Bedlivý pozor by si měli dávat v okolí Široké Nivy houbaři a další návštěvníci lesa. Vycházka či sběr hub by se jim mohly pěkně prodražit. V obvodu lesních úseků státního podniku Vojenské lesy a statky v katastrálním území Skrbovice, které jsou místní částí Široké Nivy, totiž platí až do 15. října letošního roku zákaz vstupu do lesa. Vydal jej Vojenský lesní úřad se sídlem v Praze.
"
„Porušením tohoto zákazu se pachatel dopouští přestupku, který pak ve správním řízení řeší pověřený městský úřad. V tomto případě Městský úřad Bruntál, který za něj může udělit pokutu až pět tisíc korun," sdělila Blanka Skřivánková z odboru životního prostředí Městského úřadu Bruntál.
Zákazu vstupu do lesa je bezesporu vážným omezením a řeší jej spolu se souvisejícími záležitostmi tak zvaný lesní zákon. Podle tohoto zákona může o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa rozhodnout na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu obec s rozšířenou působnosti.
Pokud les přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, tak krajský úřad, případně Vojenský lesní úřad v lesích, které jsou ve správě Ministerstva obrany. Zákaz vstupu do lesa je možné vydat nejdéle na tři měsíce.
Sucho a kůrovec. Největší nepřátelé našich lesů
Největší kůrovcová kalamita v historii na území Lesní správy Bruntál ani zdaleka nekončí. Přišlo totiž rojení letošní druhé generace kůrovce, a nelze tedy vyloučit, že kalamita ještě nabere na obrátkách.
Stromy napadají dva druhy kůrovce. Ten první se odborně jmenuje lýkožrout smrkový a jedná se o původní druh, který vytváří tak zvaná kůrovcová ohniska, protože se příliš nerozlétává. Druhým je lýkožrout severský, který k nám pronikl zhruba před dvaceti lety. Ten žije spíše ve vrcholových částech stromů a uniká tak dlouho pozornosti.
Je mnohem nebezpečnější, protože se rozlétává do velkých dálek, rychleji se šíří a napadá oslabené stromy uvnitř porostů.
Lesníci se snaží hubit kůrovce všemi možnými prostředky. Instalovali v lesích na dva tisíce plastových lapačů, které lákají brouky feromony, a připravili tisíce lapáků – záměrně pokácených stromů, které jsou po náletu kůrovců asanovány odkorněním. Letos poprvé zkoušejí insekticidní sítě, které kůrovce likvidují. Celkový počet různých ochranných opatření je několik desítek tisíc.
„Nakoupili jsme na zkoušku deset stometrových sítí k hubení kůrovců. Náš dodavatel koupil další stovku a zabezpečuje jimi skládky vytěženého dříví, než je stačí odvézt z lesa. Mohu říci, že sítě se zatím osvědčují," řekl bruntálský lesní správce Milan Pospíšil. Náklady na potlačení kalamity lze zatím jenom odhadovat, v každém případě jde řádově o miliony korun.
Na území lesní správy Bruntál pracuje v období letové aktivity kůrovce až dvacet mobilních těžebních uzlů, tzv. harvestrů, což je největší jejich soustředění v republice. S kalamitou se také potýkají desítky dřevorubců, kteří přijeli i z velké dálky. „Sehnat dnes dřevorubce a hlavně koně, to je malý zázrak. No a bez koní se v našich podmínkách neobejdeme. Bez koní a dřevorubců to prostě nejde," postěžoval si Milan Pospíšil.
Lesníci bojují s kůrovcem ze všech sil. Svůj boj ale zatím spíše prohrávají. Kůrovci dávají smrkovým porostům už jenom jakousi symbolickou ránu z milosti. Stromy totiž oslabilo dlouhotrvající suchu. Do takto oslabených stromů často proniká houba václavka, která napadá kořenový systém a dále stromy oslabuje. Po ní nastupují kůrovci, kteří dílo zkázy dokončí.
„Pokud nám výrazně nepomůže příroda, tak máme jen malou šanci. Ta pomoc by znamenala nejméně dvě deštivá léta a dvě sněhové zimy. Dlouhodobý deficit vláhy v půdním horizontu je vlastně prvotní příčinou dnešní kalamity," vysvětlil lesní správce Pospíšil.
Současný stav smrkových porostů je nejen na Brutálsku, ale na většině Moravy a Slezska podle lesníků velmi vážný. Pesimisté dokonce tvrdí, že nejpozději do deseti let smrk z podhůří úplně zmizí.
Do lesů okolo Široké Nivy je vstup zakázán
Snímek lesů z okolí Široké Nivy dokládá, jak smrky trpí a schnou. foto: Deník/Dalibor Otáhal
V lesích okolo Široké Nivy, které spravují Vojenské lesy a statky, je kvůli těžbě vyhlášen zákaz vstupu.
Zákon přesně stanoví i důvody, na základě kterých je možné zákaz vydat. Ty jsou dva – ochrana lesa a v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů. Právě z tohoto důvodu Vojenský lesní úřad zákaz vydal.
Lesní zákon rovněž stanoví, že les, do něhož je zakázán vstup, musí být řádně označený. Pokud tomu není, tak se ten, kdo do něj vstoupí, žádného přestupku nedopouští. A právě tady je v tomto případě skrytý háček.
„Jakési označení tam zpočátku opravdu bylo. Teď tam ale žádné není, protože je vzápětí někdo strhal a nikdo už je neobnovil. Ta situace je tam dost složitá, protože vlastníků lesa je v tom katastru víc. Já sám bych si bez podrobné katastrální mapy těžko troufl určit, ve kterém lese vlastně jsem," vysvětlil místostarosta Široké Nivy Tomáš Foros.
Mohlo by se tedy zdát, že návštěvníci lesa ve Skrbovivích mohou být klidní, protože v neoznačeném lese jim pokuta nehrozí. Je tady ale opět háček. ?V dalším ustanovení lesního zákona stojí, že přestupku se dopustí ten, kdo vstoupí do prostoru, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví. A takových míst je v těchto dnech jako naseto.
Lesníci bruntálské lesní správy se totiž potýkají s největší kůrovcovou kalamitou v historii a je jenom málo lesů, kde se netěží, nemanipuluje s dřevem nebo se dřevo nedopravuje. Zbývá tedy otázka, proč vlastně Vojenský lesní úřad zákaz vstupu vydal, když jej řeší jiné zákonné ustanovení.
Občas je možné v lese spatřit tabulky se zákazem vstupu do soukromého lesa. V tomto případě mohou být návštěvníci opravdu naprosto klidní, protože jim žádný postih nehrozí. Tyto cedulky mají asi tak stejnou váhu jako pytlík od mouky. Sám vlastník totiž do svého lesa vstup zakázat nemůže. To je ve výlučné kompetenci pověřených úřadů.
Ladislav Olejníček
