banner_960x120
lesprace
   
Velikost textu

Evropská výhledová studie lesnického sektoru Referenční scénář

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Referenční scénář Evropské výhledové studie (EFSOS II) je postavený na scénáři B2, tak jak ho definoval Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) v roce 2000. Stejně jako ostatní tři scénáře IPCC dává celistvý obraz budoucího vývoje klíčových parametrů, jako jsou růst populace, ekonomický vývoj a ceny energií, a to za rozdílných předpokladů úrovně globalizace a environmentálního povědomí. Hlavní výhodou výběru tohoto scénáře je možnost porovnat výsledky studie s jinými studiemi, především Severoamerickou výhledovou studií (North American Forest Sector Outlook Study – NAFSOS), která vznikala téměř paralelně s evropskou studií.

Vývoj lesních zdrojů

Rozloha lesa v Evropě je 204,9 mil. ha, z toho je 166,7 mil. ha klasifikováno jako dostupných pro dodávky dříví (State of European Forest (SoEF) 2011). Extrapolací trendu mezi roky 2005 a 2010 se pro rok 2030 dospělo k celkové rozloze 216,9 mil. ha, z toho lesy dostupné pro dodávky dříví by měly činit 171,1 mil. ha. To představuje rozšiřování lesa rychlostí 0,6 mil. ha za rok. Očekává se, že plocha lesa, který nebude možné hospodářsky využít, poroste rychleji než celková plocha lesa. Přesto se ve všech regionech přepokládá zvětšení rozlohy lesů dostupných pro dodávky dříví, kromě severní Evropy, kde by mělo dojít k mírnému poklesu.

Efekt klimatické změny na přírůst byl do základního scénáře zahrnut podle metodiky zpracované Schelhaas a kol. (2010). V roce 2030 by měl být přírůst o 11 % vyšší, pokud bychom neuvažovali vliv klimatické změny.

V referenčním scénáři nejsou očekávány žádné změny v zastoupení dřevin. Délky obmýtí a podíl výchovných těžeb na celkových těžbách byly převzaty z předchozí studie. Celkové těžby v roce 2030 by měly v porovnání s rokem 2010 vzrůst o 15 %, tak aby byla uspokojena zvyšující se poptávka po výrobcích ze dřeva a jeho energetickém využití. Roční objem těžby by tedy měl v roce 2030 dosáhnout hodnoty 685 mil. m3 s kůrou. To je stále výrazně pod úrovní potenciální trvale udržitelné těžby, která se podle modelu EFISCEN (European Forest Information Scenario model) pohybuje ročně kolem 750 mil. m3 s kůrou.

U těžebních zbytků se předpokládá, že je všechny státy budou využívat podle současných pravidel. Za těchto podmínek vzroste roční objem využitých těžebních zbytků mezi roky 2010 a 2030 o 278 %. Vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny to znamená nárůst z 32,8 mil. m3 na 91,4 mil. m3, přičemž trvale udržitelný potenciál se pohybuje kolem 117 mil. m3 ročně. Finsko, Švédsko a Velká Británie v současnosti využívají jako těžební zbytky i pařezy. U těchto států se přepokládá, že v tom budou nadále pokračovat. Vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny se u pařezů za predikované období počítá s nárůstem z 3,6 mil. m3 na 12,1 mil. m3 v roce 2030.

Zásoby u lesů dostupných pro dodávky dříví se budou nadále zvyšovat ze současných 29 miliard m3 v roce 2010 (174 m3/ha) na 33,3 miliard m3 v roce 2030 (195 m3/ha). Podíl těžeb k  celkovému průměrnému ročnímu přírůstu se podle předpokladu bude také zvyšovat, protože těžby by měly v uvedeném období vzrůst o 15 %, zatímco přírůst jen o 8,6 %.

U stojícího a ležícího odumřelého dřeva ponechávaného v lesích by mělo dojít k mírnému poklesu, hlavně vlivem vyšší těžby a díky vyššímu využití těžebních zbytků. Z důvodu větší poptávky po dřevě by mělo také dojít ke snížení podílu porostů starších 100 let, a tím ke zvýšení podílu mladších věkových tříd. To bude mít za následek snížení průměrného věku lesních porostů zařizovaných metodou věkových tříd ze současných 54 let na 50 let. Jen středovýchodní Evropa, kam patří i Česká republika, vykazuje pouze malý pokles z 55 let na 54,5 roku.

Klíčové indikátory lesních zdrojů pro referenční scénář jsou uvedeny v tabulce 1.

Dodávky dřevní biomasy mimo lesní zdroje

Mimo les může být dřevní biomasa získána: péčí o krajinu (parky, sady, zahrady, břehové porosty, rozptýlená zeleň v krajině, plantáže RRD na zemědělském půdním fondu), recyklací použitého dřeva, využitím zbytků dřeva z průmyslové výroby a zbytků z dalších navazujících odvětví zpracovávajících dřevo, kam se řadí také sulfátový výluh, který je vedlejším produktem výroby buničiny chemickou cestou. Očekávaná potenciální dostupnost biomasy z těchto zdrojů byla převzata ze studie EUwood (Mantau a kol., 2010). Pro státy, které nebyly zahrnuty do této studie, byla potenciální dostupnost modelována.

Dodávky dřevní biomasy z péče o krajinu by měly mezi roky 2010 a 2030 vzrůst, vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny, z 63 mil. m3 na 81 mil. m3. U recyklovaného dřeva dojde, vyjádřeno ve stejných jednotkách, k nárůstu ze 46 mil. m3 na 71 mil. m3 a u zbytků z průmyslového zpracování ze 199 mil. m3 na 229 mil. m3 v roce 2030.

Obchod se dřevem a výrobky ze dřeva

V letech 1993–2008 se celosvětový export dříví a výrobků ze dřeva dynamicky vyvíjel. Průměrný roční růst byl kolem 6,3 %. Pro období 2010–2030 se odhaduje roční růst pouze 3,7 %, a to z důvodu malého růstu HDP. U států zahrnutých do studie EFSOS II činil průměrný roční růst obchodu v letech 1993–2008 kolem 8,2 % a jejich podíl na celosvětovém trhu s těmito komoditami vzrostl mezi roky 1993 a 2008 z 39 % na 50 %. Okolo 80 % tohoto obchodu je realizováno mezi státy zahrnutými do studie. Čistý dovoz surového dříví do Evropy dle předpokladu klesne z 12,6 mil. m3 v roce 2010 na 1,3 mil. m3 v roce 2030. U deskových materiálů dojde také k mírné-mu poklesu čistého dovozu z 6,3 na 5,0 mil. m3 vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny. Čistý export řeziva v uvedeném období klesne ze 7 mil. m3 na 2,5 mil. m3, zatímco čistý export papíru a lepenky se v roce 2030 zdvojnásobí a dosáhne hodnoty 61 mil. m3, vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny. Celkově se předpokládá, že region zvýší svůj export v ekvivalentu kulatiny z 19 mil. m3 v roce 2010 na 58 mil. m3 v roce 2030.

Nejistoty a možné rozpory v referenčním scénáři

V referenčním scénáři se ukazuje postupně stoupající poptávka po dřevě v průběhu následujících 20 let, hybnou silou je především růst HDP. Poptávka po dřevu pro energetické účely je založena na krátké časové řadě. Predikovaný vývoj je proto v porovnání s ostatními komoditami nejistý a může dojít k prudkému nárůstu, obzvlášť pokud světové ceny energií zůstanou na současné vysoké úrovni.

Na straně zdrojů je zvyšující se poptávka po dřevě uspokojována zvyšujícími se těžbami a větším využitím těžebních zbytků, ale také dřevní biomasou pocházející z nelesních zdrojů. Předpokládaný růst množství této biomasy je založen na řadě předpokladů o mobilizaci, podílu recyklace atd., a není tedy také jistý. Celkové těžby v lese jsou stále pod hranicí potenciální trvale udržitelné těžby, a je zde tedy dostatečná rezerva pro případ, že by do-šlo k výpadku dodávek dřevní biomasy z nelesních zdrojů.

U hlavních produkčních parametrů (plocha lesa a zásoby) dochází k trvalému nárůstu, ale rozdíl mezi těžbami a přírůstem se snižuje. Až trojnásobně vzroste množství využitých těžebních zbytků, což bude mít za následek snížení množství čerstvého opadu a následně snížení obsahu uhlíku uloženého v půdě. Na začátku simulace byl ve všech regionech stav uhlíku v půdě považován za rovnovážný, tzn. ztráty půdního uhlíku dekompozicí jsou doplňovány čerstvým opadem. K tomuto rozhodnutí bylo nutné přistoupit, protože ve stanovení množství půdního uhlíku existují mezi jednotlivými státy metodologické rozdíly, udávané údaje jsou pak neporovnatelné a u některých států úplně chybí.

Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.

Autoři:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ing. Michal Synek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Elektronická verze

PUBLERO_banner_LP_1
Loading

cls logo-czbiom enviweb ekolist-ikona Agroweb Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz
komatsu
s