Přihlásit

Josef Vojáček: Jen blázen se nepoučí z chyb

Jaký je aktuální rozsah kalamity u Lesů České republiky, jaká bude strategie ochrany lesa v letošním roce nebo jak bude vypadat lesnické i ekonomické hospodaření státního podniku v následujícím krizovém období, ale i mnoho dalších informací a myšlenek si můžete přečíst v rozsáhlém rozhovoru redakce Lesnické práce s generálním ředitelem Lesů ČR Josefem Vojáčkem v únorovém čísle. Na Silvarium.cz vám přinášíme zkrácenou verzi článku. 

Doporučený Josef Vojáček: Jen blázen se nepoučí z chyb

Dopady suchých období a následný rozvoj kůrovcové kalamity, provázený propadem cen jehličnatého dříví a nedostatečnými možnostmi odbytu, komplikují existenci téměř všech vlastníků a správců lesů. I přesto, že Lesy ČR spravují přibližně 45 % rozlohy českých lesů, dopadají zmíněné problémy zásadním způsobem i na tento podnik.

Historicky výjimečné hospodářské výsledky v řádech miliard korun a jejich odvody do státního rozpočtu prostřednictvím fondu zakladatele jsou minulostí. V nově představené Strategii rozvoje Lesů ČR pro období 2019–2024 je očekáván záporný výsledek hospodaření až do roku 2023, přičemž nejzásadnější propad předpokládá vedení podniku v letošním roce v podobě provozního hospodářského výsledku minus 1,8 miliardy korun.

Oproti menším vlastníkům mohou Lesy ČR čerpat některé výhody plynoucí z velikosti spravovaného území, naopak nemohou prakticky čerpat dotace určené pro vlastníky lesů a rozhodnutím zakladatele neprovádí úmyslnou těžbu jehličnatého dříví. Lesy ČR tedy čeká období úspor, částečného provozního financování pomocí externích zdrojů a mnohé zásadní změny v dosavadním fungování. Mezi ty nejzásadnější patří přizpůsobení obchodního a provozního fungování podniku kalamitní situaci spočívající zejména v odklonu od komplexních zakázek na kalamitních územích směrem k dodávkám služeb a vlastnímu obchodu se dřívím.

 

- Generálním ředitelem Lesů ČR jste téměř 15 měsíců. Jaké jsou dosavadní pocity z vedení podniku?

Bylo mi jasné, že vedení LČR není a nebude procházka růžovou zahradou a že se dost těžko budou hledat řešení, která by vyhovovala všem. Specifikum lesnicko-dřevařského sektoru je, že se zde tříští hodně někdy až protichůdných zájmů, od vlastníků lesa přes službové firmy po dřevozpracující podniky. Všechny by měl spojovat hlavní zájem, a to je stav lesa a oboustranně výhodná spolupráce. Ovšem v současné situaci ne všechna řešení a ne všechna rozhodnutí vyhovují všem a od toho se odvíjí různé názory a následné diskuze zástupců jednotlivých skupin.

- Jinými slovy, sjednocení našeho sektoru se s kalamitou nedostavilo...

Nedostavilo a nedostaví. A moc se tomu nedivím. Kalamita staví každého ze zainteresovaných a zejména menší soukromé vlastníky do situace, která mnohdy ani nemusí být řešitelná, protože se takzvaně bojuje o „život".

- Na počátku roku jste zveřejnili Strategii rozvoje Lesů ČR pro období 2019–2024. Od kdy je strategie platná a proč byla nakonec stažena z jednání vlády?

Strategie rozvoje byla zpracována v první polovině roku 2019 a dozorčí rada Lesů ČR ji schválila 30. července 2019. Následně ji schválil zakladatel, a tím k datu 30. 7. 2019 nabyla platnosti. Zakladatel se rozhodl pro zvýšení transparentnosti předložit strategii vládě, proto jsme strategii nezveřejňovali. Zdálo se nám vhodné, aby se nejdříve předložila vládě a poté byla zveřejněna, byť jsme se podle ní řídili již v tendru 2020+. Vzhledem k velkému objemu materiálů projednávaných ve vládě byl materiál zařazen k projednávání na první lednové zasedání, ale už v průběhu vánočních svátků se k materiálu začaly objevovat různé diskuze, z dokumentu vznikalo politické téma, do něhož byli vtahováni i vládní činitelé, kteří se strategií neměli co do činění. Zřejmě proto se ministr zemědělství rozhodl strategii z jednání vlády stáhnout. Stejně jako u ostatních státních podniků nebude tedy ani naše strategie vládě předkládána. V podstatě se jedná o vnitřní řídicí dokument, za jehož naplňování je odpovědný management podniku.

Celé znění Strategie naleznete zde.

Změny u Lesů ČR

- V době nástupu do funkce jste v souvislosti s nutností krizového řízení podniku avizoval mnohé změny. Jaké zásadní změny se již podařilo realizovat?

Mnoho změn se muselo provést již v roce 2019, aby mohly ve shodě se strategií platit již od 1. 1. 2020. Za nejzásadnější považuji změnu obchodního modelu, kdy byl po devíti letech do portfolia činnosti firmy znovu vrácen proces obchodu s dřívím. Systém našeho obchodu se rodil ve velkých porodních bolestech, nicméně se nám podařilo za rok 2019 zobchodovat více než 1,6 milionu kubíků dříví a přepokládáme, že cílový roční objem by se měl pohybovat na úrovni 2 milionů kubíků.

Změnou, která je nejvíce vidět zvenčí, je rozšíření plochy přímo řízených lesních závodů, kdy došlo z pohledu etátu ke zdvojnásobení jejich činnosti.

Dále to jsou změny v oblasti odměňování, nastavení řízení firmy a mnoho dalších kroků. Přijatá opatření jsou ale z velké většiny nepopulární. Jedná se o kroky, které se dlouho dělat nemusely, protože dobrá ekonomická situace podniku k nim dříve management nenutila.

- Ke změnám došlo i v organizační struktuře. Jak bude vypadat organizační struktura Lesů ČR v roce 2020?

Došlo ke zrušení osmi lesních správ a jednoho krajského ředitelství. Rušené lesní správy byly nahrazeny buďto rozšířením lesních závodů, nebo splynutím dvou lesní správ do jedné. Krajské ředitelství Brandýs nad Labem bylo zrušeno zejména proto, že téměř na celé lesní správě Kácov začal hospodařit lesní závod Konopiště, čímž pominula nutnost vlastního krajského ředitelství pro tuto oblast. Zbylé lesní správy byly přidruženy k okolním krajským ředitelstvím.

Lesní závody byly rozšířeny na území okolních lesních správ, ale nezačínají hned hospodařit na celé ploše. Tam, kde jsou uzavřeny platné smlouvy, nastoupí lesní závod až po jejich řádném ukončení.

- Součástí krizového řízení může být i snižování počtu zaměstnanců nebo jejich převedení na jiné činnosti spojené s bojem s kalamitou a obnovou lesů. Jak se vyvíjí počet zaměstnanců podniku a kde došlo ke změnám?

V tomto ohledu můžeme mluvit spíše o zaměstnanecké restrukturalizaci. Počet zaměstnanců je v meziročním srovnání zhruba stejný, ale změnila se struktura. Organizační jednotkou, na které ubylo nejvíce zaměstnanců, je ředitelství podniku. K lednu 2020 se jedná o snížení počtu pracovníků na ředitelství o cca 40 na současných 222. Proti tomuto úbytku jde nárůst zaměstnanců na organizačních jednotkách, zejména v oblasti obchodu. Na každém krajském ředitelství a lesní správě přibyl člověk, který má na starosti obchod. Jedná se o pracovníky, kteří pracovali v jiných částech podniku. Také jsme najali několik set sezónních dělníků na vyhledávání a asanaci kůrovcového dříví.

- Z vašeho původního vedení působí ve vrcholovém managementu již pouze správní ředitel. Jaké jsou z vašeho pohledu hlavní důvody relativně vysoké míry fluktuace managementu?

Důvody odchodů byly osobní, takže je nemohu komentovat. S nikým jsme se ale nerozešli ve zlém. Kolega Pavel Indra pracuje dál na pozici krajského ředitele, Karol Vinš má práci mnohem blíže svému bydlišti a své rodině. Personální změny k životu firmy patří, ale doufám, že už jim je ve vedení LČR konec.

 

Ekonomika

- Rok 2019 byl v mnoha ohledech krizovým. Jak aktuálně odhadujete výsledek hospodaření za toto období?

Hospodářský výsledek stanovený finančním plánem pro rok 2019 počítal se ztrátou lehce pod jednu miliardu korun a předpokládám, že bude dodržen. Vedeme ale debatu, jak přistupovat k cenám zásob, které jsou naceněny tzv. fázovou kalkulací. Tím, jak neustále klesá cena dříví, je fázová kalkulace v mnoha případech vyšší, než je reálná tržní cena. Otázkou je, zda neprovést přecenění těchto zásob, což by znamenalo dalších 100 až 200 milionů korun ztráty.

- Jaký je nynější objem zásob?

Na zásobách máme zhruba 1,5 milionu kubíků dříví, z naprosté většiny vlákninových sortimentů.

- V čem se vám v roce 2019 podařilo nalézt nejzásadnější úspory?

Z hlediska výdajů jsou úspory jasné a souvisejí s investiční činností podniku. Snažíme se investovat pouze do akcí, které mají nějakou souvislost s kalamitou, jako například zpřístupňování celků, které nebyly zpřístupněny, budování ploch pro skladování dříví nebo investice do techniky pro zpracování kalamity. Veškeré zbytné investice typu režijní budovy, chaty a podobně byly zastaveny.

Nechceme ale prohlubovat vnitřní dluh firmy. Tam, kde kalamita odezněla, provádíme údržby lesních cest a snažíme se majetek spravovat tak, aby to odpovídalo péči řádného hospodáře. Nešetříme v oblasti investic do vodohospodářských staveb. Vodu v lese považujeme opravdu za klíčovou záležitost. Naši revírníci identifikovali více než tisíc ploch, kde je žádoucí zřídit některá vodohospodářská opatření, zejména pro zadržení vody v krajině. Naprostou většinu z nich chceme, s pomocí dotačních titulů, realizovat a na intranetu již máme harmonogram těchto činností.

V oblasti nákladové šetříme na položkách souvisejících s režiemi. Za rok 2019 výrazně klesly náklady na IT, na reklamu, výrazně jsme omezili oblast darů. Od letošního roku přestáváme poskytovat dary úplně.

- V roce 2019 se vám podařilo také navýšit platy zaměstnanců. Co vás k tomuto kroku vedlo a o jaký procentuální nárůst se jednalo?

Řešení kůrovcové kalamity a problémy, které se v této souvislosti obnažily v celé své nahotě, ukázaly problematiku nedostatku pracovních sil u službových firem i u vlastníků a správců lesů. Příjmová úroveň v lesnictví se v té době pohybovala v nejnižší čtvrtině příjmového portfolia občanů ČR. Navýšení platů je sice z hlediska ekonomiky a nutnosti prostředky generovat nepopulární pro management, ale je to součást snahy poskytovat za práci adekvátní odměnu a získat pracovníky do lesnictví. Není ale naším cílem přetahovat dělníky a kapacity našim smluvním partnerům nebo jiným vlastníkům, tím se nedostatek pracovníků nevyřeší. Je nutné řešit problém jako celek. Proto jsme také zdvojnásobili stipendia, která poskytujeme studentům lesnických škol a lesnickým oborům, čímž se snažíme obor popularizovat a nalákat studenty k práci v lese.

- Ve strategii rozvoje uvádíte osobní náklady za rok 2019 ve výši 2,3 miliardy a v roce 2024 počítáte již s navýšením téměř o jednu miliardu na 3,3 miliardy korun. Co je dominantní složkou odhadu tohoto nárůstu? Je to zejména predikce plošného vývoje mezd, nebo je to hlavně snaha zvyšovat konkurenceschopnost oboru na trhu práce?

Uvažovali jsme dva základní faktory. V pětiletém horizontu počítáme s čistě matematickým modelem, kde se s nárůstem zaměstnanců cca o 200 pracovníků zvyšuje i základna, a to znamená další procentický nárůst celkové částky osobních nákladů.

S odbory jsme také v prosinci 2019 podepsali dvouletou kolektivní smlouvu, kde od roku 2020 počítáme s tříprocentním nárůstem reálné mzdy. Mluvíme o reálné mzdě, tedy mzdě, ve které je zahrnuta také inflace, takže v absolutní hodnotě bude nárůst ještě vyšší.

Považujte podporu lesního hospodářství ve výši 10 miliard korun na rok 2021 za:

Zajištění lesnických činností

- Mezi hlavními změnami jste již zmínil úpravu obchodního modelu, kterou lze ve zkratce shrnout jako odklon od tzv. dřevěné knihy a směřování k posílení obchodních a výrobních kapacit státního podniku. Co bylo hlavním impulsem pro tyto změny a jakou roli v tomto hraje zakladatel, tedy Ministerstvo zemědělství?

Změna obchodní strategie byla čistě manažerským rozhodnutím, které se zkrátka muselo udělat. Mimochodem, vize řešení obchodního modelu museli zřejmě předkládat všichni kandidáti na generálního ředitele LČR a zakladatel se patrně s touto mou vizí ztotožnil.

Důvod změn spočívá v nutnosti reagovat na vývoj v roce 2018, kdy se LČR dostaly do situace, že saldo březnového mimořádného tendru činilo minus 3,5 miliardy. Pět měsíců běžely aukce na odvozním místě, které nebyly omezeny v nejnižší nabídkové ceně, a cena dříví nastojato v těchto aukcích se pohybovala i jen v desetikorunách. Pokud by nedošlo k zastavení tohoto trendu, potom by situace v horizontu několika měsíců byla pro LČR výrazně kritičtější, než byla doposud. Bylo nutné přijmout okamžitá opatření. Byla zde velká kritika nejen z České inspekce životního prostředí, ale i ze strany ostatních vlastníků, zejména na opakování aukcí nastojato v kalamitních oblastech, kdy se opakování aukcí zpronevěřilo deklarovanému postupu rychlého zásahu proti kůrovci. Proto jsme přijali opatření k vlastní výrobě, respektive k zadávání zpracování dříví, o nějž nemá zájem nikdo ze smluvních partnerů na komplexní zakázce a které nemá kupce v aukci. V těchto případech není ekonomika těžby a prodeje kůrovcového dříví úplnou prioritou, protože zásah proti kůrovci má z ekonomického hlediska mnohem vyšší hodnotu než aktuální problém s odbytem a cenou kůrovcového dříví. Bylo zkrátka nutné kůrovcové dříví těžit bez ohledu na to, jestli má kupce, nebo ne.

Změny spočívající v posílení vlastních kapacit nebo zadávání služeb pro výrobu dříví a prodej ve vlastní režii byly podřízeny jedinému cíli, a to snaze zpomalit kůrovcovou kalamitu. Součástí těchto změn bylo i okamžité nastavení cenových stropů v aukcích, zavedení minimálního ceníku a jeho důsledné dodržování, aby LČR nemohly být označovány za ty, co podrážejí cenovou politiku ostatních vlastníků či prodejců dříví.

- V jakém rozsahu předpokládáte posun k vlastním činnostem, vlastnímu obchodu s dřívím? Ve strategii je uveden předpoklad minimálně dva miliony kubíků. Uvedení pouze minima může smluvní partnery trochu zneklidňovat. Kde je horní hranice vlastního obchodu?

Slovo minimálně tam musí být, protože procenta vlastního obchodu se vztahují k roční těžbě. V roce 2020 počítáme s těžbou 14 milionů kubíků. My jsme deklarovali 25 % z normálního etátu LČR, který činí osm milionů kubíků, a to dělá právě dva miliony kubíků. V okamžiku, kdy je těžba skoro dvojnásobná, se logicky zvedne i podíl vlastního prodeje.

Smluvní partner v komplexní zakázce dnes těží 80 až 120 procent smluvního objemu. Jakmile narazí na hranici 120 %, může smlouvu ukončit a těžbu zastavit, nebo může těžit víc. V případě, že se smluvní partneři rozhodnou těžit v komplexní zakázce nebo prostřednictvím aukcí více, má to pro nás prioritu a podíl dříví v ostatních kanálech se tím automaticky snižuje.

- Chcete navýšit výkon lesních závodů na zhruba 900 tisíc kubíků. Co bude tento proces obnášet z hlediska nákupu technologií, těžebních strojů, ale i z hlediska personálního? Znamená to i zmíněný nárůst o 200 pracovníků do roku 2024?

Ano, předpokládáme zaměstnání zhruba 170 dělníků a 30 THP. Co se týče nákupu strojů, nebude to skokový a finančně náročný nákup, ale spíše rozšíření přirozené obnovy stávajícího strojního parku o další kapacity. Na územích, na které se lesní závody rozšířily, dnes ještě většinou hospodaří smluvní partneři. Proto máme dostatek času na rozšíření technického i personálního zázemí lesních závodů.

- Podle nové strategie je již vypsán tendr 2020+. Jak hodnotíte jeho výsledky, jaké procento smluv je k dnešnímu dni uzavřeno?

Ekonomické výsledky tendru hodnotím pozitivně. Katastrofické a pesimistické scénáře, že neobdržíme nabídky nebo obdržíme nabídky zcela mimo cenovou realitu, se nepotvrdily. Soutěžili jsme celkem 54 zakázek, z toho 22 komplexních, 23 kalamitních a 9 pěstebních. Cenové nabídky, které jsme obdrželi, se většinou pohybují pod tržními cenami z hlediska nákladů a nad tržními cenami z hlediska cen dříví, za to jsme rádi. Určitým signálem správnosti nové cesty je i to, že jsme dostali více nabídek na službové než na komplexní zakázky. U komplexních to bylo průměrně přes tři, u kalamitních lehce pod pět nabídek. Z celkového počtu 54 částí veřejné zakázky jsme zatím uzavřeli 50 smluv, u dvou částí veřejné zakázky jsme soutěž zrušili pro nevýhodnost, dvě části jsou napadeny stížností k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Obchod s dřívím

- Můžete shrnout plánované rozložení zastoupení obchodních kanálů pro rok 2020?

Předpoklad rozložení obchodních kanálů se může změnit zejména v závislosti na schopnosti smluvních partnerů realizovat více než 120 % činností na dané zakázce nebo naopak a podle vývoje kalamity.

Plánovaný podíl prodejů dříví u Lesů ČR v letech 2019–2024

Podíl prodejů (m3)

 

2019

2020

2021

2022

2023

2024

Při P

69 %

40 %

43 %

44 %

42 %

42 %

Aukce nastojato

21 %

26 %

28 %

28 %

30 %

30 %

OM

8 %

30 %

25 %

25 %

25 %

25 %

Samovýroba

2 %

4 %

4 %

3 %

3 %

3 %

- Vlastní obchod s dřívím je pro Lesy ČR do značné míry novou činností. Můžete zmínit hlavní principy fungování vašeho obchodu, strukturu oddělení a jeho velikost?

Domnívám se, že nový obchodní ředitel Petr Urban uchopil obchod správným směrem, a také signály od dřevozpracovatelů ukazují, že se v posledních týdnech udála kvalitativní změna v komunikaci.

Po ročním vývoji dostal náš obchod jasná pravidla. Za nejdůležitější považuji dodržování cenové kázně, proto existují minimální ceníky, které nesmí být z hlediska cenotvorby podhodnoceny a které jsou podle vývoje na trhu aktualizovány.

Náš obchod je složen z obchodního úseku na ředitelství, který má ředitele a osm zaměstnanců. Na každém krajském ředitelství je jeden pracovník, který se věnuje obchodu s dřívím, a další na lesní správě, která vyrábí dříví na odvozním místě.

Z hlediska obchodního se snažíme orientovat na obchod na odvozním místě. V případě, že je to problém z důvodu ochrany lesa nebo z důvodu maximálního využití obchodního kanálu, potom probíhá prodej z expedičního skladu.

- Z čeho vychází vaše přesvědčení, že budou LČR dříví obchodovat, odbývat lépe než smluvní partneři?

Nikdy jsem neřekl, že ho LČR budou obchodovat lépe. Byl bych rád, kdyby ho obchodovaly minimálně stejně dobře. LČR zavedly vlastní obchod jako důsledek pomalého zpracování kůrovcové kalamity a jako snahu o zpomalení kalamity. My jsme nezaváděli proces vlastního obchodu, ale proces výroby dříví, o které nebyl mezi lesnickými firmami zájem. Snaha o zpomalení kalamity nás nutí těžit i dříví, které nemá svého kupce. Potom nastupuje péče řádného hospodáře a musíme toto dříví odbýt. Náš obchod je v podstatě důsledkem dopadů sucha a kůrovcové kalamity.

- Máte 1,5 milionu kubíků na skladech. Nezabýváte se úvahou, jestli v některých oblastech není efektivnější část tohoto dříví ponechat v nějaké podobě v porostech k zetlení?

Určitě to cesta je, LČR jsou na 100 % svého území držitelem certifikátu PEFC a dodržujeme podmínky, které se týkají hmoty k zetlení. Vedeme diskuze se smluvními partnery o změně velikosti čepu a štěpkování či drcení a ponechání určitého objemu hmoty v lese. Ozývají se ale i kritické hlasy a obavy, že to bude útočiště pro kůrovce. Já se ale nedomnívám, že by toto riziko bylo tak velké, a alespoň částečné omezení tlaku v oblasti dodávek vlákninových sortimentů považuji za žádoucí.

- Bude součástí vaší strategie budování mokrých skladů umožňujících lepší rozložení nabídky kvalitního dříví?

V problematice mokrých skladů se budeme snažit o to, abychom měli na území každého krajského ředitelství jeden až dva prostory, které by šly tímto způsobem využít. Prozatím je ale využívat nebudeme, protože v současné kalamitní situaci nemají smysl. Budou připraveny například při živelních kalamitách nebo pro případ jiných neočekávaných kalamitních činitelů, kdy zde budeme mít možnost skladovat zdravé a kvalitní dříví. V současnosti nedává ekonomický smysl umisťovat dříví na mokré sklady a investovat další náklady do kůrovcového dříví, které je dnes těženo z 90 procent. Logika mokrého skladu je taková, že v době převisu nabídky nad poptávkou uskladníme kvalitní dříví s tím, že jej v horizontu měsíců prodáme lépe.

Pěstování lesa

- Velkým tématem současnosti je obnova kalamitních ploch. Jako největší správce lesů ovlivníte budoucí podobu lesů na významné části našeho území. Můžete stručně shrnout, jak hodláte postupovat zejména při obnově kalamitních ploch?

Součástí strategie rozvoje je i Strategie obnovy kalamitních ploch, což je velmi detailně zpracovaný materiál. Je to kuchařka pro naše revírníky s návody, jak mají postupovat. Jsem velmi rád, že jsem se u této části strategie nesetkal ani s náznakem kritiky, a když byla projednávána v rámci dozorčí rady zakladatele, setkala se s velmi kladným hodnocením.

Strategie obnovy kalamitních ploch popisuje mimo jiné i problematiku prostorového rozdělení lesa, vytyčení trvalého rozdělení lesa a dalších kroků, které je mnohdy nutno dělat na holinách s nestandardní velikostí, kde je často potřeba provádět z hlediska lesníka operace, které předtím nikdy nedělal. Změna nastala i v přístupu k přirozené obnově. V takzvaných červených zónách dle opatření obecné povahy budeme v místech, kde to má smysl, využívat možnosti prodloužení doby zalesnění a práce s přirozenou obnovou. Je to i práce s přípravnými dřevinami a spousta dalších kroků, které Strategie obnovy kalamitních holin popisuje velmi detailně.

Jsem ale zastáncem toho, aby možnosti dané opatřením obecné povahy platily na celém území naší republiky, protože by to lesníkům zjednodušilo práci.

- Týká se tento postoj i obranných opatření?

Obranná opatření jsou hodně na zodpovědnosti lesníka. Velmi často se setkávám s názorem, že obranná opatření nemají smysl, nebo že dokonce přitahují kůrovce od ostatních vlastníků. Já jsem opačného názoru. S kolegou Vladimírem Krchovem, ředitelem úseku lesního a vodního hospodářství, jsme ve shodě v tom, že od obranných opatření ustupovat nebudeme. LČR v roce 2018 obranná opatření v mnoha oblastech výrazně omezily a soustředily se pouze na vyhledávání a těžbu. Zdá se, že to nezabralo, takže jsem jednoznačně zastáncem kombinace obranných opatření a vyhledávání s následnou těžbou a asanací.

- Pracujete s nějakým odhadem, jaká může být reálná výše přirozené obnovy, i při zohlednění kalamitních ploch a jejich velikosti?

V současnosti se přirozená obnova u Lesů ČR pohybuje ve výši cca 30 %. Čerstvá čísla za rok 2019 jsou následující: celková obnova 13 000 hektarů, z toho 9,5 tisíce umělá a 3,5 tisíce přirozená. Cíl, který jsme si v pětiletém horizontu vytkli, je 40 % přirozené obnovy. Pracujeme ovšem v přírodním prostředí. My si můžeme do strategie napsat klidně 100 %, ale je to o náročné práci s přirozenou obnovou, o tom nečekat na ni tam, kde to nemá smysl, o dřevinách, i o těch introdukovaných, a také o tom, co budeme za přirozenou obnovu považovat. Jestliže se nám někde přirozeně zmladí z 80 % smrk, také ho asi nebudeme vytrhávat...

- K využití přirozené obnovy je podle mého názoru třeba personál motivovat. Dosavadní postupy byly nakloněny spíše umělé obnově... Máte nějakou vizi, jak pracovat s personálem, aby dokázal přirozenou obnovu využívat ve větší míře?

Chceme zavést výměnu zkušeností mezi jednotlivými krajskými ředitelstvími, něco jako „best practice", protože i u LČR proběhla poměrně rozsáhlá generační obnova revírníků a roli celoživotního vzdělávání navíc považuji za nezastupitelnou v jakékoli funkci, respektive v jakékoli pozici.

- Ve strategii jasně deklarujete preferenci podrostního způsobu hospodaření. To s sebou ponese změny i v hospodářské úpravě. Jak se změní pojetí hospodářské úpravy lesů?

Pozornost musí být věnována přeměně porostů. Při tvorbě lesních hospodářských plánů jsme více uvolnili trh, abychom odstranili určité bariéry v podobě zkušeností nebo historie firem. Dnes už je možné, aby se soutěže o tvorbu LHP účastnilo více firem. Přeměny porostů byly spíše výjimečnou činností, takže to bude klást na kolegy zvýšené nároky. Podstatná nebude jen reakce hospodářské úpravy, ale i to, jak bude provoz realizovat konkrétní práce v terénu. Vezměme si například provádění prvních výchovných zásahů. To již nepůjde dělat schematicky, metodou „každý třetí", jak byli mnozí doposud zvyklí. Někdo si bude muset pamatovat, jak jsou porosty založeny, jak jsou rozloženy jednotlivé dřeviny a jakým způsobem má být výchovný zásah veden.

- Pokud se skutečně plošně přikloníme k porostům, o kterých diskutujeme, bude to znamenat i technologické změny – například zvýšení poptávky po motomanuálních profesích. Počítáte s podobnými změnami? A počítají s tím smluvní partneři?

Ano, takto vypadá budoucí vývoj. Aktuálně připravujeme koncepční materiál, který by měl pracovat s vývojem lesnicko-dřevařského sektoru v horizontu 30 let. Je třeba řešit pěstování lesa, ale i budoucnost navazujících dřevařských provozů, které jsou dnes, s malými výjimkami, orientovány jen na jehličnaté dřeviny. V brzkém horizontu 10 až 15 let se u nás objeví velké množství listnaté vlákniny, na kterou nemáme zpracovatelské kapacity.

Dnes v oboru nabíráme pracovní kapacity a zvyšujeme obrovským způsobem výkon. Neznám jiné odvětví, které by bylo schopné svůj výkon z roku na rok prakticky zdvojnásobit. Mnohdy se ale setkáváme s úvahami typu „teď nás na kalamitu potřebujete, kalamita skončí a vy nás zas všechny propustíte a všechno se vrátí do starých kolejí". Naším úkolem je proto najít do budoucna finanční zdroje, aby nám lidé z oboru v krátké době neodešli, protože se k nám již nevrátí a důvěryhodnost a kredibilita oboru by tak byly ztraceny.

- Jakou strategii budete volit v oblasti myslivosti, respektive ochrany obnovených porostů před zvěří?

Chceme se přiblížit minimálním stavům zvěře. Jiná cesta než redukce stávajícího počtu spárkaté zvěře není. Vím, že to je poměrně složitá záležitost, ale určitě to není pouze téma pro Lesy ČR. My máme zhruba 1 000 honiteb z celkových cca 5 700. Řešení škod zvěří je o nastavení pravidel pro výkon práva myslivosti ze strany zákonné úpravy.

Cesta podle mého názoru povede přes úpravy počtu zvěře, nikoli přes posudky o stavu ekosystému. Pokud bude na posouzení vlivu zvěře na les a následný lov vytvořena objektivní metodika, potom si tento model představit umím. Ale myšlenka, že si stát zaplatí na 5 700 honitbách posudky na stav ekosystému, které navíc budou nuceny postihnout spoustu faktorů, souvisejících s výskytem zvěře například v letním a zimním období nebo s osevními plány a postupy jednotlivých zemědělců, není reálná.

Redukce spárkaté zvěře proti současným stavům je nutná a v honitbách LČR bychom se měli přibližovat minimálním stavům. Nepředpokládám ale, že by LČR prováděly myslivost ve vlastní režii, protože na 1 200 000 hektarů honebních pozemků nemáme dostatek zaměstnanců, kteří by byli schopni při řešení ostatních úkolů, jako je likvidace kalamity, ještě odlovit desítky tisíc kusů spárkaté zvěře. Z mého pohledu je cesta v kvalitativně jiné nájemní smlouvě, kdy sice možná klesne cena pronájmu honiteb, protože zvěře nebude tolik, ale dostaneme se k cíli. Jakmile dojde k zarůstání stávajících holin a k zapojení porostů, bude velmi těžké se ke zvěři dostat a odlovit ji. Až se tyto porosty opět zpřístupní, mohli bychom být velmi nelibě překvapeni. Proto je pro nás redukce spárkaté zvěře prioritou.

Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou jednoznačně ve změně smluvních podmínek, v pozitivní a negativní motivaci. Jestli někdo tvrdí, že bylo zvíře uloveno, mělo by to být doloženo, ale nikoli markanty. Jsem zastáncem elektronické evidence, podobně jako funguje ve Finsku nebo dalších zemích.

Ochrana lesa

- Jaký je poslední odhad kůrovcových těžeb za rok 2019 a jaký je odhad nezpracovaného kůrovcového dříví?

V roce 2019 jsme zpracovali cca deset milionů kubíků, což je zhruba o čtyři miliony víc, než tomu bylo v roce 2018. Objem nezpracovaného kůrovcového dříví odhadujeme na 1,2 milionu kubíků. Jsem velmi spokojen s nárůstem zpracovaného objemu i s tím, že se nám podařilo udržet vysoké objemy zpracování i na konci roku. Chtěl bych poděkovat našim zaměstnancům a smluvním partnerům, protože například za prosinec jsme zpracovali 740 tisíc kubíků kůrovcového dříví, což tu nikdy předtím nebylo. Nemáme důvod těžby teď brzdit. Jednou kůrovce zkrátka musíme doběhnout.

Těžby Lesů ČR dle příčiny v období 2008–2019

Zpracované kůrovcové dříví u Lesů ČR v roce 2019 po měsících

- Uvedl jste, že v ochraně lesa budete sázet zejména na kombinaci obranných opatření a aktivního vyhledávání, těžby a asanace. Plánujete v roce 2020 nějaké změny, například využití nových metod ochrany lesa?

V loňském roce jsme začali s fumigací a asanovali jsme takto 90 tisíc kubíků. Pokud bude fumigaci udělena výjimka, rádi bychom v ní pokračovali, protože je to dnes jediná metoda, která hubí kůrovce stoprocentně a ve všech vývojových stadiích. Existuje sice možnost, že dříví nalétne znovu, ale už v něm nestihne dokončit vývoj.

Evidujeme na trhu nabídky různých sítí a dalších metod asanace. Určitě jsme otevřeni všem novým metodám, protože asanace je jedna z klíčových záležitostí. Otázkou je, do jaké míry na nás v budoucnosti dopadnou změny v legislativě EU, například v oblasti pesticidů.

- Myslíte si, že se podaří, minimálně u LČR, zpomalit kalamitu alespoň v oblastech, kde má smrk podle aktuálních poznatků reálnou šanci na dlouhodobou prosperitu?

LČR nepřistoupily k tomu, že by nějaké oblasti braly za prioritní a jiné ne. Snažíme se, abychom na každém hektaru území, které nám bylo svěřeno, postupovali co nejlépe a nejodpovědněji. Kdybych si to nemyslel, tak bych tady asi neseděl.

- S jakou prognózou dalšího šíření kůrovcové kalamity, případně dalších problémů v oblasti ochrany lesa (například usychání borových porostů), pro rok 2020 a pro další období pracujete?

Náš model je takový, že v roce 2020 odhadujeme gradaci kůrovcové kalamity a poté následně pomalý útlum. Je to odhad, který byl tvořen při tvorbě strategie a který vychází z nám známých údajů, čísel a aktuálního vývoje na území ČR, kdy limitujícím faktorem bude počasí.

- Posunu-li prognózu dál, jaký objem smrkových porostů se podle vašich modelů podaří zachránit?

Obávám se, že generační obměna smrku proběhne víceméně na celém území, na kterém je dnes smrk zastoupen. Pohybujeme se na úrovni 500 milionů kubíků a nějakých 900 tisíc hektarů porostů s významným zastoupením smrku.

Ve vyšších nadmořských výškách se snad podaří stávající porosty zachovat. Bohužel jsme dnes někdy tlačeni orgány ochrany přírody a jinými vlivy k tomu, abychom porosty stále předržovali, což je zdrojem různých problémů. Smrk je zkrátka dřevina, která je dle mého názoru v mýtním věku mezi 60 a 80 lety. Kloním se k tomu, že zde generační obnova smrku proběhne v horizontu 20, 25 let. Nemyslím si, že to bude v horizontu dvou let, jak je občas slyšet. Podíváme-li se na roky 2018 a 2019 a na to, kolik bylo vytěženo smrku v celé ČR, jaká je to plocha, ale i jaká je plocha souší, které zůstávají stát v porostech, tak data takto rychlý vývoj nepotvrzují. Data ÚHÚL za rok 2019 uvádějí, že přibylo asi osm tisíc hektarů souší. Při celkové ploše 900 tisíc hektarů to není číslo, které by ukazovalo na katastrofický scénář vymizení smrku v následujících pár letech.

Věřím, že bude postupně docházet ke generační obnově smrku, což ovšem nebude věc jednotek, ale spíše desítek let, a že sem smrk bude vždy patřit. Jen se bude pěstovat ve směsích, v rozumnějších nadmořských výškách a na příznivějších stanovištích. Jen blázen se totiž nepoučí z chyb. Současně si myslím, že by stejnou chybou bylo 70% zastoupení buku.

- Kdyby se vám v profesní rovině mohla splnit tři přání, jaká by to byla?

Vysněná tři přání se v lidském životě v čase mění a stejně je tomu i v životě profesním. Takže momentálně bych si přál fungující trh s dřívím, návrat ke čtyřem ročním obdobím a znovuprožití bezstarostných mladých let na lesní správě.

Celý rozhovor najdete v únorovém čísle časopisu Lesnická práce.

Děkujeme za odpovědi (13. 1. 2020), Jan Příhoda, Markéta Penzešová

Foto: Jan Příhoda a archiv Lesů ČR

 

Naposledy změněno: pondělí, 17 únor 2020 17:07

(0 hlasů)

Komentáře

+11 # Lynx 2020-02-28 08:13
Tak hlavně že je tam zpět starý dobrý Krchov. A další, kteří LČR vedli již dříve. Jistě jsou náležitě poučeni z krizového vývoje a nyní odhodlaně budou šířit nové myšlenky pro lesy příštího tisíciletí. :D :D :D

Je pravda, že Krchov nechal vyhodit jistého revírníka, který po něm požadoval omluvu na pracovním aktivu, kde Krchov všechny je.al?
Pamětníci možná vzpomenou?
+11 # cvonza 2020-02-26 16:36
Kdo chce jedle a buky , tak na Šumavě už za 15- 20 roků to tak mohlo už vypadat na několika 100 ha. Samo NIC nebude .
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 11:06
Spíš byste se měl zeptat, kdo NECHCE jedle a buky, resp. kdo chce pokračování stávající struktury pěstovaných lesních dřevin v ČR. Myslím, že by to nebylo více než 20% populace.
+11 # Starý 2020-02-27 12:25
Ano a 80 % ještě nikdy les nepěstovalo a nevypěstovalo a kecá do toho ...kam vítr tam plášť!!

Zkuste za dnešních podmínek pěstovat jiné dřeviny bez oplocení a strašných nákladů v naší české ZOO lesní společnosti nekrmené zvěře, spásající kde co "moderního" a "přirozeného".
Plotit šlo stavět, ještě když byla nějaká koruna za prodej dřeva a člověk nebyl podvodník, aby ihned po těžbě les prodal či se ho jinak zbavil...

Pokud se něco výrazně nezmění a to do jara..ale to už je, tak chci za pár let vidět ty výsledky !!!
-14 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 13:56
Mezi těmi 80% je ovšem i celá řada odborníků, uvnitř i vně LH, třeba environmentálních lesníků, pedologů, klimatologů, botaniků, statistiků, dendrologů a dalších, zatímco mezi těmi 20% je i mnoho obyčejných lesních technologů, často bez odborného vzdělání, takže toto opravdu nic neznamená.

To, že na mnoha místech nejde bez oplocení pěstovat nic než smrk, v žádném případě není důvodem k pokračování preference těchto dřevin. Situace se stejně časem na mnoha místech vyřeší i bez výrazných zásahů člověka, protože řada míst nebude zalesněná, tudíž je ovládnou i dva metry za rok přirůstající měkké dřeviny, které téměř žádné stavy změře nevymýtí, přičemž vysazovaný smrk stejně uschne, neujme se nebo za dvacet let odumře. Ty časy, kdy jsme měli v ČR možnost vytvářet bezezbytku porosty dle svých představ, už skončily.
+14 # Starý 2020-02-27 14:21
Nevím, jak ty % poměřujete, ale jsou místa a s tím jak ubývá SM lesů ještě výrazně přibývají, kde ani ty měkké bez oplocení neobstojí.
Sám jsem před 4 lety ponechal takto březový háj a teď jej likviduji...již cca 20 % - prokazatelných, po poranění vytloukáním je zlomeno a živoří.
Tak to je v praxi.
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 14:52
Bříza má obrovskou schopnost regenerace. Nemá smysl ji vysazovat, lehká semena se dostanou na kilometry daleko. K zemi zříznutý kmen Vám vyžene do podzimu několik dvoumetrových náhradních kmenů. Jíva, osika - velice podobné. Pokud nemáte tu zvěř v malé oplocené oboře, je nemožné, aby i tyto dřeviny zvěř zdecimovala. S tím, jak budou takové porosty přibývat, bude se zvyšovat i úživnost stanoviště, bude klesat míra poškození zvěří. Pokud zvěři nabídnete k snědku dostatek měkkých dřevin, o to menší bude množství zdevastovaných buků, dubů, jedliček. Musíte na to jít i tímto směrem, nemůžete spoléhat na to, že myslivci dostanou rozum a rychle sníží stavy zvěře. Vždycky, když u sebe v sousedství pozoruju všechny ty nekonečné hektary měkkých dřevin, na plochách, které někdo nestačil zalesnit, nebo stačil, ale pak se na ně vykašlal, uvědomím si mousrost přírody, která ty hlavní procesy nikdy nenechá na člověku samotném (přestože on je zavinil), ale nějakým podobným způsob si kýžený výsledek pojistí.
+6 # Starý 2020-02-28 06:58
V tom je mezi námi zřejmý rozdíl.
Lesák kouká, aby ze dřeva někdy v budoucnu šlo také něco vyrobit. No a ochranář je rád, že tam něco roste a kvalita jej nezajímá.
Kdo patříme do jaké skupiny je zřejmé, ale nevadí, neznamená to, že se nemůžeme vzájemně podporovat , les je vlastnictví i různých skupin a důležité je aby to jako celek fungovalo, což zatím moc neplatí a při státní politice zvýhodňování určitých skupin-bohužel ne těch co pěstují lesy, ani nemůže platit.
I když přiznám, že se možná něco lepší, i když zatím jen na papíře.....
+14 # Pavel Boucký 2020-02-28 08:29
Otázka za současné situace zní, co je důležitější na kalamitních holinách. Zda je potřeba co nejrychleji velkou plochu "pokrýt" v podstatě čímkoliv a pak po pár letech řešit, jak ji dostávat po menších částech do hospodářsky přijatelné podoby, nebo zda dělat hospodářské pokusy na rozpálené holině s nejasným výsledkem. Co nastalo, je prostě rizikem lesnického podnikání. Fakt je, že mnoho let před kalamitou bylo pro vlastníky lesů výnosných, o tom svědčí i odváděné zisky LČR. A je pak jen otázkou na vlastníky, jak mysleli na zadní kolečka a kolik si odložili na horší časy.
+5 # Starý 2020-02-28 08:40
Stačí se podívat na stát....kolik odkládá ????
Měl by nám jít příkladem...
Stát za posledních 20 let prodal co se dalo, ztratil vliv, klade malým vlastníkům lesů jednu překážku za druhou a vede je do záhuby, to není lesnické podnikání a riziko...
Ano LČR snižovali obmýtí, zakmenění, počty minimálních množství dřevin při zalesnění, v NP bezsásahovost a pod. je toho málo....
Vydělali a dali do státního rozpočtu....propadli ště dějin .....
Který malý vlastník takto odborně činil ????
Malý vlastník šetřil a těžil minimálně, myslel na budoucí čas, a dnes co z toho.
To jste chtěl říct ???

Jen něco státu nejde a měl by jako vlastník začít fungovat trochu jinak a odpovědně k čemuž nás nabádá, tak ihned vzniká bezzásahová "přírodní oblast" či cokoli jiného, jen odpovědnost a náprava, což nese náklady chybí a je schována za "ochranu přírody" .. skvělé a příkladné !!!!

To jsou ty nové manažerské postupy?
+6 # Vladimír Pelíšek 2020-02-28 11:01
Situace je už za bodem zvratu, a to ještě nenastalo jarní rojení 2020. Osobně si nedovedu představit, že bude technicky možné v následujících letech zajistit kultury na 1/4 lesních ploch v ČR, tedy na ploše, na které vlivem kůrovce už odumřely nebo teprve odumřou smrkové plantáže. Vždyť nejsou pracovníci ani na základní a včasnou těžbu.
Některé nové výsadby se podaří zajistit, ale obrovské plochy - ať už na nich bylo nebo nebylo něco vysazeno - prostě zůstanou napospas pionýrským dřevinám. Snad za 10, 15 let, až bude konečně čas a kapacity i jim se pověnovat, tam už poroste bůhvíco.
Takto fungují přírodní mechanismy. Dostávali jsme desítky signálů, že máme po dobrém radikálně změnit LH. Přesto je většinový lesník ignoroval. Nešlo-li to tedy po dobrém, rozhodla se příroda vyřešit to za nás - z našeho pohledu po zlém.
+8 # cvonza 2020-02-26 16:33
Zalesnit VŠE i CHKO a NP.
+10 # cvonza 2020-02-26 16:32
Osobně se nenapadejte , ale nutné je zalesnit , jinak jsme bez vody . To je bohužel skutečnost.
+27 # lespurda 2020-02-24 20:45
Samé teorie, nekecat, nekejchat, a makat žádné zbytečné výmluvy že sucho ,žádné zbytečná výběrová řízeni tady jde o rychlost likvidace stromu i klestu z napadených porostů. Ke smúle našich lesů opět nepochopitelně výběrovky v plném proudu.lesu zdar nebo zmar? :sad:
+18 # Přemek 2020-02-23 10:20
V Praze v Riegrových sadech začal žrát kůrovec smrky - to tom asi dojel metrem,že? Co na to brouk Pytlík Pelíšek? Jedno prvenství určitě v těchto diskuzích máte,zavedl jste osobní urážky.
+25 # cvonza 2020-02-20 14:11
Vše zalesnit rychle i smrkem , jinak nebude voda a potom ani les a to napořád . Biolog Pokorný: Kůrovec je obrovský průšvih. Pokud chceme vyřešit sucho, musíme na Šumavu vrátit vzrostlý les a NE jen na Šumavu . - - https://prima.iprima.cz/zpravodajstvi/biolog-pokorny-kurovec-je-obrovsky-prusvih-pokud-chceme-vyresit-sucho-musime-na-sumavu?fbclid=IwAR1dO_ePChLbGONgPbSdxrccIbSxN12ghaYftp-XdlB81bOWRWxpfu4DLRs
+21 # Rensa 2020-02-20 14:45
Ten článek skutečně stojí za to přečíst.
Doporučuji zvláště těm, kdož stále ještě tvrdí, že kůrovec ze Šumavy nikam nedoletěl.
-19 # Vladimír Pelíšek 2020-02-21 09:14
To víte, že doletěl. Ze Šumavy to vzal všemi směry - do Francie, do Bavor, na Rujanu, do Pobaltí, na Slovensko, do Rumunska i Polska. Největší kulišárnu ale udělal doma - rafinovaně přelétl Vysočinu, vyplenil Nízký Jeseník, Hostýnské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu, načež se začal mazaně vracet zpátky, samozřejmě náležitě posílený. Nebýt šumavského kůrovce, jsou dnes evropské smrkové plantáže nádherně zelené jako za Žlábka nebo císařpána.
+14 # cvonza 2020-02-21 18:54
Bohužel po větru je to TAM kde je to nejhorší. To je SKUTEČNOST.
-22 # Vladimír Pelíšek 2020-02-22 23:16
To hůlkové písmo máte jako důkaz? Co je to "po větru"? Ve směru převládajícího západního proudění? Takže šumavský kůrovec přeletěl bez zájmu Vysočinu, vyplenil nižší polohy Karpat a Jeseníků, načež se vítr obrátil a začal plenit Vysočinu?
Nic takového nenastalo. Uvědomujete si, jak příšerně si vymýšlíte? Jak si ty své teorie ta vaše ropácká grupa doslova cucá z prstu? Nemá cenu to znovu opakovat, mnohem líp než já vám to shrnul níže ing. Košulič.
+9 # cvonza 2020-02-24 14:19
Stačí meteorologická mapa většina větrů je západních a od Šumavy na západ je vše sežrané - to je skutečnost . Další jsou CHKO viz Šluknovsko a Rumbursko bez zásahu a sežrané a letos sežere vše v okolí.
-15 # Vladimír Pelíšek 2020-02-24 18:02
Jasně. Akorát jste ráčil přehlédnout, ze kůrovec byl na Šumavě, pak dlouho nic, pak na Moravě a TEPRVE POTOM se objevil západně od Šumavy.
Rovněž jste se pro jistotu rozhodl nezabývat ani tím, jak se kůrovec západními větry dostal ze Šumavy třeba do Vogez, Schwarzwaldu nebo Švýcarského jury, kde to dnes se smrkem vypadá podobne jako u Třebíče.
Ale je mi jasne, ze to po vás chci moc. Vždyť svět přece konci u Aše, resp. u Jablunkova, a kůrovec cti státní hranice.
+34 # Rensa 2020-02-24 14:15
Doletěl, přesněji nechal se doletět. A taky dovézt, kamiony a vagóny. Kam se vozí největší šunt z lesa, a navích vždy skoro poslední ze skládek? Do Paskava, přes celou republiku. A zeptejte se lidí v okolí Jihlavy, jak tam se na Kronospanu vykládaly vagony.
Jeden příklad za všechny - před dvěma roky začali dělat před Havlíčkovým Brodem přeložku silnice od Pardubic, na začátek úseku postavili semafor. A přesně od místa semaforu, kde stávaly kamiony se dřevem do Jihlavy, se začal šířit kůrovec. Ve smrkové tyčovině, od severního okraje lesa, ze stínu. Po dvou letech hektary a hektary holin. Lapák či lapač pro hajného neznámý pojem.
Proč Kinský ze Žďáru říká, že kdyby se proti kůrovci zasahovalo, byla by ho desetina? Je snad zavilý odpůrce přírody, nebo jen prozíraný správce vlastní majetku?
Ano, sucho a teplo to startuje. Pak už je to jen lidský šlendrián.
-31 # Vladimír Pelíšek 2020-02-21 09:23
Samozřejmě, jak jinak. Hlavně ať se to co nejrychleji zelená. A jako bonus získáme dvacet, možná i třicet let, než ty nové smrkoplantáže (pardon: "les") začnou zase schnout.
Už vidím majoritu dnešních lesníků, jak takto získaný cenný čas využívají k pečlivě přeměně těchto kultur na listnatý a smíšený les.
Vždyť je to stejná hloupost jako ten vtip o "smrku jako přípravné dřevině". Se smrkem jako s přípravnou dřevinou téměř NIKDO nebude pracovat, kdo smrk vysadí, bude ho chtít udržet natrvalo. Standardní lesník si přece nebude přidělávat práci navíc.
Přesto se to pořád melduje. Proč? Protože mraky školkařů mají skoro výhradně smrk a skoro s ničím jiným než smrkem neumí pracovat. Přece se nevzdají tržeb za sadbu a nebudou ho pálit, no ne?
Lhář musí být inteligentní a mít dobrou paměť, říkal tuším svého času Goebbels. Bohužel, lesníkům s těmito názory chybí obojí.
-21 # milan.kosulic 2020-02-21 17:01
Ten rozhovor s doc. Janem Pokorným opravdu stojí za to přečíst, aby člověk pochopil, že ne každý byť ve své specializaci jistě renomovaný biolog nutně také rozumí lesním ekosystémům, i když se celý život zabývá vodou v krajině. Pokud to tedy k obrazu svému nezpracoval redaktor Primy.
V rozhovoru je několik tvrzení, která lze snadno zpochybnit:
Např. "Pomocí vzestupných proudů, které jsem vám popsal, dokáže (kůrovec) doletět velmi daleko. Řada lidí tomu nechce věřit a tvrdí, že se kůrovec posune vždy jen do dalšího volného lesa..."
Ty vzdušné proudy se musejí chovat opravdu zvláštně, když až do r. 2015 dopravovaly kůrovce ze Šumavy speciálně jen na severní Moravu.
Nebo: "...přičemž horský les Šumavy v nadmořských výškách nad 1 100 metrů tvoří pouze smrk, jiné stromy tam zmrznou". Ve všech našich horách se i nad 1100 m vyskytují přimíšené JŘ, KL, BK, JD (pokud je nežere zvěř, prakticky jen v oplocenkách), jeřáb je vidět na samém vrcholu Roklanu i Luzného a kdo si vyšlápne nad Plešné jezero (1100) k Stifterovu pomníku (1300) a není slepý, tak může okolo stezky vidět ve smrkovém zmlazení všechny výše jmenované dřeviny. Ovšem, na to známe argument, že je tam ochranáři tajně po nocích vysazovali.
Nebo: "Systém (přečerpávacích nádrží) by také umožňoval vytahovat vodu až nahoru na Šumavu, kde by s jeho pomocí bylo možné vybudovat rozvody k zavlažování..."
Pane jo, na tohle už fakt nemám co říct.
-27 # Vladimír Pelíšek 2020-02-22 23:26
V Beskydech dnes (tam, kde to dovolí zvěř) s přehledem válcuje bukové a někde i jedlové zmlazení smrk i ve "smrkovém" LVS - na vrcholech Čertova mlýna (1207 mnm) či Radhoště (1129 mnm). Smrk se ve zmlazení uplatní jen tam, kde nemá co jiného nalétnout, protože nemá odkud, no a pak samozřejmě na výrazně kyselých půdách (klidně i mnohem níž), kde všechno ostatní zajde hladem.

V Nízkých Tatrách, nad sedlem Čertovica, na hlavním hřebenu, 1400 mnm a výše, dominuje v náletech mezi už zčásti zakrslými smrky a nastupující kosodřevinou jedle. Jak je to možné?

Ad vzestupné proudy a kůrovec. Jak je možné vydávat pouhou domněnku (či spíše zbožné přání) za skutečnost?? Kdo to popsal, zaznamenal, jak to vyhodnotil? To někde na Šumavě nastříkali vytipované brouky modrou barvou, nastřelili jim nanočipy, a někde u Bruntálu je odchytili do sítí a řekli: ha, ty vzdušné proudy?

Co je to za "materiál", který šíří tyto bludy? Kde to pracuje, čím se to zabývá? Může se to i množit? Nevěřím vlastním očím.
+11 # cvonza 2020-02-24 14:23
Tepelné elektrárny a jejich stopy po větru kde nejsou srážky , , jako před postavením elektráren .Spad srážek je cca na 50-60%.
+14 # najše 2020-02-25 07:26
kůrovec je letec, který aktivním letem překonává běžně vzdálenosti 3-7 km, v případě pasivního letu (s vektorem větru) jsou vzdálenosti až neskutečně veliké. Vědecké studie z Kanady, USA, Ruska i Číny to dokazují, stejně jako naše domácí práce.
Fakt, že poškozený les netvoří souvislý pás suchého lesa, ale je mozaikou zdravých a nemocných lesů nelze interpetovat jako důkaz, že přes zdravý les nebyl kůrovec větrem přenesen, nebo jej sám nepřeletěl. Lesní hospodářství naopak vykazuje jistou výši kůrovcových těžeb permanentně, přičemž nelze vyloučit původ kůrovce ze Šumavy ani na Vysočině, ani na Slezku.
Je známo a publikováno, že kalamitní stav kůrovce (L. smrkového) trval v NP Šumava téměř bez přestávky v období 1992-1998, 2004-2015. Množství brouků, které bylo během této doby exportováno do okolních ekosystémů klidně mohlo spoluzapříčinit kolaps smrkových ekosystémů ve velmi vzdálených oblatech. Naše lesy jsou/byly velmi labilní, což se vědělo. Možnost kolapsu byla ovšem vždy vnímána jako něco zbytečně hazardního (dtto hydrologie a klimatologie krajiny).
Jelikož jistí aktivisté neustále tvrdili, že kůrovec je přítel lesa a nemůže mu vlastně uškodit, tak je logické, že titíž aktivisté dneska křičí, že kůrovec nikam doletět nemůže, natož aby tam způsobil /spoluzavinil kolaps.
Takoví lidé jsou nebezpeční, samozvaní odborníci, kterým nevadí vlastně vůbec nic, co my ostaní vnímáme jako škodu na lese (kůrovec, vichřice, požár). Komediálně se potom tito lidé sami titulují jako lesníci (Pelíšek, Košulič) nebo specialisté ochrany lesa (Bláha).
Naštěstí nejsou odborníci jakým je pan Doc.Pokorný v izolaci, ale existuje vědecká komunita, která této aktivistické zvůli staví hráz. Děkuji mnohokrát panu Pokornému za jeho erudici a nekonečnou laskavost, se kterou je stále ochoten diskutovat a to vše v klidu a v rozumnosti.
Martin Klewar
+22 # najše 2020-02-25 07:25
kůrovec je letec, který aktivním letem překonává běžně vzdálenosti 3-7 km, v případě pasivního letu (s vektorem větru) jsou vzdálenosti až neskutečně veliké. Vědecké studie z Kanady, USA, Ruska i Číny to dokazují, stejně jako naše domácí práce.
Fakt, že poškozený les netvoří souvislý pás suchého lesa, ale je mozaikou zdravých a nemocných lesů nelze interpetovat jako důkaz, že přes zdravý les nebyl kůrovec větrem přenesen, nebo jej sám nepřeletěl. Lesní hospodářství naopak vykazuje jistou výši kůrovcových těžeb permanentně, přičemž nelze vyloučit původ kůrovce ze Šumavy ani na Vysočině, ani na Slezku.
Je známo a publikováno, že kalamitní stav kůrovce (L. smrkového) trval v NP Šumava téměř bez přestávky v období 1992-1998, 2004-2015. Množství brouků, které bylo během této doby exportováno do okolních ekosystémů klidně mohlo spoluzapříčinit kolaps smrkových ekosystémů ve velmi vzdálených oblatech. Naše lesy jsou/byly velmi labilní, což se vědělo. Možnost kolapsu byla ovšem vždy vnímána jako něco zbytečně hazardního (dtto hydrologie a klimatologie krajiny).
Jelikož jistí aktivisté neustále tvrdili, že kůrovec je přítel lesa a nemůže mu vlastně uškodit, tak je logické, že titíž aktivisté dneska křičí, že kůrovec nikam doletět nemůže, natož aby tam způsobil /spoluzavinil kolaps.
Takoví lidé jsou nebezpeční, samozvaní odborníci, kterým nevadí vlastně vůbec nic, co my ostaní vnímáme jako škodu na lese (kůrovec, vichřice, požár). Komediálně se potom tito lidé sami titulují jako lesníci (Pelíšek, Košulič) nebo specialisté ochrany lesa (Bláha).
Naštěstí nejsou odborníci jakým je pan Doc.Pokorný v izolaci, ale existuje vědecká komunita, která této aktivistické zvůli staví hráz. Děkuji mnohokrát panu Pokornému za jeho erudici a nekonečnou laskavost, se kterou je stále ochoten diskutovat a to vše v klidu a v rozumnosti.
Martin Klewar
+18 # Starý 2020-02-25 07:52
Svatá pravda !
Nejvíce jsme se tímto zajímali cca před 40 lety, za kůrovce padali tresty a postihy a každý na vlastní triko dělal různé pokusy.
Mohu spolehlivě potvrdit, ža kůrovci aktivním letem, bez silného větru překonají až cca 35-45 km, kdy závisí na jednoduše řečeno vůni a nabídce, kterou mu les dává.
Pak šlo o velký problém při dopravě a skládkování na pilách... ale to je samostatná kapitola, která se dnes už vůbec neřeší.
Další je i obchod se dřevem, kdy i pár napadených polen dokáže zničit až cca 7-8 stromů na jeden výlet kůrovců, čemuž odpovídají škody ve městech a obcích.
V lesích se používal pokud má paměť sahá "emdelit", který působil i pod kůrou a pod., dnešní "vaztak" na to nemá.....
A mohl bych dál pokračovat.
+2 # milan.kosulic 2020-02-25 18:18
Netuším, z čeho jste dovodil, že jsem se otituloval lesníkem sám, ale klidně si to myslete dál. Jenže pravda je taková, že jsem sloužil na Krnovsku od r. 1981 prakticky neustále v kalamitách a ani po r. 2000, kdy mí kolegové revírníci dřeli jako koně, aby se to úplně nerozjelo, nikoho tady nikdy nenapadlo obviňovat z kalamity u nás Národní parky v Čechách. Na druhou stranu jsem nikdy netvrdil, že kůrovci nemohou být rozvlékáni dopravou dřeva nebo přeletět přes údolí. Taky nás na škole učili, že čím dál musí kůrovci letět, tím jsou oslabenější. Podíl dálkového šíření kůrovců a tudíž jejich podíl na příčinách kalamity ve vnitrozemí by bylo lepší nechat na výzkumu. Zatím si myslím, že zneužívat toho v argumentaci proti bezzásahovosti v NP je přinejmenším nekorektní. Ale někteří lidé prostě nepřítele potřebují k životu a ochranáři a ekologové jsou stejně dobrý cíl jako třeba přistěhovalci.
Po těch 40 letech mezi lesáky jsem celkem přesvědčený, že pokud rychle nezezelenáme, tak nás nakonec ti zelení převálcují. Nás totiž společnost potřebuje hlavně na to, abychom jí potřebné dřevo dostali z lesa. Jenže zatím děláme všechno pro to, aby nejen nebylo dřevo, ale časem ani ty lesy. Na druhou stranu znám spoustu kolegů, kteří to pochopili a svůj přístup k hospodaření zcela změnili a vím, že jich stále přibývá. Dokonce se zdá, že začíná konečně reagovat i stát, sice pozdě, ale přece. Nová státní lesnická politika, zveřejněná v posledních dnech, je celkem pozitivní čtení, kéž by se rychle realizovala.
+17 # Starý 2020-02-26 07:02
Zkusím zareagovat:
Krásných keců o lesnické politice jsem za život slyšel a už nejsem tak bláhový abych, dokud se nebude skutečně realizovat těmto pohádkám věřil !!!!
Ano jsem lesák - celý život a nestydím se za to.
Ovšem, pokud jste byl mezi lesáky, zeptám se:¨Zkusil jste někdy skutečně za posledních cca 30 let nárokovat škody zvěří?
Asi ne...? i Když je možné, že ano a i v poctivé výši a proto možná již mezi lesáky nejste - protože pak jste opravdu nepřítel č. 1..... a o tom to je .....
Ty kecy o vládní politice nemají žádnou váhu a lesníky a lesnické řemeslo jen likvidují.
Vymahatelnost v tomto státě = velká 0.
A při dnes normovaných stavech se dá vypěstovat s obtížemi leda SM. Oplocení a jiné jsou u LČR ale i některých dalších vícenáklady, které nikdo neuhradí a už neplatí, že plot je třeba na 5-7 let, ale dnes při nových druzích zvěře je to na 5-30 let a to už není v nákladech na realizaci a udržení ekonomicky únosné pro nikoho !!!
Tak nechť si ochranáři a myslivci chrání svá "zvířátka", však už je to tu jak ve velké ZOO !!!
+8 # milan.kosulic 2020-02-26 07:52
Ptáte se, zda jsem někdy skutečně zkusil za posledních cca 30 let nárokovat škody zvěří...
Ano, každoročně za celou lesní správu po mnoho let. Pokud měli revírníci podpis uživatele z terénu, vždycky to bylo uhrazeno. Několik málo extrémních rozporů skončilo u soudu a pokud si vzpomínám, většinou v náš prospěch. Vaše tvrzení, že vymahatelnost práva je u nás nulová, není pravda, soudy fungují sice často pomalu, ale fungují a za špatný zákon a vyhlášku nemohou. Oplocenky jsme u LS stavěli hodně a stavíme, je to otročina a nákladné, ale nikdy nám tyto náklady nikdo neomezil. Ale souhlasím, že škodní vyhláška zdaleka nezahrnuje všechny skutečné škody a že malí vlastníci, kteří nemohou mít vlastní honitby, jsou proti myslivcům téměř bezbranní. Na uplatňování škod dávno rezignovali, při té úrovni, jakou škodní vyhláška dovoluje uplatnit, se jim to jednoduše nevyplatí. Nevím o nikom, kdo by zkusil ignorovat vyhlášku a s pomocí kvalitního znaleckého posudku uplatnit například vynucené náklady na umělou obnovu a pokusit se s tím uspět u soudu.
+14 # Starý 2020-02-26 08:52
Děkuji za erudovanou a bohužel pro malé vlastníky, které tento stát ničí !!!!, pravdivou odpověď.
No budu doufat, že se pravidla někdy změní, ale už posledních 25 let nic a dříve, bylo vše státní a stav porostů a podíly listnatých dřevin dnes známe, takže to moc neodpovídá tomu co uvádíte.
Věřím, že je možné, že u vás ne, ale tam kde to znám byly pěstební projekty pravidelně dost seškrtávány a omezovány, ale uznávám, že to může být jen místní zkušenost.
Ani revírníci si nedovolili to s myslivci rozházet a státní podnik škody vždy nějak vyřešil, však stačí si projít i části oplocenek za posledních 10 let a promítnout, kolik zde šlo a jakých dřevin dle vyhlášky a co je tam dnes... Pak by stálo za to pporovnat kolik bylo vylepšení a kolik toho kam revírník zakamufloval aby ustál tlak moderní LČR -policie - tuším OBK, či jak jim říkají.
Ale vše jistě znáte lépe....
+7 # milan.kosulic 2020-02-26 08:22
Nedá mi, abych se nevyjádřil i k Vaší skeptičnosti k nové koncepci státní lesnické politiky. Ona v podstatě obsahuje to, co bylo už v Národním lesnickém programu II v r. 2008. Jenže tehdejší pracně nalezený konsenzus byl výrobní sférou, ministerstvem zemědělství, velkou částí vlastníků a samozřejmě myslivci považován za příliš "ekologický" a každý zásah ekologičtějšího myšlení do "hospodářských zájmů" vlastníka byl považován za nepřiměřeně vychylující rovnováhu tří "pilířů" trvale udržitelného lesnictví. Bohužel, nynější kalamita nám ukázala, jak to s tou proklamovanou rovnováhou tří pilířů je. S lehkou nadsázkou lze říci, že podceněním ekologického pilíře se zhroutil pilíř ekonomický i sociální. A vidí to už jistě i velcí zpracovatelé dříví a celá podnikatelská sféra, pro kterou asi nebude příjemné, že ve střední Evropě na několik desítek let téměř zmizí nabídka smrkového dříví. Nevidí to zatím jenom myslivci.
+15 # Starý 2020-02-26 08:54
Souhlas...ale kde je účinné řešení... v nedohlednu a to je ta skeptičnost.
Tato mizerná situace v lesích se tak jak bylo zvykem, jen tak neututlá !!!!

No a konečně, pokud vlastník lesa bude vázán pouze na prodej "DŘEVA" A NIC JINÉHO, CO SE ASI TAK MŮŽE ZMĚNIT!!!

Všichni to ví...ale co se stalo !!!

Velkému vlastníku lesa zavřeme pusu dotací na stroje, cesty a pod a malý vlastník ať skape ....

Ale i toto popisujete vcelku reálně.

Ale při tomto mínění jsem spíše názoru p. Pelíška, u státních lesů si pěstujte klidně za státní peníze a dotace fíkovníky a nám malým nezbývá nic nežli SM-bohužel...
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 11:11
Pane Starý, vysazujte si opravdu, kolik smrku chcete. Jak správně říkáte, je to Váš les, Váš majetek, budou to tedy i Vaše škody, resp. škody vašich potomků, až Vám ten nový smrčák půjde za 20-30 let do háje a Vaše dnešní úsilí se protopí v kamnech. Podmínky vhodné pro ekonomické pěstování smrku v ČR prostě skončily, smiřte se s tím. Byly pouze přechodné, bylo to dočasné řešení na nějakých 200 let, v chladnějším a v létě boreálnějším klimatu, na podzolizací a acidifikací zatí m nezničených půdách bývalých úhorů a pastvin.
S tím je teď ale na dalších nejméně několik set let konec. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale jak říká Cimrman - to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.
+6 # Starý 2020-02-27 12:28
Soulas, také bych rád měnil, ale za podpory "myslivecké lobby" lze sklouznout opět max. ke SM...
Tak je stále lepší ve 40 letech palivo, nežli ve 40 letech holina a pahýly, či max. zdravotně nestabilní skoro lesní porost kde čeho.....

A co bude zadržovat vodu a bránit erozi ????
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 14:07
To není pravda. Je to mnohem složitější. Já třeba žádnou podporu myslivecké lobby nemám, pouze nejsem líný natírat a oplocovat, takže už jsem úspěšně odchoval tisíce jedlí.
Na součinnost myslivců nelze spoléhat - každý ví, co jsou zač.
Ani bk, ani db ani jd porost, pokud je dochováte do výšky 2 metrů, neskončí ve 40 letech na palivo, a to ani v myslivecky silně exponovaných lokalitách.
A pokud jde o erozi, po máločem toho steče tolik, jako po udusané vrstvě smrkového jehličí.
+6 # Starý 2020-02-27 14:25
Podpora byla myšlena ironicky, kdy za podpory lesního zákona § 20 mohou do oplocených míst a zákazů vstupu a při poškození plotů jsou nedotknutelní.
Buďte rád, že tam u vás nemáte ta paka....
Doufám že tento titul nebude mazán jako urážka, ale dle mého je to ještě lichotka jak vůči myslivcům a tak i vůči zákonu, který jim některé věci umožňuje, navzdory vlastníku.
-2 # Starý 2020-02-28 07:00
Natírat musíte a plotit tam kde jsou kvanta zvěře, zkuste jen ten přirozený, bezzásahový režim pěstování lesa.
Takto to naši ochránci rádi slyší a je to moderní ....
+4 # milan.kosulic 2020-02-28 08:10
K tomu dělení na lesníky a ochránce: Víte, co mě fascinovalo při návštěvě např. v Sasku? Jak nám místní lesáci říkali, že je veřejnost považuje za ochránce přírody. Nebo když nám místní hajný začal vykládat (lesákům!), jak je důležité, aby kolem lesního potoka rostl listnatý les a aby v potoce zůstalo i nějaké to padlé dřevo. On prostě vidí ve své práci i to ostatní živé v přírodě.
Ta nevraživost u nás je umělá, vždyť cíl je stejný - mít zdravé lesy a mít je napořád. Ona i ta opečovávaná kvalita je přece k ničemu, když Vám ji sežere kůrovec nebo rozláme vítr. My děláme z ochranáře nepřítele, ale to nám škodí. A veřejnost se bude čím dál víc přiklánět spíš k ochraně přírody než k jejímu využívání.
+7 # Starý 2020-02-28 08:30
Tak, tak ... také to nemám rád, a beru si z obou skupin, i když k lesu a lesařině mám blíž, což neznamená, že nenechám doupný strom, strkám větve mezi mladé stromky k zetlení, dělám i tzv. ježkoviště - hromady větví a zbytků ze zahrady, kde je vše možné a hlavně zimují ježci....ovšem opakem je boj s kůrovci, který vedu celý život a v sousedství moderních LČR, jsem prakticky prohrál. Jejich plochy jsou drcené, klest odvezen z holin, naopak v porostech ponechán včetně těžebních zbytků i 20 cm silných a pod. Pokud jde o toky, nemám dobrý pocit, vypouští se tam ČOV, a to někde hromadně vozené z několika míst, což je svinsvo a řekl bych, že lepší je rozvoz po polích kde se naše odpadní vody rozptýlí a oproti chemizaci to není podstatný zásah. Ovšem tyto toky jsou od doby vypouštění těchto" eko " čistých odpadů mrtvé, tak už mne nebaví dělat jak před cca ještě 20 lety pstruhové tůně a pro žáby zamokřelé záhyby... je to prohraný boj s eko moderním hospodářstvím.

Veřejnost ano, ale i ta by se měla dívat na výsledky své práce a hodnotit ... a ty nejsou mimo řádnou prezentaci v dlouhodobějším časovém horizontu moc přesvědčivé....
Kdežto lesník musí přesvědčit, nebo by alespoň měl.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-02-28 10:52
Pane Starý, nemůžete předepisovat veřejnosti, co by si měla nebo neměla myslet, co by měla nebo neměla dělat. Je třeba vnímat realitu, společenský vývoj a z něj plynoucí objednávku na funkce, které má les zajišťovat.
A ty jsou dnes už úplně někde jinde, než ještě před pár desetiletími.
Když to řeknu zjednodušeně, o rovné smrkové dřevo se nikdo za cenu, že to bude devastovat životní prostředí, nebude zajímat. Budou se zpřísňovat certifikace a postupně nadejde stav, že bez nich nic neprodáte, leda tak sám sobě. Budou vyčíslovány dopady pěstování boreálních monokultur na životní prostředí, a až se ukáže, kolikanásobně je překračují ztráty půdy erozí, destabilizace srážek a její dopady na HDP, ztráty na cenách pozemků, ztráty ve sféře služeb atd. atd., tak prostě bude "ekonomika" LH diktována čistě environmentálně, protože 0,8%HDP za prodej smrkové kulatiny asi nikoho z vlivných už nepřesvědčí.
Rovné boreální dřevo se ve vysoké kvalitě a za babku doveze z Pobaltí, severního Polska, SZ Ruska, není důvod, proč by měla být ČR zrovna v této komoditě soběstačná. Dřevařský sektor se znovu ve větší míře třeba přikloní k nábytkářství, kde kraluje buk, dub, bude z toho profitovat x firem, které dají slušnou práci y lidem, a bude to práce s vysokou přidanou hodnotou, ne likvidace smrkových souší za almužnu nekvalifikovanými pracovníky z Ukrajiny.
+8 # Starý 2020-02-28 13:00
Asi jste špatně četl, psal jsem, že by měla hodnotit výsledky své práce v dlouhodobém horizontu, tak jak lesníci, bohužel musí, jelikož nemají na kdajakou výsadbu 1 stromu 1200-1500 kč a pod.
Tak to bylo myšleno.
Rozhodně nejsem diktátor a mysl kohokoli nechci ovlivňovat a směrovat, to už tu bylo....
-1 # Vladimír Pelíšek 2020-02-27 10:57
Pokud je mi známo, ing. Košulič je vystudovaný lesník s praxí několika desítek let v podhůří Jeseníků. A jeho otec byl legendou environmentálně orientovaného lesnictví, rovněž po desítky let.

Nemyslím si, že by "kvalifikace veterináře" znamenala, že daný člověk nemůže být odborníkem v lesnictví, např. v oblasti etologie myslivci přemnožované zvěře, v návaznosti na strukturu a možnosti pěstování lesa.

Ani si nemyslím, že by k dané věci neměl co říct chemik, který piublikoval v Lesnické práci, s odbornými pracemi o lese začal už před 30 lety na střední škole, v návaznosti na chemickou degradaci lesních půd opakovaným pěstováním smrku, spojenou se vznikem nerozpustných komplexních sloučenin hliníku a vymytím využitelných, především bazických sloučenin mimo oblast využití kořenovým systémem stromů.

Pozice ředitelů nemocnic jsou běžně obsazovány vstudovanými ekonomy (nikoliv z nouze, ale z nutnosti), obchodní pozice technickými inženýry (opět často z nutnosti), či dokonce učiteli s aprobací na příbuzný obor.

V tomto světle tedy opravdu nerozumím Vašemu husákovskému "samozvaní odborníci", protože opravdu nechápu, kdo by to měl v lesích tedy být.

Osobně jsem se svou kvalifikací bez dokládání čehokoliv dalšího dostal ŽL na pěstební činnost, tvorbu jednoduchých osnov, a dokonce i odborné poradenství.

Kdo je tedy tím skutečným odborníkem? Chytráček chlubící se vyvážením nezpracovaného kůrovcového dřeva do Číny, na způsob rozvojové země? Který se na VŠ vyučil lesní TECHNOLOGII (hůlkové písmo je záměr)??
Stěží gramotný "praktik", jehož odborností je výroba pasek a sázení smrčků do řad (ano, dnes je takových málo, z mnoha důvodů, takže tuto práci často zajišťují ještě podstatně méně než on kvalifikovaní Ukrajinci).

Myslím, že soudruh Lenin, který podle téže logiky prosazoval do čela závodů negramotné dělníky, protože ti přece ví o výrobcích toho podniku nejvíc, by se z Vás zaradoval. I z vašich bolševických obratů o samozvancích. Mám je z 80.let ještě v živé paměti!

Kleware, ti Vaši, zahradníkovští, nožičkovští a další "skuteční odborníci" dostali svou historickou šanci a výsledkem je, že do konce roku 2021 uschne polovina smrčáků v ČR, tedy 1/4 veškerých českých lesních porostů. Zdroje zde na Silváriu, račte vyhledat.TO NEBUDE Z POHLEDU POŽADAVKU NA "ZELENÝ LES" PROBLÉM??

Doporučuji proto raději mlčet, být vděčen, že Vás nikdo za vaše čínské obchodní aktivity zatím neklepe přes prsty, a šoupat nohama.
+4 # Starý 2020-02-27 12:36
Vážím si zde každého lesáka a jeho názoru, leč místní podmínky jsou různé .
Změny nás čekají všechny, jen jde o to jestli půjdou k lepšímu či naopak k horšímu.....
Jen aby to nevyřešil "koronavir", ale to zavání poplašnou zprávou.
Jen škoda, že "kůrovci" neumí nahlodat politické hlavy...

A co se týká různých "manažerů", proč je to vždy krátkodobé, bez ohledu vydělat, napakovat se a zmizet....
U lesů to máme cca 20 let a kam to dovedlo tento stát ....a jeho státní podnik....
+3 # taxátor 2020-02-27 18:46
mohl bych se Vás prosím dotázat, co to jsou podle Vašeho názoru "jednoduché osnovy"?s tímto pojmem jsem se za 25 let praxe v oboru ještě nesetkal....
+22 # Starý 2020-02-18 07:26
Co je lepší?
Poučený blázen?
Či soused poučený blázen řízený neschopným státním aparátem z vytopeného kanclíku?
+20 # Bača 2020-02-17 17:32
Tak timto titulkem jste si pane rediteli akorad nabehl.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

10 tipů na skvělé vánoční dárky z Lesnické práce!

10 tipů na skvělé vánoční dárky z Lesnické práce!

Lesnictví

Vše nasvědčuje tomu, že letošní Vánoce všichni prožijeme možná trochu netradičně. Shánění vánočních dárků ale nemusí být důvod k obavám. Online nákupy nám budou zřejmě...

Lesy ČR se v Soutoku dohodly s ochranou přírody na dalším hospodaření

Lesy ČR se v Soutoku dohodly s ochranou přírody na dalším hospodaření

Lesnictví

Lesy ČR se dohodly s AOPK ČR na způsobu obnovy porostů v evropsky významné lokalitě Soutok. Velmi staré lesy s vysokým zastoupením dubu letního lesníci...

Vznikl Lesnicko-dřevařský fond

Vznikl Lesnicko-dřevařský fond

Lesnictví

Po letech diskuzí nad vznikem Lesnicko-dřevařského fondu došlo k významnému posunu a 22. října 2020 valná hromada Lesnicko-dřevařské komory v České republice schválila statut Lesnicko-dřevařského...

Vznikl nový dokumentární film o šumavských lesích

Vznikl nový dokumentární film o šumavských lesích

Lesnictví

Zelené plíce – nový dokumentární film o šumavských lesích a Národním parku Šumava se snaží o racionální a poctivý pohled na téma, u kterého se...

Populární zprávy

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Lesnictví

Zobrazeno:5041

Letová aktivita kůrovců skončila, kalamita ale pokračuje. Podle vyjádření Lesů ČR je zvládnutí kalamity pro podnik prioritou. Postupně se to daří na Moravě, situace se...

V  tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

V tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:4766

V tendru na provádění lesnických prací ve státních lesích spravovaných podnikem Lesy ČR předložilo 36 firem 190 nabídek. Lesy ČR je začaly hodnotit 16. září...

Zemřel předseda SVOL František Kučera

Zemřel předseda SVOL František Kučera

Lesnictví

Zobrazeno:4473

SVOL s hlubokým zármutkem v pátek 16. 10. 2020 oznámil, že náhle podlehl nemoci František Kučera. „Ztratili jsme vzácného kolegu a přítele, lesnictví pak velkého...

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Lesnictví

Zobrazeno:4052

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytuje finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Za rok 2019 měla činit sazba finančního příspěvku 398 Kč/m3. Přijato bylo...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby