Lesy České republiky zbývají k vydání jednotlivé pozemky menších výměr, více než 1 000 ha je prozatím nedořešeno na území, kde v současné době hospodaří státní podnik Vojenské lesy a statky ČR. Ruku v ruce s dokončováním vydávání majetku došlo v roce 2017 k rozšíření organizační struktury do podoby, v jaké bychom měli fungovat v dalších letech. S tím souvisela potřeba neustálého hledání nových pracovníků, nejen na obsazení různých pozic THP pracovníků, od adjunktů na jednotlivých polesích až po pracovníky na ústředí společnosti, ale narůstala i potřeba živnostníků a drobných firem na zajištění splnění požadovaných úkolů. Jenom v části THP jsme v letošním roce přijali více než 30 nových spolupracovníků. Nedostatek kvalitních, odborně a morálně zdatných pracovníků, jak na straně THP, tak i na straně OSVČ, vidíme jako velký problém celého lesnického resortu, který se negativním způsobem promítá do vlastního hospodaření. Je to taky jeden z hlavních důvodů, proč se náš vlastník, tj. Arcibiskupství olomoucké, rozhodl rozšířit portfolio svých pedagogických a vzdělávacích aktivit a od 1. 9. 2018 by měla zahájit svoji činnost střední odborná škola v Kroměříži, zaměřená na výuku některých lesnických a zemědělských oborů. Další důležitou oblastí naší společné činnosti s vlastníkem byly opravy režijních budov polesí a hájoven. V letošním roce se podařily dokončit opravy dvou budov polesí a jedné hájovny, několik dalších významných akcí je rozpracováno a bude dokončeno v roce 2018. Největším úkolem v oblasti lesnického hospodaření pro nás bylo zpracovávání kůrovcové kalamity. I přesto, že se nám podařilo do začátku jarního rojení dostat les do stavu, kdy jsme měli vytěžené veškeré kůrovcem evidentně napadené dříví a průběh jara nám dával naději, že se snad podaří kalamitní stav kůrovce na přebíraných majetcích alespoň částečně zvládnout, opak byl pravdou. V druhé polovině měsíce června a následně pak již po celé léto a podzim jsme se potýkali s enormním nárůstem množství kůrovcového dříví, zejména na polesích Rejvíz, Vápenná a Chvalčov, a se vším, co je s jeho zpracováním spojené – nedostatek výrobních kapacit jak na straně THP, tak i OSVČ, problémy s odbytem, dopravou dříví atd. Průběh letošního roku nám jednoznačně ukázal, že s kůrovcem nelze úspěšně bojovat bez absolutní koordinace, spolupráce a solidarity nejen lesnického, ale i dřevařského resortu. Jednotlivý vlastník v situaci, v jaké jsou dnes lesy na střední a severní Moravě, nic neznamená.

Ing. Ivo Klimša
předseda Lesnicko-dřevařské komory

- Jak hodnotíte rok 2017 z pohledu celkové kondice lesnicko-dřevařského sektoru a jaké nejzásadnější otázky vaše profesní organizace v roce 2017 řešila?

Rok 2017 byl pro lesnicko-dřevařský sektor dalším z řady nestabilních let. Kůrovcová kalamita, větrná kalamita u nás a hlavně v okolních zemích, stále trvající převis nabídky dřeva na trhu, rozhodnutí o předčasném ukončení smluv. Do toho parlamentní volby a další nejistota, kudy se bude lesnicko-dřevařský sektor ubírat. V takovéto situaci potřebujeme silné profesní organizace.

ALDP se silnou organizací již stala. Věřím, že svou důležitost a sílu získá také LDK, která má být zastřešující organizací nad profesními asociacemi sektoru a měla by s podporou Agrární komory řešit problémy, které se dotýkají vlastníků lesů, lesníků a také zpracovatelů.

 

Ing. Petr Jelínek
předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

- Jak hodnotíte rok 2017 z pohledu celkové kondice lesnicko-dřevařského sektoru a jaké nejzásadnější otázky vaše profesní organizace v roce 2017 řešila?

Rok 2017 byl pro naše členy v lesnické sekci jedním z nejtěžších, když se výrazně snížila celková kondice lesnického sektoru. Na počátku roku jsme se aktivně účastnili diskuze o změně obchodního modelu u LČR, s.p., za účasti pana ministra, kdy jsme se shodli na pokračování současného modelu obchodu s dřívím u státního podniku. Ekonomiku prvního pololetí našich členů výrazně ovlivnil nereálný index pro valorizaci cen v obchodním vztahu s LČR, s.p., který nekopíroval realitu na trhu s dřívím. Bohužel v průběhu třetího kvartálu zasáhly střední Evropu velké větrné a kůrovcové kalamity v celkové výši přes 20 mil. m3, které výrazně zhoršily odbytovou situaci včetně razantního snížení cen. To se projevilo dalším negativním dopadem na hospodaření našich členů. Naše asociace se aktivně podílela na jednáních s MZe o řešení této situace, což vyvrcholilo možností ukončení komplexních smluv dohodou k 31. 12. 2017. Většina našich členů toto využila a tím se oddálila výrazná ekonomická krize v našem sektoru. V tomto ohledu patří panu ministrovi a generálnímu řediteli LČR, s.p., velké poděkování za objektivní posouzení situace a rychlou, správnou reakci.

Doc. RNDr. Bohumír Lomský, CSc.
ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM)

- Čím se zabýval VÚLHM v roce 2017, jaké zajímavé a významné projekty jste řešili?

V roce 2017 pokračovaly víceleté výzkumné projekty zabývající se vlivem sucha na zdravotní stav smrkových porostů. Situace na severní Moravě a ve Slezsku nabyla dramatických rozměrů a dosahuje největších kalamit v historii – imisní poškození z druhé pol. 20. stol., mniška v letech 1917–1927. Projekty zahrnují řadu oborů: hledání nových metod ochrany lesa, hodnocení ekologických parametrů vzniku poškození (rizikové oblasti, stresové faktory vedoucí k mortalitě dřevin), hledání odolnějších proveniencí smrku, pěstební opatření. S rozpadem porostů se prioritou stává vhodné zalesňování vzniklých holin, jež by za únosných nákladů vedlo k obnově stabilnějších lesů s pestřejší druhovou, věkovou a prostorovou skladbou. Informace o vývoji stavu lesů v ČR poskytují LOS či Monitoring zdravotního stavu lesů – ICP Forests. Významné projekty roku 2017: „Založení výzkumných ploch s introdukovanými dřevinami potenciálně odolnými vůči suchu v oblasti pahorkatin severní Moravy postižené chřadnutím smrku", „Uplatnění douglasky tisolisté v LH ČR", „Udržitelná produkce a hospodaření s živinami v borových a březových porostech nižších poloh".

Ing. Petr Martinec
manažer Sdružení lesních školkařů ČR, z.s.

– Jaký byl rok 2017 z pohledu lesních školkařů?

Uplynulý rok byl pro lesní školkaře kritický. Kvůli poklesu poptávky a nečekaným změnám struktury poptávaného sadebního materiálu utrpěli školkaři po jarní expedici obrovské finanční ztráty. Statisíce kvalitních sazenic skončily na kompostech.

Bohužel málokdo vnímá, že pěstování většiny sadebního materiálu lesních dřevin představuje proces, který trvá několik let. Mezi rozhodnutím o tom, co bude zaseto, a samotným vysazením sazenice v lese uplynou běžně i čtyři roky. Velký vliv na prodejnost produkce má i provenience již napěstovaného sadebního materiálu – nelze jej přenášet z oblastí momentálního přebytku do oblastí nedostatku. Jakákoliv náhlá změna poptávky na trhu tak většinou znamená likvidaci několikaletého úsilí školkaře a veškeré ztráty plynoucí z této změny nesou na svých bedrech školkaři. Mezi roky 2016 a 2017 došlo k náhlému razantnímu propadu poptávky především u smrku a v důsledku převisu nabídky klesla také cena i toho materiálu, který se prodat podařilo.

Velký vliv na pěstování sadebního materiálu má samozřejmě i průběh počasí. V roce 2017 se lesní školkaři potýkali s pozdními jarními mrazíky a v době, kdy měl poškozený materiál regenerovat, nás potrápilo sucho. Škody mrazem se nejvíce projevily u sadby, které z důvodu nedostatku osiva či rostoucí poptávky není napěstováno potřebné množství, a tím se ještě více prohlubuje problém jeho nedostatku. Ve školkách tak máme dost toho, o co není momentálně zájem, a chybí nám to, co by se jistě prodalo.

Sdružení se alespoň podařilo připojit lesní školky k dalším zemědělským komoditám zařazeným do programu kompenzací škod způsobených jarními mrazy a některým školkařským provozům se tak snad povede dosáhnout na tuto podporu.

Jsme velice rádi, že Ministerstvo zemědělství nakonec neomezilo úmyslnou těžbu alespoň u soukromých a obecních majetků.

PhDr. Michal Grus
ředitel Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga

- Jaký byl rok 2017 pro Lesnické školy Písek z pohledu zájmu o studium, kvality studentů, podpory zřizovatele i samotného lesnického oboru v roce 2017?

Po dvouletém provizoriu ve vedení školy byl z jistého pohledu rok 2017 ve znamení mého nástupu do funkce. Věřím přirozeně, že čas ukáže, že to ze strany zřizovatele bylo šťastné rozhodnutí. V mnoha dalších ohledech to byl ale zároveň pro školu rok vcelku obvyklý: Zájem o maturitní (lesnictví) i učební (lesní mechanizátor) obor je takový, že se škole daří být životaschopnou. Výjimku samozřejmě představuje VOŠ, která v době zmasovění vysokoškolského studia přežívá už jen v dálkové formě. Úroveň výsledků našich žáků a studentů je různá, jsou u nás na škole jak ti vynikající, tak přirozeně také ti slabší – vztaženo k situaci lesnického oboru pak záleží na tom, nakolik jsou dnes jednotliví zástupci zaměstnavatelů v lesnictví schopni získat pro sebe na trhu práce právě ty nejkvalitnější z našich absolventů.

Ing. Pavel Draštík
předseda České lesnické společnosti

– Česká lesnická společnost v roce 2017 – co podstatného se událo v největší lesnické stavovské organizaci?

V minulém roce jsme pokračovali v dobře nastaveném směru naší činnosti. Podařilo se nám uspořádat všechny naplánované konference a odborné semináře. Vedle již probíhajícího cyklu „Quo Vadis", který se nám již chýlí ke konci, jsme zahájili další program konferencí, které chceme pravidelně každoročně opakovat na společné téma „Biodiverzita". Zdá se nám, že se biodiverzitě v rámci výkonu naší služby věnujeme zcela dostatečně, ale některé NNO z druhé strany vidění lesnictví nám sdělují při každé příležitosti, jak bychom to správně měli dělat. Laická veřejnost se potom může domnívat, že pokud by nás oni metodicky nevedli, tak by se zřejmě stav lesních ekosystému nezlepšoval. Tudíž jsme z tohoto důvodu zahájili v letošním roce nový projekt odborných lesnických konferencí na téma biodiverzity lesních ekosystémů. Dále jsme pořádali všechna kola soutěže YPEF pro „všechny zvídavé školáky". Toto považujeme za náš přínos pro práci s mládeží vedle lesní pedagogiky, pro kterou jsme pomáhali uspořádat Mezinárodní kongres LP konaný na podzim v ČR. Závěrem mi dovolte, abych všem, kteří se na pořádání všech akcí a jejich úspěšném zvládnutí podíleli, za ČLS poděkoval.

Ing. Milan Hron
Pro Silva Bohemica

– Co zajímavého se událo v rámci činností hnutí Pro Silva Bohemica (PSB) v roce 2017 a co připravujete pro rok 2018?

Jen výběrově: Za velice inspirativní považuji jarní studijní cestu do Německa, konkrétně kousek za naše hranice u Chebu (oblast Selbu) a nad Libercem (Žitavsko). Navštívené státní, komunální i soukromé lesy jsou dost konzistentní v přístupu k hospodaření – všichni mají k dispozici analýzu předpokládaného dopadu globální klimatické změny (GKZ) na lesy v průběhu příštího století a tím se také řídí – mj. každý rok mimo běžné úkoly podsazují horní etáže zvolenými MZD. Holosečím se programově vyhýbají.

Kromě celkem bohatého spolkového života jsme při vědomí gradujících problémů s kalamitou posledních let pod hlavičkou a s přispěním ČLS a SZIF uspořádali dvě akce s celostátním dosahem: v květnu seminář „Přípravné a pomocné dřeviny – šance pro obnovu lesů po kalamitách", jehož některé výstupy uvádím níže, a v září seminář „Adaptace lesů na klimatickou změnu – praktická realizace hospodářských opatření". Potěšilo nás, že obě akce jsme ještě museli pro velký zájem opakovat a že obě akce navštívili převážně lesníci mimo náš spolek. Jako obvykle byly naše semináře zaměřeny prakticky – po přednáškách se jelo do lesa a diskutovalo se mezi stromy. Velkým přínosem bude jistě i několik nových šikovných členů spolku. Informace o chystané spolkové činnosti se průběžně objevují na novém webu, ale širší lesnickou veřejnost by mohly zaujmout kromě několika publikací zejména dvě věci: Podle plánu se rozjel nový projekt „Demonstrační porosty nepasečného hospodaření", vzniklo prvních pět objektů s podporou MZe a další čtyři financované jinou cestou. Jsou určeny zejména pro vlastníky (a jejich lesníky) lesů se zájmem o praktické zahájení přestaveb stejnorodých porostů (nejen členů PSB). Letos by podle harmonogramu mělo vzniknout dalších pět až deset objektů, cílový stav je kolem padesáti. O projektu budeme brzy informovat podrobněji, máme první výstupy. Druhý projekt je určen „pro každého lesníka", bude zaměřen řekněme na „malou praktickou dendrometrii vlastních porostů". Spuštění a vydání metodiky chystáme na jaro. Jsme opět zvědavi na odezvu lesníků (zde tomu majitelé asi až na výjimky rozumět nebudou). Jsme připraveni aktivně vstoupit do diskuzí nad podobou lesnické i myslivecké legislativy.

Ing. Tomáš Krejzar, Ph.D.
ředitel Odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství MZe

- Jaké hlavní trendy v oblasti lesnictví lze na mezinárodním poli v roce 2017 vysledovat a jaké mezinárodní události plánované na rok 2018 považujete za nejzásadnější?

V roce 2017 Valné shromáždění OSN schválilo Strategický plán Spojených národů pro lesy na období do roku 2030, který by měl přitáhnout větší pozornost k problematice lesů a lesního hospodářství a klade si za cíl, mimo jiné, do roku 2030 zvýšit celosvětovou výměru lesů o 3 %. Na úrovni EU se do finální fáze projednávání dostávají nová pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v sektoru LULUCF, včetně hospodaření v lesích a výrobků ze dřeva, a návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, jejíž součástí je i návrh kritérií udržitelnosti pro lesní biomasu. Zejména druhý z předpisů je často vnímán jako zásah do kompetence členských států v oblasti lesního hospodářství. U nás, ale i v Evropě v poslední době rezonuje otázka smyslu a budoucnosti certifikace lesů (v našem případě v souvislosti s tlakem na rozšíření certifikace FSC). Proto jsme v září roku 2017 uspořádali v rámci oslavy 70 let zahájení spolupráce EHK OSN a FAO v oblasti lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu v Mariánských Lázních i kulatý stůl na toto téma. V říjnu jsme také hostili 12. evropský kongres lesní pedagogiky, jehož se zúčastnilo 140 lesních pedagogů z celé Evropy.

V roce 2018 proběhne hodnocení naplňování cíle udržitelného rozvoje (SDG) 15, včetně cíle 15.2, který požaduje zastavení odlesňování do roku 2020. V únoru roku 2018 se v Římě uskuteční mezinárodní konference Partnerství pro spolupráci v lesnictví (CPF) na toto téma, která by měla přivést k jednacímu stolu i zástupce sektorů, které odlesňování způsobují, zejména zemědělství a potravinářství (více na http://www.cpfweb.org/93859/en/). Tématu zastavení odlesňování se bude věnovat i Politické fórum na vysoké úrovni (HLPF) OSN v červenci roku 2018. V roce 2018 by se dále měli signatáři Forest Europe na kulatém stolu v září v Bratislavě dohodnout, zda obnoví vyjednávání o právně závazné dohodě o lesích v Evropě.

Ing. Jan Václavík
místopředseda představenstva DYAS.EU, a.s, a jednatel PERPERUNA ECO s.r.o.

– Jak hodnotíte rok 2017 z pohledu velkého zpracovatele buku i z pohledu lesnické firmy?

Pro zpracovatele buku (i listnatého dřeva obecně) uplynulý rok nebyl snadný, zejména pak jeho konec. Soustředění veškerých lesnických kapacit na jehličnatou kalamitu a omezení těžeb v listnatých porostech už posledních pár let způsobuje nedostatek listnaté kulatiny v druhé polovině roku. Deklarovaná podpora státu listnatým zpracovatelům neexistuje, naopak mnohá neuvážená a alibistická rozhodnutí způsobují na trhu s kulatinou zbytečné turbulence. V zimě a na jaře se ze všech sil snažíme udělat v našich bazénech maximální zásoby kvalitní kulatiny ze zimních těžeb tak, aby tyto zásoby vydržely přes léto až do zimy. Na takové řešení ale musíte mít ekonomickou sílu tyto zásoby financovat a také mít funkční bazény a postřiky.

Ani začátek roku 2018 nebude v České republice pro listnaté zpracovatele nejlepší. V době, kdy by se měly těžit kvalitní listnaté porosty, bude většina lesů spravovaných státním podnikem Lesy ČR čekat na vyhodnocování nabídek z veřejných soutěží, a to bude zřejmě opět vidět na trhu s listnatou kulatinou. Nezbude nám než nakupovat bukovou kulatinu ve větším objemu v zahraničí a to není dobrá zpráva pro české lesníky, kteří takto zase odsunou péči o mnohé listnaté porosty na později tak, jak to udělali i letos.

Ing. Luděk Szórád
ředitel lesní výroby a prokurista Kloboucké lesní s.r.o

- Jaký byl rok 2017 u Kloboucké lesní?

Rok 2017 byl u Kloboucké lesní velmi hektický a náročný. Byl plný změn, nejistoty a hrozeb, ale současně i výzev a příležitostí. Osobně jsem velmi rád, že se nám podařily v roce 2017 u Kloboucké lesní dvě zásadní věci.

První z nich je udržení soudržného, kvalitního a profesionálního kolektivu lidí, se kterými věřím, že jsme schopni a budeme úspěšně čelit všem změnám, ať už pozitivním, či negativním, které na nás a celé lesnictví čekají v roce 2018 a letech po něm následujících.

Druhou je realizace výstavy „Dělat les". Spolu s fotografy z BoysPlayNice a architekty z Mjölk se nám podařilo v prostorách Národního zemědělského muzea vytvořit unikátní ucelenou expozici, která nabídne laické veřejnosti pro ni dosud netradiční vhled do lesa jako cyklu hospodářských činností. Odborné veřejnosti pak nabídne možný směr prezentace lesnictví a komunikace s laickou veřejností. Těší nás pozitivní ohlasy na výstavu spolu s jejím mediálním šířením, které výrazně překročilo hranice České republiky, a psalo se o ní například i v Hong Kongu.

Jaroslav Rygl
ředitel Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a.s.

– Jaký byl rok 2017 pro Lesní společnost Ledeč nad Sázavou?

Letošní rok byl vůbec nejhorší rok v historii společnosti. Relativně klidný průběh prvního pololetí se v druhém pololetí změnil v noční můru, a to i přesto, že jsme udělali vše pro to, abychom byli připraveni. Kůrovcová smršť doprovázená dvěma silnými větry udělala do našich účtů díru, kterou budeme ještě dlouho celit, pokud bude vůbec z čeho. Ale to je veřejně velmi dobře známé, podobně byly postiženy i další firmy v oboru. Dále bych se nerad k letošnímu roku vracel a raději se budeme věnovat roku následujícímu.

 

 

 

Ing. Tomáš Kuchta

ředitel LESNICKÉ OBCHODNÍ s.r.o.

– Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska prodejů lesnické techniky? Zaznamenali jste v souvislosti s nárůstem nahodilých těžeb změny v typech prodávaných strojů?

V minulosti jsem byl nařčen, že se opakuji. Že zase jenom chválím. Letos so pomohu čísly – výsledky našich hlavních značek – Vimek 13, Logset 10. Rád bych poděkoval našim zákazníkům za jejich důvěru v nás a konstatoval, že díky nim jsme měli nadprůměrný rok.
Zejména v druhé polovině roku byl větší zájem o větší stroje. Rozsah a koncentrace nahodilých těžeb má jistě svůj vliv. Možná i proto byl rok 2017 pro nás rekordní v počtu dovezených strojů značky Logset.

 

 

 

Vlastimil Zeman
jednatel společnosti MERIMEX s.r.o.

– Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska prodejů lesnické techniky? Zaznamenali jste v souvislosti s nárůstem nahodilých těžeb změny v typech prodávaných strojů?

 

Rok 2017 byl pro nás z hlediska prodejů úspěšnější než rok 2016. Vzrostl prodej nejen použitých strojů jako v minulých letech ale významně i prodej strojů nových a to především harvestorů v 8kolovém provedení.

 

 

 Kompletní znění ankety najdete v Lesnické práci 1/2018.

 

Redakce

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)