Přihlásit

Člověk je pro les prospěšný, říká botanik (MF Dnes)

V lesích experimentuje botanik Ondřej Vild se staletími prověřenými postupy, které používali naši předci. Staré metody lesního hospodaření pomáhají chránit přírodu a druhovou rozmanitost.

BRNO Hrabání opadaného listí na podestýlku nebo vyhnání dobytka na pastvu do lesa jsou příklady, jak naši předci využívali les a hospodařili v něm. Ondřej Vild na svém výzkumu dokazuje, že staré metody lesního managementu najdou uplatnění i dnes. Především v ochraně přírody. Za svoji práci o obnově lesa získal na podzim cenu Akademie věd.
„Zajímá mě společenský rozměr, jelikož se jedná o prolínání vlivu člověka a přírody. Výzkum má důležité uplatnění v praxi. Pokud chceme v lesích zachovat druhovou rozmanitost, musíme tomu přizpůsobit i metody hospodaření," vysvětluje, proč už devět let zkoumá právě lesy.

* Zkoumáte tradiční metody hospodaření v nížinných lesích, které využívali naši předci. Můžeme říct, že se les bez lidského zásahu neobejde?

Náš výzkum ukazuje, že v našich podmínkách střední Evropy byl v historii lidský zásah pro přírodu velmi pozitivní. Pokud přestaneme o přírodu tím správným způsobem pečovat a necháme ji samovolnému vývoji, můžeme bohužel přijít o spoustu druhů. My se snažíme zjistit, jak se v minulosti hospodařilo v českých lesích a jak tyto způsoby managementu můžeme využít dnes, abychom zachránili rozmanitost a zvrátili trend, že z lesů mnoho druhů mizí.

* Jaké jsou ty tradiční metody?

Způsobů, jak se v lesích v minulosti hospodařilo, je celá řada. Já se zabývám třemi metodami – pařezením, pastvou a hrabáním listové opadanky, ale dále k nim patří i sběr lesních plodů nebo třeba lesní včelařství. Tyto metody byly v minulosti opravdu hodně rozšířené a měly velmi silný vliv na vegetaci. Jejich efekt navíc přetrval až do současnosti.

* Kdy je lidé začali používat?

Domníváme se, že hned s nástupem zemědělství. Skončil loveckosběračský systém a začali chovat dobytek. Ten nezůstával jen na loukách, ale lidé zvířata pouštěli i do lesa. Na zimu je museli ustájit a hrabali pro ně stromovou opadanku, tedy opadané listí, které používali jako podestýlku.

* Zmínil jste pastvu a hrabání opadaného listí. Co ten třetí způsob – pařezení?

Ten byl důležitý pro získávání palivového dřeva. Pařezení využívá schopnost některých listnatých stromů obrážet z výmladků. Když pokácíte strom, kmen neodumře, ale na kraji pařezu je schopný obrazit. Naši předci v lesích nesázeli skoro žádné nové stromy, nechali kmen obrazit a třeba za deset let přišli a sekyrkou dřevo pokáceli a použili na topení.

* Jak chcete vrátit tradiční metody do praxe? Lidé mají dnes k lesům jiný vztah a nevyužívají je ve svém každodenním životě tak, jako naši předci.

V běžném lese to dnes samozřejmě nelze, protože je i zakázané vyhnat dobytek do lesa. Klíčové využití ale vidíme v ochraně přírody. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech je možné vyjednat si výjimku. A takovou mám i pro svůj výzkum. V národních parcích, které jsou určené pro to, aby se v nich příroda chránila, v posledních letech vidíme posun a čím dál větší snahu tradiční metody užívat.

* Kde konkrétně vidíte posun?

Především v národním parku Podyjí se už obnovují několikahektarové pařeziny. Kromě Podyjí provádíme terénní experimenty také v Bílých Karpatech. V minulých letech jsme působili i v lesích u Moravského Krumlova.

* Chcete zachránit druhovou rozmanitost lesů. Jaké rostliny především z českých lesů mizí a proč?

U nás jde především o světlomilné druhy a také o ty konkurenčně slabé. Od doby, kdy se tradiční metody používaly, se příroda hodně změnila. Kvůli automobilové dopravě a spadům dusíku je prostředí více znečištěné, kyselejší a také bohatší na živiny, což škodí slabším druhům rostlin. Nejsou schopné využít přebytek živin a jsou z lesa vytlačovány těmi silnějšími. Právě hrabáním opadaného listí se část živin odebere a prosadí se i slabší druhy. V místech, kde experimenty provádíme, narůstá početnost slabých druhů. Díky pařezení a částečně i pastvě jsou lesy světlejší a k půdnímu povrchu prostupuje více světla. Negativní důsledek dnešního hospodaření jsou právě tmavé a stinné lesy, kde druhy vyžadující více světla nepřežijí. Náš experiment například ukázal, že pařezení prospívá divizně jižní rakouské nebo rozrazilu rezekvítku.

* Nejčastěji skloňovanými problémy v lesích jsou dnes sucho a škůdci, především kůrovec. Pomůže váš výzkum tyto problémy vyřešit?

To je poměrně složitá otázka. Největší potenciál má určitě rozšíření pařezinového způsobu hospodaření. Jak se mění klima, jsou delší sucha a je méně srážek, mají lesníci problém vypěstovat les až do požadované podoby a výšky. Stromy jsou náchylnější k chorobám a invazi hmyzu. Potenciál pařezení neboli výmladkového lesa je velký právě i pro produkci dřeva. Kvůli změnám klimatu je společenská poptávka po obnovitelných zdrojích a produktem výmladkového lesa je často štěpka na topení.

* Zásadním historickým milníkem pro lesní management byla průmyslová revoluce. Co se po ní změnilo?

Před ní byl způsob hospodaření v lesích neskutečně rozmanitý a stromy se kácely častěji. Díky kratšímu časovému intervalu mohly druhy náročné na světlo přežít ve formě semen a obnovovaly se. Poté, co byl v době průmyslové revoluce hlavní produkt lesa – tedy palivové dřevo – nahrazen uhlím, snížila se po dřevě poptávka a snížil se tlak na lesy. Začaly tedy být obhospodařované v delších časových cyklech, třeba až po čtyřiceti letech, a lesní produkce se změnila na stavební dřevo.

* Dnes se skladba lesa mění a oproti dominanci smrku v minulých stoletích se více vysazují listnaté lesy. Je to podle vás správný krok?

Ano, dnes je tendence do lesů přimíchávat listnaté dřeviny, které ho stabilizují. Tento trend narůstá a doufám, že bude i nadále pokračovat.

* Jaká je podle vás dnes hlavní funkce lesa a jak vnímáte jeho využití pro rekreaci?

Pro každého člověka má určitě jiný význam. Les poskytuje tolik funkcí pro společnost, že není snadné vybrat z nich jednu hlavní. Rekreační funkce lesa je moc důležitá. Máme i výzkumy na to, že se lidé lépe cítí pod korunami stromů, kde na ně dopadá světlo filtrované přes stromy, což je uklidňující. V dnešní době je hodně žádoucí mít v blízkosti města les, kam mohou lidé na procházky. Velký význam má samozřejmě i pro zadržování vody v krajině.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Cena lesů za časů kůrovce

Cena lesů za časů kůrovce

Lesnictví

Od roku 2018 se začínají objevovat informace, že by se někteří vlastníci lesa mohli pod tlakem problémů s kůrovcem začít zbavovat lesa pod cenou. Podle...

Poslaneckou úpravu lesního zákona vláda podpořila

Poslaneckou úpravu lesního zákona vláda podpořila

Lesnictví

Aktualizováno. Ministerstvo zemědělství možná dostane pravomoc zasahovat v případě mimořádných situací nad rámec zákona hospodaření s lesy s cílem co nejvíce omezit škody. Vláda na...

Vznikla Lesnická výzva, připojit se můžete i vy!

Vznikla Lesnická výzva, připojit se můžete i vy!

Lesnictví

Lesnická výzva je společným prohlášením profesních lesnicko-dřevařských organizací a dalších subjektů s vazbou na lesnictví, které upozorňují na obrovská rizika, jež může přinést podcenění dopadů současné...

Nejvíce nejvýhodnějších nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Nejvíce nejvýhodnějších nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) téměř dokončil osmimiliardový lesnický tendr 2019+. Ze 47 soutěžených jednotek uzavřel s lesnickými firmami smlouvy na 39 jednotkách. Z 39...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby