Přihlásit

Církve se dohodly se státem na majetkovém vyrovnání

Dne 11. srpna 2011 se na Ministerstvu kultury ČR konalo další jednání týkající se částečného narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Na této schůzce byli přítomni představitelé státní i církevní komise, které se touto otázkou zabývají. Církve na tomto jednání přijaly návrh vládní komise na majetkové vyrovnání.

Vedle navrácení 56 procent majetku vládní komise navrhla finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun. Bude se podle arcibiskupa Dominika Duky vyplácet 30 let, nebo méně. Zákon, který to má zajistit, by mohl platit od roku 2013. Opozice s návrhem nesouhlasí.

„Cílem dohody je, že bude odbřemeněn státní rozpočet,“ řekl novinářům po jednání Duka. Podle Duky bude ještě třeba vést diskuzi o takzvaném přechodném období, a jakým způsobem ho případně zkrátit. Přechodové období určuje dobu, kdy budou platy duchovních a provoz církví a náboženských společností financovány ze státní kasy. Zatím na tomto jediném bodu se obě strany neshodly.

Komise se znovu sejde se zástupci církví 25. srpna. Po této schůzce by mělo být již jasné, jak dlouho bude přechodné období trvat. Vláda by mohla ministra kultury Jiřího Bessera pověřit prací na zákonu už v září.

Lesy, pole a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun bude český stát církvím vracet postupně, tak, jak bude oprávněná osoba žádat osobu povinnou.

Podle šéfa Ekumenické rady církví Joela Rumla je vládní návrh přijatelný, i když prý znevýhodňuje nekatolické církve. Církve a náboženské společnosti se totiž už mezi sebou dohodly na mechanismu, podle kterého si rozdělí finanční odškodnění od státu.

Čtyři pětiny z 59 miliard korun, by dostala katolická církev. Zbylých 11 miliard a 800 tisíc by si mezi sebou rozdělily evangelické církve, pravoslavná církev nebo Federace židovských obcí. Vedle navrácení 56 procent majetku v podobě polí, lesů a rybníků vládní komise navrhla finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun. Podle vyjádření ministra kultury Bessera by stát tuto částku měl splácet po dobu 30 let. Splátky přitom budou každý rok valorizovány podle výše inflace.

Díky výsledkům tohoto jednání se může začít pracovat na návrhu zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, který by měl dopomoct tomu, aby církve v patřičném časovém úseku mohly začít pracovat nezávisle na státu. Bude ale záležet na tom, jestli zákon projde parlamentem a církve náhrady skutečně dostanou. Podle optimálního scénáře by mohlo narovnání začít platit příští rok v červenci.

K návrhu, který má za cíl napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu, mají výhrady koaliční Věci veřejné. Strana ho sice v květnu i přes výhrady podpořila, ale v poslední době naznačuje opětovnou nespokojenost. „Prioritou VV je naturální vyrovnání,“ řekl nedávno člen církevní komise Michal Babák (VV). Poslanci nejmenší koaliční strany rovněž vyjadřují pochybnosti, zda bude na vyrovnání ve státní pokladně dost peněz. „Je to samozřejmě primárně na ministerstvu financí, jestli dokáže najít zdroje. Aby to nebylo jenom tupé škrtání v různých sociálních výdajích,“ obává se Kateřina Klasnová.

Dohodu silně odmítají opoziční ČSSD a KSČM. „Nesouhlasíme s tímto návrhem, nelíbí se nám celková výše kompenzace a nedomníváme se, že odpovídá momentálním možnostem rozpočtu,“ prohlásil předseda sociálních demokratů s tím, že vládní návrh nebyl s jeho stranou projednán. „Nemá to oporu ve skutečné ekonomické situaci země ani ve skutečných historických nárocích církve,“ tvrdí komunistický šéf Vojtěch Filip.

Pokud by kompromis dosažený mezi církevní a vládní komisí doznal v parlamentu výrazných změn, musel by se pak s církvemi projednat znovu. Ministr Besser je proto odhodlán s opozicí o návrhu jednat. „Český stát by měl tuto nabídku, kterou církve a náboženské společnosti akceptují, využít. Stát a jeho samosprávy na tom vydělají,“ řekl ministr a doufá, že si to uvědomí i opoziční zákonodárci.

Dohodu naopak podporuje TOP 09. „Je to kompromis výrazně lepší než dohoda připravovaná za vlády Mirka Topolánka,“ myslí si šéf poslaneckého klubu (TOP 09-STAN) Petr Gazdík. Pro zákon budou poslanci jeho frakce hlasovat, podle Gazdíka je ostudou, že majetkové narovnání se nepodařilo vyjednat po dvacet let od takzvané sametové revoluce. Výraznou, ne-li úplnou podporu návrhu slíbil za poslance ODS také Jan Vidím. „Je nejvyšší čas tento dluh splatit a ukončit tahanici mezi státem a církví,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu Vidím.

Problematika majetkového vyrovnání se táhne již léta. Původní plán bývalé vlády Mirka Topolánka počítal s vrácením 39 procent majetku a vyplácením 83 miliard korun po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun, přičemž hodnota původního majetku církví a náboženských společností byla stanovena na 134 miliard korun. Vlastní návrh předložila komise vlády Petra Nečase (ODS) na konci května.

Řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi v co nejkratším čase stálo i u zrodu současné vládní koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě Nečas uvedl, že majetkové vyrovnání s církvemi pomůže rozvoji měst a obcí, jejichž majetky jsou kvůli církevním restitucím blokovány. Na chybějící právní předpis k vypořádání majetku církví upozornil i Ústavní soud.

Celkem stát církvím po roce 1948 sebral 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Na to, jak restituce dopadnou, čekají nejen církve, ale i města a obce. Dokud nebude jisté, co přesně se bude vracet, nemůžou s často velmi lukrativními pozemky nakládat. A právě na jejich pomoc při prosazování vyrovnání státu s církvemi v parlamentu počítá i ministr kultury. „Já si myslím, že najdeme oporu minimálně u starostů napříč politickým spektrem. A ti umí ovlivnit svoje poslance a senátory,“ řekl Besser.

Podle ČT24 a TZ České biskupská konference (11. 8. 2011), red.


 

Detailní informace o církevní restituci zejména lesních majetků si můžete přečíst v rozhovoru Lesnické práce s ekonomem Arcibiskupství pražského, Karlem Štíchou.

STÁT MAJETKY VYKOUPIL, ALE DOPOSUD NEZAPLATIL

Vládní návrh církevních restitucí

stivha_rozhovor_1- Diskuse o církevních restitucích dospěla k modelu, v němž by měla být většina majetku církví vrácena v naturální podobě. Jak se k tomuto návrhu církve staví?

Návrh vychází z vládního návrhu zákona z roku 2008 a pouze mění parametry určující, jaký rozsah by stát vyrovnával finančně a jakou část by vrátil naturálně. Parametrově je to korektní, ekonomicky ekvivalentní model, který na jedné straně státu umožňuje snížit závazek finanční náhrady a na straně druhé dává větší objem naturálních vydání majetku církvím.

Pro nás to znamená přijetí větší míry odpovědnosti. Předchozí návrh zákona byl pochopitelně pro řadu církevních subjektů snadněji přijatelný, neboť umožňoval zabezpečit činnost bez odpovědnosti za restituovaný majetek. V zásadě je tento model také akceptovatelný.

- Mohu vás požádat o rekapitulaci, jaké jsou parametry současného návrhu církevních restitucí?

Současný model – návrh vládní komise, navrhuje vypořádat část majetku ve výši 59 miliard korun finanční náhradou. Zbylý majetek, v zásadě komplement celkové hodnoty 134 miliard korun, by měl být vrácen naturálně. To, která část majetku by byla vydána naturálně, je dáno definicemi. Za prvé omezením povinných osob pouze na Lesy ČR a Pozemkový fond ČR. Druhé omezení pro všechny státní subjekty předpokládá, že by stát vydal účelově vymezený majetek, tzn. některé zbylé nemovitosti, které sloužily církvím – sakrální budovy, budovy pro ubytování duchovních, sociální péče apod. Zásada, že povinnými osobami mohou být pouze subjekty zastupující Českou republiku, zůstává pochopitelně zachována.

Použití zmíněného algoritmu vede ke konečnému výsledku. To znamená, že 59 miliard korun je nevypořádatelný majetek, který by byl nahrazen finanční náhradou. Naturální formou by bylo vráceno v případě lesů zhruba 150 tis. ha lesů a případě zemědělské půdy cca 48 tis. ha.

Tato dvě čísla vycházejí z přehledů, které má Pozemkový fond ČR a Lesy ČR, kteří mají vyznačenu blokaci původně církevních pozemků.

- Jakou část tohoto majetku by měla restituovat katolická církev?

Katolická církev by měla restituovat 98,5 % navrhované výše restitucí. Tento objem souvisí se stářím katolické církve, ale i s tím, že v historii byly lesy a zemědělská půda dominantním typem majetku.

Zestátnění církevních majetků

– Jakých zákonů o zestátnění se restituce týkají?

Zejména se týkají zákona č. 142/1947 a zákona č. 46/1948. Zákon č. 142/47 se nazývá Revize pozemkové reformy a zákon č. 46/1948 byla tzv. Druhá pozemková reforma. Zákon č. 142/1947 pouze zdánlivě překračuje hranici 25. února 1948. Tento zákon pouze umožnil znovu aplikovat a otevřít zákony, které byly přijaty za první republiky a jeho použití záviselo na státu. Po roce 1948 byl použit už razantně pro všechny vlastníky.

To je velmi důležité, protože některé strany používají zákon č. 142/47 jako argument, že se zde prolamuje hranice uplatnění restitucí. Zákon o vyvlastnění dává nástroj do rukou státu, ale záleží na tom, jak a kdy se jej rozhodne použít.

A zákonný nástroj byl po 25. 2. 1948 používán jako způsob, jak zabrat co možná největší množství majetku pro stát. Tyto dva zákony byly obdobou Zákona o vyvlastnění – tzn. stát má právo vykoupit za náhradu. Vlastní realizace proběhla tak, že proběhlo pouze „vykoupení“, ale náhrada nebyla nikdy vyplacena. V rozhodnutí o výkupu podle zákona č. 46/1948 je poslední věta: „O náhradě za vykoupený majetek bude rozhodnuto později“. To znamená, že stát vykoupil, leč nezaplatil. A teď jsou dvě možnosti, buď majetek zaplatí, nebo vrátí.

- Jakým způsobem katolická církev v historii nejčastěji získávala majetek?

Způsob nabytí majetku lze zjistit z archivních dokumentů, jakými jsou desky zemské, pozemkové knihy a smluvní dokumenty, kde lze zjistit i způsob nabytí majetku. Častým omylem je domněnka, že katolická církev získávala svůj majetek z konfiskací po Bílé hoře. Uvedené archivní podklady dokládají, že v průběhu staletí se postupně vytvářely majetky jednotlivých farností tím, že jim byly odkazovány, darovány, případně je nakupovaly. To zabezpečovalo jejich přežití jako autonomní hospodářské jednotky, která se musela uživit. Majetek tedy vznikal dlouhodobým odkládáním spotřeby a jejím umisťováním do zemědělského a lesního majetku. Podobným způsobem získávala majetek i jednotlivá biskupství. Když byl arcibiskupem významný šlechtic, v závěti často odkázal svůj osobní majetek svému biskupství.

Poslední, kdo nakupoval majetek pro církev, byl pan Jan Pinc. Vyprávěl nám, jak byl vyslán koupit statek v Týně nad Vltavou, kde překročil dražební limit, protože mu cena připadala stále dobrá. Vyprávěl mi, jak se vracel vlakem z Týna nad Vltavou celý rozklepaný a říkal: „Pane arcibiskupe, za ty peníze, co jste mi dal, to nešlo koupit, ale je to dobrá cena, musel jsem to překročit.“ Arcibiskup se zeptal: „Kolik?“ a odpověděl Janu Pincovi, že dobře koupil.

- Podobné mechanismy fungují i dnes?

Přijímáme dary i odkazy, ale není to tak, že by tu „stála fronta“. A pokud je dárce odkázán na pečovatelskou péči, jsme schopni mu ji v některém z našich domovů pro seniory nabídnout.

- Z jakých podkladů byly majetky určené k restitucím definovány?

Majetky k restitucím byly vzaty z pozemkových knih a zemských desek. Pozemkové knihy byly v roce 1964 uzavřeny. Trvalo to mnoho let a stálo mnoho peněz, ale dnes mají prakticky všechny diecéze soubor ověřených kopií vložek pozemkových knih dokladující původní majetek, stažených z archivů katastrálních úřadů. V těchto dokumentech je jasně definován objem majetků, který patřil katolické církvi.

Struktura restitucí

- Jaká je plošná struktura lesů k restituci?

Řády katolické církve by měly restituovat asi 38 tisíc hektarů z navrhovaných 150 tisíc hektarů, a ty jsou rozmístěny zcela nezávisle na územním členění. Např. Benediktýni měli lesy na Broumovsku, Premonstráti na Vysočině.

Druhé členění katolické církve představují jednotlivé diecéze, jichž je osm (viz rámeček). Rozsáhlejší lesní majetky mají Arcibiskupství pražské, Olomoucké a biskupství Ostravsko-opavské. Arcibiskupství pražské mělo lesní majetky rozloženo do více krajů – Posázaví, Středočeský a Jihočeský kraj – Rožmitálsko (např. Rožmitál pod Třemšínem 3 500 hektarů), Blatno u Chomutova, Vysočina apod.

- Restituentem majetku budou tedy diecéze?

Vždy původní vlastníci, čili každá farnost – právnická osoba, která majetky disponovala.

- Jakým způsobem vyřešíte poměrně nerovnoměrné rozložení majetku a s tím spojenou různou výši potenciálních příjmů jednotlivých diecézí a řádů? Budete správu majetku centralizovat?

V tomto směru se vedou náročná jednání a bude nutná určitá míra solidarity a následného přerozdělení. Určitě nebude rozdělován konkrétní majetek (naturální restituce). S ohledem na výši naturální části bude přerozdělována finanční část restitucí.

Prvotní impuls je, že se musí zjednat spravedlnost – co se vykoupilo a nezaplatilo, musí být zaplaceno nebo navráceno. My musíme státu vyjít vstříc a přijímáme opatření, aby nová forma financování církve fungovala.

- Jakou plochu lesů dnes Arcibiskupství pražské obhospodařuje?

Dnes nemáme skoro nic. Farní i arcibiskupské majetky představují cca 300 hektarů lesů.

- Budou se případné restituce týkat také infrastruktury, jako jsou účelové komunikace, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa ad.?

Princip je postaven tak, že se majetek vydává ve stavu, v jakém dnes je. Neřeší se jeho zhodnocení nebo znehodnocení. Pokud byly vybudovány lesní cesty a budou na oněch pozemcích, je to součást restituce. Objekty, které nám patřily a zůstaly ještě v rukou státu, jako např. hájovny, budou také předmětem restituce.

Průběh restitucí

- Budu předpokládat pokračování politické podpory církevním restitucím. Jaké kroky budou restituce představovat a na jak dlouho vlastní proces restituce odhadujete?

Zahajovacím datem bude nabytí účinnosti platnosti zákona. Zatím předpokládáme, dle informací ze strany vládní komise, že by zákon mohl být přijat v průběhu roku 2012. Tím, že zákon nabude platnost, bude odstartován proces uzavírání smluv s církvemi podle zákona. Podle smluv, které si stát sjedná, bude církvím vyplácen podíl na finanční náhradě, ten bude stanoven konsensem mezi církvemi. Poté, co bude uzavřen objem smluv v zákonem stanoveném limitu, bude zahájeno období, kdy bude možné uplatňovat restituční nároky.

Oprávněná osoba poté doloží své původní vlastnictví u Lesů ČR nebo u Pozemkového fondu, čili uplatní svůj restituční nárok. Pokud bude nárok oprávněný, uzavře oprávněná osoba s osobou povinnou smlouvu o vydání. Tento princip je nezbytný, protože právě ve smlouvě o vydání se mohou řešit případné odchylky a nejasnosti jako plocha, hranice parcel a podobně. Smlouva musí být zapsána jako smluvní akt přechodu vlastnictví. Zákon předpokládá, že na uplatnění nároku je lhůta jeden rok.

To ovšem neznamená, že všechny smlouvy budou v této lhůtě uzavřeny. Bude uplatněn nárok a pak probíhá technická fáze smlouvy o vydání, která může být jednoduchá i složitá a může se táhnout i hodně let. Očekávám, že restituce velké části lesního majetku, který je často v hranicích původních parcel, může být skončena během dalšího roku.

Lesnické hospodaření

- Bude v rámci restituce docházet řekněme k jednání o scelování majetku s pozemkovým fondem nebo s Lesy ČR, za předpokladu, že by to bylo pro všechny strany výhodné?

Domnívám se, že to nelze udělat v rámci dohody o vydání. Protože zákon udává přesně definovaný majetek, který lze převést. Scelování majetků bude dlouhotrvající proces, který budeme muset následně zvládnout.

- S jakým systémem obhospodařování lesů (způsob zajištění lesnických činností, pěstební činnost, obchod s dřívím) církve počítají?

Domnívám se, že není nutné měnit věci střihem. Je to otázka postupného prohlubování správní činnosti. Na počátku bude třeba správu obsloužit třeba krátkodobou smlouvou na získané porosty s tím, že tam někdo bude vykonávat funkci lesního hospodáře a bude zajištěno sledování a nasmlouvávání výkonů v těžební i pěstební činnosti.

- A představa o cílovém stavu?

Domnívám se, že není cílem církve dostat se do pozice zaměstnavatele lesního personálu a vlastnictví harvestorů a další techniky. Tento model již dnes nepovažuji za funkční. Na druhou stranu nejtriviálnější způsob – prodej dřeva na pni také nevidím jako vhodný.

- Připadá v úvahu pronájem lesů?

To je individuální. Jednali jsme s některými velkými vlastníky o možných podmínkách pronájmu. Například Johann Lobkowicz spravuje lesy několika dalším restituentům kolem Drahenic a je reálné, aby spravoval i okolní církevní lesy.

Obmýtí se schvaluje individuálně, dopředu se kontroluje objem plánované mýtní těžby a v rámci smlouvy nájemce provede schválené výkony.

- Máte představu o tom, jak velký revír by měl spravovat jeden revírník?

Představu máme, mělo by se jednat o území, které by revírník, hajný, dokázal pravidelně kontrolovat a mít přehled o tom, co se u něj děje. Konkrétní rozloha se bude ale vyvíjet s ohledem na vývoj restitucí a formu správy majetku.

- Budete mít pro lesní personál dostatečné zázemí?

Máme poměrně mnoho nemovitostí, které můžeme k tomuto účelu využít.

- Jak si představujete přebírání porostů?

Proces přejímání je dlouhodobější a bude nás naplňovat třeba i dalších 10 let, kdy bude postupně tvořen funkční organismus.

Představuji si, že když přebíráme celek v rámci biskupství, který má na základě tendru vysoutěžen nějaká lesnická firma, bude praktické nastavit nějaké limity, co smí a nesmí a na příští rok možná tlumit těžby, aby nedošlo k předtěžování.

- Budete se snažit o dohodu s Lesy ČR, aby v porostech, které směřují k restituci, tlumily v rámci zákonných mantinelů těžbu?

To bychom rádi, ale to se nám nepovede. Musíme doufat, že v rámci zákona se nebude překračovat výše těžby. Ředitel Lesů ČR říká, že se tomu neděje. Lidé nám ale píší, že se v lesích určených k církevním restitucím předtěžuje...

Za podstatné považuji zamezit případnému plundrování lesů v okamžiku převzetí a po něm.

- Od roku 2012 poběží tzv. senátní systém tendru. To znamená, že pravděpodobně zrestituujete majetek, na němž bude platná „pětiletá“ smlouva s firmou. Jakým způsobem se budete snažit tento stav řešit? Budete přejímat nájemní vztah, nebo by měla být smlouva převodem na církev zrušena?

Na to zde panuje různý názor. Ale jsou firmy, které se účastnily tendru a s nimiž máme navázán kontakt a neobával bych se, že majetek znehodnotí.

My dnes pozorujeme, jak se hospodaří v našich původních lesích 20 let po revoluci, díváme se na to a nic jiného dělat nemůžeme, a před tím se na našem majetku hospodařilo dalších 40 nebo 50 let. To, že v našich lesích bude někdo nerozumně těžit další rok, může vytvořit škodu, ale z onoho dlouhodobého hlediska to již není takový problém. Za dalších 5–10 let již bude majetek kompletně v naší správě a pod kontrolou, která by případným excesům zamezila.

Čili připouštím, že můžeme nějakou smlouvu převzít, když se bude zdát tato cesta optimální.

- Podílíte se v této souvislosti nějak na přípravě smluvní dokumentace k tendru Lesů ČR?

V lesních hospodářských plánech je náš majetek oddělen, abychom mohli převzít i hospodářské plány. Ale na přípravě tendru se nepodílíme.

- Pokud byste řešili lesnické činnosti dodavatelsky, jakou dobu smlouvy považujete za rozumnou?

Naštěstí všichni mí spolupracovníci jsou lidé, kteří se s církví identifikují. Je tím zabezpečeno, že při sjednávání smluv směřují k uzavírání smluv za co nejlepších podmínek. Nepovažuji paušální určení délky trvání smlouvy za nutné a výhodné.

- Jsou církve připraveny čerpat dotační podporu na hospodaření v lesích?

Dotační politika je u nás poměrně rozvinutá a očekávám, že budeme využívat i dotace na hospodaření v lesích.

- Jaké množství personálu pro správu majetku hodláte orientačně přijmout?

To přímo souvisí se způsoby obhospodařování. Jen velmi těžko to lze odhadnout takto dopředu, ale počítejme desítky osob. Již nyní se nám objevuje mnoho nabídek od lesníků z oblastí, kde se očekává restituce církevního majetku.

- Jak si církve představují výkon práva myslivosti a nastavení rovnováhy mezi potřebami lesa a zvěře?

Někteří z mých kolegů myslivců uvažují o vlastní honitbě. To připadá v úvahu na větší souvislé ploše. Jinde budeme plochy spíše pronajímat.

Nerovnováhy se neobávám, domnívám se, že vlastník dokáže vyhodnotit, jaké stavy zvěře jsou pro něj přijatelné.

- Jak hodnotíte stav lesních porostů, které byste měli restituovat?

K tomu se necítím zcela povolán. Je známo, že zásoby narůstají, takže stav by neměl být výrazně špatný.

- Jak vnímáte vztah lesního hospodářství (hospodaření) a ochrany přírody?

Vidím paralelu mezi ochranou přírody a památkovou ochranou. Zde společnost prostřednictvím státu vyjadřuje zájem některé objekty chránit, čímž výrazně komplikuje a zdražuje využitelnost, ale není to bohužel vyváženo odpovídající kompenzací.

Extrémem je situace na Šumavě, která je postavena na ideologii a ne na věcné diskusi. Zapomíná se na to, že člověk je tím, který dává životnímu prostředí význam. Vyloučit člověka z životního prostředí je naprosto samoúčelné, a někdy to může vypadat jako jakási náhražka náboženství či něčeho vyššího.

To ovšem neznamená, že bychom neměli naše životní prostředí chránit.

Naposledy změněno: čtvrtek, 25 srpen 2011 12:37

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Fotogalerie v článku. Zhruba 31 000 lidí přilákala 19. 10. akce Den za obnovu lesa. Dobrovolníci při ní po celém Česku pomáhali s...

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby