„Rozšíření zón, ve kterých vlastníkům lesů vytváříme podmínky pro lepší zvládnutí následků kůrovcové kalamity, jsme načasovali tak, aby dotčení vlastníci měli dost času na organizaci kůrovcových těžeb pro období jarního rojení kůrovce, kdy jsou zásahy neúčinnější a nejpotřebnější," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Území mimořádně zasažené kůrovcem se v rámci aktualizované Rajonizace nově nacházejí ve všech krajích ČR, nejvíc se kůrovec rozšířil na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku. V takto vymezených lesích mohou lesníci omezit obranná opatření, jako jsou například lapáky, aby mohli včas zpracovat a asanovat napadené dříví. Zároveň můžou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. To umožní vlastníkům lesa soustředit se výhradně na zpracování kůrovcového dříví, a zabránit tak dalšímu šíření škůdce. Na tyto lokality se rovněž vztahuje uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu lesních dřevin, vyjma smrku, které umožňuje vlastníkovi plně využít přípravné dřeviny a nabídku školkařské produkce k obnově nového a stabilního druhově pestrého lesa.
Celé znění Opatření obecné povahy
Příloha č. 1 k Opatření obecné povahy
MZe ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů zasažení porostů kůrovcovou kalamitou nadále monitoruje. V případě dalšího mimořádného rozšíření dojde k opětovné aktualizaci rajonizace.
Příslušné katastrální území můžete vyhledat na mapovém portále ÚHÚL v mapě „Rajonizace území".
Podle TZ MZe, red.