Na očekávané dopady klimatických změn v lesích plánuje Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovat mj. změnou vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesů. Omezit by se například mělo využívání smrku při obnově lesů. Shodla se na tom při svém prvním zasedání Platforma odborníků pro řešení aktuálních lesnických problémů, jejíž vznik inicioval ministr zemědělství Miroslav Toman. Uvedl to vedoucí tiskového odděleni MZe Václav Tam pír.
„Navrhujeme, aby se ve .středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn. Chceme zachovat naše lesy a zvýšit jejich biodiverzitu. Návrh vyhlášky ještě dozná určitých změn, které jsou potřebné pro zachování všech funkcí lesa, tedy nejen produkční, ale i ekologické a rekreační," uvedl Toman.
Platforma odborníků diskutovala rovněž o kůrovcové kalamitě a možnostech jejího tlumeni Vlastníci lesů mají v současnosti největší problém s nedostatkem kapacit pro zajištěni těžby a asanace kůrovcem napadené dřevní hmoty a zároveň s přebytkem kalamitního dříví, pro který není odbyt a které bude nutné dočasně skladovat. MZe proto v současné době upravuje katalog skladovacích ploch tak, aby v maximální možné miře odpovídal potřebám praxe. Spolu s Asociaci krajů ČR se jej snaží nadále doplňovat i o vhodné plochy ve vlastnictví krajů a zemědělců. Toman také uvedl, že ministerstvo bude chtít mimo jiné kvůli kůrovci navýšit rozpočet úřadu. Jak již dříve MZe sdělilo, bude požadovat 3,5 miliardy korun navíc, z toho alespoň půl miliardy korun by mělo jít na boj proti kůrovci
„V rámci řešeni kůrovcové kalamity je připravena podpora asanace vytěženého dříví odkoměnim, ošetřením postřikem nebo insekticidními sítěmi s cílem zabránit dalšímu šíření kůrovce. Vyšší podpora by pak mčla být vyplácena při skladování asanovaného dříví mimo les. Pro urychleni obnovy napadených mladých porostů - lýkožrouty nebo václavkou smrkovou - bude podpora poskytována na odstranění porostů s ponecháním rozštěpkované dřevní hmoty na ploše," sdělilo již dříve ministerstvo. M inlstcrstvo spolupracuje s kraji i při rozvoji systému finančních příspěvků na hospodařeni v lesich. Ty jsou zejména pro drobné vlastníky lesů nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem podpory. „Podporujeme především ekologické technologie při hospodaření v lese, přirozené zmlazování lesních porostů a výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin. V současné dobč dokončujeme na ministerstvu také přípravu nového dotačního programu pro odíránu lesa před kalamitními hmyzími škůdci," řekl ministr.
Ministerstvo zemědělství dlouhodobě zajišťuje koordinační úlohu a krajům zprostředkovává informace k optimálnímu čerpáni dotací ze svých rozpočtů. Kraje následně v konkrétních oblastech dotace rozšiřuji, jde zejména o podporu ochrany lesních porostů před zvěří (např. oplocenky), doplňování a vylepšování výsadeb poškozených suchem, zlepšování druhové skladby lesů (vnášeni plodonosných dřevin do lesních porostů) nebo prováděni ochranných a obranných opatřeni proti kůrovci. Důležitě je při řešení kůrovcové kalamit}' i následné zalesňováni. Podle posledních dostupných informaci bylo ke konci loňského roku ve školkách zhruba 142 milionů dvouletých sazcnic všech druhů dřevin a 179 milionů jednoletých sazenic. Celkem je v lesních školkách přibližně půl miliardy sazenic, a to zejména nejpoužívanějších listnatých dřevin, jako jsou buk lesní, dub letní či dub zimní.
„Letošní rok je u nás takzvaně semenný, je tedy vhodný ke sběru semen pro další použiti. Apelujeme proto na státní i soukromé subjekty, aby využily veškeré své kapacity a možnosti pro zajištění a sběr potřebného množství semen všech druhů dřevin, včetně vytvořen í potřebné rezervy pro případ neúrody v následujících letech," uvedl Toman.
MZe finančně podporuje i zachováni genofondu lesních dřevin. Na podporu semenných sadů, genových základen, uznaných porostů fenotypové třídy Aa B, založeni a podporu provozu Národních bank osiva a explantátů ročně poskytuje okolo 15 milionů korun. •
