Přihlásit

Starostové politikům: umožněte kácení, nebo zrušte národní park

Jak uvádí server iDnes.cz, šumavští starostové napsali dopis, ve kterém vyzývají české i evropské politiky a úřady, aby zastavili vědecké experimenty s ponecháním přírody svému osudu a rozhodli, že člověk má lesům více pomáhat. Pokud tak neučiní, chtějí zrušení šumavského národního parku.

S dosud nejtvrdším požadavkem přišlo všech 22 starostů obcí uvnitř šumavské rezervace. Vadí jim, že kvůli ponechání přírody svému osudu se do okolí masivně rozšířil lýkožrout smrkový, který napadá kůru stromů, a ty pak usychají.

FOTOGALERIE: ŠUMAVA 2011

Dopis, v němž žádají o razantní zásah, dnes posílají prezidentovi, předsedovi vlády, poslancům, senátorům, ministrům i všem předsedům politických stran a do Evropského parlamentu ve Štrasburku a evropským úřadům do Bruselu.

 

Dopis šumavských starostů

V roce 1991 byl usnesením vlády České republiky č. 163 vyhlášen na Šumavě národní park. Byl vyhlášen na území, které v minulosti prodělalo jeden z nejtragičtějších lidských exodů v novodobé historii, aby v jiné formě negativního dopadu na život šumavského člověka pokračoval dále. Vysídlení českého obyvatelstva v roce 1938, vyhlášení Sudet, poválečný odsun německého obyvatelstva, likvidace a vymazání z mapy Šumavy desítek vesnic, likvidace škol, kostelů, hřbitovů, likvidace kultury - dílo člověka, které bylo dovršeno nejhrůznější stavbou - železnou oponou. Šumava se tak stala, díky elektrickému plotu z ostnatých drátů, symbolem realizace znalostí získaných ve fašistických koncentračních táborech a sovětských gulazích.  Na těchto základech vznikl nejhrůznější šumavský paradox současnosti, kdy jsou dopady železné opony některými odbornými, politickými a fundamentalistickými ekologickými strukturami oslavovány jako pozitivní vliv, kterým došlo k vylidnění Šumavy, likvidaci kulturních hodnot a údajnému snížené péče o lesní ekosystémy.  To vše je těmito skupinami prezentováno jako dobrý základ pro vyhlášení šumavského národního parku. V současnosti prodělává Šumava a její obyvatelstvo úmyslnou kůrovcovou kalamitu tisíciletí, jejímž výsledkem jsou významné negativní změny přírodního prostředí s přímým negativním dopadem na změnu kulturní krajiny, což má ve svém důsledku řadu negativních dopadů na socioekonomické prostředí nejen uvnitř hranic Národního parku Šumava, ale i na jeho široké okolí.

Národní park Šumava měl být ukázkovým systémem moderní péče a ochrany více jak 69.000 hektarů České republiky. Měl být nadějí pro území, ve kterém byly historicky zlikvidovány sociální, kulturní, politické, majetkové i demokratické principy. Měl být novou identitou místního obyvatelstva v území, které bylo prezentováno jedním z nejhorších totalitních zařízení - železnou oponou. Namísto toho ani po dvaceti letech existence národního parku na Šumavě nedospěly dotčené orgány státní moci k žádné základní územní strategii, podle které by se mělo o území národního parku pečovat.  Události posledních dní a týdnů jsou ukázkou toho, že tento stav neschopnosti bude pokračovat dále.

Dle kategorizace IUCN je národní park chráněným územím, které je udržováno především pro ochranu ekosystémů a pro rekreaci. Rekreace v oblastech národních parků by měla být založena v prvé řadě a především na prožívání setkání s nedotčenou přírodou. Environmentální a přírodní vzdělávání a výchova by měly být součástí návštěvnického managementu a primárním úkolem tohoto managementu by měly být rekreační programy. V takovém území má být brán trvalý ohled na ekologické, geomorfologické, duchovní nebo estetické atributy, které vedly k vyhlášení národního parku a měly by být brány v úvahu potřeby domorodých obyvatel včetně využívání zdrojů jejich živobytí do té míry, pokud nepůsobí škodlivě na cíle managementu.

Národní park Šumava je z 80% rozlohy tvořen lesními ekosystémy, ve kterých by měl probíhat na stanovené ploše přirozený vývoj. Sofistikovaný výzkum prokázal, že většina šumavského lesa není tvořena přirozenými lesními ekosystémy a dochovaná skladba lesa je druhově nevhodná a oslabena biotickými a abiotickými činitely. Odbornou analýzou bylo definováno, že základní hrozbou takového lesa bude prudký rozpad stromového patra v bezzásahových územích a masivní nárůst holosečí v navazujících zásahových lesích se všemi negativními dopady na biotop lesa, funkce lesa a celkový lesní genofond. Výsledkem této vědecké analýzy byl návrh, aby přirozené procesy probíhaly na plochách, které budou vymezeny na základě odborné metodiky a schváleny na základě společenského koncensu. K takovému koncensu by měl sloužit proces projednávání zónace.  Na Šumavě byl ale uplatněn jiný fundamentalistický systém. Sytém, ve kterém bylo některými odbornými, politickými a ekofundamentalistickými strukturami vytvořeno prostředí jednostranného výkladu způsobu ochrany přírody a občanská společnost byla ponížena pouze na vymáhání názorů ekofundamentalistických skupin. Národní park Šumava se tak stal oblastí, ve které je účelově vymáhána jednostranná ochrana jednotlivých rostlinných a živočišných druhů namísto celkové ekosystémové ochrany.  Ve jménu takové ochrany přírodního prostředí je pak záměrně opomíjena a nerespektována ochrana životního prostředí jako celku. Když šumavské obce na takovou praxi státní moci upozornily žalobou prostřednictvím nezávislé soudní moci, tak nebylo u takto podané žaloby ani za čtyři roky zahájeno její projednávání. Žaloba byla podána Městskému soudu v Praze, pracoviště Hybernská, pod č.j. 6Ca 213/2008-133. Ochrana šumavské přírody se tak stala pouhou kamufláží skrytých hmotných, finančních, anebo jiných sobeckých zájmů jednotlivců či skupin, na úkor životní úrovně šumavských občanů a jejich  lidské důstojnosti.  Ve své podstatě je uplatňovaný režim ochrany v šumavských lesích i na úkor skutečné ochrany přírody, jelikož ochrana jednoho živočišného druhu (kůrovců) je povyšována nad ochranu celku a nad všechny funkce lesa.

Žádáme tímto všechny oslovené osobnosti politického života, aby se se svojí státní a politickou vahou zasadili o ukončení nebezpečného polovědeckého experimentu, kterým je ničena a devastována přírodní a kulturní šumavská krajina, její funkce a hodnoty. Hodnoty, pro které byla Šumava nazývána Zelenou střechou Evropy. Umělá gradace kůrovců, namnožených v nesmyslně vymezených bezzásahových zónách, účelové obstrukce ve správních řízeních ze strany některých odborných, politických a fundamentalistických ekologických struktur a účelové polopravdy a lži ze strany těchto struktur, jsou příčinou vzniku tisíců hektarů holosečí v tzv. zásahových lesích centrální Šumavy. Výsledkem jsou rozsáhlé škody nejen na lesním biotopu a na lesním genofondu vysokohorského lesa, ale také na šumavské přírodě a krajině, která tak dávno nesplňuje cíl národního parku, kterým je setkávání člověka s nedotčenou přírodou.  Žádáme Vás, abyste se v rámci své politické kompetence účinně zasadili na Šumavě o odborný, demokratický a nefundamentalistický dialog k problematice Národního parku Šumava. Žádáme Vás, abyste se v rámci své státní a politické kompetence zasadili o ukončení účelově lživé, podvodné a hysterické šumavské kampaně. Žádáme ministra životního prostředí České republiky, aby urychleně rozhodl o strategii Správy Národního parku Šumava a s touto strategií seznámil obyvatele Šumavy. Žádáme vás, aby byla na Šumavě respektována práva místních obyvatel. Šumavský lid nemůže roztáhnout křídla a poodletět do jiné lokality. Šumavský lid se důrazně ohrazuje i proti politickým návrhům, aby se ze Šumavy vysídlil.

Ve dvacetileté historii navštívilo Národní park Šumava bezpočet zástupců vrcholné politické reprezentace České republiky, aby se seznámili s jeho problémy a případně navrhli jejich řešení. Národní park Šumava byl v roce 1991 vyhlášen politickým rozhodnutím na základě souhlasu místního obyvatelstva Šumavy. V demokratické společnosti by si nemělo domorodé obyvatelstvo vybojovávat respektování svého názoru v problematice, týkající se jejich života, domova, práce a ochrany vlastnictví. Na Šumavě jsou tato demokratická práva plánovitě a pravidelně nerespektována a pošlapávána.

Pokud má být v území Národního parku Šumava nadále postupováno stejným způsobem, pak vás žádáme, abyste se účinně zasadili o zrušení usnesení Vlády České republiky č. 163/1991 a o změnu zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, které povedou ke zrušení Národního parku Šumava.


 

Naposledy změněno: sobota, 13 srpen 2011 09:44

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Lesnictví

Hlasujte v anketě uvnitř článku! 17. listopad 1989 odstartoval svobodný vývoj naší společnosti a změny se projevily všude, tedy i v lesním hospodářství. U příležitosti...

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby