logo Silvarium tisk

Z původně vysázených tří tisíc smrků jich je nyní na holině u jezera Laka nyní víc než 82 tisíc. I počet jeřábů výrazně vzrostl – z 8600 vysázených kusů na nynějších téměř 28 tisíc. Vrb je na pláni o velikosti 28 hektarů na 20 tisíc. Vysázena přitom nebyla jediná. Naopak z šesti tisíc buků zůstalo jen něco málo přes čtvrtinu. Na této odlesněné ploše se ukazuje zajímavý fenomén. I přes umělou výsadbu tu většinu nové generace lesa tvoří přirozená obnova.

„V letech 2009 až 2016 zde Správa NP vysadila 22 tisíc sazenic. Dnes tu ve skutečnosti roste přes 140 tisíc stromků. Z toho vyplývá, že i kdyby přežila veškerá umělá výsadba, představovala by dnes na této pasece jen 15,5 procenta všech mladých stromů," vysvětluje Pavla Čížková ze Správy NP Šumava, která vedla monitoring tohoto území.

Zajímavý je podle ní také vývoj druhové skladby. Smrk tvořil jen 14 procent veškeré umělé výsadby, dnes na celé ploše dominuje, a to s 58 procenty veškerého zmlazení. „Relativně dobře se tu vede také jedli, která se navíc zmlazuje přirozeně sama. Například vrba a osika jsou třetí a čtvrtou nejpočetnější dřevinou ale ty se tu přitom vůbec nesázely," dodává Čížková.
Pavel Hubený, ředitel správy NP Šumava, navíc upozorňuje na to, že v této nadmořské výšce, kolem 1100 metrů, by měly růst především buky, smrky a jedle. Na Šumavě ale jednoznačně dominuje smrk. „Nikdo neví přesně proč, ale Šumava je pro smrk ideální místo," konstatuje Hubený.

Podobný výsledek přineslo porovnání skutečného množství mladých stromků a evidence výsadeb v oblasti Modravských slatí. Bylo tu vysázeno 1170 stromků na hektar, dnes jich tu v průměru roste kolem 3000. V Národním parku Šumava dnes roste zhruba 350 až 500 milionů mladých stromků, Správa NP zde za posledních 22 let vysadila necelých 15 milionů nových stromků.

„Sázeli jsme a stále vysazujeme několik druhů dřevin. Například buk lesní se za posledních 22 let v lesích Správy národního parku podílel na umělé obnově počtem 3,79 milionu sazenic, což je 25,7 procenta z celkové výsadby. Jedlí bylo vysazeno o zhruba 800 tisíc méně. Součástí umělé obnovy dále byly kleny, borovice, jeřáby, jilmy, olše a další dřeviny. Zdaleka nejvíce našich výsadeb zaujímá smrk, kterého se do roku 2013 vysadilo přes pět milionů kusů, tedy více než 35 procent z celkového umělého zalesnění," upřesňuje Petr Kahuda referent oddělení lesního provozu.

Komentáře  

+12 # schutzmeister@iex.cz 2018-11-23 12:38
Pavel Hubený, ředitel správy NP Šumava, navíc upozorňuje na to, že v této nadmořské výšce, kolem 1100 metrů, by měly růst především buky, smrky a jedle. Na Šumavě ale jednoznačně dominuje smrk. „Nikdo neví přesně proč, ale Šumava je pro smrk ideální místo," konstatuje Hubený.
"nikdo neví" - rozuměj správa parku a hnutí Duha.
Když se podíváte na druhou stranu kopce Plesná - jihovýchodní svah Ždánidel nad obcí Stubenbach, je tu zbytek buko-smrčiny, kde buk celkem jede. Není to otázka kdo s koho, ale matečných stromů, které v buku v okolí jezera Laka prakticky nejsou.
Na jiho-východním svahu Ždánidel je také celkem ostrůvkovitě vysoké zastoupení lípy, která tu ale prosperuje z důvodu kladného vztahu VLS LS Prášili v 80 letech k lípě.
Zase žádný ochranářský hapyend.
Vše je dobře patrné i na Google maps, Ač jsou snímky 10 let staré.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Domníváte se, že lesnictví potřebuje nové přístupy založené na šlechtění lesních dřevin pro vyrovnání se se současnými problémy?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě