„Je to významný krok pro budoucnost Šumavy. Konečně jsme zastaralá pravidla nahradili novými, jasnějšími a srozumitelnějšími, konečně je tu koncept, který říká jak dál a dává Šumavě určitou stabilitu. A to je důležité nejen pro ochranu přírody, ale i pro život místních obyvatel," sdělil ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený a dodal: „Děkuji všem, kteří se na přípravě a projednání návrhu zonace podíleli! Zejména členům Rady Národního parku Šumava, kteří se nenechali zatáhnout do tradičního sporu mezi některými politiky a Správou parku. Tyto téměř třicet let staré spory už mnoho lidí unavují a proto je skvělé, že se už dokážeme společně dívat do budoucnosti a něco pro ni opravdu udělat!"
Nová zonace je podle Správy NP Šumava moderní a v některých oblastech i revoluční. Například, proti původní zonaci tato už neslouží k regulaci vstupu veřejnosti (vstup veřejnosti do citlivých území národního parku vymezují klidová území), ale jejím hlavním úkolem je definovat cíl a režim území. Tedy na jakém území má být příroda ponechána sama sobě, a na jaké části území a s jakým cílem se má hospodařit.
„Posledních 29 let existence národního parku naznačilo, že na některých místech je vhodné nechat přírodu přírodě. A přitom není nutné do takových míst zakazovat vstup. Na jiných místech se zas o přírodu hodláme starat trvale, abychom zachovali její jedinečnost. Třeba i takovou, kterou vytvořil člověk svým hospodařením. Horské květnaté louky, vřesoviště, nebo smíšené a bohatě strukturované lesy se zastoupením typických a méně častých druhů dřevin," říká Pavel Hubený.
Zonace tak vymezuje území divoké přírody. Zároveň definuje území, která se divokými teprve stanou. A pak také ta, o která se budeme trvale starat a jiná, která jsou zasvěcena životu lidí.
Dnešní zóny se skládají ze čtyř částí:
- ZÓNA PŘÍRODNÍ (27,7% rozlohy NP Šumava): Je nejdivočejší zónou a vymezili jsme ji tam, kde je možné zcela uvolnit ruku přírodním procesům už nyní. Popravdě: tady nejsme úplně revoluční. Udržujeme tuto zónu na téměř stejném území, jaké bylo ponechané přírodním procesům dosud.
- ZÓNA PŘÍRODĚ BLÍZKÁ (24,5% rozlohy NP Šumava): V této zóně jsou převážně lesní ekosystémy, o kterých jsme přesvědčeni, že mohou být v relativně krátké době převedeny do režimu zóny přírodní. Přírodní procesy v nich už nyní hrají hlavní roli a my jejich projevy jen mírně korigujeme, případně činíme opatření proti šíření lýkožrouta smrkového do okolních lesů.
- ZÓNA SOUSTŘEDĚNÉ PÉČE (46,6% rozlohy NP Šumava): V této zóně jsou zahrnuty ty lesní nebo zemědělské pozemky, ve kterých v následujících desetiletích budeme o přírodu pečovat. Budeme se soustředit hlavně na zachování jedinečných, chráněných či ohrožených nebo evropsky významných druhů a také evropsky významných biotopů.
- ZÓNA KULTURNÍ KRAJINY (1,2% rozlohy NP Šumava): Do této zóny patří všechna sídla, která vytvářejí prostorově propojitelný celek, zastavěná území a pozemky územními plány obcí určené k zastavění. I když je rozsahem nejmenší částí národního parku, je velmi významnou. Přitom skutečně zastavěná plocha (se souvisejícími zahradami a dvory) představuje necelou polovinu této plochy.
„Ještě zhruba před rokem velká část obcí národního parku psala panu prezidentovi alarmující dopis. Stěžovala si v něm, že jim národní park ztěžuje život, a proto že nesouhlasí s navrhovanou zonací. Stěžovaly si, že je v národním parku samospráva trvale potlačována a znevažována, že jsou tu vynakládány miliardové prostředky na nepotřebnou vědu, zatímco lesnictví je trvale znevažováno a likvidováno, a že stát není schopen přijmout na Šumavě žádnou koncepci. Přesto už 7. června 2019 většina zástupců obcí odsouhlasila dohodu mezi Správou a Radou národního parku o návrhu zonace," vzpomíná Pavel Hubený.
„Možná, že to byl zlom v dosavadním vnímání národního parku. A věřím, že jsme se vydali na novou, méně konfliktní cestu," doufá Pavel Hubený.
Podrobnou mapu naleznete na oficiálních stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny zde.
Podle TZ NP Šumava, red.