02
lesprace
   
Velikost textu

Evropská výhledová studie lesnického sektoru - Maximalizace uhlíku v biomase

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Scénář Maximalizace uhlíku v biomase se zabývá otázkou, kolik uhlíku by mohlo být uloženo v evropských lesích při změně pěstebních metod, ale při současném zachování úrovně těžeb, a to tak, aby nebyly ovlivněny dodávky dříví pro navazující odvětví. Volbou tohoto scénáře může lesnický sektor maximalizovat svůj příspěvek ke zmírnění dopadů změny klimatu.

Popis modelu scénáře

Změny pěstebních metod byly implementovány do modelu EFISCEN úpravou délky obmýtí a podílu výchovných zásahů. Prodlu-žování délky obmýtí bylo modelováno po 5 letech až po maximální zvýšení o 25 let. Maximální věk výchovných zásahů vzrůstal souběžně a jejich podíl byl modelován v rozpětí 25 až 100 % celkové těžby, s intervalem 5 %. Všechny vzájemné kombinace délky obmýtí a podílu výchovných zásahů byly testovány v modelu EFISCEN pro každý stát zvlášť. Jako nejvýhodnější byla vybrána ta kombinace obou parametrů, při které bylo dosaženo nejvyšší zásoby uhlíku v biomase, a současně byl splněn požadovaný objem těžeb, tak jak byl modelován v referenčním scénáři. Předpokladem tohoto scénáře je, že pro vlastníka lesa existuje finanční podpora, např. dotace nebo emisní povolenky, které by vlastníkovi pokryly zvýšené náklady spojené se změnou hospodaření.

Výsledky scénáře

Vyšší podíl výchovných těžeb může být realizován prodloužením doby obmýtí, kdy ve větším počtu věkových tříd je možné provádět výchovné zásahy. Současně je také vyšší podíl výchovných těžeb nutný pro kompenzaci snižujících se možností mýtních těžeb. V závislosti na celkových zásobách a zastou-pení starších porostů dojde u států s převahou mladších věkových tříd k velmi rychlému poklesu možných mýtních těžeb, a to s každým prodloužením obmýtí o 5 let. Tento výpadek těžebních možností nepokryje ani vyšší podíl výchovných zásahů. Naopak státy s vysokými zásobami a s relativně vyšším podílem starších věkových tříd mají možnost více prodloužit obmýtí, tím se zvýší počet věkových tříd a následně i podíl výchovných těžeb, které pokryjí výpadek mýtních těžeb.

Pro Českou republiku vyšla nejlépe kombinace prodloužení obmýtí o 20 let, při podílu výchovných těžeb na celkových těžbách ve výši 55 %. Vlivem této změny by došlo k výraznému zvýšení zásoby uhlíku v biomase oproti referenčnímu scénáři. Vyjádřeno pomocí změny zásoby uhlíku v tunách na hektar za rok vychází průměrná hodnota pro referenční scénář 0,28 t/ha/rok a pro scénář Maximaliza-ce uhlíku v biomase 0,69 t/ha/rok. Údaje pro vybrané okolní státy jsou uvedeny v tabulce (Tab. 1).

Pokud vezmeme celou Evropu, pak průměrný nárůst zásoby uhlíku v lesích mezi roky 2010 a 2030 je 0,67 t/ha/rok. V porovnání s referenčním scénářem, kde tato hodnota vyšla 0,41 t/ha/rok, to znamená nárůst zásoby uhlíku o téměř 64 %.

Střední Evropa vykazuje obzvlášť nadprůměrný potenciál pro zvýšení zásob uhlíku. To může být vysvětleno příznivými růstovými podmínkami v tomto regionu a také zastoupením států s relativně vysokými zásobami a poměrně vyrovnaným zastoupením věkových tříd.

Vzrůst zásob uhlíku je způsoben zvýšením přírůstu. Celkový přírůst ve všech státech zahrnutých do studie činí 1 137 mil. m3/rok. Tento přírůst je v porovnání s referenčním scénářem o 14,6 % vyšší. Částečně se na zvýšení přírůstu podílí také stimulační efekt výchovných zásahů. Druhý faktor, který se podílí na zvýšení přírůstu, je ten, že starší porosty se stále obstojným přírůstem jsou nahrazovány mladými porosty, které mají ze začátku období nižší přírůst, ale jehož hodnota později stoupá. Množství využitelných těžebních zbytků je o 15 % nižší, protože výtěžnost z výchovných zásahů je nižší než u mýtních těžeb. To má sekundárně pozitivní efekt na obsah půdního uhlíku. Plánovaným výsledkem popisovaného scénáře je zvýšení zásoby dřeva, která je oproti referenčnímu scénáři vyšší o 7,8 % a činí 209,5 m3/ha. Vlivem vyššího podílu starších věkových tříd dojde také k mírnému nárůstu rekreačního potenciálu, ale i náchylnosti k poškození větrnými polomy.

Nejistoty a možné rozpory

Výsledky scénáře ukazují, že je možné zvýšit zásoby uhlíku v lesích bez omezení objemu dodávek dřeva pro navazující sektory, ale ne úplně bez následků. Vynucené snížení podílu mýtních těžeb a naopak zvýšení podílu výchovných těžeb by se projevilo na kvalitě a rozměrech zpracovávaného dříví a dřevo-zpracující průmysl by se musel těmto změnám přizpůsobit.

Jako problematický se jeví také časový rámec, kdy je sice možné uložit více uhlíku v lesích, ale jen krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska by někdy po roce 2030 došlo k tomu, že lesy budou saturované uhlíkem, navíc v průměru poměrně staré, s vysokou porostní zásobou, a současně bude klesat přírůst. Takové porosty jsou se zvyšujícím se věkem více náchylné k disturbancím. Z tohoto pohledu je lepší dřevo v optimálním věku vytěžit, použít ho ve výrobě, uhlík zakonzervovat ve výrobcích ze dřeva nebo ho využít pro energetické účely. To by mělo pozitivní efekt i na udržení vysokého přírůstu, který je důležitý pro zmírnění dopadů změny klimatu, protože je to jediný proces na pevnině, který v současné době odebírá uhlík z atmosféry.

Aby se mohl tento scénář realizovat, bylo by také nutné zavést podpory pro vlastníky lesů, protože výchovné zásahy jsou nákladově náročnější než mýtní těžby. Tyto zvýšené náklady by mohly pokrýt např. emisní povolenky. Bylo by však obtížné přímo měřit a kvantifikovat tyto povolenky pro konkrétní porosty a majetky.

Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.

Autoři:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ing. Michal Synek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Elektronická verze

PUBLERO_banner_LP_1
Loading

cls logo-czbiom enviweb ekolist-ikona Agroweb Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz LesniHospodar
komatsu
s