Region – Kvůli nouzovému stavu, do kterého vygradoval problém smrkových porostů, svolal hejtman kraje Ivo Vondrák kalamitní štáb. Úkolem této pracovní skupiny je hledat společná řešení k zabránění dalších negativních dopadů kůrovcové kalamity. Minulý týden ve středu se členové štábu poprvé setkali na krajském úřadě.
„Lesy v Moravskoslezském kraji dlouhodobě chřadnou.
Nejprve byly napadeny smrkové lesy na místech, která dnes považujeme za nevhodná. Ovšem kalamita se šíří i do oblastí, které jsou pro růst smrku optimální. Situace vygradovala do stavu, kdy bylo svolání kalamitního štábu nutné," uvedl hejtman kraje Ivo Vondrák. Členy pracovní skupiny jsou zástupci nejvýznamnějších vlastníků lesů v kraji, dotčených orgánů státní správy lesů, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a odborného vědeckého pracoviště.
V LESÍCH CHYBÍ DĚLNÍCI
Kraj vlastníkům lesů přislíbil maximální podporu a spolupráci.
„Na prvním setkání kalamitního štábu jsme se zástupci vlastníků lesů diskutovali o nesnázích, které je provází při zpracování kůrovcového dříví. Jedná se hlavně o problém s odbytem vytěženého dříví a nedostatkem pracovníků v dělnických profesích, se kterým se potýká celé odvětví lesního hospodářství," řekla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jarmila Uvírová. Doplnila, že i když se na současném stavu lesů projevují klimatické změny, brzký nástup letošního jara s vysokými teplotami a enormní sucho, není namístě opomínat zákonné povinnosti vlastníka, jenž má činit opatření, která šíření škodlivých činitelů zabrání.
„Jsme připraveni poskytnout z rozpočtu kraje prostředky a pomoci tak lesníkům kůrovce zastavit. Ve spolupráci s vlastníky lesů vytvoříme dotační program, který vhodně doplní dotační tituly vypsané ministerstvem zemědělství. Chceme ale pomoci zabránit šíření kůrovcové kalamity nejen finančně, ale také v komunikaci s vládou České republiky, která by měla kalamitu jako majoritní vlastník lesů na území kraje řešit. Proto je intenzivní spolupráce s vlastníky lesů nezbytná," řekla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová a dodala, že kraj bude také pomáhat při vyhledávání pozemků pro sklady dříví a bude i nadále usilovat o opravy silničních komunikací, které byly poškozeny odvozem kůrovcového dříví. Další zasedání proběhne v září.
Na území Moravskoslezského kraje je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku. Škody po kůrovci jsou patrné například na masivu Ondřejníku.
Komentáře
Která to pod Beskydami jsou?
Která, když ještě na Pustevnách (1020 m.n.m.) je přirozená biková bučina s jedlí? Když ještě na Čertově Mlýně (1207 m.n.m.) je vitalita smrku nižší než vitalita jedle a buku? Když mezi Čertovým Mlýnem a Kněhyní válcuje náletový buk smrk stejně, jako někde v pahorkatině?
Pár tzv. vědců kdysi shrne nějaké pseudopravdy o smrku, a stovky a tisíce lesníků se jich pak, staletí nato, budou držet jako klíšťata.
Smrk nepatří v oblasti vnějších západních Karpat nikam kromě poloh nad 1050 metrů, a i tam pouze jako příměs. Jenže uznat to, to by znamenalo přiznat, že příroda to umí lépe než tradiční lesník, a toho se asi veřejnost jen tak rychle nedočká:-(
Proto vznikly lesnické disciplíny jako např. ochrana lesa, pěstování lesa či těžba lesa, aby ty plantáže bylo možné dopěstovat relativně nepoškozené do žní, kdy dají maximální zisk. Tomu zase slouží další lesnická disciplína taxace, dnes zvaná hospodářská úprava lesů (už zase děláme spíš taxaci než HÚL).
Jo, až někdo začne platit za služby, pak začnu kalkulovat. Ale dnešní dotace jsou v provnání se zemědělským jenom výsměch (i když se na ty drobáky leckteří nechají nachytat).