"Absolutní prioritou je kůrovec a voda," řekl ministr. V oblasti vodního hospodářství je to v současnosti několik přehrad, jsou dokončené studie proveditelnosti středočeských Kryr, Senomat a Šanova, projektové práce se provádí na větších přehradách ve Skaličce a ve Vlachovicích, je podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům.
"Nikdo nevěřil, že dáme žádost na zvednutí hladiny Novomlýnských nádrží, ale doopravdy to proběhne. Dělá se studie proveditelnosti, u toho by měly být dvě až tři další nádrže," dodal Toman. Hladina střední a dolní nádrže na Dyji by se mohla zvedat o 35 centimetrů v tomto roce. Objem zadržené vody by se tak zvýšil o devět milionů metrů krychlových, které mají posloužit zemědělským závlahám a také lužním lesům v oboře Soutok.
Další prioritou je boj s kůrovcem, v tomto roce mají vzrůst podpory pro lesníky na hospodaření v lesích na dvojnásobek, tedy na 1,15 miliardy. Další peníze se plánují pro vlastníky lesů.
Mezi úspěchy loňského roku řadí zvýšení rozpočtu resortu, rychlejší vyplácení kompenzací za sucho, omezení využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát nebo příkaz ke zmenšení pěstovaných monokultur na erozně ohrožených půdách. Naopak se ve spolupráci ministerstvem životního prostředí nepodařilo dokončit novou protierozní vyhlášku.
Ministerstvo letos plánuje také novelizovat zákon o myslivosti nebo zákon o potravinách. V březnu by mělo do vlády předložit novelu vodního zákona, který se má vztahovat na období s nedostatkem srážek.
Podle ČTK, red.
Mimořádná opatření MZe na řešení kůrovcové kalamity
„Pro nadcházející rok jsme připravili mimořádná opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků. Zároveň jsme zhruba dvojnásobně navýšili dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci a vlastníci lesů mohli proti kůrovci účinněji zasáhnout. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už totiž nedostačují. Hledáme i odbyt pro kalamitní dřevo a jednáme s ostatními rezorty o dalších možnostech pomoci," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministerstvo zemědělství rozčlení území ČR na oblasti podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. To majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v prvních měsících roku 2019.
Více zde.
Od Nového roku 2019 nabývá účinnosti nová vyhláška, která navrhuje omezit pěstování smrků na nevhodných stanovištích a doporučuje druhově pestřejší a odolnější porosty. Návrh normy, která pomůže rychlejší obnově lesů postižených kalamitou, tvořili odborníci z MZe ve spolupráci se zástupci lesnických vědeckých a profesních organizací a ochránců přírody sdružených do Platformy založené ministrem Miroslavem Tomanem.
„Shodli jsme se na úpravách vyhlášky. Její návrh obsahuje několik účinných nástrojů pro adaptaci našich lesů na měnící se přírodní podmínky. Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že opatření budou vlastníky lesů něco stát a tyto zvýšené náklady jim musíme kompenzovat," řekl ministr Toman.
Vyhláška mj. rozšiřuje výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, tedy především listnáčů. To umožní vlastníkům lesů pěstovat druhově pestřejší porosty, které mohou lépe odolávat účinkům klimatických změn. Jsou také více motivováni příspěvky na hospodaření v lesích. Na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin dostanou podle typu stanoviště dvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na základní dřeviny. Praxe ukazuje, že jde o velmi efektivní způsob.
Více zde.
Zdroj: TZ MZe