ŠUMAVA Senát vrací úder. Podobně jako slavný film režiséra George Lucase ze série Hvězdných válek by se mohla jmenovat nová epizoda z projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
Na začátku loňského prosince ji poslanci ústavní většinou 121 hlasů schválili a poslali k projednání senátorům. Ti ji ve středu odmítli, vrací ji poslancům, a navíc přidali i své pozměňovací návrhy, které by podle kritiků znamenaly konec ochrany přírody v českých národních parcích.
„Tyto komplexní změny by způsobily, že národní parky by možná zůstaly na papíře, neodpovídaly by ale žádnému uznávanému pojetí národních parků ve vyspělém světě. Dostali bychom se do paradoxní situace, kdy by v nich byla příroda chráněna méně než v chráněných krajinných oblastech druhé kategorie," říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten přitom přímo při jednání senátory přesvědčoval, aby podpořili návrh z dílny jeho ministerstva. „Přijetím tohoto zákona Šumava neuschne," vysvětloval.
Senátoři ale nakonec 54 hlasy ze 72 přítomných podpořili vrácení novely poslancům. A schválili i 30 bodů, které předložil táborský senátor Jaroslav Větrovský (ANO) a ústavně právní výbor. Podle nich by měl mít například rozvoj obcí v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody. Obyvatelé v nejcennějších přírodních územích by navíc měli získat větší vliv i při stanovení nových zón. A velkou část lesů by chtěli senátoři využívat k trvalému lesnímu hospodaření. Horní komora parlamentu chce umožnit také odstřel všech druhů zvěře v případě, že se na území národních parků přemnoží, nebo údržbu asfaltových cest v oblastech ponechaných přírodnímu vývoji.
Senátoři navíc odmítli i kompromisní 15leté moratorium. Podle něj by nebylo možné zonaci v parcích stanovenou dobu měnit. „Na navrhovaných změnách se shodly obce, kraje i zástupci integrovaných záchranných systémů. Ministerstvo sice tvrdí, že novelu intenzivně připravovalo i se zástupci těchto institucí, ale zřejmě ne příliš důkladně, a nebo tyto připomínky nechtěli úředníci slyšet," míní starosta šumavské Kvildy Václav Vostradovský (STAN).
Ten jednání sledoval přímo v Praze a jeho výsledek vítá. „Obce byly většinou proti vládnímu návrhu. Když to vezmu z pohledu Kvildy, podstatná část území od ní až k hranicím by byla v bezzásahové zóně. Nachází se tam ale třeba naše zdroje vody. A ještě nikdo mě nedokázal přesvědčit o tom, že by nebyly v budoucnu v ohrožení," podotýká starosta.
Šumava, zásadní místo sváru
Podle kritiků vládního návrhu není možné vytvořit zákon pro všechny národní parky. A nejdůležitějším místem sváru byla jako obvykle Šumava. „S devíti obcemi uvnitř parku a dvaceti, které tam mají části katastrů, je prostě odlišná. A nechceme, aby její osud řídili jen lidé z Prahy, ale mohli ho ovlivnit i krajská zastupitelstva nebo obyvatelé obcí," říká senátor za Českokrumlovsko Tomáš Jirsa (ODS) s tím, že proti vládní podobě novely byly i Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a také Jihočeský a Plzeňský kraj. „Teď se budeme snažit přesvědčit poslance, aby hlasovali pro senátní verzi novely," dodal.
Ministr Brabec doufá v opak. Připustil, že v Senátu čekal tvrdý odpor. I proto, že poslanci na podzim 2014 odmítli návrh zákona o Šumavě, který připravili senátoři. „Je to dlouhodobý spor. Byli jsme proto připraveni přijmout i některé avizované pozměňovací návrhy. Balík, který předložil ústavně právní výbor, ale obsahoval i naprosto nepřijatelné body, které by ochranu naší přírody vrátily před rok 1990," popisuje ministr.
Podle něj proto budou poslanci nakonec rozhodovat o prosté budoucnosti všech českých území s nejvyšší ochranou. „V této situaci bude nutné zamítnout senátní pozměňovací návrhy a většinou prohlasovat návrh tak, jak Sněmovnu již jednou opustil. Nebo bude hrozit faktická likvidace národních parků," varuje ministr.
Aby novela prošla tak, jak doufá ministr, si přeje i starostka Lenory Jaroslava Krnáková. „Věřím, že by to na Šumavu přineslo uklidnění. Jsem dlouhodobým zastáncem ochrany přírody a obzvláště její současné koncepce. Ochrana přírody na Šumavě musí být na prvním místě. Žiji tady celý život a myslím, že i díky národnímu parku je to krásný a rozvíjející se region," míní.
Komentáře
Před hospodou nás nikdo nevítal chlebem a solí. To pejsci ani při nejlepší vůli nedovedou. U dveří hospody totiž drželo stráž, mírumilovně sedělo a volně pobíhalo, nejméně deset psů nejrůznějších velikostí a barev. Čekáním u hospody samozřejmě nemůže být pověřen čistokrevný pes, který má v rodokmenu šlechtický dodatek „von“. Nejspolehlivější, nejchytřejší a nejvěrnější jsou vesničtí „voříšci“, kříženci bezpočtu plemen. To jsou psi, kteří vědí, že nesmí pána opustit, že se mu nesmí ztratit, protože je nikdo hledat nebude. Takový vesnický pes musí znát celou obec a okolí, musí znát každého obyvatele dvounohého i čtyřnohého, každý kámen, každou pěšinu, aby svého unaveného pána spolehlivě dovedl domů.
Jak rozmanití byli pejsci před hospodou, tak rozmanitě vypadali jejich páni uvnitř. Velice pestrá asi patnáctičlenná společnost. Žádné společenské obleky ani jednotné uniformy. Špinavé montérky v kombinaci s pomačkanými částmi lesnických či vojenských uniforem. Na hlavách klobouky či lesnické čepice. Snědé vyschlé tváře, zarostlé několikadenními strništi. Hrubá mluva česko-slovenská, šlehnutá němčinou, maďarštinou a snad i dalšími jazyky.
Předchozí text z roku 1967 připomíná dobu, kdy Šumava byla skutečným přírodním parkem, protože i její obyvatelstvo bylo s ní srostlé a dokázalo ji hájit proti cizím vetřelcům. Bohužel celý současný venkov ztratil sílu na to, aby se chopil cepů nebo sukovic a hnal panstvo jako za Žižky, místo toho aby se hosté přizpůsobovali venkovu, musí se venkovské obyvatelstvo přizpůsobovat navoněným hostům z měst.
Pochopím i vyhrocené spory o přístup k těm parkům a jejich režim. Ale to co prohlašujete, by šlo říct taky o většině kultury a takové té "lidské" nadsavby pouhého prostého fungování, přežití nebo konzumu. I tyhle tendence jsme tady u kormidla nějakou dobu měli. Řekl bych, že to že se parky nezruší, taky nikoho nezabije. Někdo je ocení, a nikdy se nezavděčíte všem.
Současná legislativa týkající se lesa je v podstatě velmi ekologická, ať už požadavky na zachovávání lesa (lhůta pro zalesnění, lhůta pro zajištění, doba obmýtí, minimální podíl MZD) nebo charakterem plánování (typologické podklady, délka obmýtí, volitelný tvar lesa apod.).
Pravda je ta, že nám lesníkům nasazují ochranáři (či spíš domnělí ochranáři) psí hlavu a trefují se do nás, jak můžou. Hádají se o smrk, že je ho příliš a že za to můžeme my a podobně.
Tyhle a podobné účelové střety ale produkují lidé, kteří se neuvědomují, že hlavním nepřítelem lesa není průměrný lesník, ale průměrný ekonom, kapitalista, či jak tomu chcete říkat.
Vždycky byli takoví lidé, kterým se zdálo, že by nejlepší bylo začít s holinou na jedný straně lesa a skončit na druhý. Všechno dřevo prodat a potom prodat i pozemek, nebo ještě lépe nejdřív hlínu, písek, kámen a potom ten pozemek.
Do toho přijde zanícený ekologický jouda s láskou k přírodním procesům, kterému je nad les milejší i poušť, hlavně když má dojem, že tam nejsou stopy lidské činnosti a že je tam ten pravý a divoký ráj.
Když se takový jouda spojí s ekonomem, tak je to ideální dvojka, na kterou nikdo nemá a všichni na to doplatí. Výsledkem jsou nezalesněný holiny zarůstající sukcesí, nad kterou se rozplývá jak ten eko-jouda, tak ten ekonom. Nikdo už nedá do lesa ani kačku, což je ideální zakončení účetní rozvahy.
Jestli si někdo myslí, že přeháním, tak může být rád za svojí omezenost, která ho chrání vidět tuhle tragédii.
Lesu zdar a bacha na hovada !
Víte například, že část prvních zón NP Šumava byla ještě nedávno takovým hospodářským lesem? Těžko k uvěření, že?
www.hnutizivot.cz
Zůstáváte v zajetí představ, že hospodářský les znamená stromy ve tvaru sloupů, dole brázdy od koles a nikde ani živáčka natož toho z červeného seznamu.
Ona ale debata založená od začátku za velkého potlesku na hynutí pražáků, kde se místo řešení věci začne palba plná joudů, hovad a podsouvání něčeho, co je pokud možno co nejvíc vyhnáno do extrému, aby se hned od začátku vědělo kdo tady má za každou cenu navrch, no ... To mě zaráží nejvíc, s jak velkým podílem vašich názorů, když už dojde na věc, souhlasím a podepsal bych se pod ně, a stejně to tu musí jet ve vyhroceném režimu. Asi to tak někdo potřebuje. Chtělo by to na těch psích hlavách ubrat taky ze své strany, když už si na ně stěžuju.
Proč se radši normálně nepobavit o tom, jestli teda má nebo nemá smysl vůbec nějaký status národního parku držet, a jestli je opravdu tak dobrý nápad si šumavská bebíčka a lokální politické polívčičky hojit místo přehlášení parku rozvoráním i všech ostatních NP, kde to jinak funguje dobře? Asi podle hesla čím hůř - tím líp. Celá věc kolem Šumavy by se měla vyřešit přehlášením parku a stanovením jasného režimu, i za cenu že bude mírnější, jak by odpovídalo původu většiny tamějších lesů, a přísně chránit opravdu jen to jádro. Jenže všimněte si, jako obvykle - to se nikdo neobtěžuje rozlišovat.
Jestli jde o budoucí konflikty / průšvihy NA ŠUMAVĚ a především o nějaký další koncepční postup, a já jsem přesvědčený, že hlavně o tom celá debata je (nebo ne?), tak by se mělo jednat o specifickém zákonu o NPŠ. Kde se tenhle koncepční a na míru šitý režim nastaví. Léta se o tom mluví, a pak se místo toho otevře obecný zákon o OP. Kde se na základě specifického Šumavského konfliktu nově nastavuje režim a podmínky i v ostatních fungujících územích - to není pravda?
A taky v řadě dalších paragrafů, které se toho netýkají, ale různé skupiny si tam přihřívají další zájmy, ve kterých slouží ta zgruntu zmedializovaná Šumava jako slušná zástěrka. A vedle toho se na tom jde ještě druhotně zviditelnit nebo něco vyhandlovat. Co si o fungování našeho parlamentu budeme povídat. A že do něj vedou různé nitky, ať už jsou eko-zelené, zásadově lesnické nebo ty co jim tu pracovně říkáme "kapitalistické" (a že ty rozhodně nebudou o nic tenčí), tak o tom snad taky nikdo nepochybuje. Jinak už by těch "dobrotrusů" jak se teď moderně říká, bylo na všech stranách už podezřele moc, nebo ne?