Přihlásit

Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Obchodními kanály Lesů ČR proteče ročně více než 8 milionů kubíků dříví. I proto bylo dříví a formy jeho obchodování hlavním tématem mnoha otázek a odpovědí rozhovoru redakce Lesnické práce s obchodním ředitelem Lesů ČR, Radovanem Srbou. Nevyhnuli jsme se ale ani otázkám podpory zpracování dříví v ČR, hospodaření a investicím Lesů ČR nebo pohledu do budoucnosti.

Doporučený Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Ing. Radovan Srba

Po absolvování gymnázia v Bílovci vystudoval lesnickou fakultu, Vysoké školy zemědělské v Brně. Začínal jako lesník pro soukromou společnost i jako revírník u Lesů ČR. Od roku 1994 se pohyboval v soukromé sféře jako ředitel výrobního plánování a obchodu ve společnosti Foresta a.s. (1994-2002), vedoucí oddělené plánování a následně vedoucí oddělení informatiky v holdingu CEWOOD a.s. (2002-2009). V letech 2009-2014 se ve společnosti Foresta SG věnoval vedení projektu prodeje dříví na pni. Od roku 2014 je obchodním ředitelem Lesů ČR.

 

- Jak se změnil váš pohled na Lesy ČR od chvíle, kdy jste nastoupil do funkce obchodního ředitele tohoto státního podniku?

Přiznám se, že jsem měl o fungování podniku trochu zkreslenou představu. Realita byla nakonec lepší, než jsem očekával. Například v oblasti postupů navazování obchodních vztahů, přípravy a administrace většiny veřejných zakázek. Rovněž mě potěšila profesionalita a lidský přístup zaměstnanců podniku, nových kolegů. Oproti privátní sféře, kde jsem předtím působil, byla negativní změnou míra byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy a někdy také horší interní komunikace. Nyní to vnímám spíše jako daň za transparentnost a ověřitelnost rozhodovacích procesů, které ke státnímu podniku patří.

- Jaké byly vaše hlavní vize při nástupu do vedení LČR?

Mnoho lidí si může myslet, že obchodní ředitel tohoto podniku by měl být především obchodník a vyjednavač. Ze své pozice však vedu poměrně málo obchodních jednání. Je to zapříčiněno hlavně tím, že Lesy ČR navazují obchodní vztahy přes veřejné zakázky, přes aukce, prostřednictvím otevřených veřejných soutěží. Role obchodního úseku tedy spočívá především v tom udržovat, eventuálně metodicky vést obchodní nástroje a kultivovat obchodní prostředí, což byla základní vize, s níž jsem do podniku přišel. Druhou ambicí bylo spolu se všemi kolegy zapracovat na zlepšení pověsti podniku.

- A jak se daří tyto vize naplňovat?

Většinou se to snad daří. Nenastupoval jsem s představou, že provedeme nějaké kotrmelce a přetočíme obchodní vztahy o 180 stupňů. Mám za to, že současný obchodní model je s ohledem na jeho zavedenost a historické souvislosti většinově přijatelný. Český model je ojedinělý v Evropě a někteří nám jej tak trochu závidí, zejména pro jeho hospodářské výsledky. Přesadit jej do jiného prostředí je obtížné, stejně tak by například bavorský nebo francouzský způsob správy státního lesa nebyl pozitivně přijat současným českým podnikatelským a společenským prostředím.

 

KOMPLEXNÍ ZAKÁZKY

- V poslední době se opět objevuje polemika o efektivitě systémů těžby na „OM" a „P". Jako obchodní ředitel máte přístup k mnoha datům, analýzám, máte možnost srovnávat data z komplexních zakázek, aukcí, prodeje dříví z lesních závodů. Jaký je váš názor na systémy OM a P a jejich efektivitu pro Lesy ČR?

Osobně jsem přesvědčen, že zakázka typu P je efektivnější a ziskovost OM se s ní nedá srovnávat. My se touto problematikou pravidelně zabýváme, data analyzujeme, proto si troufám dát takto jasnou odpověď.
Má to své logické vysvětlení. Podnikatel, který od nás nakoupí dříví za poměrně vysoké ceny z veřejných soutěží, zkrátka musí dobře prodat, je pečlivější v sortimentaci i v optimalizaci nákladů. My jsme navíc veřejným zadavatelem a nedokážeme na všechny potřeby, které souvisejí s výrobou, prodejem a expedicí dříví, reagovat stejně operativně jako podnikatelé, kteří jsou přirozeně daleko pružnější než veřejný zadavatel.
Musím však zmínit také jedno významné negativum zakázky typu P a tím je skutečnost, že významně přispívá k odchodu pracovníků z lesnictví do jiných oborů – to se týká lesníků, ale zejména dělnických profesí.

- Myslím, že téměř každý zaměstnavatel dnes bojuje s nedostatkem nových kvalitních pracovníků. Zřejmé je i to, že výrobní profese v LH asi nebudou mít stejnou sílu jako řidiči autobusů k prosazení celkem nesystémového navýšení jejich příjmů. Kde vidíte prostor k navýšení zájmu o práci v oboru, zejména zlepšením finančního ohodnocení?

Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi. Děláme spoustu práce v takzvaných měkkých podporách – spolupracujeme s lesnickými školami, snažíme se propagovat obor, ale je jasné, že to v tuto chvíli lidem peníze nepřidá.
Chtěli jsme situaci zlepšit úpravou komplexních smluv s garancí odměny pracovníkům. Po zpracování právní analýzy a konzultacích s příslušnými úřady jsme dospěli k závěru, že jako veřejný zadavatel nemáme možnost prostřednictvím zakázky zajistit mzdu či odměnu na určité úrovni pro zaměstnance, dodavatele. Pravděpodobně máme před sebou období jakési katarze, kdy odměnu budou častěji určovat ti, kteří práci provádějí, než ti, kteří ji platí. Do oboru přijdou noví pracovníci, často cizozemci, častěji již bez agentury, a tímto se ještě více přiblížíme bohatým zemím na západ od nás. Naši smluvní partneři budou nuceni nabízet vyšší odměny a mzdy a to se pro Lesy ČR projeví vyššími cenami prací. Vzhledem k tomu, že smlouvy jsou pětileté, může se také stát, že některé firmy budou ze smluv předčasně odstupovat, protože nebudou mít jak zabezpečit nasmlouvané práce. Nám nezbývá, než v tom být přísní, korektní, spravedliví. Jestliže někdo nezvládne zajistit plnění veřejné zakázky, smlouvu ukončíme, přesoutěžíme a přirozeně můžeme očekávat, že nová smlouva nebude pro Lesy ČR tak atraktivní a bude se zvýšenými mzdovými náklady pro pracovníky v lesnictví počítat.
V tuto chvíli nevidím jinou cestu, i když vím, že to pro obor není dobrá zpráva...
Mrzí mne, že se tento problém netýká jen dělnických, ale i technicko-hospodářských zaměstnanců, inženýrů a středoškoláků, kteří do oboru nechtějí, a dnes již máme regiony, kde je dlouhodobý nedostatek THZ pracovníků. Na lesních závodech zásadní nedostatek THZ pracovníků necítíme, ale u dělníků je znát, že tlak z jiných průmyslových nebo hospodářských oborů je velmi silný.

- Lesnické firmy, řekněme pod tlakem cen ve výběrových řízeních, poměrně často přistupují k řešením, kdy za ně v tendrech velcí zpracovatelé přebírají např. finanční záruky. Vidíte v tomto do budoucna pro Lesy ČR nějaká rizika? Pokud ano, jak jim čelit?

Pro Lesy ČR je nejvýhodnější, pokud je v oboru mezi našimi smluvními partnery zdravá konkurence. A snažíme se obchodní politiku uzpůsobovat tomuto záměru. Souvisí s tím množství, velikost i typy zakázek. Rozdělili jsme původní větší zakázky na menší, některé jsou rozděleny na pěstební a těžební, a myslíme si, že tím dáváme i menším podnikatelům šanci vyrůst a tím si udržujeme potenciál konkurenceschopných smluvních partnerů a dodavatelů.
Samotné spojení zpracovatelů a lesnických firem ale nevidím jako nějaké zásadní riziko. Je to přirozený jev, který v ekonomice běžně nastává. Rizikem by mohlo být, kdyby se některý subjekt stal výrazně dominantním, což se při současném rozdělení zakázek nejeví jako aktuální.

 

HOSPODAŘENÍ LESŮ ČR

- Z pohledu hospodaření prošly Lesy ČR různými etapami. Od počátečních rozsáhlých investic do infrastruktury přes aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek po skokové navýšení hospodářských výsledků a jejich prezentaci jako hlavního ukazatele úspěšnosti managementů. Které milníky z obchodního a ekonomického hlediska považujte za ty nejpodstatnější?

Analýze důsledků interních i externích vlivů na hospodaření podniku jsme se v posledním období podrobněji věnovali. Pro lepší porozumění souvislostí příčin a následků v oblasti hospodářského výsledku podniku z lesnických činností (HVLČ) jsme účetní HV očistili o HV správy toků, o HV z finančních operací, o HV z prodeje majetku a změnu rezerv.
Zmíním tři milníky z posledních let, které měly podstatný vliv na hospodaření podniku. Prvním byl rok 2007, poznamenaný zpracováním kalamity z orkánu Kyrill, kdy i přes vysoký objem těžby při současném tlaku na rychlé zpracování kalamitního dříví byly nasmlouvány – sice podle zákona o veřejných zakázkách, ale ve zrychleném režimu – poměrně nízké ceny dřeva. Firmy přirozeně využily situace, kdy majitelé lesa byli pod tlakem, dříví se mohlo kazit a hrozilo přemnožení kůrovce. Proto podnik i při velkém objemu těžby dosáhl v roce 2007 poměrně malého hospodářského výsledku.
Druhým milníkem jsou roky 2008 až 2010, kdy se do hospodaření promítaly dva podstatné faktory – důsledky hospodářské recese a souběh zakázek typu P a OM. Rok 2008 byl poznamenán drastickým poklesem cen dříví v důsledku hospodářské krize, což trvalo ještě celý rok 2009. V roce 2010 již dochází k výraznému růstu cen dříví. Toto období je současně ovlivněno souběhem zakázek typu OM a P dle závěrů memoranda v letech 2008–2010. V té době Lesy ČR obchodovaly ve vlastní režii největší objemy dříví – přes čtyři miliony kubíků ročně ve výřezech, které dodávaly na trh, a zbytek, necelé čtyři miliony, byly obchodovány lesnickými firmami v režimu zakázky typu P.
Za třetí milník považuji období realizace tzv. Dřevěné knihy. Rok 2011 byl přípravným obdobím s jednoletými tendry typu P. Již tehdy – samozřejmě i pod vlivem vysokých cen dříví – podnik dosáhl vysokého hospodářského výsledku.

Graf: Objem prodeje a zastoupení obchodních kanálů LČR a HV z lesnické činnosti (2002–2016, v tis. m3)

- Hospodářský výsledek je v posledních letech používán jako hlavní ukazatel fungování podniku, mnoho odborníků ale upozorňuje na to, že o samotné kvalitě a efektivitě hospodaření podniku nevypovídá zcela objektivně. Pokud sdílíte podobný názor, jaké ukazatele hospodaření považujete za objektivnější?

Hospodářský výsledek je velmi důležitým parametrem hospodaření podniku, souhlasím ale s tím, že sám o sobě je velmi chudým kritériem. Doplnil bych jej o vnímání podniku laickou veřejností, podnikatelskou a odbornou veřejností a zaměstnanci. Agentura Median monitoruje v půlročních intervalech u laické veřejnosti „image index podniku LČR", ve kterém dosahujeme postupného, ale trvalého zlepšování. Dalším neméně významným kritériem je spokojenost, soudržnost a loajálnost vlastních zaměstnanců a interní atmosféra v podniku. Z výsledků ankety mezi zaměstnanci a diskusí s nimi si dovolím tvrdit, že se atmosféra v podniku za poslední tři roky také posunula k lepšímu. Při hodnocení výsledků podniku nelze pominout ani vztahy s podnikatelskou veřejností, oborovými asociacemi, úřady a naším zakladatelem, Ministerstvem zemědělství. Z podstaty věci často nemáme na mnoho věcí stejné názory, ale věřím, že se podařilo nastolit prostředí kultivované diskuse a vzájemného respektu, což považuji také za úspěch, neméně důležitý, než je tvorba hospodářského výsledku. Mnohé se za poslední léta v těchto neekonomických kritériích zlepšilo, u cíle však nebudeme nikdy, jedná se o permanentní práci, často s nepředvídatelnými okolnostmi.

 

TRH S DŘÍVÍM

- Na trh s dřívím má dnes značný vliv kalamitní situace na severovýchodní Moravě. Jak se to projevuje ve struktuře těžeb a následně v ekonomice podniku?

Ve struktuře těžeb je v posledních letech naprosto zřejmé, že se nám posouvá podíl nahodilých těžeb v neprospěch těžeb úmyslných. Na severní Moravě, kde vlivem sucha a václavky dochází k odumírání smrkových porostů, předpokládáme, že letos v čistě kalamitních správách vytěžíme zhruba 1,8 milionů kubíků soušového a kůrovcového kalamitního dříví, což je zhruba stejně jako v roce 2016.
Rozdíl realizovaných cen se zde pohybuje od 300 do 500 Kč/m3 oproti běžným zakázkám a je dost závislý na ročním období. Jinak to vypadá na komplexních smlouvách, jinak v aukcích, které rychle reagují na problémy v logistice nebo u odběratelů, protože v takových případech jdou ceny výrazně dolů.
Pro nás je kalamita na severní Moravě významnou hospodářskou ztrátou a radost z toho nemáme. Těžíme a prodáváme dříví horší kvality, často z nezralých porostů a za vyšších než běžných nákladů. Je to událost, kterou nemáme plně pod kontrolou, ale musíme se s ní vypořádat.

- Na trh s dřívím může mít významný vliv také garance dříví pro nové investory do zpracování dříví. Asi největší zmiňovanou investicí je v této souvislosti projekt firmy Labe Wood. Jak se na tento záměr, mám na mysli snahu o garanci dodávek státního dříví, díváte?

Nebudu se vyjadřovat ke konkrétní investici. Obecně však platí, že Česká republika je země, která má zhruba o 3 miliony kubíků surového dříví vyšší export než dovoz. Myslím si, že je to škoda a svědčí to o nízké konkurenceschopnosti tuzemského podnikatelského prostředí ve zpracování dřeva ve vztahu k sousedním zemím, které surovinu z České republiky nakupují.
Podpora státu pro investory za účelem dosažení vyššího zpracování a spotřeby dřeva jako obnovitelné suroviny na území České republiky je na místě. V posledním roce se však ukázalo, že najít způsob provedení a kompromis mezi správci státního lesa a oborovými asociacemi v oblasti podpory formou garance dodávek je velmi složité.

- Jedním z vašich obchodních kanálů jsou aukce dříví nastojato. Shrňte prosím jejich hlavní principy a objemy, které takto obchodujete.

Náš obchodní model je popsán v koncepci podniku na roky 2015 až 2019 a neplánujeme jej zásadně měnit. Aukce nastojato jsou nabídky dřeva k těžbě, nejčastěji v rozsahu několik desítek až stovek m3, průměrně kolem 350 m3 na jednu aukci. Většina je nabízena formou hromadného prodeje, tedy za celkovou částku při garanci počtu stromů. U nahodilých těžeb a probírek pak využíváme aukce s příjmem dříví, zde se soutěží o cenu za 1 m3. Využíváme formy elektronické i prezenční.
Aukce nastojato tvoří 30 % z celkového objemu těžeb na vyhlašovaných pětiletých tendrech (2017+ a 2018+) a jejich podíl zvyšovat nebudeme. Letos například končí pětileté smlouvy, které mají podíl aukcí 20%. Podíl aukcí se tedy postupně zvyšuje k cílovým 30 %. Tento záměr bývá narušován kalamitami, kdy jsou aukce využívány pro zvýšené objemy nahodilých těžeb. Od letošního roku jsou uzavřeny na většině kalamitních jednotek nové komplexní smlouvy, které byly dimenzovány na reálné objemy kalamitní těžby, proto by nemělo být doplňování aukcemi tak zásadní.

 

BUDOUCNOST

- Jaký vývoj byste podniku Lesy ČR a českému lesnictví přál?

Podniku bych přál klid na práci a co nejvíce poučených a spokojených klientů – českých státních občanů – je to jejich les a jejich podnik.
Českému lesnictví přeji příznivé klima, žádné kalamity, hodně srážek, větší zájem o práci v lese a abychom v Česku vyrobili a spotřebovali více polen, prken, desek, trámů, papíru a všeho, co se dá ze dřeva vyrobit.

Děkuji za rozhovor (13. 4. 2017), Jan Příhoda

 

Kompletní verzi rozhovoru najdete v Lesnické práci 5/2017. Předplatné či jednotlivé výtisky lze objednat zde.

PŘEDPLATIT ČASOPIS

OBSAH ČÍSLA 5/2017
  • Rozhovor s Radovanem Srbou, obchodním ředitelem Lesů ČR
  • Rozhovor a reportáž o impregnaci dřeva a výrobě sloupů v závodu v Soběslavi
  • Rozhovor s Tomášem Kuchtou, jednatelem Lesnické obchodní
  • Infrastruktura v lesích – seminář ČLS
  • Modřín jako součást lesa přírodě blízkého – seminář ČLS
  • Rozvoj pracovníků a talent management v lesnictví
  • Hodnocení fyziologického stavu sadebního materiálu měřením vodního stresu
  • Těžební výběry z hlediska produkce a realizace sklizně dřeva na DO Klokočná
  • Exkurze po lesích a lesnictví v Gruzii
  • Z historie lesních řemesel – výroba potaše
  • Týden lesů je opět tady
  • Napadení modřínů podkorním hmyzem
  • Další zajímavé informace v pravidelných rubrikách
Naposledy změněno: úterý, 16 květen 2017 14:22
(0 hlasů)

Komentáře   

+2 # rapid 2017-05-23 22:45
Tak podnikatel, pro kterého jsem zhotovil jeho aukci,optimaliz oval náklady tak - že mi nezaplatil!
A tento kašpárek, z toho má doslova radost,jak prý optimalizují.No my tomu řikáme zlodějina,na které se LČR přímo podílí.
Jmenuje se **cenzored**. Dejte si na něj pozor,nevysoudí te nic a podniku LČR je to naprosto jedno a vesele s ním obchoduje.
+28 # Pavel Boucký 2017-05-17 08:53
Krize lidských zdrojů je přímým důsledkem celkového porevolučního vývoje v lesnictví. Příčinou samozřejmě nejsou jen LČR a jejich potransformační vývoj a obchodní model, ale s obdobnými problémy se potýkají i další vlasníci lesů, obce, soukromníci ......Nejen že příjmy dělníků v lesnictví jsou ve srovnání s průmyslem obecně nízké. Také zcela vymizela sociální role, kterou hrály bývalé lesní závody. Chci-li získat pracovníky, které mi nenabízí bezprostřední okolí, musím je sehnat někde dále. To ale vyžaduje řešení jejich bydlení a návazných sociálních potřeb. To rokem 1992 skončilo. A modifikovaný švarcsystém zaměstnávání lidí na ŽL jim na sociálních jistotách také nepřidá. Lidé, kteří jsou kvalifikací a schopnostmi zaměření na práci v lese, se tak musí navíc zabývat administrativou , která jim povětšinou až tolik neříká. Dělník v továrně není něčím takovým zatížen a má svůj klid a jistý příjem bez ohledu na roční dobu, počasí a spoustu dalších faktorů.
Porovnání ekonomických aspektů prodeje na "P" nebo na "OM" mi přijde také poněkud neúplné. Pokud prodej na "P" přináší LČR deklarovaný výrazný profit a ještě na něm dokáže vydělat společnost těžící toto dřevo dle smlouvy. Logicky by tedy přímý prodej zpracovatelům ze strany LČR měl tyto dvě formy zisku spojit dohromady a přinést více vlastníkovi lesa. Bylo by to samozřejmě o zcela jiné personální potřebě a asi i jiné organizační struktuře LČR. I kdyby došlo k rozhodnutí o posunu tímto směrem, nevyřeší to situaci hned, ale byl by to nejspíš běh na dlouhou trať. Vždyť i dnešní model je výsledkem více než dvaceti let vývoje. K doplnění toho, zda je ekonomičtější prodej z "P" nebo "OM", připomenu také nezmiňovaný možný prodej z další lokality "MS" nebo "MES", jak kde bylo krajovým zvykem manipulační sklad nazývat. Právě tam totiž docházelo k nejdokonalejší sortimentaci a díky množství shromážděného dříví i k dostatečně rychlé kompletaci ucelených dodávek zvláště hodnotnějších sortimentů.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Lesnictví

V okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberku vrcholí kůrovcová kalamita. V roce 2016 vytěženo celkem 1,7 mil. kubíků dříví, z toho 1,3 mil. kůrovcového...

Čti dál
Výstava DemoGreen 2017

Výstava DemoGreen 2017

Komerční zpráva

Zveme vás na 4. ročník Mezinárodní odborné výstavy inovativních technologií pro péči o zeleň, dřeviny a veřejné plochy – DemoGreen, který se uskuteční v areálu...

Čti dál
Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Lesnictví

Již za tři týdny - ve dnech 7. až 10. června 2017 - začíná jeden z největších lesnických veletrhů na světě Elmia Wood - v...

Čti dál
Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Lesnictví je z pohledu lidských zdrojů v krizi

Lesnictví

Obchodními kanály Lesů ČR proteče ročně více než 8 milionů kubíků dříví. I proto bylo dříví a formy jeho obchodování hlavním tématem mnoha otázek a...

Čti dál

12°C

ČR - aktuální počasí

Občasný déšť

Vlhkost: 64%

Vítr: 40.23 km/h

  • 24 Kvě 2017 16°C 11°C
  • 25 Kvě 2017 17°C 10°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC