Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A do studia k hlavnímu hostovi Devadesátky Karlu Štíchovi přibyl také Jakub Kříž, advokát a specialista na majetkové vyrovnání s církvemi. Hezký večer.
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak těžké je vyčíslit hodnotu poodobných děl, jako je Madona z Veveří, Rubensovy obrazy?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
To je otázka spíš na ekonoma než na právníka, protože my právníci řešíme ty otázky spojené s tím, zda je dán nárok na vydání či nikoliv.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy jste dával dohromady ten zákon, který nastavoval právě ono ohodnocení a ocenění majetku a náhrady, tak jak se vůbec dá počítat s tím, kolik má církev dostat za případné nevydané dílo, když jsou to díla, která jsou velmi těžká ocenit?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Ta díla mají hodnotu nevyčíslitelnou, a když se podíváte do materiálů, třeba dočasné komise Poslanecké sněmovny,která zasedala někdy kolem roku 2007, 2008, vlastně přezkoumávala celé to ohodnocení, tak zjistíte, že movité věci vůbec nejsou započítány do finanční náhrady.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme tady poslouchali ty politiky před chvílí, zejména tedy zástupce KSČM, na kterého jste nechtěl příliš reagovat, ale přeci jen, proč vůbec církve chtějí tolik majetku? Co řeknete těm argumentům, že, církev sama hlásá nehromadit majetek.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Proč chce stát tolik majetku, to je asi stejná logika, protože církve poskytují službu ve velkém rozsahu a poskytování té služby vyžaduje, aby byla odněkud hrazena a to, co vypadá pro jednoho člověka jako veliký majetek, tak z pohledu státu je naopak majetek celkem marginální, čili v tomto směru ta velikost je velice relativní.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled z druhé strany od Petra Kratochvíla: "Nemyslíte si, že se církev chová moc defenzivně. Nechá si panem Haškem a jemu podobnými diktovat, když stáhne žaloby? V normálním státě má na spravedlivý soud snad právo každý. Nejsem katolík, ale církev by snad mohla více bránit právo?"
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Já nemám nijak polemický názor k této otázce, podle mého soudu ten posun v žalobách na kraj byl způsobem tím zmíněným precedenčním rozsudkem, to je celkem zřejmé, nicméně neztotožňuji se s pohledem, který tady byl prezentován ve vztahu k obcím, případně k fyzickým a právnickým osobám, a to zejména z toho důvodu, že tam je ten důvod, proč se ty některé žaloby podávají, úplně jiný.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme si tedy vysvětlit, na co má církev nárok a nemá, co se týče majetku krajů, obcí a fyzických osob?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Zákon je postavený na zásadě, že církvím s vydává, myšleno naturálně vydává pouze majetek státu, současně ale zakotvuje zásadu, že církve mohou požádat soud, aby přezkoumal, zda určitý majetek v tom mezidobí od roku 1990, respektive 91 do současné doby, nepřešel ze státu na jiné subjekty v rozporu s takzvaným blokačním paragrafem, protože neschopnost politické reprezentace přijmout na začátku devadesátých let nějaký zákon období, jako byl zákon o půdě, který by vlastně vyřešil otázku církevních restitucí, vyústila v nutnost ten majetek zablokovat, čili od roku 1991 byl církevní majetek blokován, nesměl být ze státu převáděn na jiné osoby, ale empiricky víme, že se tak dělo, proto zákon o majetkovém vyrovnání obsahuje ustanovení, které umožňuje církvím vznášet právě tento typ žalob, ve kterých žádá soud, aby posoudil, zda převod ze státu na jinou osobu byl podle práva, či nikoliv.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to, co bylo převedeno ze státu na obce či kraje po roce 91, je možné na to podat určovací žalobu právě na základě tohoto zákona?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Je možné podat, ano, určovací žalobu na to, že vlastníkem je stát, ovšem ta situace je složitější a právě Nejvyšší soud v té věci Opočno nám sdělil, že na určitou množinu on sedívá tím způsobem, že tam k té, tam ta neplatnost dána není, čili že kraje nabývaly majetek po právu.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Možná ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Mohu na to ještě reagovat. Já bych ještě doplnil jednu věc. Tady bylo zmíněno, že ten proces přijímání zákona trval delší dobu a v určitém čase byl ten majetek oceněn a byl oceněn a byl oceněn majetek státu, který se počítal jako majetek vydatelný přímo, naturálně a ten rozdíl, který nebylo možné vydat, protože nebyl majetkem státu, se ocenil tak, aby mohl být proplacen tou finanční náhradou. To, co jsou dneska žaloby na obce nebo ne na obce, ale určovací žaloby, že majetek obce nemá býti správně její, ale státu, se týká toho majetku, který byl poté, co byl ještě jako státní majetek zahrnut mezi tu naturální část restituce převeden obcemi podle zákona 172 do majetku obcí. Máme i případy, kdy byl majetek převáděn až v roce 2013, čili již poté, co zákon vstoupil v platnost. Čili není to popření smlouvy, není to popření zákona, je to žádost na soud, aby posoudil, zda ten převod po té, co již stát uzavřel otázku rozdělení majetku nebo té náhrady naturální a finanční byly dále ještě převáděny majetku ze státu na obce.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakých případech ten majetek nemusí být vydán vůbec?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Majetek nebude, myslíte státní majetek?
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten státní majetek, ano.
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Státní majetek není vydán v případě, kdy dal některý z těch výlukových důvodů, například kdy je zastavených stavbou, respektive po odnětí komunistickým režimem byl zastavený stavbou, kdy je územními plány vymezen k určitému účelu. Těch výlukových důvodů je v zákoně uvedeno několik. Vedle toho je potřeba říci, že některé státní instituce, vlastně většina státních institucí vydává v zúženém režimu, vydává pouze majetek, který takzvaně funkčně souvisí s majetkem, který v tuto chvíli již církevní subjekty vlastní. Čili například všechny státní podniky s výjimkou státního podniku Lesy České republiky vydávají v tomto zúženém režimu. Čili toho majetku i státního, který se nevydává, je relativně hodně.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by znamenalo pro ten platný zákon to, že by sněmovna, poté Senát a prezident schválili zdanění majetku, kterého se onen zákon týká? Bylo by to na žalobu k Ústavnímu soudu?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Já si myslím, že jednoznačně a nedokážu si představit jaksi jiné rozhodnutí než zrušení takového zákona, protože ta celá myšlenka zdanění finančních náhrad je založena na myšlence takzvané přímé retroaktivity, neboli zpětné účinnosti zákona, a to je něco, co je v demokratických podmínkách přípustné pouze ve velmi výjimečných případech.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je možná pro vás dobrá zpráva.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Já si to myslím také, ale myslím si taky, že nemá cenu se znepokojovat před tím, než ten proces ve sněmovně proběhne.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co vůbec peníze získané z restitucí církev používá?
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Církev používá ty peníze, které vychází ze zákona 428, to znamená finanční náhrada a příspěvek na činnost v souladu s tím ručením, to znamená, příspěvek ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociální účely.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Příspěvek na činnost hradí prakticky jako jediný příspěvek státu výdaje na bohoslužebnou činnost, na duchovní správu. Tento příspěvek se stále snižuje, čili neustále se každý rok ta chybějící část nahrazuje z té druhé části, to jest z té finanční náhrady. No, a zbytek slouží v souladu s tím, co církve zajišťují a vyjmenovávat nebo říkat poměry je poměrně obtížné, ale ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste tady trošku odpověděl na dotaz od Věry Vinšové, která se ptala na to: "Zajímalo by mě, kolika církevním hodnostářům už stát přestal vyplácet mzdy. Byla to podmínka pro rozhodnutí státu o navrácení majetku církvi. Děkuji." Před tím zmiňovala: "V restitucích se navracený majetek také nedanil, nevím tedy, proč by se danit měl právě církvím."
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Tak se právně vzato přestal vyplácet od roku 13, 2013 všem církevním hodnostářům, neboť státní příspěvek je už dnes určen na hrazení provozu bez přímého určení na hrazení platů duchovních. Nicméně fakticky dochází k postupnému utlumování tohoto příspěvku, takže každý rok se snižuje o 5 procent, čili je to otázka několika příštích let, kdy už zanikne.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, než budeme pokračovat, pojďme dát prostor opět kolegyni Zuzaně Hodkové, protože už jsme se tady dostali k tématu, co vlastně bylo podmínkou oné smlouvy státu s církvemi o vyrovnání majetku a o co konkrétně jde, to právě zjišťovala, a také samozřejmě to, s čím jsou stále největší problémy.
Zuzana HODKOVÁ, redaktorka
--------------------
Co tedy bude následovat. Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také dalších 59 miliard korun, za majetek, který nemůže být vydán. Na konci loňského prosince poslal stát církvím v pořadí už třetí splátku, ta činí 2 miliardy korun ročně. Vedle toho se bude v následujících letech snižovat státní dotace církvím, a to až na nulu. Jak už ale zaznělo, církevní restituce provází množství sporů. Některé se dostaly až před soud. Církev usiluje třeba o pivovar ve Vyškově, areál tohoto pivovaru historicky patřil olomouckému arcibiskupství. Ministerstvo zemědělství ale v 90. letech minulého století nemovitost převedlo na firmu a tím ji vyřadilo z balíku objektů, na které mohly církve v rámci restitucí uplatnit nárok. A další příklad nejasností, stále se neví, kdy a za jakých podmínek bude v rámci církevních restitucí řádu piaristů vydaný chrám Nanebevzetí svatého Kříže v Litomyšli.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kříži, možná pojďme začít rovnou, na jak dlouho ještě odhadujete trvání soudních sporů?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Tak to záleží na flexibilitě soudní soustavy, já myslím, že to budou jednotky let, protože ten princip vlastně celé té restituce ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten princip je v tom, že vlastně veškerý majetek, na něj se nemůže sahat, nikdo ho třeba neopravuje, protože neví, jestli bude jeho, chátrá a možná proto by to mělo spěchat, ale neustále se to protahuje.
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Protahuje, protahují se možná jednotlivá soudní řízení, nicméně v zásadě lze říci, že všechny žaloby již byly podány. Zákon nastavil několik typů lhůt pro podání žalob a dvě ze tří těch lhůt již vlastně uplynuly. Čili v tuto chvíli lze očekávat možná jenom několik málo dalších žalob, ale naprostá většina již byla podána.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Litnického zajímá: "Co nejvíc brzdí navrácení majetku církvím? Nedostatek dokumentů dokládajících vlastníka nebo pomalost úřadů, soudů, co to je?"
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Já bych chtěl říct, že z toho určitého nadhledu ten proces vydávání proběhl poměrně rychle. Naprostá většina majetku je již vyřešena, vydána, to, co se v tuto chvíli řeší, vleče, táhne, tak to jsou, řekněme, z toho celkového pohledu jenom detaily, drobnost, byť samozřejmě v tom konkrétním místě třeba velmi významné. Pokud jde o ty historické dokumenty, tak ty v zásadě problémem nejsou, já jsem se ve své praxi zatím nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval, že církevní subjekt třeba vlastnil tu určitou nemovitost. Většina soudních sporů se státem se vede o to, zda je dán výlukový důvod, či nikoliv. Například některé pojmy, které obsahuje zákon o majetkovém vyrovnání, nejsou ještě dostatečně vyjasněny, čeká se na judikaturu Nejvyššího soudu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Štícho, Jitku pak zajímá, některá města a obce si stěžují na zdlouhavé církevní restituce, blokují jim totiž využívání některých pozemků nebo budov a k tomu některé případy končí u soudu. Co by podle vás mohlo tuto situaci vyřešit? Urychlit?
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Tak já si, tak úplně se nedomnívám, že by obcím dneska dělaly problémy zdlouhavé církevní restituce, protože jak tady bylo zmíněno, přes 80 procent žádostí bylo již vyřízeno a tím pádem to množství, které je již reálným množstvím, je docela značné, navíc bych podotkl, že řadě objektů další chátrání již nemůže ublížit. To, co je vraceno ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
To je trochu smutný pohled.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Je to smutný pohled, ale ty objekty, které jsou církvím vraceny, v převážné většině jsou ve stavu, který opravdu již nemůže býti horší. Pochopitelně jsou ty minoritní případy, kdy se hledá u soudu spravedlnost, byl zde zmíněn ten typ žalob, kdy je to vlastně jediný opravný prostředek proti případně chybnému rozhodnutí státního úřadu a byl to příklad, státní úřad rozhodne, že pozemek nelze vydat, protože je určen pro veřejně prospěšnou stavbu, člověk si otevře územní plán příslušné obce a dočte se, že se v obci žádná, veřejně prospěšná stavba nenavrhuje. Je zde rozpor, musí to posoudit soud, čili to jsou věci, které potom mohu zdržovat a pak je to věc té, řekněme, flexibility soudní soustavy.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou jednotlivé případy. Pane Kříži, v celku, pokud se teď začne znovu zasahovat do smlouvy státu s církvemi, může to znamenat, že se rozpadne jak domeček z karet, jak někdo řekl a že se církve najednou budou moci domáhat, řekněme, majetku k jednotlivým věcem bez této generální smlouvy?
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Tak k tomu, aby byla smlouva změněna, je potřeba souhlas druhé strany, čili nedokážu si představit způsob, jakým by stát jednostranně smlouvu změnil, nicméně všechny ty otázky majetkové, otázky vydávání majetku nejsou řešeny smlouvou, nicméně, ale zákonem, čili v tomto směru si myslím, že ten proces prostě postupuje nezávisle na smlouvě, ta smlouva v podstatě pouze utvrzuje, utvrzuje zákon a obsahuje tu deklaraci, kterou zmínil i pan hejtman Hašek, a sice, že církve nebudou vznášet další nároky nad rámec zákona, to, co je v argumentaci pana Haška nekorektní, je, když tvrdí, že ty žaloby na určení vlastnictví České republiky jsou žalobami nad rámec zákona. Nejsou, protože zákon s nimi výslovně počítá.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakub Kříž, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi byl hostem Devadesátky, díky.
Jakub KŘÍŽ, advokát, specialista na majetkové vyrovnání s církvemi
--------------------
Děkuji, pěkný večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A Karel Štícha jakožto hlavní host zůstává. A Jiřího Kaplera zajímá: "Neobáváte se, že téma církevních restitucí bude ještě mnohokrát vytahováno při volbách a řada voličů bude stále ochotná dát hlas tomu, kdo slíbí nějaký zásah proti církvím. Jak se vám daří přesvědčovat veřejnost o svém pohledu?
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Jestli bude téma vytahováno opakovaně, těžko soudit. Obávám se, že ano. Může nás těšit to, že to není jediné téma, které se cyklicky vrací, demokracie je asi taková, že vyžaduje, aby politik zaujmul a pokud se nějaké téma ukáže jako zajímavé, tak asi se bude objevovat znovu, byť už to třeba nemá žádný reálný význam.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná teď vám nahrává otázka od Josefa: "Existují nějaké propočty, kolik peněz katolická církev v rámci restitucí státu odpustila? Přijde mi, že se moc nemluví o tom, že církev bude finančně jinak odškodněna pouze částečně, tedy že stát nevrací ani zdaleka vše, co komunisté ukradli."
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Tyto propočty existují a byly prezentovány na zasedání parlamentní komise, kde je prováděli lidé z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Jedná se o zejména vlastně ušlý, ušlé výnosy za celou dobu minimálně teda od roku 89, to znamená, za dobu, kdy stát nepřijímal zákon, potom se jedná o odpuštěné nebo o zrušené patronátní práva, zrušená patronátní práva, která také byla vyčíslena docela vysokou hodnotou, nicméně jsou to všechno záležitosti, které byly položeny na stůl v rámci jednání jako věci, které budou vyřešeny tím, že dojde k dohodě a že se tento problém vyřeší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na celej, na celou tu smlouvu, tak by se to skoro dalo nazvat jako smlouva římskokatolické církve se státem. Zhruba 80 procent všech náhrad jde právě římskokatolické církvi, ale, řekněme, to, co bylo výměnou, tedy to, že stát dále nebude platit po roce 2030 žádné příspěvky církvím na jejich chod, se týká všech církví tam zmíněných. Jak jste jim vysvětlili, že je pro ně výhodné uzavřít tuto smlouvu, když oni toho v těch restitucích zas tak moc zpátky nedostávají.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Možná je potřeba zmínit, že ten majetek, který se restituuje, byl vlastně katolickou církví z 98,8 procenta, všechny ostatní církve měly 1,5 procenta a právě ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme, že je to ale proto, že se bavíme o majetku po roce 48, kdyby to bylo před tím, pak by zřejmě židovská obec měla podstatně větší roli.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Určitě ano, nicméně ten poměr v tom globálním vyjádření by se zas tolik nezměnil a právě to, že došlo k dohodě všech církví, že došlo k tomu, že se vyrovnaly všechny církve na úkor vlastně jakoby teoretického požadavku nebo teoretického nároku katolického církve umožnilo státu ukončit podporu církvím, ukončit státní dotaci na platy duchovních a uzavřít dohodu se všemi církvemi.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Karel Štícha, ekonom Arcibiskupství pražského, byl hlavním hostem dnešní Devadesátky, díky za to a samozřejmě diváci najdou náš rozhovor, stejně jako chat, na který jste odpovídal na našich stránkách, hezký večer.
Karel ŠTÍCHA, ekonom Arcibiskupství pražského
--------------------
Hezký večer.
