Pilařský kongres v Mannheimu

Vysoké ceny suroviny, nízké zisky, chybějící investice, váznoucí inovace výroby, to vše je začarovaný kruh, ze kterého se pilařská branže v současné době nemůže vymanit. Diskuze se velmi intenzívně zabývala nedostatkem suroviny. Avšak ani kongres nepřinesl odpověď, jak tento problém řešit.

Prezident Pracovní skupiny spotřebitelů surového dříví Leonhard Nossol se ve svém projevu věnoval situaci dřevařského průmyslu. V poslední době dosáhla branže celkově – pilařský průmysl, výroba desek a papíru – ztráty ve výši 150 milionů eur. Stroje jsou zastaralé, branži se strukturálně nevede dobře. Mnoho podniků se musí spokojit s „černou nulou“. Hlavním problémem je podle Nossola chybějící surovina.

Podle názoru šéfa státních lesů Bádenska-Württemberska (ForstBW) Maxe Regera se bude disponibilita suroviny zhoršovat. Od roku 1990 se snížil v BW podíl smrku ze 40% na 30%. Způsobily to jednak vichřice Vivian a Wiebke v letech 1989/90, Lothar 1999 a pak také kůrovcová kalamita, která se po orkánech rozšířila. Postižené oblasti byly zalesňovány převážně listnatými dřevinami a podíl smrku se tímto ještě snížil. S ohledem na změny klimatu se bude poměr zastoupení dřevin plynule měnit ve prospěch listnatých dřevin. Do roku 2020 má být navíc podle záměrů vládní koalice ponecháno 10% lesů přirozenému bezzásahovému vývoji.

Poradce pro podnikatele Michael Funk se věnoval ve svém referátu strukturální přeměně trhu s vedlejšími pilařskými produkty vlivem extrémně zvýšeného termického využití dřeva. Podle jeho informací se více než 60% pilin využívá k termickým účelům. Privátní domácnosti spotřebují téměř tolik dříví jako pilařský průmysl. Od roku 2010 vzrostl podíl štípaného dříví o 7%, pelet o 28% a štěpky o 25%. Také konkurence asijského trhu se postarala o to, že došlo v Německu a celé střední Evropě k poklesu produkce.

.

Dalším problémem je podle Funka rozdíl mezi statistickými údaji o těžbě dříví a skutečného objemu dříví, který byl podle inventarizace z roku 2008 vytěžen. Podle výsledků šetření přesáhla těžba napříč všemi druhy vlastnictví lesa a druhy dřevin 131%, v případě smrku 124%, buku dokonce 170% přírůstu. V malých privátních lesích bylo vytěženo 122% ročního přírůstu. V každém případě je pro dřevařský průmysl podstatné, mít relevantní informace o dřevní zásobě a těžbě. Jen na takovém základě mohou být přijata smysluplná rozhodnutí. Je nutné, aby se v budoucnu zohlednily odchylky mezi údaji statistiky těžby a výsledků inventarizace a vše bylo správně vyhodnoceno.

Dr. Holger Weimar z Thünenova-Institutu v Hamburku se taktéž zabýval změnami ve struktuře využití suroviny. Podíl využití dříví pro termické účely vzrostl od roku 2002 do 2012 z 23% na 40%. Současně došlo k poklesu produkce pilařských závodů v letech 2006 – 2011 o 17,7%. Od roku 2008 se branže snaží snížit kapacity. Nedostatek suroviny způsobil to, že těžba smrku přesáhla přírůst. Podle Weimara bude nutné, aby se dřevařská a pilařská branže v budoucnu soustředila na produkty, které jsou na trhu žádané. Je třeba pružně reagovat na poptávku.

V závěru pilařského kongresu se zabýval Andreas Kleinschmidt z francouzského výzkumného institutu FCBA situací německého pilařského průmyslu. Podle jeho slov zaujímá německá pilařská branže vedoucí pozici v Evropě. Německý pilařský průmysl dosahuje obratu ve výši 34 miliard eur a umožňuje svou činností další obrat až 90 miliard eur v navazujících odvětvích. Současně však upozornil, že to tak automaticky nemusí být navždy.

Na závěr pilařského kongresu se rozvinula bouřlivá diskuze o nedostatečném zásobování dřívím, vysokých cenách suroviny a přeměně skladby dřevin v německých lesích. Kritické hlasy hodnotily roli Německa a celé Evropy na světových trzích. Podle názoru Jörna Kimmicha, obchodního šéfa firmy Binderholz, ztratilo Německo kontakt se světovou špičkou.

Někteří odborníci vidí řešení problému v rozšíření využití dřeva ve stavebnictví. Vzorem pro Německo je rakouský systém příspěvků na reklamu zaměřenou na využití dřeva jako obnovitelné suroviny. Podle jiných jsou velké mezery v systémovém marketingu. Do diskuze přispěla svými názory řada účastníků kongresu, ale zcela konkrétní a jasná řešení současné situace pilařského průmyslu kongres nepřinesl. Zdá se, že dostat se ze začarovaného kruhu nebude vůbec jednoduché.