Přihlásit

Šlechtické lesnické majetky – rod Kinský

Další ze série rozhovorů mapujících historii a současnost šlechtických lesnických majetků se uskutečnil na majetku rodu Kinských na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Článek naleznete i v časopisu Lesnická práce 10/2010.

Historie

Rod Kinských patří mezi nejstarší českou rodovou šlechtu, jejich původní jméno bylo z rodu pánů Wchynských a Tetova a v písemných pramenech je zmiňováno již od 13. století. Postupem doby nabyli Kinští rozsáhlých statků, mimo jiné v Chlumci nad Cidlinou, Žďáru nad Sázavou a Kostelci nad Orlicí.

erbPro protinacistické postoje rodiny uvalili němečtí okupanti na majetek nucenou správu, po válce byl majetek zestátněn. Příslušníci rodu odešli do zahraničí, hrabě Radslav Kinský emigroval v roce 1958 a prožil 30 let v Paříži jako světově známý vědec v reprodukční imunologii. V roce 1992 se hrabě Radslav Kinský vrátil z Francie do Žďáru nad Sázavou, aby zde převzal od státu areál zámku ve Žďáře, lesy, rybníky a polnosti.

Stav majetku v době předání byl adekvátní způsobu jeho využívání a údržby prováděné státem – zanedbaný a v některých případech doslova kritický.

Ve smyslu rodové tradice, že majetek není něco, co slouží výhradně nám, ale je to věc, kterou národ svěřuje rodině, aby s ním nakládala ne pouze ve prospěch svůj, ale k prospěchu dalších generací, přistupuje Radslav Kinský k obnově a hospodaření na celém restituovaném majetku. Po jeho smrti pokračují v jeho díle synové Constantin a Charles Nicolas Kinští.

Lesnictví

Lesní majetek tvoří jeden LHC KINSKÝ Žďár o výměře PUPFL 5 775 ha. Nachází se na území od nadmořské výšky 505 m n. m. u řeky Sázavy až po 810 m n. m. na vrcholu Žákovy hory. Celý je součástí přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Lesní porosty jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, pramení v nich 4 významné řeky – Svratka, Oslava, Sázava a Doubrava. Vodohospodářský význam oblasti podtrhuje fakt, že všechny lesní porosty jsou součástí Chráněné oblasti povrchové akumulace vod.

Nachází se zde 3 národní přírodní rezervace – Žákova hora, Radostínské rašeliniště a Dářko. Všechny jsou částmi oblastí NATURA 2000.

Firma Kinský Ždár, a.s., se kromě lesnictví zabývá rostlinou a živočišnou výrobou, chovem ryb, nabízí poplatkové lovy v režijní honitbě, provozuje obchodní dům a nabízí ubytovací a pohostinské služby.

V současné době společnost hospodaří na 132 rybnících o výměře 750 ha ležících převážně v podmínkách Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 550–750 m n. m. na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Největším rybníkem je Velké Dářko s rozlohou 206 ha. Významná část rybníků se nachází v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, což určuje i princip výroby ryb, který předpokládá v prvé řadě využití přirozené produkce rybníků se zaměřením vyprodukovat kvalitní rybu ve zdravém vodním prostředí.

Rod

Kinský

Název

Kinský Žďár, a.s.

Místo

Žďár nad Sázavou

Kraj

Vysočina

Lesní rada

Ing. Miroslav Matoušek

Rozloha lesa (ha)

5 775 ha

Nadmořská výška

500–800 m n.m.

Přírodní lesní oblast

16 – Českomoravská vrchovina

LVS

5-jedlobukový,6-smrkobukový,7-bukosmrkový

Navrácení majetku a počátky hospodaření

– Lesní majetek byl rodině v rámci restitucí navrácen v roce 1993. V jakém stavu byl majetek předán a jaké byly počátky hospodaření?

Lesní majetek byl rozdělen na části, na nichž hospodařily různé subjekty, takže hospodaření ztratilo logiku a tím pádem les trochu trpěl. Druhá věc je, že během 50 let se zkoušely různé styly hospodaření a šlo se do „stalinistického způsobu“ – hodně techniky, velké plochy těžeb, průmyslový přístup k lesu, což nebylo šťastné. Třetí problém je, že tu byla skrytá rizika emisí hlavně z Pardubic, čímž trpíme ještě teď, máme různé problémy v lese, kde najednou žloutnou stromy. Poslední věc, než se dostaneme k tomu dobrému – byla zde velká móda lovit vysokou a vysoká frekventovanost různých „papalášů“, tím pádem byla přemnožena vysoká a škody jsou hodně vidět. Na druhou stranu v Čechách, a zvlášť na Vysočině je lesnická tradice dlouhodobě zakotvená a lidé jako doc. Švarc, který vyškolil 99 % našeho týmu, se snažili hospodařit v lese šetrně. Prvním úkolem bylo posílit dlouhodobý a šetrný způsob hospodaření, potom věková diverzifikace. Rozporcování se týká i orné půdy. To je vůbec katastrofální. U historických budov ta část, která byla využívána jako zámeček, tak se celkem zachránila, to ostatní bylo v mizerném stavu, buď vysoce poškozené nebo polorekonstruované, ale za jiným účelem.

Současné lesnické hospodaření

– Můžete ve stručnosti lesní majetek charakterizovat?

Jedná se o poměrně rozsáhlý majetek, který je po LČR druhým největším lesním majetkem na Vysočině. Porosty se nacházejí v centrální části Žďárských vrchů a tvoří podkovu kolem Žďáru nad Sázavou. Jedná se o lesy jehličnaté, kde zastoupení jehličnatých dřevin je 93 %. Z dřevin převládá s 82 % smrk, zbytek tvoří se 4 % borovice, 3 % modřín, 2 % jedle a dřeviny introdukované – douglaska a vejmutovka. Z listnáčů máme zastoupený buk, následuje javor a olše, která roste hlavně na podmáčených, pro ni typických stanovištích. Z hlediska rozložení věkových stupňů je majetek specifický, protože se na něm v minulosti podepsala rozsáhlá větrná kalamita v roce 1930, kdy na majetku spadly během pár hodin ¾ mil. m3 dříví a v důsledku toho máme abnormálně zastoupený 7. a 8. věkový stupeň. Zastoupení těchto stupňů je až 2,5krát vyšší oproti lesu vyrovnanému z hlediska hospodaření, což s sebou nese klady i zápory. Pozitivum vidíme v tom, že nás čeká období, kdy si můžeme dovolit intenzivní a rozsáhlé těžby, zápor je v tom, že jsou to smrkové monokultury ve věku, kdy začínají být nestabilní, tzn. hrozí vysoké riziko rozvrácení těchto porostů. Na Vysočině nám obzvlášť škodí mokrý těžký sníh a vítr.

– Zaznamenali jste v tomto roce nějaké výraznější poškození sněhem?

Poškození porostů je každoroční záležitostí, ale kromě nižších nadmořských výšek jsou škody minimální, jedná se o jednotlivé zlomy smrků, které nevydržely nápor sněhu v polovině října loňského roku. Že by došlo k rozvrácení celých porostů nebo porostních skupin jako v borovém hospodářství, to jsme nezaznamenali. Odhad letošní nahodilé těžby je zhruba 3 000 m3.

– Jaký podíl z těžeb tvoří nahodilá těžba?

Necelých 7 %. Zaznamenali jsme samozřejmě horší roky, kdy byly velké kalamity jako Kyrill, Ema a Ivan. Naštěstí jsme neměli žádné větší problémy. Největší kalamita, která nás postihla, byla rok před Kyrillem, to bylo zhruba 45 000 m3.

– Můžete představit současné lesnické hospodaření?

Způsob hospodaření je dán stavem porostů z hlediska stability. Už v předchozím desetiletém plánu, který skončil v roce 2008, jsme vytyčili hlavní cíle – změnu druhové skladby a hlavně zpevnění stávajících smrkových monokultur. Byl zvolen postup využití rozluk v mladších porostních skupinách, tzn. v té době 6. a 7. věkový stupeň. Do té doby nebyly porosty zpevňovány. Změnu druhové skladby provádíme podsadbami MZD, v našich podmínkách je to buk a jedle. Přešli jsme k podrostnímu a maloplošnému způsobu hospodaření. Při obnově porostů využíváme maximálně přirozené obnovy. Tam, kde se to nepodaří, zalesňujeme. Termín paseka, pokud nám do toho někde nefoukne vítr, přestáváme používat. Jeden ze způsobů ochrany proti lýkožroutu – feromony – jsme museli přestat používat, protože nemáme tak velké plochy, pokud se nejedná o plochu kalamitní. Feromonové lapače nepoužíváme už pět let, jdeme klasickou cestou – kontrolní lapáky, protože s kůrovcem nemáme zatím žádné velké problémy. Velký problém je ale ochrana před zvěří. Veškeré výsadby MZD se musí oplocovat a oplocení držet u buku aspoň deset let. U jedle se ukazuje, že tam, kde máme vysokou, a to je na ¾ výměry majetku, bude i 30 let málo. Jakmile se výsadby neochrání, poškozuje je zvěř okusem, loupáním a ohryzem. To bylo jedno z negativ porostů, když jsme je přebírali. Zhruba 2/3 mladších porostů bylo poškozeno loupáním – v některých případech až 90 % stojících stromů.

– Objevily se u těchto porostů hniloby a očekáváte horší prodejnost dříví?

Na prodejnost dříví toto vliv nemá, ale na zpeněžení. Následně po poranění se objevila červená hniloba, tzn. klesá podíl zdravého dříví a roste podíl vlákniny.

– Využíváte na zalesňování MZD nějaké dotace?

U zalesňování MZD jsou v našich podmínkách tři možnosti. Je to krajská dotace, kdy dostáváme peníze na zalesnění, zaplatí nám sazenice plus zasázení – to je 9 Kč na sazenici. Pak je to spolupráce s CHKO, v tomto případě velmi pozitivní, kdy nám každý rok přispějí na výstavbu oplocenek v I. a II. zóně – oplocování není předmětem žádné jiné dotace. V poslední době se naskytla třetí možnost, ale zatím nevíme, jak dopadne, z Evropských fondů prostřednictvím SZIF, tzv. environmentální opatření v lesních porostech, kdy dostanete příspěvek na MZD ve věku od 6 do 20 let při zastoupení o 10 % vyšším, než udává vyhláška pro příslušný hospodářský soubor. Jsou tři sazby podle procenta zastoupení. V loňském roce jsme tuto žádost uplatnili, ale dodnes nevíme, jak dopadla, protože jsme byli předmětem kontroly ze strany ÚHÚL, kterou si objednal SZIF. Kontrola začala loni v říjnu a skončila v dubnu letošního roku. Venkovní stav dopadl dobře, ale bohužel máme problém, že řadu podsadeb máme v LHP zařazeno jako etáž a SZIF pracuje s porostem, takže skoro třetinu zalesnění MZD tam nedostaneme. V našich podmínkách smrkových monokultur se s tím těžko smiřujeme. Když se začaly dělat podsadby, tak se les svým způsobem „rozsekal“ a začala náročná hospodářská evidence. Domluvili jsme se proto, že se evidence zjednoduší, a začali jsme pracovat s etáží. Tím pádem ale nesplníme požadavek této dotace. Zjistili jsme ale, že nejsme v takové situaci sami. Konzultovali jsme to s ministerstvem a už se ozvali další majitelé lesa.

– Jaká je organizační struktura na lesním majetku?

Když jsme v únoru 1993 začínali, vytvořila se čtyři polesí a ústředí na zámku. Na polesí seděl fořt a měl pod sebou tři lesní, tzn. bylo tady 12 lesních, 4 fořti a na zámku lesní rada, vedoucí výroby a dva odbytáři. S přibývajícím časem, jak rostly požadavky na výši příjmů apod., jsme se dostali na dnešní stav, kdy nemáme ani jedno polesí, máme 8 lesních a na ústředí je lesní rada, vedoucí výroby a odbytář. Takže jsme se dostali z 22 lidí na dnešních 11. Výměra majetku zůstala zachovaná, úkoly naopak narostly, protože les stárne. Snižování počtu THP vůči lidem probíhá citlivě, většina pracovníků odcházela do důchodu.

– Jak vypadá pozice lesního rady?

Lesní rada u nás je odborný lesní hospodář, garantuje hospodaření před státní správou, vede hospodářskou evidenci, rozhoduje o umísťování těžeb apod.

kinsky_mapa_new

Těžba a pěstební činnost

– Jak zajišťujete těžební a pěstební činnost?

Kromě THP máme samozřejmě i kategorii D, která se také snížila. V dané chvíli máme 12 stálých dělníků, jedná se o pět dřevařů,kteří pracují celoročně, zbytek jsou pracovníci pro pěstební činnost, které zaměstnáváme podle toho, jaké jsou podmínky, většinou od začátku dubna do konce roku, přes zimu jsou ve výluce. Dále zaměstnáváme jednoho řidiče, protože máme vlastní odvozní soupravu. Potřebnou kapacitu doplňujeme OSVČ – zaměstnáváme živnostníky, tj. dřevaře, kočí a traktoristy.

Těžbu provádíme zatím klasicky motorovou pilou. Pouze v případě, kdy je potřeba urychlit dodávky, využíváme  harvestorové technologie. Největší objem, který jsme těmito technologiemi během jednoho roku zpracovali, byl zhruba 4 000 m3. V letošním roce jsme takto zpracovali asi 800 m3. Doposud vycházela klasická technologie finančně výhodněji. Druhá věc je charakter únosnosti terénu našich porostů, většinou se jedná o podmáčené porosty nebo rašeliny okolo Velkého Dářka. Harvestorové technologie jsme využívali buď v zimě, když zamrzlo, nebo při suchém podzimu. Pokud je mokro, jako bylo např. v květnu, tak jsme zastavili i klasické přibližování (UKT, vyvážecí soupravy). S harvestorovými technologiemi nemáme špatné zkušenosti za předpokladu, že je ovládají zkušené posádky. Sami provádíme přibližování dříví kombinací koně (VM) plus vyvážecí souprava. Živnostníci se takto vybavili a je to vyhovující stav. Dokonce i kolem Velkého Dářka na místech, kam dříve nevstoupil ani kůň, se díky malým vyvážečkám pracuje. Sortimentaci dříví provádíme na lokalitě „P“ z důvodu přibližování vyvážecími soupravami.

– Jak si zajišťujete reprodukční materiál? Provozujete vlastní školkařskou činnost?

Školky, to je to jediné, v čem jsme se nezhlédli. Veškerý sadební materiál nakupujeme. Už dlouhodobě spolupracujeme se školkou v Týništi nad Orlicí – zde bereme hlavně buk a smrk. U jedle, protože máme genovou základnu na Babíně, sbíráme jedlové šišky. Lesní školky Mírovka u Havlíčkova Brodu nám z tohoto osiva vypěstují veškerou jedli, kterou využíváme na podsadby. Hodně jsme si také pomohli tím, že jsme si založili vlastní semeniště na buk. Bylo to semeniště, kde se nám podařilo vypěstovat čtvrt miliónu náletových buků, takže pokud odpovídal poměr mezi kořenovým systémem a výškou, tak jsme je využívali. Na genetiku dbáme, protože vidíme na smrkových porostech založených v minulosti rozdíly. Při obnově porostů po kalamitě v roce 1930 byla obrovská potřeba sadebního materiálu, takže se bralo kde co a na porostech je to bohužel znát.

– Takže porosty jsou vesměs nepůvodní?

Ne všechny, máme taky původní porosty, a co je ověřené, je jedle na Babíně, ta je velmi kvalitní. Pak máme ještě genovou základnu na buk a javor na Žákově hoře a genovou základnu i na smrk na Šindelném vrchu. Zjistili jsme, že je tam ještě krásný porost, kde roste typický „vysočinský“ smrk. Jeho větve se při zavěšení sněhu krásně přitáhnou ke kmeni a nedochází k tak častým vrcholovým zlomům. Vrcholové zlomy jsou tady jedním z výrazných poškození porostů. Porosty pak hnijí jak zespoda, tak ze shora, protože dole jsou poškozeny od vysoké a nahoře zlomy pod tíhou sněhu.

– Využíváte přirozenou obnovu, a pokud ano, v jakém rozsahu?

Za předchozí decénium jsme obnovili 300 ha porostů, z toho bylo 160 ha sázených uměle a 140 ha bylo přirozeně zmlazených, což je 44,6 % z celkového objemu obnovovaných porostů. Přirozené zmlazení bylo převážně ve smrku, něco málo v buku. Z umělé obnovy bylo 56 % smrk, 28 % buk a 13 % jedle.

– Jak hodnotíte současný trh s dřívím?

V současnosti je o dříví zájem díky větší poptávce v okolních zemích. Cena, za kterou se dnes prodává, byla na této úrovni naposledy před třemi roky.

– Dříví si obchodujete sami?

Ano. Převážnou část dříví obchodujeme přes SVOL. Společný obchod měl v době nezájmu o dřevo velké plusy. Prodáváme přes SVOL od začátku, kdy se společný obchod vytvořil, a nemůžeme si stěžovat.

Podpora lesnického hospodaření

– Firma Kinský Žďár, a.s., má diverzifikovanou činnost zemědělské výroby od lesnického hospodaření přes živočišnou a rostlinnou produkci. Máte tedy možnost srovnávat podporu čistě zemědělské výroby a lesnického hospodaření státem. Vnímáte v míře této podpory nějaký rozdíl?

Myslím si, že jak v lese, tak v zemědělství podpora ze strany státu funguje. Dotace čerpáme, zatím peníze dostáváme. Spíš máme dojem, že je les nedoceněný. Funkce lesa jako zdroje suroviny ustupuje, větší význam začínají nabývat celospolečenské funkce, a ty zatím stát moc nepodporuje. A když jste akciová společnost, je pro vás tabu i řada dotací MŽP právě na podporu těchto funkcí.

– Myslíte si tedy, že by stát měl vlastníkům lesů přispívat na zabezpečení celospolečenských funkcí?

Náš názor je, ať zaplatí celospolečenské funkce stát. Čistá voda, rekreace a řada dalších věcí, to jsou záležitosti, které dnes každý považuje za samozřejmost, ale vlastníka lesa jejich udržení stojí peníze. Po každém vydařeném víkendu z pohledu návštěvníka lesa vzrostou majiteli náklady – opravy rozbitých oplocenek, úklid odpadků. Mít opravené lesní cesty nám usnadňuje práci při odvozu dříví, ale přitáhne velké množství cyklistů se všemi následnými problémy.

– A jakou formou byste si vyplácení dotací představovali?

Třeba nejjednodušší formou – odpustit daně nebo zavést příspěvek na hektar.

– Myslíte, že se změnil přístup lidí k lesu oproti době před revolucí?

Změnil se v řadě případů k lepšímu, ale myslíme si, že si lidé pořád neuvědomují, že se pohybují po soukromém majetku. Nevím, jak by se tvářil vlastník, kdybychom přišli k němu do obýváku, tam posvačili a hodili obaly od svačiny pod sebe apod. Máme ve správě 100 km vlastní cestní sítě. Ročně na nejzákladnější údržbu padne minimálně milion korun a ty musí majitel vzít z  lesa, na to stát nepřispěje. To si lidé neuvědomují. Nám se přes letní období, kdy držíme ochranné služby, stává, že při jízdě po naší lesní cestě se cyklisti postaví doprostřed a začnou nadávat, co tam děláme. V řadě případů si myslím, že sdělovací prostředky, které by v informovanosti mohly sehrát obrovskou roli, pro nás mnoho nedělají.

Exkurze k přestavbě smrkových porostů

– V roce 2000 a 2005 proběhly na vašem majetku exkurze k průběhu přestaveb smrkových monokultur, které jste začali po převzetí majetku uskutečňovat. Jaké části majetku se přestavby týkají, co bylo impulsem přistoupení k přestavbám a jaký je současný stav těchto porostů?

Přestavby se týkají asi ¾ rozlohy majetku. Impulsem byly obavy z toho, aby se neopakoval – když to řeknu jednoduše – rok 1930. Výměra 7. a 8. věkového stupně je značná a porosty v minulosti nebyly na ohrožení větrem vychovávány, tzn. rozluky, odluky atd. Existovalo několik demonstračních objektů na území majetku, kde se tyto výchovné zásahy v našich podmínkách zkoušely, a ukázalo se, že to jsou záležitosti velmi potřebné a splňující to, co na ně bylo kladené. Navíc se k tomu přidala potřeba změny druhové skladby porostů. Konference nebo semináře byly organizovány proto, že jsme začínali přestavby v mladých porostech, tzn. proti ustanovení lesního zákona, který umožňuje obnovní těžby až od 80 let a objevilo se hodně oponentů. V probírkových porostech jsme začínali s obnovou i v 50 letech, všechno šlo na výjimky. Jedna z připomínek k tomuto postupu byla, že podtrháváme majiteli produkci, kdy největší hmotový přírůst je v 70 až 90 letech stáří porostu a my dřevo sklidíme předčasně. Nás do obnovy mladých porostů tlačilo i poškození zvěří. V předmýtních porostech jsme nešli nikde na holý způsob rozluk, nechávali jsme stát to, co bylo nejnadějnější, počítalo se se světlostním přírůstem. Dalším faktorem při podsadbě, který se jednoznačně potvrdil, bylo, že jsme vytvořili optimální podmínky pro odrůstání jedle a buku. U těchto podsadeb už díky práci se světlem z 80 % nevíme, co je to ožínání. Největší problém je ochrana proti zvěři. Příští rok bychom chtěli uspořádat v rámci setkání lesníků další seminář k průběhu přestaveb smrkových porostů, protože si myslíme, že po 15 letech už můžeme prezentovat první výsledky zvolené cesty.

Do jakého zakmenění podsadby provádíte?

Od zakmenění tři do pěti. Je důležité, že neděláme náseky širší než výška porostu. Na seminářích například zaznělo, že vytváříme místa, kde dojde k rozvrácení porostu. Čas ale ukázal, že po 15 letech máme jen jedno místo, kde nám vítr porostní stěnu načal, jinak všude jinde drží porosty bez problémů. Je samozřejmě nutné zorientovat zásahy proti směru bořivého větru – v našem případě západ až severozápad – a dodržet šířku náseků. Máme teď trochu obavy, co bude dál, když začneme přiřazovat další pruh proclonění. V další fázi chceme už pracovat se smrkem. Letos jsme provedli přes zimní období první clonné seče. V loňském roce byla pěkná úroda šišek SM, tak toho využíváme.

Spolupráce s CHKO Žďárské vrchy, Žákova hora

– Lesní majetek leží v CHKO Žďárské vrchy, nachází se zde tři přírodní rezervace. Jak se uvedené projevuje na lesnickém hospodaření a jak probíhá spolupráce s CHKO?

Porosty jsou vyjmuté z hospodářského lesa a jsou ponechány přirozenému vývoji. Týká se to jak Žákovy hory, tak Velkého Dářka i Radostínského rašeliniště. To nám trošku dělá vrásky na čele, protože na Dářku i na Radotínském rašeliništi je určité zastoupení smrku a neradi bychom, aby to byl zdroj konce hospodářských porostů. Současný postup, abychom v těchto porostech mohli zasahovat proti kůrovci, je spíš jeho podporou. Zásahy povoluje MŽP v Praze. Modřín, protože jsme na území CHKO, je považován za nepůvodní dřevinu, výsadbu povoluje také MŽP v Praze. Když jsme vypracovávali LHP, tak jsme čekali půl roku, než nám povolili 3 % ve III. zóně. V I. a II. zóně nepřipadá vůbec v úvahu s modřínem pracovat, přitom modřín v našich porostech z minulosti má obrovskou hmotovou produkci a navíc zajišťuje stabilitu porostů. Spolupráce se správou CHKO je na dobré úrovni, ale pokud se musí jednat s Prahou, je nutné se obrnit trpělivostí.

– Můžete zonaci CHKO a podíl vašeho majetku v těchto zónách přiblížit?

CHKO si vytvořila rozdělení porostů na I., II. a III. zónu. I. zóna zahrnuje národní přírodní rezervace a přírodní památky. To jsou skalní suky na vrcholech Peperek a Tisůvka a další lokality jako prameniště či staré louky v porostech. Plošně zaujímá asi 3 % lesních pozemků. II. zóna je vyhlášena na 64 % výměry lesa. Ochranáři předpokládají, že by se postupně přecházelo k I. zóně. Pro nás z toho plyne řada omezení. III. zóna je na třetině našeho majetku. Tvrdíme jedno. To, co je dnes předmětem ochrany, je výsledek činnosti lesníků. Ať se na nás nikdo nezlobí, oni se chlubí cizím peřím. A když vidíme, co vymýšlejí, tak nám z toho běhá mráz po těle. Proto říkáme – jedna Šumava stačí.

– Zdenko Radslav hrabě Kinský patřil mezi pokrokové vlastníky lesa. Díky jeho prozřetelnosti vznikla unikátní lesní rezervace Žákova hora. Můžete tuto rezervaci ve stručnosti představit?

NPR Žákova hora patří mezi nejvýznamnější zvláště chráněná území v České republice. Její původní „pralesovitá“ část patří mezi několik málo lokalit květnatých a acidofilních bučin, nacházejících se v 6. smrkobukovém lesním vegetačním stupni, důsledně ponechávaných samovolnému vývoji. Současná výměra rezervace je 38 ha. Ekologie, původně se říkalo rozumné hospodaření, je dlouhodobá a zakotvená v lesnictví, ekologii zavedli lesníci a na tomto území naše rodina. Dvě rezervace – Dářko a Žákova hora – založil můj dědeček s pomocí lesního rady Bakeše a naštěstí se přes nacistické a komunistické události tyto rezervace zachovaly. A my se snažíme tím směrem pokračovat dál.

Certifikace

– Co pro vás znamená certifikace lesů?

Z pragmatického pohledu, když vezmeme, jakým způsobem máme u nás organizované lesní hospodářství, tak si myslíme, že certifikace je zbytečná duplicita.

Myslivecké hospodaření

– Provozujete myslivost ve vlastní honitbě? V čem vidíte výhody oproti pronajmutí?

Ano, máme vlastní honitbu o výměře 5 721 ha. Lesní porosty tvoří 82 % výměry. Výkon práva myslivosti je pracovní náplní lesního personálu. I když se rádi díváme na zvěř a někdy na ni i míříme, myslivost se musí přizpůsobit lesnictví. To je prostě náš cíl. Bohužel myslivost a les nejdou v našich podmínkách moc dohromady. První věc, ke které jsme sáhli v roce 1993, bylo, že jsme začali snižovat početní stavy vysoké zvěře, následně jsme sáhli i do srnčí, stav jsme přizpůsobili tomu, o čem se dnes začíná mluvit, kdy stav lesa určuje výši odlovu. Máme v současnosti jednu vlastní režijní honitbu. Když jsme začínali, tak jsme měli dvě honitby, bohužel hranice byla vždy po hranici majetku, to jsou hranice pole-les, takže si dokážete představit, jakým způsobem se tam mohlo lovit. Při další úpravě honitby, při novém schvalování, se nám podařilo domluvit s honebním společenstvem Hamry, že nám nechají řadu polí a my jsme jim za to přenechali lesní komplex. Samozřejmě, že se to u všech nesetkalo s pochopením, ale vytvořilo se honební společenství, kde máme majoritní podíl, honitba má 900 ha, z toho je 600 ha našich. Když řekneme – málo lovíte, jsou tady škody – musí začít lovit víc, nebo se ukončí nájemní smlouva. V možnosti bez problémů ovlivňovat myslivecké hospodaření vidíme výhodu vlastní honitby.

– Myslíte si, že současný zákon o myslivosti dává vlastníkům pozemků dostatečný prostor k možnosti ovlivnit myslivecké hospodaření?

Dává. Jen záleží na tom, jak se k tomu vlastníci pozemků v  první fázi tvorby honiteb postavili a jak se podíleli na vytvoření honebního společenstva, protože honební společenstvo má právo se vyjadřovat k výši odlovu a řadě dalších náležitostí. Pokud ponechali vlastníci iniciativu pouze myslivcům, mají dnes známé problémy.

– Takže si myslíte, že změna není nutná?

Myslíme si, že ne. Spíš je potřeba změna ve vytváření honebních společenstev, aby se vlastníci chopili toho, na co mají podle zákona právo. Je jasné, že tam, kde je sto a více vlastníků, je to složité.

Postavení soukromých vlastníků a perspektivy v LH

– Jak hodnotíte postavení soukromých vlastníků lesů v ČR a jak obecně hodnotíte stav lesnictví, lesního hospodářství u nás?

Je to takové konfliktní, řekl bych. Na jednu stranu je pravda, že Československo bylo jedinou zemí v regionu mezi světovými válkami, která zůstala demokratická. V roce 1968 národ protestoval proti cenzuře, a ne proti tomu, že lidi měli hlad, míra politické zralosti v Česku je docela vysoká. Lidi tím pádem dávají pozor na lidská práva i právo lesnické. Třeba je to jediná země, kde restituce řádně systematicky nějakým způsobem proběhla. Na druhou stranu přes úřady, přes to, že soudní systém, zákony a praxe soudů není dost zralá, a taky přes určitou závist, která tady pořád v lidech je, probíhá občas takové skryté znárodnění. Vezmu jeden příklad, a to je obnova zákona 114 o ochraně přírody. Pamatuji si dobře, když jsme se se SVOL dostali k návrhu za premiéra Špidly, kde bylo napsáno, když to zjednoduším, že kterýkoliv „veleblb“ z Prahy přijde k vám do zahrady, ani se nemusí hlásit, kouká do zahrady a říká – já jsem tam viděl motýla, který se mi líbí, a ani nemusím dokázat, jestli tam ten motýl opravdu je, jestli potřebuje chránit a jakým způsobem ho ochránit a řekne – hop, orazítkováno, je to národní park. Bez zdůvodnění, bez diskuzí, bez možnosti se odvolat a s odpovědností na tom hospodařit – prostě skryté znárodnění. Naštěstí se SVOL povedlo přes tvrdé a dlouhé jednání zlomit střet, kde jsme měli jeden blok vlastníků a hospodářů, kteří si mysleli, že ten „zelený“ musí být terorista, špatný, ničemu nerozumí a má jenom zájem vás poškodit. Na druhé straně stál blok zelených, kteří si mysleli, že ten vlastník musí být zlý, má jenom smysl pro peníze a „je potřeba ho zlikvidovat“. Tyto dva bloky byly postavené jeden proti druhému a nevedlo to k ničemu. Ve SVOL máme jiný přístup, myslíme si, že je lepší se sejít u kulatého stolu a rozumně se snažit jednat. Naštěstí na straně MŽP tenkrát byl aspoň jeden člověk a pár tlumočníků okolo, kteří se nechali vtáhnout do diskuze. Díky tomu je výsledek takový, že Česká republika je s Francií jediná země, kde u Natury 2000 pro každé stanoviště máte seznam, máte přesně popsáno, co je to za stanoviště, co se chrání, proč a jakým způsobem se má ochrana dělat, co a jak to změní, a to jsme případ za případem odborně prodiskutovali a máme v tom jasno. Spolupráce je lepší než střet o vlastnická práva. Tento přístup potřebujeme dále podpořit. Takže bych řekl, že to není fundamentální problém o vlastnických právech, který máme, to je spíš dennodenní problém ve spolupráci mezi státní sférou, neziskovkami a vlastníky.

– V čem vidíte perspektivu podnikání v lesnickém sektoru?

To je těžká otázka.

– Vidíte vůbec nějakou perspektivu?

To ano, ale chce to určité parametry. První parametr, že potřebujete vlastníky, kteří mají dlouhodobý pohled, myslím, že tu tradici tady máme. Druhá věc regulace a zákonné sítě by měly směřovat dlouhodobým pohledem přes spolupráci s vlastníky. Třetí věc je, že politici si neuvědomují, že lesnictví je klíčové pro rozvoj venkova a že koruna investovaná do lesnictví znamená spoustu práce v místech, kde práce není. Doporučil bych, aby se alespoň jeden politik díval trochu do světa a třeba se podíval na francouzský zákon, který vymyslel pan Blanco, kdy studoval vliv lesnictví na ekonomiku, na rozvoj venkova, na práci, nezaměstnanost atd. Je to strategická otázka, když je ve Francii státní zakázka, kterákoliv, tak musí mít minimálně x % dřeva. Nemusí to být velké množství, ale třeba francouzský rychlík TGV má interiéry ze dřeva. Proč by měl mít sedačky z plastu a nemůže mít hezké dřevo. Nákladově je to samé. Plast vyrobí někde v Arábii, nebo nevím kde, to je špatně, tady máme dřevo z krásných lesů, které žijí dál. Takovéto dlouhodobé strukturální změny potřebujeme. Poslední věc je, že budoucnost lesnictví je polyfunkční. To není jenom o továrně dřeva, to je o ochraně přírody, o biodiverzitě, o zábavě, aby se lidi vyvětrali atd. A to je vše na nás, ale všechno bez nás a za naše peníze. A to se také musí změnit. Koneckonců, my nechceme nic výjimečného, my chceme klid. Prosím vás, dejte nám klid, my na tom hospodaříme už mnoho let a celkem nám to jde.

Děkujeme za odpovědi (2. 7. 2010)
Ing. Petra Kulhanová
Ing. Gabriela Pavloňová
spolupracovnice redakce

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Petra Kulhanová

Naposledy změněno: čtvrtek, 21 říjen 2010 14:29

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Cisterciáci musí vrátit lesy, o práci mohou přijít desítky lidí

Cisterciáci musí vrátit lesy, o práci mohou přijít desítky lidí

Lesnictví

Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2 000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád...

Technologie MERCATA  je zapsána jako užitný vzor

Technologie MERCATA je zapsána jako užitný vzor

Lesnictví

Technologie MERCATA je reakcí na rozvoj kůrovcové kalamity a slouží k asanaci skládek výřezů o různých délkách. Od 28. 5. 2019 je tato metoda chráněna...

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Pro Silva Bohemica žádá ministra zemědělství o řešení škod zvěří

Lesnictví

Nová anketa! Aktualizováno 19. 6. Předseda sdružení Pro Silva Bohemica Milan Hron zaslal 11. 6. 2019 otevřený dopis ministru zemědělství, ve kterém jej žádá jménem Pro...

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Vláda brzy projedná dotace na boj s kůrovcovou kalamitou

Lesnictví

Aktualizováno. Vláda zřejmě brzy projedná návrh na vyčlenění tří miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. V dalších letech by mohl být objem dotací vlastníkům...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby