Přihlásit

Boj proti kůrovci (ČRo Plus)

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Kůrovcová kalamita, která je podle odborníků dosud největší na území České republiky, zasáhla oblast severní a střední Moravy a Slezska. Zasažené jsou rovněž lesy na jihu Čech a Moravy, situace s lýkožroutem není dobrá ani v podhůří Šumavy. Několik nových ohnisek kůrovceodhalily v pátek v Olomouckém a Zlínském kraji také monitorovací lety nad lesy. Lesníci kvůli tomu budou moct rychleji odstranit kůrovcem napadené stromy. A Radiofórum se vás tedy dnes ptá, co si o zvýšeném výskytu kůrovce myslíte? Máme se mu intenzivně bránit, nebo si příroda poradí sama? Jak je podle vás nepříznivé pro další lesy, když se dřevo napadené kůrovcem převáží po České republice? A jak moc můžeme v národních parcích nechat na přírodě, aby si s kůrovcem poradila sama? Rozlišovali byste, jestli se jedná o národní park a o běžný les? Těšíme se i na vaše názory. Můžete nám je telefonovat. Naše číslo do studia je 221 552 777. Můžete nám psát i na Twitter, na Facebook a také na naši webovou aplikaci, a právě na Twitteru máme i anketu, ve které se vás ptáme: Máme se intenzivně bránit proti kůrovci, anebo si příroda poradí sama? Takové bude dnešní Radiofórum. Věra Štechrová přeje dobrý poslech. 

oznámení 
Radiofórum. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A naším dnešním hostem je Otakar Holuša, profesor Lesnické dřevařské fakulty Mendelovyuniverzity Brno a také specialista ochrany lesa. Dobrý den. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Dobrý den. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Pane Holušo, je ta eskalace problému na Moravě dlouhodobá, anebo se jedná spíš o otázku posledních měsíců? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Co týče kůrovcové kalamity, tak v podstatě problémy s lýkožrouty a škodami na lesích my už máme od devadesátých let, tedy od konce dvacátého století, takže není to nic nového. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A kdy ten problém vyeskaloval právě na Moravě? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
No, dalo by se říct, v některých územích rok 95, 96 – to byl následek toho sucha roku 91, 92. Tak v podstatě eskalace byla lokální. Lesní správa Opava, ta to zažila v těch devadesátých letech, pak se k tomu přidalo území Lesní správy Jablunkov, to je ta nejvýchodnější část České republiky, Frýdek-Místek a podobně. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A když se teď podíváme na to napadení kůrovcem na Moravě, může být ta situace ještě horší, anebo už jsme v té pomyslné křivce někde na vrcholu a teď už tedy budeme jenom likvidovat ty napadené lesy, které budou ubývat? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
No, já bych nechtěl prognózovat, protože příroda je nevyzpytatelná. Nicméně pokud trend počasí bude takový, jaký je doposud, předpokládejme, že nám nepřijdou nějaká chladná období, tak jak byl rok třeba 1981, kdy byl velice deštivý rok, 1993, a tu kůrovcovou kalamitu by brzdil, případně nějak rychle ukončil, ale to asi nám nehrozí, tudíž počasí bude mít stejný trend. Druhým problémem je samozřejmě společensko-politický aspekt, tudíž struktury organizací ministerstvech budou zachovány, tak jak jsou v dnešní době nastaveny, tak nechci být skeptik nebo nějaký negativní prognostik, tak možná za vrcholem ještě nejsme. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
To znamená, že by se dalo udělat víc pro to, aby se kůrovec nešířil? Nebo něco jinak? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Já vám odpovím slovy našeho velkého továrníka pana Bati: vždycky existuje druhá cesta. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A jaká je ta cesta, kterou teď na Moravě jdeme? Já se teď schválně nebavím o národníchparcích, protože k těm se dostaneme za chvíli, tam je situace jiná. Tak v těch lesích, nazývejme je třeba hospodářské lesy, tak tam se teď prostě kácí napadené lesykůrovcem napadené stromy. Co se dělá dál a co by se mohlo dělat jinak? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Přesně tak. Nám to udává legislativa, ale vychází to z logiky věci. Nikdo nechce na svém majetku pěstovat, chovat nějaké škůdce, kteří by vám sežrali tu úrodu nebo ty rostliny, které tam máte. U nás se to tedy v lesnictví týká dřevin, to znamená, že se snažíme bojovat proti těm škůdcům všemi dostupnými prostředky tak, aby se nešířil, protože přece jenom chceme ty lesyzdravé a chceme z nich mít nějaký užitek. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
No a teď pardon, já vám do toho skočím, nejsme stále o krok pozadu, protože kácíme ty napadené stromy a ještě takovou rychlostí, že samozřejmě nestihneme hned všechny pokácet, co jsou napadené, a mezitím, než my je vykácíme, tak už se nakazí ty zdravé stromy

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Samozřejmě, když už máme kalamitu v takovém rozsahu, tak jednoznačně musím říct ano, jsme pozadu. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Tak, a jak to udělat, abychom nebyli? Nebylo by tedy produktivnější kácet nějaké ty průseky, aby se ta nákaza nešířila? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ne, protože v tuto chvíli máme co do činění se stavem té populace těch lýkožroutovitých druhů, že ta jejich početnost je tak obrovská, že v podstatě všechny dostupné prostředky, které my zcela standardně aplikujeme, tak selhávají. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Já vím, že například v Českém Švýcarsku řekli, že končí s bojem proti kůrovci a nejenom tedy v té první zóně národního parku, ale že to prostě nemá cenu a že les si pomůže sám. Tak jsme už v té situaci třeba i v těch lesích tedy hospodářských? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Samozřejmě. To většina správců nebo vlastníků k tomu bude dotlačena, že už si řekne: "Ano, teď už to nemá smysl." Proto i dneska ta opatření ministerstva zemědělství, že jsou někde zóny, kde už se zasahovat nemusí, protože je to, tak jak říkáte, kůrovec už všechno sežral, tudíž tu suchou kůrovcovou hmotu už necháváme na místě a soustředíme se do těch částí, kde teprv ty škody nebo ta gradace toho poškození začíná. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Takže ještě tam se to ještě lokálně zastavit dá podle vás? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Lokálně zastavit? No, já bych to ani tak nenazýval. Možná zachránit to dříví, které vám tam stojí. Ty lesy v tom složení, kde nám dominuje smrk ztepilý, to už tady je omíláno v médiích již několik roků, kde nám dominuje smrk ztepilý, kde původně se nevyskytoval, to znamená – já to řeknu paušálně – zhruba nadmořské výšky od 850–900 m níž, to jsou stanoviště, kde smrkztepilý přirozeně se nevyskytoval posledních 3000 let. My jsme ho tam hospodářskou činností zcela logicky, protože smrk ztepilý zachránil v podstatě tady středoevropskou civilizaci před ohromnou devastací lesů a vymřením, takže jsme tam začali sázet hospodářské porostysmrku ztepilého, no a teď ty porosty v těchhle nadmořských výškách na těchto stanovištích samozřejmě mají největší problém přežít, lépe řečeno, jsou před tím rozpadem. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
My se teď zeptáme našeho posluchače pana Libora Šprysla, dobrý den. 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
Dobrý den. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Jaké řešení zastáváte vy? Vy jste spíš pro kácení těch napadených stromů, nebo byste nechal řešení na přírodě? 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
No, já teda takovou tu řeč tedy o těch parcích bude prý až posléze, jenom teď... 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ale klidně, ano... 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
Spousta fotografií stroj z Trojmezného, pralesa šumavskýho, který tedy samozřejmě tou revitalizací přirozenou prochází jako docela bezproblémově, ale zpátky na tu Moravu. On pan profesor samozřejmě to vidí z té své pozice za katedrou, čili při výchově budoucích lesáků, ale teď jsme to na té Moravě zažili tedy s hrabošem a ukázalo se – ejhle, ono to řešení možná existuje úplně jiný, než jsou tedy jako intenzivní boje. A samozřejmě ta situace už na začátku, i z jeho úst zaznělo, to obrovské sucho. Podívejme se v těch lesích na totální absenci přirozených tůní, potoků, prostě ty lesy jsou tak přeschlé, že samozřejmě ty stromy nemají šanci, a to už ani ne dokonce i ty ostatní, protože nejenže schne smrk, ale schnou modříny z Polabí, schnou borovice, schnou i listnaté stromy... 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A kde vy tedy vidíte to řešení? Asi déšť nezařídíme. 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
No ne, tak jednoznačně návrat vody tam, kde prostě byla samozřejmě, ať už jsou to celkem docela dobrý příklady z Krkonoš, kde tedy se začíná hodně brzdit odtok vody, ta aby tedy vznikaly přirozené tůně, které prostě budou tedy nějakým způsobem v době toho sucha suplovat ten deficit té vody, ale je to i o tom, že samozřejmě tam, kde zasněží, tak samozřejmě někde se to musí vsáknout, utužená půda na polích. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A jenom, abychom se dostali k těm stromům, vy si tedy myslíte, že pokud se podaří, aby nebylo takové sucho v lese, takže ty stromy budou odolnější? 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
Ty stromy jednoznačně budou odolnější. Prostě ta voda musí zůstávat v tom lese, utužení půdy v lese, těžká technika, to jsou všechno aspekty, které samozřejmě ničí ten les

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Dobře, pane Šprysle. Děkuji vám, na slyšenou. 

Libor ŠPRYSL, posluchač 
Na shledanou. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Poslouchá také pan Miroslav Kocián, dobrý den. 

Miroslav KOCIÁN, posluchač 
Dobrý den přeji. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Pane Kociáne, jak vy to vidíte? Měli by se stále tedy kácet ty napadené stromy? Je to řešení, nebo vidíte řešení jinde? 

Miroslav KOCIÁN, posluchač 
Víte, já, když jsem asi před 35 lety nastoupil poprvé do svého zaměstnání u lesů, tak mě staří hajní učili, že když se objeví kůrovčák, tak tam jde chlap s pilou a udělá tam celou nádržku. To znamená, vyřeže pár stromů ještě okolo, které můžou být napadeny. Když je tam kůrovcovékolo, tak tam strávil ten chlap celou šichtu, a hned se to dřevo buď odklonilo nebo vytáhlo. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
To už jsme teď nějak nestihli. 

Miroslav KOCIÁN, posluchač 
Lesy České republiky místo toho vypisovaly výběrová řízení na likvidaci kůrovcové kalamity a těžily pouze kůrovcové souše. Já, když jsem končil u lesů, tak jsme dělali kůrovcovou těžbu, a byly to jenom souše, ne napadené kůrovcem, takže 25 let jsme si tu toho kůrovce intenzivně chovali, pěstovali, aby se nám, když přijde to teplo, aby se nám přemnožil a dosáhl toho, co teďka dosáhl. To, co říkal můj předřečník s tou vodou, je stoprocentní pravda, on ten smrkvybere hodně vody, protože jen mělkokořenný, takže posbírá spoustu vody a ta voda chybí v tom lese. Hospodaření v tom lese je taková, že ta voda tam není. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A co tedy s tím teď? Počkat, až nám dorostou nové lesy

Miroslav KOCIÁN, posluchač 
V současné chvíli já osobně bych to viděl jako ty lesy... Prostě ten kůrovec dosáhne nějaké kulminace, ona přijde možná zima nebo něco, sejme ho to, my s tím už moc nenabojujeme, ve své podstatě, co je odsouzeno k zániku, zanikne. Tak výhoda toho smrku je, že když už cítí, že je konec, tak zaplodí, aby zůstala po něm ta nová generace a půjde do toho. Já bych se spíš věnoval tomu, co se bude dít s těma pasekama, s těma holinama, které se vykácely, protože jestliže se to začne zase šíleně zalesňovat smrkem, protože hospodářský plán je takový, jaký je a předepisuje pořád ještě někde snad 60 % smrků, tak se dostaneme do stejné roviny. Já bych to spíš opustil, nechal bych tu přírodu, ať si pomůže, nechal ty paseky 20 roků, ať rostou prostě způsobem, jakým rostou, a pak dělal rekonstrukci těch porostů a podsazoval pod nějaké ty meliorační dřeviny cílovou dřevinu v hospodářském lese. Ale tenhle boj bude na změnu myšlení, bude na změnu legislativy, na spoustu změn a mám obavu, že na to nikdo není ochoten nějak moc slyšet nebo aspoň z toho, co zatím registruju, tak je to spíš takový cimrmanovský úkrok stranou a přešlapování na místě. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Pane Kociáne, děkuju i vám, na slyšenou. 

Miroslav KOCIÁN, posluchač 
Pěkný den, na shledanou. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Otakar Holuša, profesor Lesnické dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, je s námi ve vysílání. Pane Holušo, souhlasil byste s panem Kociánem v tom, že se tedy netěžily ty napadené stromy, tak jak by se měly těžit, a že jsme si tak trochu toho kůrovce hýčkali, než přijde to pořádné sucho? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Samozřejmě. Naprostý souhlas, protože zásada té péče v těch hospodářských lesích je taková, jakmile se mi někde objeví jeden strom, nebo jak on řekl ohnisko, ihned asanuji, ihned z toho lesa vyvezeme, abychom nečekali, že se nám ta populace toho kůrovce zvýší a potom rozroste do takových rozměrů. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ještě k té druhé věci, o které mluvil pan Kocián. Co teď tedy bude s těmi – nejsou to louky, jak to říct? – holiny? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Holiny. Kalamitní holiny, ano. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Po těch vykázaných stromech. Opravdu platí, že se tam znovu musí vysazovat z velké části smrk

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ne. To vůbec není pravda. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A jak to tedy je teď? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
To záleží zcela na vlastníkovi. Dneska se v naší společností, a obzvláště v lesnictví nedělá nic direktivně, byť někteří to tak interpretují, že lesní hospodářský plán, který nám tady zavedla velice chytře Marie Terezie, abychom hospodařili podle nějakých pravidel, tak že je nějaké nařízení státu, není tomu tak. Je to nástroj vlastníka, aby on věděl, co tam má na tom svém majetku, a aby věděl, jak má hospodařit, takže co ten vlastník si do svého lesníhohospodářského plánu prosadí, to je čistě jeho věc. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A pokud bude mít chtít vlastník co největší zisky, nasadí tam smrk, protože nejrychleji roste, a jsme zase tam, kde jsme byli? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ne, ne, ne, není tomu tak, že dneska vám přináší největší cenový zisk ten smrk. To je chiméra, která se neustále tady mezi lesníky opakuje. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A jak to tedy je? Nejvyšší zisk je z čeho? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
No, tak samozřejmě z listnatých dřevin. Když si budete chtít nechat postavit dubové schody z masivu, tak ten rozdíl je v desítkách tisíc Kč. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ale ten dub roste mnohem déle. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Dub roste samozřejmě mnohem déle, ano, proto tady je ta odpověď, proč historicky jsme zaváděli ten smrk ztepilý, protože on v relativně krátké době dával to nejlepší zpeněžení, lépe řečeno, ukojil tu potřebu toho člověka po tom dříví, protože před 200 lety, kdy se zaváděl smrkztepilý... 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
...byla mnohem větší spotřeba, než je asi dnes. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Obrovský hlad, to bychom se divili, jak naše lesy byly devastované. To, co dneska zažíváme, není žádná devastace nebo nějaká kalamita, protože za Marie Terezie bychom se divili, jak lesyvypadaly, v podstatě neexistovaly přestárlé lesy, ty byly jenom c pohořích, v těch nepřístupných pohraničních pohořích. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Kde se těžit prostě nedalo. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Kde se nedalo, protože to bylo nepřístupné. A všechny pahorkatinky, ty byly vytěžené, vydrancované, a hlavně byly vyhrabány až na minerální půdu. Tím pádem i ty lesy byly méně /nesrozumitelné/, ale to jsme odběhli. Takže cenově samozřejmě dnešní vlastníci, kteří mají listnaté dřeviny a pohybují na tom trhu a produkují cenné výřezy listnatých dřevindub, ale i třeba /nesrozumitelné/ ořešák, dneska na mezinárodním trhu je ceněný javor klen, tak to zpeněžení je úplně někde jinde. Samozřejmě kratší době 40 60 let. Ten objem smrkového dříví, a to listnaté dříví je někde jinde a potom i ty cenové relace jsou samozřejmě někde jinde. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
My si teď poslechneme Martina Ambrose, také našeho posluchače. Dobrý den. 

Martin AMBROS, posluchač 
Dobrý den. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Jak vy se díváte na to rozšíření kůrovce po republice? Má cenu těžit, anebo už spíš nechat přírodu, zda si s tím poradí? 

Martin AMBROS, posluchač 
Tak určitě těžit, protože co s tím dřevem jako zase? Podle mě je to škoda nějakým způsobem to dřevo nechat jen tak ladem. To znamená za mě určitě vytěžit, co se dá, a hlavně chránit to, co se ještě zachránit případě dá, pokud to tedy vůbec je možné, protože skutečně ten systém není nastavený na to, že by takovouhle nějakou reakci na tu obrovskou kalamitu dokázal tak nějak reagovat. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Dobře, pane Ambrosi, děkuju vám mockrát. Na slyšenou. 

Martin AMBROS, posluchač 
Na slyšenou. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Poslechneme si pana Jana Kovanice, který se dovolal, dobrý den. 

Jan KOVANIC, posluchač 
Dobrý den, Jan Kovanic. Já bych chtěl poznamenat, že samozřejmě v chráněných územích, jako třeba byly Jizerské hory, co si pamatuju jako dítě, jak tam byly lesy, pak tam nebyly, netěžit. Nebo v těch rezervacích, kde tam kdysi byla rezervace mrtvého lesa, tak dneska by se měl ten les zachránit, protože už tam se obnovil ten les původní. A se týče boje proti kůrovci v hospodářských lesích, tak to je vždycky trošku o šajtlich, to je něco jako s tím hrabošem. Na jižní Moravě se teď přemnožili čápi, protože loví hraboše. Pokud tam bude daný ten jed, tak se otráví čápi. Všeho s mírou, přiměřeně, to kvůli zákonům nebo kvůli nějakým výkladům prý dokonce se vozily napadený stromy, ty odtěžené do zdravých lesů, a právě tím údajně se to rozšířilo. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
...se to také rozšířilo, ano, kůrovec

Jan KOVANIC, posluchač 
Ale chtěl bych jako se zeptat, protože mám informaci prostě z Izraele, kde se za 100 let na poušti vysázelo 240 000 000 stromů, a že tedy používají – jako ptal jsem se, když jsem tam byl, jestli mají problémy s kůrovcem a prý ne, protože si přivezli z Austrálie mouchy, které se živí dřevokazy. Chtěl bych se zeptat pana profesora, jestli o tom něco ví, nebo jaký má k tomu názor nebo jestli to je moje informace, protože to mám přímo od ředitelky toho... 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ano, dobře, předávám otázku. Děkuji za zavolání. Na shledanou. Otakar Holuša z Mendelovyuniverzity Brno. Pane Holušo, slyšel jste o tomhle přírodním boji proti kůrovci

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
O přírodním boji samozřejmě jsem slyšel. Vedeme o tom diskuse. Známe nějaké praktické výsledky. Neznám konkrétní situaci, jestli jsem to slyšel dobře, z Izraele. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ano, ano, že si přivezli mouchy z Austrálie, které se živí tedy právě kůrovcem

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ano, ano. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A nemají problém. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
To znamená, jednalo se asi pravděpodobně o nějaké borovice, možná nějaký cedr, nevím, které druhy na tamějších borovicích nebo druzích dřevin se vyskytovaly, nicméně ten biologický boj funguje, ale je tu velké "ale". Vždycky dovezete nějaký nový organismus do nové oblasti. Ono to zdánlivě může fungovat jednu, dvě sezóny, ale pokud nemáte otestováno, že ta parazitická vosička, kterou dovezli, nepřejde na nějaké příbuzné druhy nebo nepřeskočí a nezlikviduje vám nějaký domácí třeba vzácnější druh, tak je to vždycky trošku nebezpečné. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Prostě nasadit cizorodý element, nikdy nevíme, co to udělá. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Přesně tak. Nikdy nevíme, co to udělá. Máme tisíce, tisíce případů za posledních 200 let, ať to byl nějaký fytofág na nějakou zavlečenou rostlinu, ať to byl tady tenhle parazit, tak buď máme výsledky, že to s tou populaci neudělalo vůbec nic, anebo že jednoduše přesedlal na příbuzný domácí druh, který byl vzácnější a ten zdecimoval, případně zničil. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
My se teď podíváme na Facebook, tam Petr Voříšek píše: "Příroda si poradí sama. Každý přemnožený druh stihnou jeho vlastní epidemie, parazité, predátoři. Ona sama kůrovcovákalamita je zásah přírody proti smrkových plantážím, které člověk kdysi zasadil. My to vnímáme jako les, ale s tím to nemá nic společného. Spíš bychom se měli ptát, proč už lesníci 30 let masivně nesázejí buky a duby. To je důvod kalamity." Honza Kejklejsek píše: "Příroda si vždy dokázala poradit sama, dokud do toho nezačal šťourat člověk a jako pán tvorstva se jí nesnažil ovládnout – marně. I přes škody, které člověk způsobil, příroda řeší své problémy nejlépe sama. Sklízíme, co jsme zaseli." A Luděk Kvapil píše: "V národních parcích nekácet, příroda si poradí sama. V užitkovém lese kácet. To je už lidmi obdělávané území." A Tomáš Benjamin Vojtíšek dodává: "Příroda si poradí tak, jako to vidíme na Šumavě, kde ze starého suchého lesa vyrůstá les mladý a silnější." Tím jsme se možná dostali, pane Holušo, k těm národním parkům. Teď sledujeme v přímém přenosu ten velký spor mezi Jihočeským krajem a Národním parkemŠumava. Jihočeský kraj tlačí na Národní park Šumava, aby káceli v těch prvních zónách. A jak vy se na to díváte? Má cenu kácet v národním parku

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Já vám odpovím tak trošku uhýbavě. Ono se to nedá paušalizovat. Je chráněné území rozdílné od chráněného území. Spíš bych odpověděl, že my musíme hospodařit v té krajině komplexně, to znamená nemůžeme žádné jedno území vytrhnout a dát mu úplně zcela jiný režim. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A není národní park národním parkem právě proto, aby se tam nehospodařilo? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ano. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Aby tam zůstala ta příroda zachovaná? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ano, to máte pravdu. Ony jsou různé kategorie IUCN, to je zkratka Mezinárodní unie chráněných území a ona to škatulkuje, jaké území je nedotčené nebo částečně dotčené a tak dále. Když to srovnáme s jinými státy ve světě, my nemáme žádné území takové to úplně nedotčené, takovou tu pravou divočinu, jak je Yellowstoneský národní park nebo některé pralesy ve východních Karpatech nebo na Urale v Rusku, kde bychom si mohli dovolit úplně toto území izolovat, nezasahovat a nechat tam pracovat ty přírodní procesy. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A proč si to vlastně nemůžeme dovolit? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
No, střední Evropa tisíce let osídlena, Česká republika má dneska 10 000 000 obyvatel. Kdybychom tady měli takové obyvatelstvo, jako bylo za Karla IV., což nás bylo necelý 1 000 000 v českých zemích, tak bychom si mohli dovolit v těch pohraničních hvozdech mít národní parky. Ale vždyť to dneska všichni víme. Cyklisti jsou všude, borůvkáři jsou všude, houbaři jsou všude, i v těch posledních... 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
No, ale není to věcí rozhodnutí, jestli chceme nebo nechceme. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Ano, ano. Je to věcí rozhodnutí, co chceme. Takže jestliže si rozhodneme "chceme divočinu na Šumavě, nechť máme divočinu na Šumavě", ale potom znamená, vystěhujeme vesnice jak v bývalých Sudetech. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
No počkejte, v těch prvních zónách žádné vesnice nejsou. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
No, dobře, národní park beru. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ne, já jsem mluvila o té první zóně. A jenom mi řekněte z toho přírodního hlediska. Je tedy už teď jasné, že ta příroda, pokud se tam nezasahuje, si tedy poradí? 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Příroda si poradí vždycky. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Že tam vyroste nový les

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
I s člověkem. Samozřejmě vždycky tam něco bude. Ve střední Evropě vždycky bude, i když to byly Haldy na Ostravsku, které vypadaly nezalesnitelně, tak dneska tam máme les. Je tam nějaký přípravný les s lípou malolistou, javor klen, bříza a podobně. To znamená, že i ty holiny, které teď tady vzniknou a my bychom je nezalesňovali, tak si opravdu ty přírodní procesy poradí a bude tam nějaký les, ale spíš je otázka – máme lesnictví od dob Marie Terezie jako uvědomělou lidskou činnost, tak jak zemědělství, tak jak všechno ostatní, chceme teď v dvacátém prvním století opravdu to lesnictví odsunout do jenom takového přihlížení na přírodní procesy, když tam byly hospodářské lesy posledních 200–300 let? 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Ale teď mluvíme o hospodářských lesích. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
V těch parcích. A druhá věc je, jak já jsem říkal, máme krajinu, v které hospodaříme. Nemáme žádné území, které bychom mohli nechat tady tomu přirozenému vývoji, i když ta Šumavavypadá velice pěkně, zmlazuje se tam. Můj dotaz vždycky je: a kdo vám tam donese buk lesní, jedlí bělokorou, javor klen, který tam ti naši předkové před těmi 200 lety vykáceli? A vzhledem k tomu, že v okolí nejsou žádné velké segmenty těch dřevin, tak samozřejmě ta semena se tam nedostanou v dohledné době. Ony se tam dostanou za 1000, 2000 let a ta následná generace zase bude mít jakousi jenom polopřirozenou skladbu. To, co tam teď vzniká, zase vznikají porosty byť z přirozené obnovy a přirozenou dynamikou, vznikají porosty s dominanci smrkuztepilého s příměsí jeřábu ptačího. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
Říká Otakar Holuša, profesor z Mendelovy univerzity Brno, specialista ochrany lesa. Děkujeme, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou. 

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa 
Na slyšenou. 

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka 
A my jsme se vás dnes ptali na Twitteru, jestli se máme kůrovci intenzivně bránit, anebo si příroda poradí sama. 51 % z vás řeklo, že si příroda poradí sama, naopak 31 % říká intenzivně se bránit. Takové bylo dnešní Radiofórum, užívejte lesa. Věra Štechrová přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus a bude s vámi Jan Burda už za pár minut hned po aktuálních zprávách.

 

 

Komentáře   

+13 # schutzmeister@iex.cz 2019-08-20 11:28
Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa
Ne, ne, ne, není tomu tak, že dneska vám přináší největší cenový zisk ten smrk. To je chiméra, která se neustále tady mezi lesníky opakuje.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A jak to tedy je? Nejvyšší zisk je z čeho?

Otakar HOLUŠA, specialista ochrany lesa
No, tak samozřejmě z listnatých dřevin. Když si budete chtít nechat postavit dubové schody z masivu, tak ten rozdíl je v desítkách tisíc Kč.

Střílí si z nás - nebo je to v tom Brně fakt učí ???
Srovnávat hektarový výnos s cenou schodů ???
Nebo nemá šajn o cenách - tedy v nekalamitních letech ???
Čím to tedy je, že se v zemi, kde je 50% listnáčů těží jen cca milion a z toho je půlka v palivu ???
To mě teda vysvětlete .

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

NP Šumava se kvůli ceně dřeva dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dřeva dostal do finančních potíží

Lesnictví

Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí...

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Lesnictví

V průběhu roku 2019 Lesnická práce a PEFC ČR realizovaly tři lety nad vybranými oblastmi České republiky s cílem objektivně přiblížit lesnické veřejnosti zdravotní stav...

Senát schválil novelu lesního zákona

Senát schválil novelu lesního zákona

Lesnictví

Aktualizováno 2. 11. 2019 K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci novela lesního zákona, kterou 31. 10. schválil Senát. Zavede mimo jiné...

Lesy ČR zahájily hodnocení tendru 2020+, účastní se ho 32 firem

Lesy ČR zahájily hodnocení tendru 2020+, účastní se ho 32 firem

Lesnictví

Aktualizováno 1. 11. 2019 Do sedmimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva 2020+ v letech 2020 až 2024...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby