Jak uvádí hnutí v tiskové zprávě, význam lesa pro přirozenou akumulaci vod byl dlouhodobě znám a prokázán. Narušení lesů Šumavy vichřicemi a kůrovcovou kalamitou v letech 1868 až 1878 bylo v rozsahu cca na 11 000 ha (Pfeffer rok 1947). Poškozením šumavských lesů došlo ke snížení retenční schopnosti území a k rozkolísanosti odtoků (historické měření průtoků Vltavy v letech 1850–1920 publikované J. Šonkou).
Poškození šumavských lesů v důsledku bezzásahovosti mělo vliv na retenční schopnost a odtokové poměry (poškození lesů na ploše přibližně 5 000 ha ovlivnilo i škody z při povodních v roce 2002).
V roce 2017 publikoval P. Martan údaje, dle kterých se v NP Šumava nachází 26 515 ha odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách. Škody na životním prostředí (funkcích lesa jako složce životního prostředí lze odhadnout na 180 až 200 miliard Kč (z toho škody na hydricko–vodohospodářské funkci lesa lze odhadnout na 35 miliard Kč).
Nedostatek dešťových srážek umocnil a umocňuje vznik a rozsah škod na životním prostředí v důsledku neplnění zákonných povinností v ochraně lesa. V současné době lze podle Hnutí život odhadnout škody na životním prostředí v částce několika biliónů Kč.
Celé znění tiskové zprávy Hnutí život najdete zde.
Podle TZ Hnutí život, red.