Přihlásit

S datováním archeologických nálezů pomáhají dendrochronologické řady

Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době v Česku stále přesnější. Pomáhá k tomu chronologie vycházejících z letokruhů dubů, kterou přes dvacet let rozšiřují experti Mendelovy univerzity v Brně. Tato databáze zahrnuje v současnosti záznamy z více než 4 000 živých stromů, historických dřevěných konstrukcí, archeologických a subfosilních tedy dosud nezkamenělých vzorků dřeva. Oproti jiným metodám umožňuje datovat s přesností na rok jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2 000 let. Vědci chronologii díky novému grantu chtějí rozšířit dál do minulosti.

Podle tiskové zprávy Mendelovy univerzity byl na počátku aktuální dendrochronologické řady vybrán dub jako nejvhodnější strom. „V archeologickém materiálu je hrozně moc dubu, jde o trvanlivé dřevo. Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Používal se i pro drtivé množství českých zvonových stolic na kostelích," uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci začali s tím, že v lesích odebrali vzorky ze zhruba stovky dubů a získali letokruhy za posledních 250 let. Databázi živých stromů pak porovnávali a kombinovali se vzorky ze zvonových stolic kostelů, historických domů, ale také s archeologickými dřevěnými nálezy a subfosilními dubovými kmeny a tím vytvářeli chronologickou řadu dál do minulosti. „Postupným napojováním letokruhových sekvencí z historických konstrukcí, archeologických vykopávek a subfosilního dřeva se nám podařilo vytvořit chronologii bez přerušení až do roku 133 před naším letopočtem. Vznikla tak ucelená řada, kterou má jen několik států v Evropě," uvedl dále v tiskové zprávě Mendelovy univerzity Michal Rybníček.

Vědci díky přesné chronologické řadě datují s přesností na rok historické dřevěné konstrukce, jako jsou krovy na kostelích, zámcích, hradech a archeologické vykopávky pro památkáře a různé archeologické společnosti. „Interpretaci už řeší archeologové. My určíme rok, kdy byly stromy pokáceny. Většinou to odpovídá i roku, kdy bylo dřevo použito na stavbu dané konstrukce," uvedl Rybníček.

Vědci nyní chtějí prodloužit nepřetržitou chronologii dubových letokruhů minimálně o dalších tisíc let. Mezi roky 133 před naším letopočtem a obdobím kolem roku 5 000 před naším letopočtem mají totiž několik mezer. Nový projekt, který podpořila Grantová agentura České republiky, je na tři roky. Vědci z Brna dostávají na stůl ale i ještě starší přírůstky z bádání archeologů v terénu. Příkladem jsou vykopávky studní prvních zemědělců z neolitu z moravského Uničova a české Velimi, kde archeologové vykopali základ studny z vykotlaného lipového kmenu, který byl zajištěný pomocí do čtverce zatlučených čtyř dubových kůlů. Naopak konstrukce uničovské studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů, a do nich byla zapuštěna prkna.

Podle Rybníčka je podobná konstrukce u tak staré stavby v Evropě unikátní už vzhledem k tomu, že zemědělci měli k dispozici pouze kamenné nástroje. „Přesto dokázali krásně opracovat povrch. Byli to v podstatě velice precizní tesaři. Dřevo brali z místa, kde žili. Byl tam smíšený les a stromy různého stáří od 20 do více než 250 let. Díky tomuto výzkumu prodloužíme naši chronologii o dalších 300 let a dostaneme se někam do roku 5 450 před naším letopočtem," uvedl Rybníček s tím, že vykopané studny jsou nejstarším archeologickým objektem dendrochronologicky datovaným na území ČR. Předtím tento primát držely nálezy z jednoho z nejstarších keltských hradišť na území Čech. Konkrétně šlo o lokalitu Vladař ze 7. století př. n. l. Vůbec nejstarší kus dřeva, který měli brněnští vědci na stole je ale nález dubového kmenu z jedné štěrkovny z povodí Labe, datovaný radiouhlíkovou metodou do období 8 236-7 935 př. n. l.

Bližší informace: Michal Rybníček, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Ústav nauky o dřevě (LDF)

Podle TZ MENDELU v Brně (4. 9. 2018), red.

Naposledy změněno: středa, 05 září 2018 12:40

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

Lesnictví

Teploty mají významný na rychlost vývoje kůrovců. Čím vyšší jsou průměrné teploty, tím je vývoj kůrovců rychlejší. Proto vznikla nová mapová informace zveřejňující sumu efektivních...

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

Lesnictví

Těžba dřeva vloni dosáhla 32,6 mil. m3 dřeva bez kůry, což představuje doposud rekordní objem vytěženého dříví. Došlo také k výraznému nárůstu plochy umělého zalesňování...

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

Lesnictví

Nízká půdní vlhkost po suché zimě, velké rozdíly v denních a nočních teplotách v první půlce dubna a výrazný deficit srážek v průběhu celého dubna...

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

Lesnictví

Desítky nádrží, tůní a mokřadů, přírodní koryta potoků – Lesy České republiky vrací lesům a krajině vodu. V rámci největšího programu v historii státního podniku...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby