Přihlásit

CHKO Jeseníky slaví padesátiny, roky bojuje s kůrovcem (ČTK)

Praha 16. června (ČTK) - Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky, která zahrnuje nejvyšší moravské pohoří, je z 80 procent pokryta lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami se zbytky přírodních lesů. V posledních letech se ale musela správa CHKO potýkat k kůrovcovou kalamitou, nejvíce v národní přírodní rezervaci Rejvíz či v suchem oslabených smrkových lesích na úbočí Jeseníků. CHKO byla vyhlášena před půl stoletím, 19. června 1969.

CHKO Jeseníky jsou pátou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku (první byl Český ráj v roce 1955) a svou rozlohou 740 kilometrů čtverečných jsou čtvrté největší ze všech 26 CHKO (nejrozlehlejší jsou Beskydy, následované Českým středohořím a Šumavou).

Oblast CHKO zahrnuje horský masiv Hrubého Jeseníku a zasahuje do okresů Šumperk, Bruntál a Jeseník. Vzhled pohoří ovlivnila ledovcová činnost, na rozdíl od Šumavy zde však nejsou ledovcová jezera.

Nejcennější území CHKO jsou chráněna ve čtyřech národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek), jedné národní přírodní památce (Javorový vrch), 19 přírodních rezervacích a sedmi přírodních památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.

Jeseníky nabízejí každému něco: prastaré pralesy přecházejíc v horskou tundru, kamenná moře či ledovcové kary, množství vodopádů, rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, voňavé podhorské louky, množství tajemných zákoutí či míst pro sport, turistiku či lázeňství.

Před časem se uvažovalo o to, že by měl v centrální části Jeseníků v budoucnu vzniknout národní park. Plocha národní parku by měla zhruba 25 procent stávající CHKO, tedy téměř 200 kilometrů čtverečních, a park by se rozkládal mimo obce a obydlené části Jeseníků.

Podle přírodovědců, kteří zřízení národního parku před časem podpořili, má příroda Jeseníků evropský význam, vyskytují se tam druhy rostlin a živočichů původem ze Skandinávie, ale také druhy z Alp a Karpat. Region ale také čelí řadě významných ekologických problémů. Patří k nim například zarůstání vysokohorského bezlesí nepůvodní borovicí klečí i intenzivní lesní hospodaření na většině plochy chráněné krajinné oblasti.

První přírodovědecké články o té oblasti pocházejí již z první poloviny 19. století. V roce 1904 zde byla vyhlášena první rezervace, tzv. Lichtenštejnský prales v prostoru dnešní rezervace Šerák-Keprník, která byla nejstarším chráněným územím na Moravě.

Nejvyšší horou Jeseníků a celé Moravy je Praděd s výškou 1491 metrů nad mořem. Na jeho vrcholu stála původně kamenná rozhledna, vysoká 32,5 metru, postavená v letech 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž v romantickém duchu gotického hradu postupně chátrala a v roce 1959 se zřítila.

S rozmachem televizního vysílání vyrostla na vrcholu dřevěná konstrukce s vysílačem a v roce 1968 začala stavba 162 metrů vysokého vysílače, která byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z vyhlídky ve výšce 80 metrů je za dobrého počasí vidět Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku či Alpy v Rakousku.

Praděd je nejen nejvyšším, ale paradoxně také nejdostupnějším vrcholem Jeseníků (na jeho vrchol vede asfaltová silnice), čemuž v období turistické sezóny odpovídá i množství turistů.

Pro své nerostné bohatství byly již ve středověku Jeseníky hornickým centrem. V okolí Jeseníku a Zlatých Hor se těžil zinek, měď, zlato, stříbro a olovo, u Rýmařova a Zlatých Hor se dolovala také železná ruda.

Z klimatického hlediska jsou Jeseníky poměrně chladné, bohaté na srážky a dobré sněhové podmínky z nich dělají vyhledávaný cíl lyžařů.

S drsnějším klimatem Jeseníků souvisí i výskyt kamzíků, kteří sem byli uměle vysazeni. Prvních asi 20 kusů vypustili myslivci v okolí Karlovy Studánky v roce 1913.

Kromě přírodního bohatství je na území CHKO také unikátní přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, která je největším vodním energetickým dílem v Česku. Horní nádrž elektrárny leží na vrcholu Dlouhé Stráně ve výšce 1350 metrů a při její výstavbě byl asi o tři metry seříznut vrcholek hory.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

Lesnictví

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou podle Ministerstva zemědělství letos a v příštím roce nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žádosti o podporu se...

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Lesnictví

Na základě analýzy satelitních dat Planet ze září 2019 byla pracovištěm Dálkového průzkumu země ÚHÚL provedena detekce jehličnatých těžeb za rozdílové období září 2018 až...

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský...

V NP Šumava se letos zpracovalo přes 180 000 kubíků kůrovcového dříví

V NP Šumava se letos zpracovalo přes 180 000 kubíků kůrovcového dříví

Lesnictví

Správa Národního parku Šumava letos doposud zpracovala 187 000 m3 kůrovcem napadeného dříví. Oproti roku 2018 je to téměř čtyřnásobný nárůst kůrovcových těžeb.

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby