Přihlásit

Vědci zkoumali, zda mohou vrty ohrozit zásobu podzemní vody v lužních lesích

Lužní lesy jsou významnou součástí naší krajiny. Většina z nich se nachází v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, v Litovelském Pomoraví, v aluviu Labe a Odry. Bohužel stále podléhají silným zásahům člověka. Jedná se mimo jiné i odčerpávání podzemních vod, jichž jsou lužní lesy významnou zásobárnou.

 Foto: Lužní les v CHKO Litovelské Pomoraví. Autor: Jan Řezáč

Zda vitalitu lužního lesa ovlivňuje dlouhodobé jímání pitné vody z okolních vrtů, zjišťovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledkem jejich práce je komplexní metodický přístup ke studiu vlivu jímání pitné vody na vitalitu ekosystému lužního lesa v CHKO Litovelské Pomoraví.

Autoři testovali hypotézu, že pokud má jímání vody z vrtů významný vliv na ekosystém lužního lesa, nejvíce se to projeví v blízkosti lokality odběru. Naopak nejméně se jímání projeví na lokalitě nejvíce vzdálené od jímacího vrtu a zároveň od koryta řeky Moravy. Zájmové území Litovel – Čerlinka je z hlediska jímání vody z hloubkových vrtů využíváno již od počátku 20. století a intenzivně od 60. let minulého století.

Pro účely výzkumu byly vymezeny tři výzkumné plochy na třech lokalitách:

1 - Čerlinka v těsném okolí jímacích vrtů (40 m) na levém břehu Moravy ve vzdálenosti cca 500 metrů od řeky,

2 - na pravém břehu řeky Moravy ve vzdálenosti 2 kilometrů od jímacích vrtů a vzdálená cca 100 metrů od řeky Moravy v NPR Vrapač,

3 - na pravém břehu řeky Moravy ve vzdálenosti 2,8 kilometru od jímacích vrtů a 70 metrů od koryta řeky. Zde výzkumníci použili rozmanité metody, které umožňují identifikovat odezvu lužního lesa na případnou změnu vodního režimu.

Na výzkumných plochách se hodnotilo a měřilo:

• Hodnocení vlhkosti lokalit prostřednictvím bioindikace bylin
• Hodnocení zdravotního stavu dubu letního a jasanu ztepilého
• Dendrochronologické hodnocení radiálního přírůstu dubu letního a jasanu ztepilého
• Měření vodního potenciálu listů
• Měření transpiračního proudu
• Měření obvodových změn kmene elektronickými pásovými dendrometry

 

 Foto: Lužní les v CHKO Litovelské Pomoraví. Autor: Jan Řezáč

Dosažené výsledky naznačují, že lužní les na zkoumané lokalitě 1 s odběrem vody nevykazuje žádné dlouhodobé změny, které by ho odlišovaly od ostatních dvou zkoumaných lokalit. Změny nebyly zaznamenány ani v bylinném patře, ani v šířce letokruhů u zkoumaných druhů. Bylinné patro je považováno za citlivý indikátor ekologických podmínek, včetně dostupnosti vody. Na nedostatek vody v půdním profilu stromy reagují výrazným snížením přírůstu. V případě námi analyzovaných stromů nebyly zaznamenány významné rozdíly v tloušťkovém přírůstu mezi lokalitou 1, kde dochází k jímání vody a kontrolními lokalitou 2 a 3; lze tedy usuzovat, že na lokalitě 1 nedošlo ke změně dostupnosti vody v rhizosféře dřevin," shrnují své poznatky autoři studie.

Za klíčovou metodu lze podle nich považovat dendrochronologii, která umožňuje srovnat vitalitu stromů i daleko do minulosti. Rovněž metody hodnocení zdravotního stavu, bioindikace bylin a měření transpiračního proudu se ukázaly být velmi vhodné, protože umožňují zpětně vyhodnotit dlouhodobé změny.

Po vodohospodářských úpravách v nivě řeky Moravy v 70. letech 20. století došlo k výrazným změnám hydrologických poměrů. Výsledkem úprav byl mimo jiné celkový pokles úrovně podzemních vod, snížená vitalita stromů, ubývání a mizení druhů vázaných na trvale vlhkou a mokrou rhizosféru a vysoko položenou hladinu podzemních vod.

Na konci 80. let 20. století si lesníci uvědomili možné katastrofální důsledky vodohospodářských úprav na ekosystémy lužních lesů. V 90. letech ve spolupráci s hydrology a dalšími odborníky realizovali projekty na přivedení vody zpět do nitra lužních lesů. V lesích se po mnoha letech opět objevily biotopy mokřadů s trvalým či periodickým zaplavením. Výrazně se zlepšila i vitalita lesních porostů, nicméně rozsah mokřadních biotopů a frekvence záplav byly stále výrazně nižší než před začátkem vodohospodářských úprav.

Podrobný článek o tomto výzkumu naleznete zde.

Autoři studie: Martin Šenfeldr, Tomáš Žid, Radomír Řepka, Martina Hájíčková, Samuel Lvončík, Petr Maděra

Podle TZ VÚLHM, red.

 

Naposledy změněno: středa, 20 prosinec 2017 10:07

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Lesnictví

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4...

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být...

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

Lesnictví

Sezóna aktivní ochrany proti kůrovcům a dalším hmyzím škůdcům právě začíná. Projekt KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz) vstupuje do čtvrtého roku provozu. Aplikace je již připravena na...

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Lesnictví

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby