Vytisknout stránku

Lesy ČR podaly ústavní stížnost na postup ČSÚ

Spor Lesů ČR a Českého statistického úřadu o vydání indexu cen dříví pro první kvartál 2010 vyústil v podání ústavní stížnosti na postup ČSÚ. Lesy ČR tvrdí, že je statistici nevydáním indexu poškodili. Dosavadní ztrátu vyčíslily na 134 milionů korun. Do sporu těchto dvou státních subjektů se vložil také premiér.

Aktualizováno o názor Jiřího Olivy.

Právníci zastupující Lesy ČR podali stížnost na postup statistiků k Ústavnímu soudu a sepsali i správní žalobu, na jejímž základě by podle slov Svatopluka Sýkory měl soud jasně říci, zda nějaká vina nastala. A pokud ano, tak kdo ji zavinil.Lesy ČR se rozhodly podat ústavní stížnost poté, kdy jim podle jejich slov předsedkyně ČSÚ sama nabídla, že jim spočítá neoficiální údaj o pohybu cen dřeva, který ukazuje, že cena dříví v roce 2011 stoupala. Již v květnu 2011 vedení Lesů ČR uvedlo, že k nevyhlášení indexu cen surového dříví za první čtvrtletí není důvod. O změně struktury respondentů navíc ČSÚ podle slov Svatopluka Sýkory věděl s dostatečným předstihem a mohl nutnost přijetí změny metody výpočtu indexace predikovat a zahrnout tak důsledky předvídatelné změny metody výpočtu indexu cen dříví do stávajícího Programu statistických zjišťování pro letošní rok.

Předsedkyně úřadu České televizi sdělila, že se jedná pouze o údaj orientační, není možné ho s indexem srovnávat a nelze jej považovat za oficiální index Českého statistického úřadu. Český statistický úřad v květnu letošního roku kritiku Lesů ČR odmítl a předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová uvedla, že za skutečnost, že index byl zakomponován do smluv Lesů ČR, odpovídají státní lesy. „ČSÚ tedy není a nemůže být zodpovědný za dopady nezveřejnění cenového indexu surového dříví vlastníků za 1. čtvrtletí 2011 na hospodaření LČR,“ uvedla tehdy Iva Ritschelová, která zároveň odmítla možnost, že by tímto ČSÚ porušil zákon.V návaznosti na změnu struktury respondentů danou přechodem k modelu P bylo rozhodnuto, že není možné prolongovat časovou řadu indexu cen vlastníků surového dříví v původní metodice, protože by byl tento údaj počítán na základě dvou nesrovnatelných skupin respondentů. ČSÚ je přesvědčen, že takový index by nebyl objektivním ukazatelem cenového vývoje na trhu se surovým dřívím a z tohoto důvodu se rozhodl jej nezveřejnit.

Podle informací mluvčího premiéra, považuje Petr Nečas postup Českého statistického úřadu za závažný krok, o němž mluvil s šéfkou ČSÚ a ministrem zemědělství i zástupci Lesů ČR. Další jednání se podle jeho slov připravují.

Ministr Ivan Fuksa právní dohru indexace nechce komentovat: „Tomuto nepřísluší žádná politická pozice, to je jen čistě odborně a zákonem daný postup a nechť každý koná podle zákona.“

O názor na indexaci cen dříví jsme aktuálně požádali Jiřího Olivu - poslance PSP ČR a bývalého generální ředitele Lesů ČR (1990-2003)

Podáním ústavní stížnosti na nezveřejnění indexu cen surového dříví Českým statistickým úřadem Lesy ČR pouze dokumentují chaos a amatérsky pohodlné postupy při stanovení ceny dříví, přičemž svalování viny na ČSÚ je opravdu originální zdůvodnění tohoto zmatku.

Skutečnost je bohužel taková, že statistický index není určen svým charakterem ke stanovení ceny čehokoliv. Může být jedním z kriterií, ne však jediným. V případě surového dříví je cena ovlivněna nejenom náklady na jeho výrobu, vzdáleností ke koncovému odběrateli, strukturou a velikostí odběratelů, podílem vývozu, dokonce i politickou a ekonomickou situací v importujících zemích a mnoha dalšími vlivy. I sebeobjektivnější stanovení indexu má za následek slévání těchto vlivů do průměru, který má však velmi omezenou vypovídací schopnost, protože zmíněné vlivy jsou regionálně rozdílné. V některých lokalitách se mohou koncentrovat a v jiných se nemusí projevit vůbec. Navíc se rozsah a váha těchto vlivů se v čase mění. Paušální uplatnění indexu potom může být pro některou firmu výhodné a pro jinou smrtící. Nejvíce je však objektivita indexu ovlivněna strukturou respondentů, metodikou jejich výběru a také schopností respondentů požadovanou metodiku správně aplikovat. Šetření, která byla provedena některými profesními sdruženími, prokázala naprostou nejednotnost v přístupu poskytnutí dat. ČSÚ bude jistě metodiku stanovení indexu zdokonalovat, ale to nemění nic na skutečnosti, že jeho hodnota může vypovídat o určitých trendech a může být využit v rámci krátkodobých těžebních a obchodních strategií firem, ale v žádném případě není všemocným, jediným a objektivním vyjádření tržní ceny v určitém čase a místě.

Stanovení co objektivnější ceny musí tyto vlivy posoudit a zejména podstoupit náročná cenová jednání, kterých se LČR pomocí zaklínadla „indexace“ elegantně zbavily. V neposlední řadě musí být výsledná cena přijatelná pro koncové odběratele. Dnes je dříví v ČR nejdražší v Evropě a velcí nadnárodní zpracovatelé již avizují možný útlum kapacit v ČR, pokud bude tento stav setrvalý. To by byla velmi špatná zpráva pro všechny vlastníky lesů v ČR, avšak cenová politika Lesů ČR dělá tuto hrozbu zcela reálnou. Proto je objektivní stanovení reálné ceny nikoliv výsledkem primitivního násobení indexem ČSÚ, ale věcí složitou a vysoce odbornou pro specialisty, kteří se dobře orientují nejen v oblasti výnosových možností lesa, ale také ve sféře a zákonitostech fungování dřevozpracujícího průmyslu. Zdá se, že těchto odborníků je u LČR opravdu nedostatek, protože s profesionalitou nemá jejich postup stanovení ceny nic společného.

 

red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)