Vytisknout stránku

Konference EFI v Praze: jak reagovat na narušení lesů v Evropě?

Aktualizováno. Lesníci, akademici, vědci i zástupci zpracovatelského průmyslu diskutovali 4. dubna v Praze na mezinárodní konferenci pořádané Evropským lesnickým institutem (EFI) na téma: Jak reagovat na narušení lesů v Evropě. Zúčastnil se i ministr zemědělství Miroslav Toman a generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Foto: archiv Lesů ČR

Změna klimatu, sucho a nedostatek srážek vzbudily vážnou diskusi zástupců celého lesnicko-dřevařského sektoru v Evropě, kde lesníci napříč jednotlivými státy v několika posledních letech zachraňují lesy poškozené kůrovcem a jinými škůdci nebo větrem. Výrazně také přibylo požárů. „S kalamitami se musíme naučit žít, být na ně ale připravení a včas i rychle reagovat. Příroda se ovládnout nedá. Řešení vždy musí vycházet z objektivních a vědecky podložených faktů," zaznívalo opakovaně.

Diskuse moderované bývalým švédským premiérem Göranem Perssonem se zúčastnilo 150 vystupujících z tuzemska i zahraničí.

Rostoucí škody na lesích v důsledku změny klimatu jsou problémem v celé Evropě i ve světě. Jde především o požáry, škůdce (kůrovec) a vichřice. Jen výskyt lesních požárů se za posledních 40 let zvýšil o 230 % a kůrovce o 600 %. Je proto nutné vytvořit účinné a rychle dostupné nástroje k jejich zvládání.

Současná evropská přírodní kalamita má vzhledem k vysoké hustotě obyvatel i negativní sociální dopady, jako je snížená dostupnost vody, menší rekreační využití lesů i zaměstnanost ve venkovských oblastech. Celoevropským tématem je nedostatek kvalifikovaného personálu s tím, že je třeba podporovat lesnické školství a celoživotní lesnické vzdělávání.

Ponechávání rozsáhlých oblastí lesů bez zásahů proti kůrovci není v hustě obydlené střední Evropě možné a může vést ke zvýšení rizika lesních požárů, škod na infrastruktuře i ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa.

Současnou diskusi nelze zužovat na budoucnost smrku ztepilého. Objevují se stále nové hrozby pro zdraví lesa, za posledních 10 let se v Evropě objevilo 18 nepůvodních druhů škůdců, které ohrožují řadu druhů dřevin, včetně dubu a buku. Žádný z druhů dřevin proto není vhodné předem či zcela zavrhovat.

Úpravou právních předpisů je třeba uvolnit ruce vlastníkům lesů, aby mohli pružněji reagovat na kalamitní situace.

Po několikaletém přetlaku smrkového dříví na trhu je dále v příštích desetiletích počítat s jeho menší dostupností. Využívá se zejména ve stavebnictví. Dřevozpracující průmysl se musí připravit na změnu technologií i výroby. „Diskuse potvrzuje, že boj s kalamitami, důsledky klimatické změny a zvyšování druhové rozmanitosti lesů je společné evropské a celosvětové téma. Podstatný je účinný monitoring výskytu škodlivých faktorů a rychlá reakce," uvedl generální ředitel státního podniku lesy ČR Josef Vojáček.

Jak tedy reagovat na narušení evropských lesů? Řešením je podle všeho promyšlená krajinná mozaika různých lesních typů. Důležitá je i mezinárodní spolupráce v monitoringu škodlivých vlivů, výměna expertů a jejich zkušeností i příprava kalamitních postupů, zní závěr z konference.

Podle TZ Lesů ČR a MZe, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)