Na nejhůře postiženém území, tedy v červené zóně, které tvoří zhruba 14 % území lesů (155 000 ha), mají nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření (lapače, lapáky). I zde jim však nadále zůstává povinnost aktivně vyhledávat napadené stromy a včas je těžit a účinně asanovat.
Kalamitní zóna zasahuje sedm krajů od středu ČR dále na východ. Patří do ní část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, mimo jiné prakticky celý okres Třebíč.
Lhůta pro zalesnění se prodlužuje na 5 let (nyní 2 roky) a doba pro zajištění porostu na 10 let (nyní 7 let) od vzniku holiny. Cílem je řešení případného nedostatku sazenic a pracovních sil pro zalesnění.
V případě kalamitních holin nad 2 hektary (v červené zóně) bude možnost ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů. Na rozhraní lesa a nelesní půdy pak pruhy v šířce až 5 metrů pro vytvoření porostního pláště. Toto opatření povede například k úspoře sazenic a současně vytvoří střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.
„Všechna opatření, která přijímáme, reagují na nedostatek pracovních kapacit a očekávané problémy se zalesňováním kalamitních holin. Nově bude možné odložit těžbu souší, tedy zjednodušeně stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022. Veškeré pracovní síly chceme soustředit na vyhledávání a těžbu kůrovcových stromů. V červené zóně se také prodlouží lhůta pro zalesnění na pět let," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Oceňujeme, že stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství velmi rychle umožnil využít v mimořádné situaci zcela mimořádných prostředků, které všem vlastníkům lesů pomohou zvládnout kůrovcovou kalamitu," uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Všechna opatření budou účinná okamžikem jejich uveřejnění na úřední desce Ministerstva zemědělství. Opatření obecné povahy bude rovněž uveřejněno na úředních deskách obcí s rozšířenou působností.
Ministerstvo podle slov ministra Tomana rovněž připravuje podporu pro řešení zhoršené ekonomické situace nestátních vlastníků lesů v důsledku propadu cen jehličnatého dříví. V letošním roce by podpora mohla dosáhnout výše 3 miliard korun. V současné chvíli MZe čeká na notifikaci pravidel ze strany Evropské komise, souběžně jedná s Ministerstvem financí o uvolnění požadované částky.
Zobrazení mapy Rajonizace území na webovém portálu ÚHÚL: podrobný návod, jak na to, stáhnete zde.
Pro vlastníky lesů zřídilo MZe centrální webovou adresu, na které najdou kompletní informace o všech podporách, které mohou v rámci podpory hospodaření v lesích získat. Jsou na ní i veškeré informace související s podporou dle příslušného nařízení vlády, včetně příručky pro žadatele, metodiky, modulu pro žadatele apod. Více najdou zájemci zde.
Podle ekologického Hnutí Duha jsou aktuální kroky ministerstva nedostatečné. "Prakticky znamenají, že vlastníkům, kteří nebudou mít k zajištěný personál pro těžbu včetně odvozu dřeva, nezbude než stromy aspoň pokácet a asanovat chemicky postřiky jedovatých pesticidů," uvedl koordinátor kampaně hnutí Zachraňme lesy Jan Skalík. Celé stanovisko Hnutí Duha si můžete stáhnout zde.
Podle TZ MZe a ČTK, red.
Video z tiskové konference: