Když je teplo, rojí se kůrovec a ničí naše lesy. Při dešti vylézá plzák španělský a decimuje vše zelené. Mandelinka bramborová si zase dokáže vypěstovat odolnost vůči chemickým postřikům. Za každého počasí a za každých podmínek se zkrátka najde nějaký škůdce, kterému se daří...
Škůdce je podle oficiální definice živočich, který jakýmkoli způsobem vadí člověku v jeho činnosti. Věda zabývající se přemnožováním (gradacemi) škůdců se nazývá gradologie. A s kým mají gradologové poslední dobou největší práci? Přední příčku zaujímá kůrovec, který systematicky ničí naše lesy a opatřením proti jeho šíření jsou mu, zdá se, pro smích.
Kůrovci jsou brouci, kteří se vyvinuli už na konci druhohor a dnes patří se šesti tisíci druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. Vyskytují se po celém světě, v lýku i ve dřevě naprosté většiny stromů a také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů.
V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Základem úspěšné obrany je včasné nalezení všech napadených stromů a následné přednostní těžení kůrovcem napadeného dřeva.
Za asanaci ovšem nelze považovat pouhé vyvezení napadeného dříví z lesa, protože kůrovec je dobrý letec a do lesa se vrátí.
Asanací se rozumí jak odkorňování stromů, které je účinné ve stadiích vývoje larvy a kukly, tak chemické postřiky, které nemají z hlediska vývojového stadia omezení. Na počátku rojení lze množství kůrovců, a tím i napadených stromů snížit také pomocí odchytů kůrovců do lapačů. Není efektivní soustředit kapacity na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu smrků, které již nemají kůru, lze odložit do konce roku 2022. Prioritou má údajně být provedení těžby a asanace stromů, kde se kůrovci ještě vyskytují a hrozí jejich vyrojení.
Celý článek najdete v Deníku Víkend.
