logo Silvarium tisk

Rok 2017 a ochrana lesa v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku

Jak vypadal uplynulý rok 2017 z pohledu situace v ochraně lesa u našich sousedů a jaká je prognóza vývoje v tomto roce, jsme se zeptali zástupců státních lesů Bavorska, Rakouska, Polska a Slovenska. Jejich odpovědi Vám přinášíme v tomto článku. 

 

Zástupci státních lesů odpovídali na tyto dvě otázky:

1. Můžete ve stručnosti shrnout uplynulý rok 2017 z pohledu situace v ochraně lesa? (Zhodnocení průběhu počasí (sucho, vysoké teploty), výše a podíl nahodilých těžeb k těžbám celkovým, hlavní biotičtí a abiotičtí činitelé a jejich podíl na nahodilých těžbách, obecně zhodnocení, zda rok 2017 z pohledu ochrany lesa vybočoval od trendu minulých let)

2 Jaká je prognóza vývoje situace v oblasti ochrany lesa v roce 2018?

 

Philipp Bahnmüller, tiskový mluvčí Bavorských státních lesů (Bayerischen Staatsforsten – BaySF)

1. Bavorské státní lesy působí a hospodaří v turnusech hospodářských (účetních) roků, které na rozdíl od kalendářního roku zahrnují časové období od července jednoho roku do července následujícího roku. V hospodářském roce 2017 (1. 7. 2016 – 30. 6. 2017) dosáhla těžba dříví v Bavorských státních lesích 4,9 milionu m3 bez kůry. To je objem, který zhruba odpovídal úrovni trvale udržitelné těžby. Těžba tedy zůstala stejně jako v předcházejícím roce významně pod přírůstem ve výši 6,1 milionu m3. (Pozn.: Do objemu těžby nejsou zahrnuty přirozeně odumřelé stromy, které jako mrtvé dříví zůstávají v lese.)
V hospodářském roce 2017 připadlo celkem 984 000 m3 z celkové těžby na nahodilou těžbu, což představuje zhruba 20 % celkové těžby. Nahodilá těžba byla zaměřena převážně na smrk z důvodu napadení této dřeviny kůrovcem.
Těžba dříví byla převážně na začátku hospodářského roku 2017, tedy v létě 2016, podstatně ovlivněna kůrovcovou kalamitou. Hlavní ohnisko napadení se nacházelo v oblastech, které byly nejvíce postiženy vichřicí Niklas – v jižním Bavorsku, v pohoří Švábský Jura a v Dolnobavorské pahorkatině. Celkem bylo v hospodářském roce 2017 evidováno téměř 710 000 m3 kůrovcového dříví, což odpovídá asi 15 % celkové těžby, případně 22 % těžby smrku.
Vedle uvedených kůrovcových škod sehrálo v Bavorských státních lesích významnou roli také odumírání výhonů jasanu. Regionálně se vyskytovaly také škody na dubu způsobené bekyní velkohlavou.

2. Množství kůrovcového dříví v případě smrku dosáhlo na konci kalendářního roku 2017 objemu, který významně převyšuje hodnoty stejného období minulého roku, a to v důsledku průběžných protikůrovcových opatření v říjnu a zpracování kůrovcového dříví v listopadu a prosinci. Těžiště rozšíření kůrovce se nachází i nadále převážně v regionech zasažených vichřicí „Niklas" (31. 3. 2015) a v jižní oblasti pohoří Jura a v Dolním Bavorsku. K situaci přispěla také lokální vichřice „Kolle" (18. 8. 2017). Z důvodu vehementního nárůstu škod je nutné za určitého podnebí na jaře 2018 počítat s mimořádně silným atakem kůrovce.

Mag. Pia Buchner MAS, tisková mluvčí Rakouských spolkových lesů (Österreichische Bundesforste AG)

1. Série vichřic bohužel od roku 2017 pokračuje. Vedle vichřice „Yves" v prosinci se přihnala v říjnu bouře „Herwart", která měla charakter blizardu a jen na plochách Rakouských spolkových lesů způsobila škody ve výši kolem 350 000 m3 dříví. Zpracování kalamitního dříví probíhá už celé týdny na vysoké obrátky. Zatímco v oblasti Alp se úhrn srážek nadále pohybuje v normálu, úroveň srážkové činnosti v severní části Dolního Rakouska (Waldviertel) je výrazně pod průměrem. Severní části země byly vystaveny extrémnímu suchu. Teploty se pohybovaly přibližně 10 ˚C nad průměrnými hodnotami. Extrémní sucho způsobilo škody především na mladých rostlinách, které byly oslabeny a staly se tak náchylnými na škůdce. Celková výše těžby v roce 2017 dosáhla přibližně 1,5 milionu m3, podíl nahodilých těžeb se pohyboval kolem 46 %, což je asi 670 000 m3. K nejpodstatnějším abiotickým vlivům patřil vítr (vichřice), v menší míře sníh (zlomy sněhem). Tím zapadá rok 2017 v podstatě do vývoje nucených těžeb v posledních pěti letech, ve kterých průměrný objem kalamitního dříví dosáhl asi 500 000 m3/rok. Poslední tři roky jsou spíše nad touto hodnotou (2015: 1 milion m3, 2016: 770 000 m3, 2017: 670 000 m3), v posledním roce byl zaznamenán naproti tomu mírně klesající trend.

2. V roce 2018 počítáme s přibližně stejně vysokým objemem kalamitního dříví jako v roce 2017. Preventivní opatření jsou prováděna již nyní, jsou plánována stanoviště pro využití lapáků. Na prevenci proti kůrovci je vyčleněna částka ve výši asi 3 milionů eur. Nejdůležitějším opatřením bude vyhledávání nových ohnisek napadení, včasné zpracování dříví a zajištění ochranných opatření v případě dříví ve špatně přístupných polohách.

Anna Malinowska, tisková mluvčí Polských státních lesů (Lasy Państwowe)

1. Pokud se jedná o poškození lesních porostů, vyznačoval se rok 2017 v porovnání s předchozími lety zejména škodami, které byly na lesních porostech způsobeny orkány. Ve dnech 11.–12. 8. 2017 se nad územím Polska prohnal orkán, který způsobil v 93leté historii Polských státních lesů do té doby nevídané škody, představující 9,8 milionu m3 poškozené dřevní hmoty na rozloze 79,9 tis. ha, z čehož k úplné obnově musí dojít na výměře 39,2 tis. ha. V lesích nestátních vlastníků poškodil tento orkán dalších 1,3 milionu m3 dřevní hmoty na výměře 20 000 ha s tím, že v těchto lesích bude nutno na výměře 7 000 ha přikročit k úplné obnově porostů. Další škody způsobil ve dnech 5.–6. 10. 2017 orkán Xavier, a to v rozsahu 914 000 m3 dřevní hmoty.

2. Nejzávažnějším problémem v oblasti ochrany lesa v roce 2018 se v Polsku jeví narůstající dynamika prvotních škůdců borovice lesní. Výměra takto ohrožených lesních porostů představuje více než 230 000 ha, z toho výměra porostů ohrožených bekyní mniškou představuje 182 000 ha, bourovcem borovým 11 000 ha a sosnokazem borovým 20 000 ha. V roce 2018 se jako velmi pravděpodobná jeví nutnost velkoplošných obranných zásahů s použitím letecké techniky.  

Ing. Alena Ábelová, Vedúca odboru usmerňovania lesníckych činností
LESY Slovenskej republiky, š.p.

1. V rámci ochrany lesa majú LESY SR, š. p., jednoznačne najväčšie problémy s podkôrnym hmyzom na smreku a borovici lesnej. V januári 2017 udrela tuhá zima a teploty vzduchu v smrekových porastoch klesali až na -30 °C. Vplyv na mortalitu lykožrúta to však nemalo. Naopak, vysoké teploty vzduchu v 2. polovici mája spôsobili rekordné odchyty v lapačoch. Počas leta dosiahli teploty vzduchu na Slovensku niekoľkokrát až historické maximá. Veľký bol aj deficit zrážok. Najvýraznejší bol práve v letných mesiacoch. Situácia v ihličnatých porastoch bola kritická. Hynutie smrekov vplyvom podkôrnikov malo mimoriadne rýchly spád. Borovice hynuli nielen vplyvom podkôrnikov, ale aj vplyvom samotného sucha. V roku 2017 spracoval š. p. LESY SR 2 017 070 m3 kalamity, z toho bolo 1 807 179 m3 ihličnatej. Podiel kalamít na celkovej ťažbe dreva sa za posledných 10 rokov pohybuje v rozmedzí 30–60 %. V roku 2017 to bolo 47 %. Podiel ihličnatých kalamít na celkovej ihličnatej ťažbe dreva sa za ten istý časový úsek pohybuje od 60 do 80 %. V roku 2017 dosiahol hodnotu 79 %.

2. S prudkým nárastom podkôrnikovej kalamity bojujeme od mimoriadnej veternej kalamity Alžbeta, kedy 19. 11. 2004 padlo na Slovensku 5,23 mil. m3 drevnej hmoty, z toho u š. p. LESY SR 2,156 mil. m3. Od 1. 1. 2003 platí totiž na Slovensku nový zákon o ochrane prírody a krajiny. Na základe tohto zákona musíme podávať množstvo žiadostí na orgány štátnej správy životného prostredia o možnosť spracovania kalamity v bezzásahových územiach, možnosť sprístupnenia kalamity, možnosť asanácie podkôrnikmi napadnutého dreva a podobne. Spočiatku sme museli žiadať aj o súhlas na zásah do biotopov európskeho a národného významu z titulu ich možného poškodenia spracovaním kalamity. Z titulu negatívnych rozhodnutí orgánov štátnej správy životného prostredia sme museli od roku 2004 do 31. 12. 2011, kým sme to sledovali, ponechať v lese cca 885 tis. m3 smrekovej kalamitnej hmoty napadnutej podkôrnikmi. Ide zväčša o bezzásahové územia alebo o lokality neprístupné na spracovanie dreva, kde sme nedostali súhlas na ich sprístupnenie. Dnes sú to podkôrnikové ohniská, z ktorých sa nám šíri škodca do širokého okolia. Roztrúsené sú v hrebeňových partiách našich národných parkov a chránených krajinných oblastí. Taktiež nie je možné od 3. stupňa ochrany vykonávať chemickú asanáciu napadnutej drevnej hmoty. Ako som už spomenula, nepomáha nám ani globálne otepľovanie. Podkôrniky dokážu vyprodukovať v roku viac generácií a vyskytujú sa i v takých nadmorských výškach, v akých sa dosiaľ neobjavovali. Najhoršia situácia v rámci LESOV SR, š. p., bola v roku 2009, kedy sme mali nahlásenej až 2 600 tis. m3 podkôrnikovej kalamity. Napriek obmedzeným možnostiam v ochrane lesa sme sa v roku 2014 dostali na úroveň len 500 tis. m3 nahlásenej podkôrnikovej kalamity. Avšak 15. 5. 2014 padla na Slovensku ďalšia veterná kalamita Žofia v objeme 5,23 m3 a v rámci š. p. LESY SR v objeme 2,156 tis. m3. Po kalamite Žofia a mimoriadne teplom roku 2015 a 2017 nám nahlásená podkôrniková kalamita v roku 2017 opäť rapídne narástla až na 1 943 tis. m3.
Vzhľadom na terajší stav lesných porastov a minuloročné rekordné odchyty predpokladáme, že rok 2018 nebude lepší a čaká nás veľa práce v rámci boja proti podkôrnemu hmyzu. A ak sa rezortu životného prostredia podarí uplatniť svoje požiadavky uvedené v návrhu Stratégie environmentálnej politiky do roku 2030, t.j., že spracovanie kalamity bude podliehať schvaľovaciemu procesu na úseku lesného hospodárstva i ochrany prírody a bezzásahové územie každého národného parku sa do roku 2024 rozšíri na 50 % jeho rozlohy a do roku 2030 na 75 % jeho rozlohy, situácia sa rapídne zhorší. Na základe skúseností z roku 2005 sa dá potom očakávať, že kým dostaneme potrebné súhlasy na spracovanie kalamity, podkôrniky budú z nej už dávno vyletené. Zároveň sa nám enormne rozšíria ohniská územia, v ktorých a z ktorých sa bude šíriť podkôrny hmyz a rozpad smrečín na Slovensku dostane enormne rýchly spád.

Petra Kulhanová

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3102

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

Zobrazení: 2234

Anketa uvnitř. Ministru zemědělství Marku Výbornému zaslal pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS) otevřený...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2169

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2013

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2010

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1486

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě