Vytisknout stránku

Sněmovní výbor nepodpořil vznik národního seznamu invazních druhů

Výbor pro životní prostředí 17.2. doporučil Sněmovně schválit návrh vládní novely k omezení invazních nepůvodních druhů. V souvislosti s ní podpořil pozměňovací návrhy, které žádají regulaci pyrotechniky na zvláště chráněných územích či vyšší pravomoci strážců přírody. Naopak nepodpořil návrh na vznik národního seznamu invazních druhů.

Předkládaným návrhem zákona se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie v oblasti invazích nepůvodních druhů. Novela reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů rostlin a zvířat a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

V říjnu 2014 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Toto nařízení, jako přímo použitelný právní předpis EU, zakotvuje podmínky tvorby tzv. unijního seznamu invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů s významným dopadem na Unii (na biodiverzitu v EU) a u druhů zařazených na tento seznam stanovuje bezprostředně účinný zákaz stanovených způsobů jejich záměrného využívání (a současně zakotvuje postup a podmínky povolení případných výjimek). Vedle toho nařízení zavazuje členské státy EU k tomu, aby přijaly potřebná regulační, izolační či eradikační opatření, která zabrání dalším způsobům nezáměrného šíření těchto druhů. Tato opatření je třeba přizpůsobit jednotlivým invazním nepůvodním druhům a strategiím jejich šíření, nelze je tedy nastavit plošně. Mimoto nařízení umožňuje členským státům, aby přijímaly také vlastní, tzv. národní seznamy invazních nepůvodních druhů.

Nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014 definuje „nepůvodní druhy“ jako organismy, které byly zavlečeny nebo vysazeny mimo svůj přirozený areál. Za „invazní nepůvodní druh" se pak považuje takový nepůvodní druh, u něhož bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad.

 Tabulka 1: Invazní nepůvodní druhy z unijního seznamu (s účinností od 15. srpna 2019)

Sněmovní výbor pro životní prostředí se na svém středečním zasedání zabýval řadou pozměňovacích návrhů. Podpořil omezení či možnost zákazu ohňostrojů a pyrotechniky ve zvláště chráněných území předkladatelky Evy Fialové (ANO). Další část schváleného návrhu poslankyně Fialové reaguje na problém, kdy do chráněných krajinných oblastí, mimo veřejné komunikace vjíždí vozidla, která tam nemají co dělat. Strážci přírody je podle jejích slov nyní nemohou zastavit a legitimovat. Od poslankyně pochází i další z podpořených záměrů, který by dal krajským úřadům pravomoc regulovat chov nebo pěstování invazního druhu pro komerční využití.

Naopak předsedkyně výboru Dana Balcarová (Piráti) nezískala dost podpory pro možnost vzniku národního seznamu invazních druhů, jenž by doplnil soupis, který je součástí unijního nařízení. Dana Balcarová již dříve uvedla, že novela nesplnila její očekávání a obsahuje několik problematických bodů, jako je například neexistence národního seznamu invazních druhů, nekontrolované vysazování nepůvodních druhů ryb, které mohou ohrozit naše domácí druhy, a možnost výsadeb monokultur invazní douglasky tisolisté.

Národní seznam invazivních druhů by měl vycházet ze Seznamu prioritních invazních druhů, který vytvořili akademici v roce 2016. Ten dělí organismy podle rizik na černý, šedý a varovný seznam. V černém seznamu je 78 rostlin a 39 živočichů, v šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů. Ve varovném seznamu je 25 rostlin a 27 živočichů. Z lesnických druhů jsou zde zastoupeny například borovice černá pravá, borovice vejmutovka, dub červený, trnovník akát, ořešák královský, či jírovec maďal.

Proti národnímu seznamu invazivních druhů se již dříve ohradili zástupci myslivců, rybářů nebo včelařů. V roce 2019 se po vlně nevole rozhodlo Ministerstvo životního prostředí od seznamu ustoupit. Jeho odpůrci byli ale přesvědčeni, že se v chystané úpravě seznam v nějaké podobě opět objeví, což se stalo.

Z dalších pozměňovacích návrhů neprošly návrhy Jana Zahradníka a Petra Bendla (oba ODS) na zrušení předkupního práva státu k nezastavěným pozemkům v chráněných územích. Záměr už dříve kritizovali ekologové, nesouhlasně se k němu staví i zástupci Ministerstva životního prostředí.

Neuspěly ani návrhy Jana Čižinského (KDU-ČSL) zachovat nynější podobu regulace výsadby douglasky tisolisté a modřínu opadavého a umožnit chov jelena siky pouze v oborách.

Změna lesního zákona

  • 1. V § 23 odst. 1 se slovo „geograficky" zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.".
  • 2. V § 27 odst. 1 se za větu druhou vkládají věty „V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů.

 

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů 


Podle ČTK a sněmovního tisku

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)