Přihlásit

Akademie věd ocenila mladé české vědce. Uspěla studie o vlivu mravenců na les i výzkum bahenních sopek na Marsu (ČRo - radiozurnal.cz)

Mezi 23 mladých badatelů, kteří před pár dny získali významné ocenění akademie – Prémii Otto Wichterleho za rok 2018, patří i Veronika Jílková z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd a geolog Petr Brož. Zatímco mladá vědkyně studuje život lesních mravenců a jejich vliv na půdu, nadějného geologa zajímá, jak se liší geologické procesy na povrchu Marsu od těch pozemských.

Mravenci jsou ekosystémoví inženýři
O život lesních mravenců se Veronika Jílková začala zajímat v rámci své bakalářské práce. Jejich působení na lesní ekosystém ji zaujalo natolik, že se jim rozhodla věnovat i ve své další práci. Jsou to doslova ekosystémoví inženýři, říká o nich úspěšná vědkyně.
Jádro mravenčí kolonie tvoří královna, která produkuje potomstvo a může žít až několik desítek let. Nejdůležitější roli v mraveništi mají dělnice, které se zpočátku především starají o hnízdo (o královnu a vajíčka) a během svého života, který může trvat jeden rok i několik let, se postupně propracovávají až ke sběru potravy.
Samečci mravenců se rodí jen jednou za rok a jejich jedinou starostí je oplodnění královny. Po svatebním letu už nejsou vpuštěni zpátky do hnízda a umírají. Poté, co splnili svoji funkci, už se je ostatním mravencům nevyplatí krmit.
„O lesních mravencích je známo, že si staví obrovská hnízda a obývají kolonie čítající až kolem milionu jedinců. Proto v okolí svých hnízd sbírají obrovské množství rostlinného materiálu a potravy," vysvětluje Veronika Jílková.
Rčení „pilný jako mravenec" nemusí být tak docela pravdivé, upozornili američtí vědci. Vědecký tým z univerzity v Arizoně zkoumal jeden druh severoamerický mravenců a zjistil, že vůbec není pravda, že by všichni mravenci neustále pilně pracovali.
Dochází tak k ochuzování prostředí v okolí mravenišť a naopak k hromadění organického materiálu v hnízdě. „Za rok mravenci přestěhují až 50 kilogramů jehličí, 25 kilo hmyzí kořisti nebo 50 kilo medovice produkované mšicemi. A to všechno jenom na jedno hnízdo," upozorňuje odbornice.
Mravenci tak přispívají ke zvyšování rozmanitosti lesního ekosystému, která v monokulturních lesích tolik chybí. Právě to je podle Veroniky Jílkové jejich největší přínos přírodě.
Předtím, než odletíme na Mars
Držitelem Prémie Otto Wichterleho za letošní rok se stal také geolog Petr Brož, který zkoumá povrch Marsu. Tamní atmosférické a gravitační podmínky jsou od těch na Zemi značně odlišné, a proto i geologické procesy probíhají na Marsu jinak, než by se čekalo.
Studenti z Villanova University v americké Pensylvánii při pokusu vytvořili půdu, která je více než z 90 procent shodná s tou na rudé planetě. Chmelu se v ní daří, a proto teď chtějí zasadit i ječmen a na podzim uvařit první várku marťanského piva.
Petra Brože například zajímá, jak by se na Marsu mohly chovat takzvané bahenní sopky. Za použití vakuové komory, která simuluje atmosférický tlak na Marsu, proto pozoruje, jak se bahno v těchto podmínkách chová.
„Když na Zemi vyhřezne na povrch bahno o konzistenci zcukernatělého medu, začne se velice pomalu roztékat do okolí. Na Marsu ale zvětšuje svůj objem a nabobtnává vlivem působení plynu, který je uvnitř," vysvětluje geolog.
Jeho výzkum by měl mít v budoucnu i povrchu Marsu, nám může pomoci, až budeme připravovat zařízení pro práci na povrchu rudé planety.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

19°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 72%

Vítr: 6.44 km/h

  • 19 Zář 2018 27°C 15°C
  • 20 Zář 2018 28°C 13°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby