Přihlásit

Aleš Erber: Nedostatek dřeva je hrozbou i výzvou (drevoastavby.cz)

Podíl zastoupení dřevostaveb na trhu stále narůstá. Stejně jako sucho, vichřice nebo kůrovcová apokalypsa. Zdálo by se, že cena kalamitního dřeva, která je nižší až o čtvrtinu, ovlivní i cenu výstavby dřevěných domů. Statistické ukazatele ve stavebnictví, které udávají cenu za 1 m3 obestavěné plochy, to však nedokládají. Proč je stavební materiál ze dřeva dražší, než by mohl být? Opravdu hrozí, že nebude z čeho stavět? A mohou dřeviny jako bříza či jeřáb zachránit lesní prostředí i stavební trh?

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+11 # Lynx 2020-04-21 07:20
Klišé dnešní doby aneb jak z hrozeb výzvy učiniti :-)

Léta přehnané lpění na smrku, jeho nevhodné umělé šíření na nevhodná stanoviště a jejich degradace umělým smrkovým zalesněním. Vše ve jménu poručíme větru dešti.
Následná nezvládnutá kalamita. Nezvládnutá díky přebujelé byrokracii a špatnému řízení molochu jménem LČR. Systém semlel desítky bezejmenných lesníků, kteří lesu dali celý život a pracovali s nejlepším přesvědčením, že činí to, co bylo po nich požadováno shora a práci dávali více, než jen předepsaný počet odpracovaných hodin.

Dnes se kára zastavila a jedinci obdaření mocí, kteří byli u "řídících pák" i v době, která předcházela současné "flexibilně" formulují prohlášení a "programové cíle" podniku a najednou je z kalamity VÝZVA. :D :D :D
+4 # Vladimír Pelíšek 2020-04-21 08:16
Jedná se o typický rys české povahy, který dobře shrnul například spisovatel Škvorecký v románu Zbabělci. Blíží se fronta a ti největší kolaboranti a protektorátní zaprodanci zakládají občanské hlídky a jakože "odbojové" skupiny, přidávají se dokonce k partyzánům. V lesnictví je to dnes podobné, odtud všechny tyto skupiny, ať už v tomto článku, nebo ty "duchovní životy" sdružující zaryté staré plantážníky.
Jestli dnes existuje skutečně nějaká VÝZVA, tak taková, aby byli tito jedinci pojmenováni, přesně označeni a aby jim bylo zabráněno se nadále účastnit čehokoliv, kde by mohli pokračovat v páchání škod, tentokrát třeba pod pláštíkem "záchrany zeleného lesa" nebo "stabilizace trhu se dřevem".
Katastrofální sucho trvá už sedm let a stále se prohlubuje. Tito škůdci budou ale dál horovat za výsadbu boreálních dřevin v nížinách až podhůří, za situace, kdy je nejen nebude možné dopěstovat, ale většina sazenic se ani neujme. Tito parazité a vykukové dál zamořují smrkem buková stanoviště například v Hostýnských vrších (Držková, Vlčková) nebo západních či jižních Čechách (Písecko), ve 400 mnm, pár týdnů poté, co tam na obrovských plochách uschl tyrolský plantážní smrk. Po nich potopa, vždyť za pár dekád, až ty nové plantáže půjdou do háje, budou oni už dávno v důchodu nebo na onom světě. Je třeba tyto zemské škůdce včas zjistit a zabránit jim v dalším páchání této prokazatelně společensky škodlivé činnosti.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2020-04-09 11:59
Nic proti lesnickým úvahám pana Erbra.
Ale údiv nad cenami řeziva, jsou názor amatéra.
"Podíl zastoupení dřevostaveb na trhu stále narůstá. Stejně jako sucho, vichřice nebo kůrovcová apokalypsa. Zdálo by se, že cena kalamitního dřeva, která je nižší až o čtvrtinu, ovlivní i cenu výstavby dřevěných domů. Statistické ukazatele ve stavebnictví, které udávají cenu za 1 m3 obestavěné plochy, to však nedokládají. Proč je stavební materiál ze dřeva dražší, než by mohl být? Opravdu hrozí, že nebude z čeho stavět? A mohou dřeviny jako bříza či jeřáb zachránit lesní prostředí i stavební trh?"
Ceny řeziva udávají země, kde dřevo není - hlavně Asie a to není jen čína. Korea, Pákistán, indie. Čili našich pár milionů kubíků na to nemají žádný vliv.
Smrk tu jen tak chybět nebude a když ho tedy nahradíme DG, JDO a modřínem, tak bude přírůst ještě násobně vyšší. Douglaskovou kulatinu je možné těžit po 25 letech a do dřevostaveb je to jedno. Jen je zatím dražší, nic víc.
Takže bříza a jeřáb bude stále končit v kamnech.
A nic se nestane.
+12 # Vladimír Pelíšek 2020-04-09 15:25
Já tomu lpění na smrku taky nerozumím, a teď mluvím z dřevařského hlediska. Jedle obrovská dává ve 40 letech více hmoty než 80letý smrk. Douglaska to smrku taky nandává, má obrovskou ekologickou plasticitu (Kalifornie až Aljaška), a lesnicky se u nás zkoušela už za první republiky. Úspěšně, tyto dřeviny známe už desítky až stovku let a víme, že u nás fungují.
Tak proč pořád smrk, smrk, smrk? To je těm lidem opravdu jedno, že to za pár dekád skončí v kamnech?
+6 # aless 2020-04-09 20:59
Vážený pane,
kdyby jste si udělal čas, vstoupil do odkazu a přečetl text, tak byste zjistil, že jsem to napsal já. Je to úvod rekaktorky, která se mnou vedla rozhovor.

Takže váš obsah textu, kterým na mne útočíte a shazujete z neznalosti obsahu mé odpovědi, je odrazem vaše příštupu k textům. Nemějte mi to za zlé, ale je to fenomén doby, že lidi si utvářejí názor dle titulků a úvodníků. Kvůli tomu vzniká řada fám, neprav či polopravd. V odpovědi říkám ve směs to, co vy píšete. Omluvu nepište.

Za druhé: jsem Erber. Takže "pana Erbera", když už, jo :-)

Strašně rád bych s vaším závěrem textu o dostatku smrku souhlasil a věřil tomu, ale vzhledem k tomu, že jezdím tam a zpět republikou, tak tomu zřejmě nebude. A kdo jezdí a je znalý věci z terénu, umí pozorovat vývoj porostů, tak nejlépe ví, jak se věci mají. Tím bych vás, pane schutzmeister@iex.cz, rozhodně nechtěl podceňovat. Jistě jste lepší odborník na problematiku usychání smrku, pěstování smrkových monokultur a lesník než já ... soudím tak, z konverzací, které občas na tomto webu zahlédnu. Samozřejmě ještě obchodní s kulatinou a řezivem.

Vše dobré ...smrku a dalším dřevinám ZDAR!

S pozdravem
Aleš Erber

P.S. tímto považuji diskuzi za ukončenou
+2 # schutzmeister@iex.cz 2020-04-10 12:05
Většina lidí má svůj názor.
Jen si ho nechává pro sebe, aby nebyli za blba.
A je to velká škoda, protože každý se učí ne jen vlastními chybami, ale i chybami druhých.
Mě to baví a ani jako trotl se necítím méně cenný - prostě se tak víc dozvím.
V tom mým majlu chybí interpunkce - takže černej puntík připište na jméno Michal Schützmeister - což se čte s tvrdým Y po Š.
A co. :-)
+2 # schutzmeister@iex.cz 2020-04-10 12:49
Úplně mimo jsou k tomu zajímavá celosvětová čísla "odkud a kam".
http://www.fao.org/3/i7034en/i7034en.pdf
Papíru se vyrobí mnohonásobně nejvíc v Číně - a stejně ho dováží.
V Evropě vyrobí nejvíce pelet a stejně je dováží.
V Číně neroste žádná loupačka - dovezou jí z německa a francie a překližky téměř všechny vyvezou do USA.
Těžba v africe je naproti ekologickým kecům minimální a výsledně dřevo dováží. A většinu užijí na otop.
+5 # schutzmeister@iex.cz 2020-04-10 12:59
Cituji schutzmeister@iex.cz:

http://www.fao.org/3/i7034en/i7034en.pdf
.

A jo, češi tam jsou jako pátý největší exportér kulatiny, hned za Kanadou, ale jde o úplně jiná čísla - Kanada ke svým 10mil kulatiny přidává 35mil řeziva, takže v kulatině je to celkem řekněme 70mil kubíků, nepočítaje papír a štěpku.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

ČHMÚ zpřístupnilo mapu sumy efektivních teplot ve vztahu k rojení kůrovců

Lesnictví

Teploty mají významný na rychlost vývoje kůrovců. Čím vyšší jsou průměrné teploty, tím je vývoj kůrovců rychlejší. Proto vznikla nová mapová informace zveřejňující sumu efektivních...

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

ČSÚ: Nahodilá těžba v roce 2019 představovala 95 % těžby celkové

Lesnictví

Těžba dřeva vloni dosáhla 32,6 mil. m3 dřeva bez kůry, což představuje doposud rekordní objem vytěženého dříví. Došlo také k výraznému nárůstu plochy umělého zalesňování...

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

SLŠ: Průběh jarního počasí zásadně ovlivnil stav kultur v lesích

Lesnictví

Nízká půdní vlhkost po suché zimě, velké rozdíly v denních a nočních teplotách v první půlce dubna a výrazný deficit srážek v průběhu celého dubna...

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

LČR za rok dokončily 70 staveb v rámci programu „Vracíme vodu lesu“

Lesnictví

Desítky nádrží, tůní a mokřadů, přírodní koryta potoků – Lesy České republiky vrací lesům a krajině vodu. V rámci největšího programu v historii státního podniku...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby