Přihlásit

S datováním archeologických nálezů pomáhají dendrochronologické řady

Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době v Česku stále přesnější. Pomáhá k tomu chronologie vycházejících z letokruhů dubů, kterou přes dvacet let rozšiřují experti Mendelovy univerzity v Brně. Tato databáze zahrnuje v současnosti záznamy z více než 4 000 živých stromů, historických dřevěných konstrukcí, archeologických a subfosilních tedy dosud nezkamenělých vzorků dřeva. Oproti jiným metodám umožňuje datovat s přesností na rok jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2 000 let. Vědci chronologii díky novému grantu chtějí rozšířit dál do minulosti.

Podle tiskové zprávy Mendelovy univerzity byl na počátku aktuální dendrochronologické řady vybrán dub jako nejvhodnější strom. „V archeologickém materiálu je hrozně moc dubu, jde o trvanlivé dřevo. Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Používal se i pro drtivé množství českých zvonových stolic na kostelích," uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci začali s tím, že v lesích odebrali vzorky ze zhruba stovky dubů a získali letokruhy za posledních 250 let. Databázi živých stromů pak porovnávali a kombinovali se vzorky ze zvonových stolic kostelů, historických domů, ale také s archeologickými dřevěnými nálezy a subfosilními dubovými kmeny a tím vytvářeli chronologickou řadu dál do minulosti. „Postupným napojováním letokruhových sekvencí z historických konstrukcí, archeologických vykopávek a subfosilního dřeva se nám podařilo vytvořit chronologii bez přerušení až do roku 133 před naším letopočtem. Vznikla tak ucelená řada, kterou má jen několik států v Evropě," uvedl dále v tiskové zprávě Mendelovy univerzity Michal Rybníček.

Vědci díky přesné chronologické řadě datují s přesností na rok historické dřevěné konstrukce, jako jsou krovy na kostelích, zámcích, hradech a archeologické vykopávky pro památkáře a různé archeologické společnosti. „Interpretaci už řeší archeologové. My určíme rok, kdy byly stromy pokáceny. Většinou to odpovídá i roku, kdy bylo dřevo použito na stavbu dané konstrukce," uvedl Rybníček.

Vědci nyní chtějí prodloužit nepřetržitou chronologii dubových letokruhů minimálně o dalších tisíc let. Mezi roky 133 před naším letopočtem a obdobím kolem roku 5 000 před naším letopočtem mají totiž několik mezer. Nový projekt, který podpořila Grantová agentura České republiky, je na tři roky. Vědci z Brna dostávají na stůl ale i ještě starší přírůstky z bádání archeologů v terénu. Příkladem jsou vykopávky studní prvních zemědělců z neolitu z moravského Uničova a české Velimi, kde archeologové vykopali základ studny z vykotlaného lipového kmenu, který byl zajištěný pomocí do čtverce zatlučených čtyř dubových kůlů. Naopak konstrukce uničovské studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů, a do nich byla zapuštěna prkna.

Podle Rybníčka je podobná konstrukce u tak staré stavby v Evropě unikátní už vzhledem k tomu, že zemědělci měli k dispozici pouze kamenné nástroje. „Přesto dokázali krásně opracovat povrch. Byli to v podstatě velice precizní tesaři. Dřevo brali z místa, kde žili. Byl tam smíšený les a stromy různého stáří od 20 do více než 250 let. Díky tomuto výzkumu prodloužíme naši chronologii o dalších 300 let a dostaneme se někam do roku 5 450 před naším letopočtem," uvedl Rybníček s tím, že vykopané studny jsou nejstarším archeologickým objektem dendrochronologicky datovaným na území ČR. Předtím tento primát držely nálezy z jednoho z nejstarších keltských hradišť na území Čech. Konkrétně šlo o lokalitu Vladař ze 7. století př. n. l. Vůbec nejstarší kus dřeva, který měli brněnští vědci na stole je ale nález dubového kmenu z jedné štěrkovny z povodí Labe, datovaný radiouhlíkovou metodou do období 8 236-7 935 př. n. l.

Bližší informace: Michal Rybníček, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Ústav nauky o dřevě (LDF)

Podle TZ MENDELU v Brně (4. 9. 2018), red.

Naposledy změněno: středa, 05 září 2018 12:40
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

15°C

ČR - aktuální počasí

Slunečno

Vlhkost: 87%

Vítr: 6.44 km/h

  • 20 Zář 2018 27°C 12°C
  • 21 Zář 2018 29°C 14°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby