Logo
Vytisknout tuto stránku

Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

V čele pražské lesnické fakulty stojí od konce roku 2019 Róbert Marušák, profesor hospodářské úpravy lesů a dlouholetý proděkan. Jak vidí budoucnost fakulty, ale i našeho oboru nebo jak fakulta zvládá výuky v situaci uzavřených škol, se jej redaktoři Lesnické práce z důvodu protiepidemických opatření ptali korespondenční formou.

Doporučený Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.

* 1971

V roce 1994 absolvoval Lesnickou fakultu Technické univerzity ve Zvolenu. Zde také v roce 2000 dokončil doktorandské vzdělání v oboru hospodářská úprava lesů. V roce 2007 se již na Fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze stal docentem a v roce 2016 byl na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze jmenován profesorem.

V období 1997 až 2006 působil jako odborný asistent na Lesnické fakultě Technické univerzity ve Zvolenu. Od roku 2006 do roku 2014 byl vedoucím katedry hospodářské úpravy lesů Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze a následně Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde v letech 2008–2009 působil jako proděkan pro rozvoj, v letech 2010 až 2015 jako proděkan pro vědu a výzkum a následně jako proděkan pro mezinárodní vztahy.

Od konce roku 2019 je děkanem Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

FLD ČZU v Praze

- S jakými vizemi jste v roce 2019 kandidoval na pozici děkana FLD ČZU v Praze?

Moje vize je celkem jednoznačná. Chci přispět k tomu, aby naše fakulta byla moderní vzdělávací a výzkumná instituce v oblasti lesnictví, dřevařství a příbuzných aplikovaných věd, která je známá kvalitou svých absolventů, vědeckých výsledků a aplikačních výstupů, je mezinárodně uznávaná a praxí žádaná.

- Váš předchůdce „pražskou lesárnu" v mnoha ohledech velmi významně posunul. V čem byste chtěl na jeho práci navázat, a naopak, co byste chtěl dělat jinak?

Vzhledem k tomu, že jsem po celou dobu funkčního období mého předchůdce byl součástí vedení fakulty, nebylo by asi ode mne moc moudré a zároveň bych šel sám proti sobě, kdybych prezentoval, že budu dělat něco významně jinak. Moje cíle se zásadně neliší od cílů, které měl pan emeritní děkan, i když kroky k jejich naplnění se nepatrně lišit budou. Určitě chci navázat na vše, co se povedlo, např. vědecké výstupy. Co bych chtěl ještě víc rozpracovat, je pedagogická oblast a spolupráce s praxí.

- Připravuje fakulta pod vaším vedením nějaké další významné projekty v oblasti vědy a výzkumu či vzdělávací infrastruktury?

Určitě ano. Bez projektů nemůžeme rozvíjet žádný z oborů a ani fakultu jako celek. Pozitivní je, že na všech katedrách si to uvědomují a sami projektové příležitosti vyhledávají. Snažíme se zapojit do každé výzvy, kterou vyhodnotíme jako důležitou a perspektivní z hlediska vědeckého nebo vzdělávacího.

- Jak se vám daří najít rovnováhu mezi významnými výzkumnými a investičními projekty a kvalitou výuky?

Myslím, že tady nejde ani tak o rovnováhu mezi výzkumem a výukou, jako o skloubení těchto činností. Rovnováha by znamenala vyčlenění stejného času vědě a výuce a to by mělo za následek, že bychom řadu projektů nemohli vůbec realizovat. Pracovní čas kolegů, kteří se podílejí na projektech, je podstatně delší než 8 hodin denně a zahrnuje rovněž víkendy. Ve vědecké činnosti to není tak, že ve čtyři odpoledne položíme tužku na stůl a zamkneme kancelář. Nemluvě o tom, že výuka u nás probíhá i v pozdních odpoledních a večerních hodinách, u kombinované formy i o víkendech. To samotné skloubení je víceméně automatické, protože to na vysoké školy patří. To, že se nám to daří, dokládají výsledky jak ve vědecké, tak pedagogické činnosti.

- Daří se fakultě angažovat také pedagogy „zvenčí", z provozu, tedy takové, kteří takzvaně nevyrostli na fakultě?

I když se snažíme vychovávat si vlastní kapacity v rámci doktorského studia, víc než 60 % zaměstnanců fakulty nezačalo svoji kariéru na FLD. Co se týče odborníků z praxe, velice rádi bychom je angažovali ve větší míře. V současnosti je ale vzhledem k pravidlům akreditací můžeme využít jenom k jednotlivým přednáškám nebo terénním cvičením, což děláme.

Studium lesnických oborů

- Jaké povědomí o současné situaci v lesnictví mají studenti fakulty?

Věřím, že dostatečné. V rámci výuky jednotlivých předmětů pedagogové přenáší nové poznatky a zároveň zařazují do výuky aktuální problémy. Kromě toho se na půdě fakulty v poslední době pravidelně organizují odborné semináře a workshopy kolegů z praxe z ČR i zahraničí, kterých se studenti mohou zúčastnit.

- Lesní hospodářství zažilo a stále zažívá extrémní změny. Jak na změny v podobě nedostatku finančních prostředků na péči o lesy i změnu přístupu k lesům v důsledku klimatických změn a extrémů reagujete ve výuce a u profilu absolventů?

Změna profilu absolventa si vyžaduje vždy změnu akreditace příslušného studijního programu. Na bakalářském stupni jsme tuto změnu udělali v roce 2018, kdy jsme akreditovali nový studijní program lesnictví se dvěma specializacemi: Ochrana a pěstování lesních ekosystémů a Ekonomika a řízení lesního hospodářství. Změny, na které se ptáte, se adekvátně promítly do obsahu vyučovaných předmětů. Stejným způsobem teď přistupujeme k přípravě nové akreditace magisterského studijního programu Lesní inženýrství, ve kterém se ještě víc zaměříme na adaptační opatření, přírodě bližší způsoby hospodaření, ekosystémové služby, multifunkční plánování, ale i podporu rozhodování a komunikaci.

České lesnictví

- Je zřejmé, že dopady sucha, kalamita i dopady pandemie COVID-19 do značné míry změní přístup k LH. V jakých oblastech očekáváte hlavní změny?

Doufám, že pandemie bude otázkou jenom letošního roku. Mnohem horší je kombinace sucha a kůrovce, která po ekonomické stránce zanechá na lesních majetcích negativní stopy několik let. Tím důvodem je, a to by mělo být taky ponaučením, že sice proklamujeme, že lesy plní množství funkcí, ale prakticky jedinou, která majiteli přináší finance, je těžba dříví. Ostatních tzv. ekosystémových služeb, mezi nimi i vodohospodářské, si společnost cení jenom slovně. Hlavní změny očekávám ve dvou oblastech. První, že lesy nebudou odkázané jenom na produkci dříví a bude to podporováno společností a státem. Druhou, která jde do našich lesnických řad, je změna způsobů hospodaření v lesích, jejichž společnými jmenovateli budou rozrůzněnost a pestrost.

- Dopady sucha a kůrovcová kalamita sužují naše lesnictví minimálně od roku 2015. Od tohoto roku se situace jen zhoršuje. Jak hodnotíte dosavadní snahy a reakce vlastníků a správců lesů (včetně státních) a jak hodnotíte efektivitu státní pomoci?

Vlastníkům lesů, zvláště těm malým, vůbec nezávidím a rozumím jejich obavám, které někde přerostly až do určité skepse. Efektivitu státní pomoci nejlépe zhodnotí vlastníci sami. Já bych se do role hodnotitele stavět nechtěl. Jak ale říkáte, kůrovcová kalamita sužuje lesnictví minimálně od roku 2015. Příslib větší státní pomoci přišel na podzim 2019. Při současné pandemii se o pomoci ekonomice začalo mluvit prakticky ihned. Chceme-li bojovat se suchem, ale bez lesů, jako významného krajinného prvku, je tento boj s velkou pravděpodobností předem prohraný.

Hospodářská úprava lesů a budoucnost lesnictví

- Specializujete se na hospodářskou úpravu lesů. Kde v kontextu aktuálního vývoje v lesnictví vidíte budoucnost hospodářské úpravy?

Raději řeknu, kde bych ji chtěl vidět. Chci ji vidět tam, kde byla v časech svého největšího uznání. To, co bylo v časech bývalého Československa pýchou, je v současnosti někdy až zatracované. Tvorba LHP není ani zdaleka činnost, která by byla ohodnocena. Obdivuji taxační kanceláře, které to zvládají za aktuálního finančního ohodnocení, ale zároveň všichni víme, že se to někde projevit musí. Těžko od nich můžeme požadovat, aby dělaly dynamický plán, pracovaly s ekosystémovými službami, používaly optimalizační nástroje, ve větší míře používaly induktivní způsoby plánování apod. Ne každý vlastník si za LHP připlatí víc než jenom to, co dostane zpátky za poskytnutí dat. Neduhy společnosti koupit co nejvíc za co nejméně se projevují i tady. Moji rodiče celý život pracovali v lese. Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk ve věku 8–9 let, říkali mi, že přijedou inženýři a budou měřit les. Pamatuji si, jak k nim a k jejich práci a odbornostem všichni lesníci a lesní dělníci určitým způsobem vzhlíželi.

- Můžete zmínit zajímavé projekty a jejich hlavní výstupy v oblasti HÚL, které jste na fakultě v poslední době realizovali?

Bylo jich několik. Můžu zmínit projekt zaměřený na optimalizaci plánování mýtních těžeb nebo projekt hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů a návrhu adaptační strategie nebo projekt z oblasti využití bezpilotních prostředků v lesnictví. V současnosti pracujeme na modelech systému pro podporu rozhodování při plánování zohledňujícím nejistotu v podobě nahodilých jevů a ekosystémové služby.

Budoucnost

- Jak podle vašeho názoru ovlivní dopady pandemie boj s kůrovcovou kalamitou?

Již kombinace sucha a kůrovce byla pro lesy tragická. Současná pandemie k prohloubení krize ještě víc přispívá. Pracovní kapacity chyběly i před pandemií a teď je to ještě horší. Paradoxně situace ale může přispět k tomu, že budeme více využívat přípravné dřeviny.

- Lze lesnictví považovat optikou současných problémů za perspektivní obor?

Jednoznačně. Bez lesů přeci není život. Musíme ale dávat víc do popředí ostatní služby, které lesnictví poskytuje a nabízí. Společnost si je cení málo nebo nedoceňuje vůbec a vnímá to jako nějakou samozřejmost, o kterou není potřeba pečovat. Myslím, že zde nemusím všechny tyto služby vyjmenovávat, stačí, když zopakuji, že les je nepostradatelným prvkem v boji se suchem. Les je ale i léčitel, má výrazně pozitivní vliv nejen na naše fyzické, ale především psychické zdraví. To si málo uvědomujeme. Abychom zajistili, že lesy budou i nadále tyto ekosystémové služby poskytovat, potřebujeme lesnictví. Takže lesnictví je možná ještě perspektivnější, než se doposud zdálo, ale musíme adaptovat nejenom lesy na změnu klimatu, ale rovněž náš přístup a pohled na les, který není pouze zdrojem dříví.

Kompletní verzi rozhovoru najdete v květnové Lesnické práci.

Děkujeme za odpovědi (20. 4. 2020), red.

Naposledy změněno: pondělí, 18 květen 2020 18:54

(0 hlasů)
Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.