Zemědělci budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh dnes schválila vláda, potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Stát bude také přerozdělovat o 640 milionů korun víc na podporu lesníků. Příspěvky by měly pomoci sázení zpevňujících dřevin, podporovat drobnou zvěř ve volné krajině nebo snižovat škody způsobované větší zvěří na lesních porostech.
Loni dal stát prostřednictvím příspěvků na hospodaření v lesích 341 milionů korun, příspěvky na myslivost byly za 13 milionů korun. V současnosti ministerstvo příspěvky poskytuje na ekologické hospodaření v lesích, obnovu lesních porostů do 40 let věku, opatření k obnově lesů poškozených imisemi nebo na zlepšování životního prostředí zvěře, podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního či na chov a výcvik loveckých psů a dravců, uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k novele.
Skoro třetinu peněz, 200 milionů korun, na vyšší příspěvky chce ministerstvo vzít ze svého navýšeného rozpočtu na opatření pro boj s kůrovcem. Zbývající peníze hodlá získat v rámci své rozpočtové kapitoly, pokud peníze nenajde, bude příspěvky snižovat. Návrh také zvyšuje o 11 milionů korun náklady na krajské úřady.
Ministerstvo chce dále zvýšit podporu umělé obnovy melioračních a zpevňujících dřevin o 33 procent, což bude stát o 48 milionů korun více, a rozšířit podporu pro umělou obnovu základních dřevin. Naopak omezí podporu pro výsadbu smrku ztepilého pouze na vyšší polohy, což bude stát 65 milionů korun. Na umělou obnovu po nezdaru prvního zalesňování půjde o 50 milionů korun více.
Zastřelilo se málo divočáků, myslivci dostanou za odlov odměny
Vláda v novele plánuje také zavádět tzv. zástřelné. Sto milionů korun by nově mělo jít pro myslivce, kteří budou lovit více divokých prasat, než byl průměr za poslední tři roky. Za každý zastřelený kus by měli dostat dva tisíce korun. „Systém je v návrhu novely nastaven tak, že zástřelné v navrhované výši 2000 Kč bude za každý ulovený kus prasete divokého nad tříletý průměr v dané honitbě. Zástřelné pak bude vypláceno uživateli honitby," řekl ČTK dříve mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Počet odlovených divokých prasat letos za pololetí meziročně klesl o více než 16.000 na 69.335. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy, kam lovci povinně posílají vzorky na kontrolu masa. Tento údaj se může lišit od oficiálních mysliveckých statistik, které myslivci zveřejňují vždy za takzvaný myslivecký rok, jenž končí březnem. Podle Miloše Ježka z Českomoravské myslivecké jednoty měli letos divočáci hodně potravy, a hůř se tak lovili, protože zůstávali ve skrytu v lesích.
Sucho se prodraží
Zemědělci a pěstitelé stromů dostanou dvě miliardy korun jako náhradu za letošní sucho. Úřad odhaduje letošní škody na deset až 11 miliard Kč. Aby byly řádně odškodněny nejvíce postižené podniky, kterým tržby klesly o více než 30 procent, bylo by potřeba 3,7 až 4,2 miliardy korun.
Podle programu schváleného Evropskou unií lze zemědělcům platit kompenzace pouze tehdy, pokud sucho zničí více než 30 procent průměrné roční produkce. „Nezbytnou podmínkou pro realizaci tohoto režimu podpory je zároveň skutečnost, že celková výše podpory nepřesáhne 80 procent skutečné výše škody," dodává materiál. Zemědělci budou muset dokládat, že mají pojištění alespoň na polovinu výměry dané plodiny. Pokud je nepředloží, odškodnění se jim sníží na polovinu.
Ministerstvo dohromady s Agrární komorou ČR vyčíslilo největší škodu u krmných plodin za 5,2 miliardy korun, dále pak u obilovin za 1,9 miliardy korun, u cukrové řepy za miliardu, u ovoce a zeleniny za 0,7 miliardy, u chmele za 600 milionů, u brambor a máku pak po 500 milionech. „Jedná se o hrubý odhad i vzhledem ke skutečnosti, že část zemědělské produkce nebyla doposud sklizena," dodal resort. U lesních školek jsou škody na sadebním materiálu v hodnotě 200 milionů korun.
Ministerstvo i kvůli škodám slíbilo zemědělcům větší zálohy na přímé platby ve výši 70 procent celkové dotace. Podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) však neudělalo dostatečné kroky. Stát podle ní měl povolit vynechání zasazování meziplodin, které stejně pořádně nevzešly, a dovolit širší možnosti pastvy pro dobytek. Ministerstvo se brání, že by tak porušilo evropské dotační podmínky.
Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho. Místo tohoto fondu by měl stát podpořit komerční pojištění proti suchu, uvedla v tomto týdnu ASZ.
