Vytisknout stránku

Podle Správy národního parku v šumavských lesích stoupá zásoba dříví

Z dlouhodobé statistiky těžeb, změn v rychlosti odumírání horního stromového patra v bezzásahových oblastech a přírůstu dřeva, které představila Správa NP Šumava, vyplývá, že v šumavských lesích v posledních 23 letech přirostlo více dřevní hmoty, než se vytěžilo a odumřelo.

„Trend vychází z výsledků nepřetržitého sledování od roku 1996. Data vypovídají o tom, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře 7 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá 8 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Tedy od roku 1996 se zásoby dřevní hmoty v lesích spravovaných Správou Národního parku Šumava, které se rozkládají na ploše zhruba 48 tisíc hektarů, zvýšil o více než 1,2 mil. metrů krychlových," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

V porovnání s přírůstem dřeva a jeho těžbou v celé České republice jsou šumavské hodnoty podobné. 

„Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra, nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017," doplňuje Jan Kozel.

„Jak je ale evidentní i ze statistiky, která sleduje zásobu dříví v lese, následky po orkánu Kyrill, ať už to byly polomy, narušení kůrovcem, i asanační těžby, pro les samotný to neznamená žádnou katastrofu. Jak prokázal dlouhodobý monitoring bezzásahových ploch, obnova lesa probíhá samovolně, bez jakéhokoli přispění člověka," doplňuje ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.

„Aktivní péče spojená s těžbou dřeva je v Národním parku Šumava v porovnání s vynucenými těžbami ve výrazné menšině. Takto se vytěžilo pouhých 18 % veškerých těžeb za posledních 23 let. Přesto tyto zásahy ve vhodné době přispívají k postupnému zlepšování stavu lesa, mění mikroklima v lesních porostech, dávají prostor přirozené obnově a snižují pravděpodobnost jejich narušení v budoucnu. Současná kůrovcová gradace v ČR však jejich uplatnění téměř vylučuje. I přes to, že stoupající zásoby nejsou z pohledu odolnosti lesa příznivé," vysvětluje Jan Kozel.

Aktivní zásahy svým objemem převyšovaly ty nahodilé hlavně v letech 2013–2016, tedy po odeznění kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill. V tomto období Správa NP Šumava těžila v průměru 135 tisíc metrů krychlových dříví ročně, tedy výrazně pod hodnotou možné roční těžby.

"Na území smrkových lesů ponechaných přírodním procesům se od roku 2013, i přes kůrovcovou kalamitu v celé ČR téměř nic nemění, počty kůrovcem napadených smrků sice meziročně stoupají asi o 1%, nicméně například v oblasti Srní a Modravy dlouhodobě klesají," popisuje současnou situaci Pavel Hubený.

Podle TZ Správy NP Šumava, red.

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)