Přihlásit

Rozhovor: Budou zakázky LČR díky Transparency transparentnější?

Transparency International v letošním roce uzavřela s ministerstvem zemědělství smlouvu o poradenství zaměřenou na veřejnou zakázku na lesnické činnosti od roku 2012. Poradenství má být zaměřeno na dosažení větší míry transparentnosti při hospodaření s veřejnými prostředky, zefektivnění kontrolních mechanismů a dosažení větší otevřenosti vůči veřejnosti.

Na počátku spolupráce Transparency International (TIC) uvedla, že v předložených dokumentech k veřejné zakázce neshledala nic, co by nepřiměřeně omezovalo konkurenční soutěž a působilo diskriminačně. Na konci června TIC zveřejnila analýzu, v níž upozorňuje na některá rizika ztrát v lesním hospodářství. Kromě popisu současného stavu je v dokumentu zmíněno riziko kartelizace, spekulativních nabídek či absence indexu ČSÚ.

V rozhovoru pro časopis Lesnická práce odpovídal ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Celý rozhovor s Davidem Ondráčkou si můžete přečíst v srpnové Lesnické práci, která vychází 2. 8. 2011

- V letošním roce jste se v podstatě stali garantem transparentnosti tendru Lesů ČR na lesnické práce od roku 2012. Jaký byl motiv, nebo lépe hlavní důvod této spolupráce?

Nebylo to jednoduché rozhodování. Transparency byla oslovena ministerstvem zemědělství, jestli se chce podílet na poradenství ohledně hospodaření v lesích. Rozhodnutí jsme zvažovali z toho hlediska, že Lesy ČR jsme dlouhodobě vnímali jako firmu, která byla do jisté míry synonymem podivných tendrů, problematických prodejů a hospodaření a v minulosti jsme se několikrát potýkali s neochotou Lesů ČR poskytnout nám informace. Také jsme kritizovali některé podle našeho názoru nesmyslné výdaje. Letos se nám naskytla možnost se do této věci ponořit zevnitř a pokusit se situaci změnit k lepšímu. Byli jsme si vědomi, že je to hodně riskantní oblast, tematicky specifická, a že tento krok může mít i dopad na naší reputaci.

Nelze ale říci, že jsme garantem čistoty tendru. My máme poradenskou smlouvu na to, abychom radili ministerstvu zemědělství v přípravě tendru, kontrolních mechanismů a také v oblasti informační otevřenosti podniku Lesy ČR.

- Na konci června jste publikovali analýzu Rizika ztrát v LH. Co bylo hlavní motivací zpracování tohoto dokumentu?

Je to jeden z produktů, který budeme jako součást poradenství publikovat.

- Jedním z hlavních témat analýzy jsou spekulativní nabídky. Jaká nejpodstatnější opatření navrhujete k jejich omezení?

Za prvé jsme identifikovali, že spekulativní nabídky v minulých tendrech přicházely, a že se s nimi Lesy ČR ne vždy vypořádávaly dostatečně. Podle nás to deformovalo trh a poškozovalo férovost tendrů. Samozřejmě je nesmírně složité určit, vytipovat, které nabídka je spekulativní a která ne. Základní požadavek, který vůči LČR uplatňujeme, je, aby věnovaly této problematice maximální pozornost a zintenzivnily svůj kontrolní mechanismus vůči spekulativním nabídkám. Mohou např. využívat své softwarové nástroje, které budou posuzovat vybočení z řady. Podstatou je, aby LČR v případě, že narazí na spekulativní nabídku, postupovaly nekompromisně a nabídku vyřadily.

- Proč tomu tak nebylo v minulosti? Pokud mám správné informace, k vyřazování spekulativních nabídek docházelo jen výjimečně.

Máme stejnou informaci. Lesy ČR se asi nechtěly pouštět do riskantního vyřazování z důvodů hrozících žalob a podnětů k ÚOHS.

- Jak vnímáte roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v zakázkách Lesů ČR?

ÚOHS je velmi často pouze formální kontrolor tendrů. Když někdo zadá zakázku na vyhození 150 milionů z okna, ale udělá to procesně správně, tak neřekne ani slovo. To je má kritika vůči ÚOHS obecně. U lesnických zakázek by měl mít ÚOHS větší specializaci.

My jsme např. podporovali zákaz koncentrace omezením počtů SÚJ, na nichž by se mohla přihlásit jedna firma. Faktem je, že ÚOHS odmítl dát jasné stanovisko, že by takovéto omezení nebylo důvodem pro shození tendrů. ÚOHS by měl být ale schopen dávat jednoznačná stanoviska.

- Problémem jsou také nereálně nízké nabídkové ceny za práce, označované často jako dumpingové. Mělo by docházet k vyřazení těchto nabídek? Pokud ano, podle jakého klíče by tyto nabídky měly být identifikovány? V roce 2009 připravovalo MZe ve spolupráci se Sdružením živnostníků v LH a Lesy ČR ceníky prací. Domníváte se, že by bylo možné podobné ceníky využít ke stanovení minimálních cen prací?

Mně by se použití ceníků prací líbilo. U stavebních zakázek se začínají specifikovat ceníky práce, aby bylo zřejmé, za kolik se má stavět daný komponent dálnice a cenové nabídky byly srovnatelné. U lesnických prací by to bylo také možné a velmi užitečné.

Stanovením minimální ceny práce by měl zadavatel poměrně jednoduchou možnost kontroly. Odchýlení od ceníku by bylo možné, ale muselo by být zdůvodněno.

Není moc jiných mechanismů, jak posoudit, zda je nebo není nabídka dumpingová.

- Analýza TIC zmiňuje také pojem „cimbuří“. Čím si vysvětlujete, že může podobný mechanismus fungovat a jaká opatření navrhujete k jeho zamezení?

Nechci cimbuří přecenit. Je to jedna z možností manipulace s nabídkou. Nutná je zde manipulace v rámci třídění dříví a součinnosti personálu firmy a Lesů ČR a chyba kontrolního mechanismu. Za normálních okolností by na takto deformovanou nabídku měla firma „dojet“. Cimbuří může fungovat jedině, když jde ruku v ruce s obejitím kontrolního mechanismu Lesů ČR.

Lesy ČR se na tento problém zaměří. Budou sledovat, zda takové případné výkyvy nejsou, a pokud je naleznou, bude to jasný pokyn pro vnitřní kontrolní mechanismy, aby takovouto smlouvu důkladně zkontrolovaly včetně terénních šetření. V případě provinění bude nutná důsledná penalizace.

- TIC zkonstatovala, že kontrolní mechanismy Lesů ČR ji připadají dostatečné, ale nelze v nich dovodit skutečný průběh a efektivitu kontroly. Co konkrétně si mám pod tímto stanoviskem představit?

V první fázi jsme viděli, jak je nastavený kontrolní systém, kolik na to mají lidí, jaké mají pravomoci, kdo komu reportuje a kdo je za co zodpovědný. V druhé fázi samozřejmě evidujeme nějaká potenciální rizika, ke kterým se mohou firmy uchýlit. Na základě těchto poznatků se ptáme, zda na tato rizika kontrolní mechanismus umí zareagovat.

Lesy ČR nově zavádí jakési „létající“ komando – kontrolní jednotku, která, pokud přijde podnět na možné manipulace, bude konkrétního partnera kontrolovat mnohem pečlivěji. Domnívám se, že tohle je jediné, co lze udělat.

- Ještě se vrátím k jedné informaci z vaší analýzy. Jaké důvody podle vašeho názoru vedly ČSÚ k nezveřejnění indexu cen dříví po změně metodiky?

Indexace má velmi problémová místa a je otázka, jestli se má takovýmto způsobem realizovat.

- A vaše odpověď?

Vidím to jako velký problém i s ohledem na započítávání či nezapočítávání všech nákladů jako bonusy, cestovní nebo dopravní náklady apod.

Zatím se ale jedná o jediný relevantní údaj.

Najednou došlo k tomu, že jedno čtvrtletí není tento údaj publikován a lze říci, že pro firmy to může být výhodné a pro Lesy ČR nevýhodné.

Byl podle vás Jiří Mánek dobrým ředitelem Správy CHKO a NP Šumava?

Ano - 50%
Ne - 50%

Celkem hlasů: 4
Hlasování v této anketě bylo ukončeno na: 03 čec 2014 - 10:49

- Jak vnímáte argument, že nebylo z jakých dat index vytvořit?

Když měníte složení respondentů nebo modifikujete částečně formulaci otázek, lze to statisticky vysvětlit.

Mám pocit, že ale došlo spíše ke kompetenčnímu, a možná i koncepčnímu sporu nad tím, jestli určovat cenu dříví dále indexací, nebo ne.

- Ministr Fuksa dlouhodobě mluví o krádežích dříví v lesích. TIC poměrně úzce spolupracuje s ministerstvem i Lesy ČR. Dokážete alespoň řádově odhadnout na základě spolupráce s Lesy ČR, o jaké ztráty se jedná? Vycházím z toho, že Lesy ČR disponují vlastními lesními závody, tzn. referenčními daty, která mohou porovnávat.

Do toho se s ohledem na složitost lesního hospodaření pouštět nebudu. Je faktem, že je možné v lesích přikrádat, či některé věci manipulovat.

Porovnání s daty lesních závodů beru jako zajímavý podnět.

- Ministr také uvedl, že ročně půjde na kontrolu 100 mil. Kč, považujete tuto částku za přiměřenou?

Výše kontroly musí být vztažena k objemu zakázek. Protože nevíte, o kolik peněz přicházíte, těžko můžete říci, jestli 100 milionů se vyplatí, nebo by bylo lepší dát na kontrolu 300 milionů nebo 10 milionů.

Pro mě je podstatné, aby kontrolní mechanismus Lesů ČR byl dostatečně podložen kapacitou lidí a kontrolorů, kteří budou mít možnost dělat svou práci efektivně.

- Není vaší smlouvou o poradenství s MZe nějakým způsobem omezená možnost vyjadřovat se k dalšímu dění a zakázkám podniku LČR?

Takto to nevnímám. Činnost Transparency jako „hlídacího psa“ se tímto nijak neomezuje. Řešení konkrétních kauz v lesnictví na základě podnětu nebo našeho zjištění není spoluprací s MZe nijak dotčeno.

Nepostupujeme jako klasická poradenská firma, která dává své analýzy jen zadavateli a nikdy je nezveřejní. TIC je publikuje průběžně na svém webu a nabízí k veřejné kritice.

Doufám, že ministerstvo bude brát naše podněty vážně, a bude nás brát jako někoho, kdo není zapojen v lesnickém byznysu a není závislý na lesnických zakázkách. Zatím to funguje dobře, ale to neznamená, že se situace nemůže změnit. Máme možnost od spolupráce odstoupit a ukončit ji. V případě, že bychom informace od Lesů ČR nebo ministerstva nedostávali, nebo by na naše podněty nebylo reagováno, odstoupíme veřejně od smlouvy, což by jistě mělo dopady i na ministerstvo.

- Zakázek, o nichž se v oboru minimálně pochybuje, je více. Namátkou se zeptám na váš názor na smlouvy na prodej klestu, kde neproběhlo výběrové řízení se zdůvodněním, že se nejedná o nákup, ale o prodej materiálu a o energetickou dendromasu nebyl navzdory strategické podpoře obnovitelných zdrojů v danou dobu zájem.

Na tuhle zakázku jsme narazili zatím velmi povšechně. Vyžadovali jsme si dokumentaci ke zdůvodnění argumentů, které jste zmiňoval. Musím říci, že tato zakázka se mi výrazně nelíbí a domnívám se, že nebyl důvod těžební zbytky nesoutěžit a nenabídnout je na trhu. Argument, že se těžební zbytky pouze prodávají, neuznávám.

Zároveň musím říci, že my nemůžeme působit jako kontrola veškerého hospodaření lesů. Primárně se soustředíme na tendry 2012+ a na jejich připomínkování. Zároveň chceme na případné podezřelé kroky upozorňovat dozorčí radu, ministerstvo či management Lesů ČR.

- A jak hodnotíte 180 milionovou zakázku společnosti Médea?

To jsou věci, od kterých by se mělo ustupovat a smlouvy vypovídat. Toto je zakázka, která nepochybně oprávněně dráždí kritiky a má smysl řešit, jestli je možné ji vypovědět, jestli je možné smlouvu ukončit a případné další služby toho typu soutěžit jinak. Toto byly případy, které vytvářely pověst Lesů ČR jako podniku, kde se krade za bílého dne. Podobné typy zakázek a podivných sponzorských akcí měly jednoznačně politické pozadí. Nejsou to ale zakázky, které byly zadávány letos.

- Za rok platnosti vaší poradenské smlouvy lze udělat kus práce. Co by mělo být jejím výsledkem?

Mě by uspokojilo, kdyby probíhající tendr dopadl výsledkem, který nebude možné napadnout z důvodu kartelové dohody, ale i dalších. Zároveň budu rád, když rozvrstvení trhu bude rovnoměrnější, ať už podle regionů nebo podle velikosti firem. Byl bych také rád, kdyby Lesy ČR jako státní podnik přestaly mít pocit, že jakákoliv kritika jejich postupu je myšlená jako skrytý ekonomický zájem nebo lobbing a aby začaly fungovat trochu otevřeněji v oblasti komunikace a poskytování informací.

Uvítal bych také, aby se začaly řešit další aspekty fungování státního podniku, jako například podle jakých pravidel by měly Lesy ČR prodávat vlastní majetek, jak by měly nakládat s žádostmi o sponzorské smlouvy, jak by měly řešit zneužívání otrocké práce atd. Kdyby se i v těchto oblastech začala vyvíjet nějaká změna, byl by to zásadní posun.

Je třeba si dát cíl. Pokud se splní alespoň část, bude to dobře.

Děkuji za rozhovor (20. 7. 2011), Jan Příhoda

Naposledy změněno: sobota, 13 srpen 2011 09:44

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Lesnictví

Hlasujte v anketě uvnitř článku! 17. listopad 1989 odstartoval svobodný vývoj naší společnosti a změny se projevily všude, tedy i v lesním hospodářství. U příležitosti...

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby