lesprace
   
Velikost textu

Evropská výhledová studie lesnického sektoru Podpora výroby energie ze dřeva

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Scénář „Podpora výroby energie ze dřeva“ hospodářské politiky evropských států se zabývá otázkou, co by bylo nezbytné změnit, aby dřevo významněji přispělo k dosažení ambiciózních cílových podílů obnovitelných zdrojů na výrobě energie, tak jak byly stanoveny ve většině evropských států. Model scénáře je postaven na tom, že stanovené cíle pro spotřebu a výrobu obnovitelné energie byly v roce 2020 dosaženy, a že tento trend pokračuje dál do roku 2030. Ve scénáři je analyzováno, jakým způsobem mají být tyto cíle dosaženy a jak ostatní části lesnicko-dřevařského sektoru zareagují na tento rychlý růst využití dřevní biomasy pro výrobu energie.

Popis modelu scénáře

Podíly obnovitelných zdrojů na výrobě energie byly v modelu scénáře přidány na stranu poptávky po výrobcích ze dřeva. Model EFISCEN byl následně využit pro odhad nejvýše možných trvale udržitelných dodávek z evropských lesů. Maximálně realistické odhady byly odvozeny také pro zdroje dřevní biomasy mimo les. Následky této situace pro poptávku po výrobcích a pro obchod byly modelovány pomocí EFI-GTM, stejně jako cenový vývoj.

Pro tvorbu modelu byly definovány následující podmínky:

- Ekonomický růst a růst populace je stejný jako v „Referenčním scénáři“.

- Energetická účinnost vzroste o 20 % do roku 2020 ve všech evropských státech v porovnání s úrovní kolem roku 2010.

- Jako výsledek dosažení stanovených podílů obnovitelných zdrojů pro výrobu energie v roce 2020, s pokračováním trendu do roku 2030, bude pro výrobu energie v roce 2030 použito kolem 860 mil. m3 dřevní biomasy všech druhů. To je téměř dvojnásobný objem oproti roku 2010 (435 mil. m3).

- K dosažení potřebného množství dřevní biomasy bude potřeba podpořit mobilizaci dřevní biomasy u evropských lesů i odjinud. K omezení neblahého vlivu odebírání těžebních zbytků a pařezů na bilanci živin v půdě je povoleno hnojení.

Výsledky scénáře

Podle metod a předpokladů použitých v projektu EUwood (Steierer, 2010) je odhadován předpokládaný vývoj použití dřeva pro výrobu energie (tab. 1). Průměrná míra růstu je vysoká, kolem 3,5 % za rok během 20 let. Jsou zde ale velké rozdíly mezi jednotlivými trhy. U domácností se očekává snížení u využití dřeva pro energetické účely s výjimkou pelet, u kterých by naopak mělo dojít k rychlému nárůstu spotřeby. Od roku 2020 by mohlo dojít také k nárůstu spotřeby u tekutých biopaliv. Využití dřeva v průmyslu pro energetické účely poroste jen pomalu. Hlavní využití dřevní biomasy pro splnění stanovených cílů by mělo být v kogeneračních jednotkách vyrábějících kombinovaně teplo a elektrickou energii.

Na základě výsledků scénáře Podpora výroby energie ze dřeva bude v roce 2030 podíl využití dřeva pro energetické účely z celkové spotřeby dřeva činit 60 %. Pro Referenční scénář vyšel tento podíl 50 % a v roce 2010 činil pouze 45 %. Celkové dodávky dřevní biomasy v roce 2030 by musely být o 270 mil. m3 vyšší oproti Referenčnímu scénáři, aby byly naplněny přepokládané energetické cíle. V porovnání s rokem 2010 by rozdíl činil 424 mil. m3, což představuje nárůst o 98 % během 20 let.

K uspokojení požadovaného množství dřevní biomasy je zapotřebí mobilizovat všechny zdroje:

- U kmenoviny dojde k nárůstu dodávek z 595 mil. m3 b.k. na 700 mil. m3 b.k., a to za předpokladu, že všechny typy lesů se přiblíží svému teoretickému těžebnímu potenciálu, ale nedojde k jeho překročení. Zvýšená těžba se týká pouze lesů dostupných pro dodávky dřeva.

- U těžebních zbytků dojde k výraznému nárůstu jejich využití, stejně jako u využití pařezů. Celkové dodávky těžebních zbytků a pařezů vzrostou z 36 mil. m3 v roce 2010 na 270 mil. m3 v roce 2030, což představuje sedminásobný nárůst. Pokud vyčíslíme pouze těžbu pařezů, pak nárůst spotřeby je třicetinásobný, ze současných 4 mil. m3 na 114 mil. m3 v roce 2030. Potenciál pro těžbu pařezů je především v Severní, Středozápadní a Středovýchodní Evropě.

- Také dodávky dřevní biomasy z méně konvenčních zdrojů se budou muset blížit svému teoretickému potenciálu. U biomasy z rozptýlené zeleně při péči o krajinu dojde k nárůstu dodávek z 63 na 108 mil. m3 a u recyklovaného dřeva ze 46 na 71 mil. m3.

- Čistý import z jiných regionů také vzroste, a to z 12 mil. m3 na 33 mil. m3, vyjádřeno v ekvivalentu kulatiny.

Potřebné zvýšení dodávek dřeva se pohybuje stále v reálných limitech evropských lesů a je technicky proveditelné, bez toho, aby došlo ke snížení zásob nebo těžbě v chráněných lesích. Nezbytné k dosažení strmého nárůstu dodávek dřeva je ale společné úsilí vlastníků, spotřebitelů, prostředníků a vlád, které mohou nastavit nezbytné rámcové podmínky. Všechny státy vykazují v rámci popisovaného scénáře výrazný nárůst dodávek dřevní biomasy. Státy Severní a Středozápadní Evropy zůstanou hlavními dodavateli, ale nejvyšší nárůst v dodávkách je v Jihovýchodní a Středovýchodní Evropě, kde dodávky vzrostou o 68 %, respektive 48 % mezi roky 2010 a 2030. Do modelu nebyly zahrnuty dodávky z plantáží rychlerostoucích dřevin na nelesní půdě, a to z důvodu nereálnosti stanovení přepokládaného vývoje.

Závěrem

Rozdíl mezi dodávkami a spotřebou je u scénáře Podpora výroby energie ze dřeva relativně malý (2 mil. m3), a to hlavně díky přepokládanému velmi silnému nárůstu objemu zpracovaných těžebních zbytků a pařezů. I když je tento materiál technicky dostupný, tak jeho masivní využití by mělo negativní vliv na živinovou bilanci a mohlo by vést až k dlouhodobému ochuzení lesních stanovišť.

Dodávky těžebních zbytků a pařezů jsou v porovnání s Referenčním scénářem vyšší o 170 mil. m3. Pokud by tento objem nemohl být z důvodu ekologických, socioekonomických nebo technických realizován, je k dispozici několik alternativ:

- Zvýšení dovozu z jiných regionů. Tato alternativa je málo pravděpodobná z důvodu konkurence s jinými regiony závislými na dovozu. Těžko lze také výrobu energie z obnovitelných zdrojů, závislou na dovozu z jiných regionů, nazvat trvale udržitelnou.

- Založit intenzivní kultury na zemědělské půdě. Při předpokládané produkci 10 až 30 m3/ha/rok (Leek, 2010) by bylo potřeba využít zemědělskou půdu o ploše 6 až 17 mil. ha, aby byly pokryty dodávky v potřebném objemu 170 mil. m3. Tato plocha představuje 3 až 9 % využívané zemědělské půdy v EU 27. K realizaci by byla potřeba nejen politická vůle, ale i sociální akceptace s ohledem na zásobování potravinami.

- Za podmínky silné poptávky po energetickém využití dřeva, která povede ke zvýšení cen, je možné, že poptávka po dřevě jako surovině bude nižší, než je uvažováno. To může vést k tomu, že společnosti zpracovávající dřevo budou vyrábět výrobky ze dřeva jen jako doplňkovou činnost a hlavním zdrojem příjmů se stane produkce dřevní biomasy pro energetické účely.

- Jiné zdroje obnovitelné energie (vodní, větrné, sluneční přílivové elektrárny) se budou rozvíjet mnohem rychleji, než se očekává, a stanovené cílové podíly budou dosaženy bez nutnosti významnějšího zvýšení podílu dřevní biomasy na výrobě energie.

Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.

Autoři:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.,

Ing. Michal Synek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Loading

cls logo-czbiom enviweb ekolist-ikona Agroweb Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz